ECLI:CZ:NSS:2007:3.AZS.18.2007
sp. zn. 3 Azs 18/2007 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce O. K., zastoupeného JUDr. Alenou
Drulákovou, advokátkou se sídlem Kostelní 7, Beroun, proti žalovanému Ministerstvu
vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2005, čj. OAM-898/VL-10-19-2005, vedené u Krajského
soudu v Ostravě pod sp. zn. 61 Az 69/2005, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 11. 2006, č. j. 61 Az 69/2005 - 25,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí včasnou kasační stížností proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 11. 2006, č. j. 61 Az 69/2005 - 25, kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2005, čj. OAM-898/VL-10-
19-2005. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně
nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. k) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu),
ve znění pozdějších předpisů. (pozn. soudu: S účinností od 1. 9. 2006 byl v zákoně o azylu
termín „azyl“ nahrazen pojmem „mezinárodní ochrana“.)
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení
odmítnuta jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti
kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního
byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad,
který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden
např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39,
publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Namítá-li stěžovatel jako jediný důvod kasační stížnosti obavy z vyhrožování
ze strany soukromých osob – věřitelů jeho podnikatelských půjček v zemi původu –,
a domnívá-li se, že jej státní orgány v zemi původu nejsou schopny před tímto jednáním
ochránit, pak je zapotřebí poukázat na to, že obdobná tvrzení byla již předmětem množství
rozhodnutí zdejšího soudu, namátkou lze uvést například rozsudek ze dne 10. 3. 2004,
č. j. 3 Azs 22/2004 - 48, www.nssoud.cz, či rozsudek ze dne 29. 3. 2004, č. j. 5 Azs 7/2004 -
37, www.nssoud.cz.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy
dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní
soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.
Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem
podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s.
nepřijatelnou a odmítl ji.
O nákladech řízení rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. února 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu