ECLI:CZ:NSS:2007:3.AZS.220.2006
sp. zn. 3 Azs 220/2006 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: V. S., proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 9. 2006, č. j. 62 Az
68/2005 – 40,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí včas podanou kasační stížností proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě (dále též „Krajský soud“) ze dne 18. 9. 2006, č. j. 62 Az 68/2005 -
40, kterým bylo rozhodnuto, že stěžovateli se advokát neustanovuje.
Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce podal včas kasační stížnost proti rozsudku
Krajského soudu ze dne 5. 1. 2006 č. j. 62 Az 68/2005 - 17, jímž byla zamítnuta jeho žaloba
směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 10. 2005 č.j. OAM-1978/VL-20-12-2005.
Uvedeným rozhodnutím žalovaného správního orgánu byla zamítnuta žádost žalobce
o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Současně v kasační stížnosti žalobce
požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti a o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením žalobci zástupce z řad advokátů
pro řízení o kasační stížnosti neustanovil. V odůvodnění usnesení citoval ustanovení §35
odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „s. ř. s.“) a konstatoval, že žalobce byl vyzván, aby osvědčil své majetkové poměry
pro účely posouzení, zda jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Za tím účelem mu poslal k vyplnění tiskopis „potvrzení o osobních, majetkových a
výdělkových poměrech“ – vzor č. 060. Ačkoliv byl uvedený tiskopis stěžovateli doručen dne
24. 8. 2006, ten ve stanovené 15-ti denní lhůtě své majetkové poměry nedoložil a vůči soudu
zůstal nečinný. S ohledem na uvedené skutečnosti dospěl Krajský soud k závěru,
že stěžovateli nelze ustanovit bezplatného zástupce z řad advokátů, neboť nebylo prokázáno
splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků.
Proti tomuto usnesení podal žalobce včas předmětnou kasační stížnost a současně
požádal o odklad účinnosti napadeného rozhodnutí. V kasační stížnosti stěžovatel namítal,
že s usnesením Krajského soudu nesouhlasí, protože v průběhu azylového řízení se několikrát
změnil azylový zákon, a kvůli špatné znalosti českého jazyka neměl možnosti prostudovat
tyto změny. Dále stěžovatel tvrdil, že nedostal řádný formulář – vzor 060. Navrhnul,
aby usnesení Krajského soudu bylo zrušeno a aby byl mu ustanoven bezplatný právní
zástupce z řad advokátů.
K otázce přípustnosti této kasační stížnosti Nejvyšší správní soud především podotýká,
že podle jeho konstantní judikatury v řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti
proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce žalobců není
důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti nedostatek právního zastoupení (srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004 – 41, publikovaný
ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 486/2005).
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
ustanovení §104a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále
jen „s. ř. s.“) zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení
odmítnuta jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti
kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního
byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ode dne 13. 10. 2005. Jeho výklad,
který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden
např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006 č. j. 1 Azs 13/2006 - 39,
publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS. V zájmu stěžovatele v řízení o kasační stížnosti
ve věcech azylu je tedy nejenom splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost
opřít o některý z důvodu uvedených v ust. §103 odst. 1 s. ř. s., nýbrž také uvést, v čem
spatřuje – v mezích kritérií přijatelnosti – v konkrétním případě podstatný přesah svých
vlastních zájmů a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou kasační
stížnost věcně projednat.
Z hlediska výše uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že v daném případě
kasační stížnost neobsahuje žádné tvrzení, z něhož by bylo možné dovodit, v čem stěžovatel
spatřuje přijatelnost své kasační stížnosti ve smyslu ust. §104a s. ř. s. Nejvyšší správní soud
pak z úřední povinnosti nenalezl žádnou zásadní právní otázku, k níž by byl nucen se vyjádřit
v rámci sjednocování výkladu právních předpisů a rozhodovací činnosti krajských soudů.
Ačkoliv stěžovatel v kasační stížnosti výslovně nečiní odkaz na příslušné ustanovení
soudního řádu správního, jehož se dovolává, lze z obsahu kasační stížnosti dovodit,
že ji podává z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., když má za to, že Krajský
soud nesprávně posoudil právní otázku týkající se jeho žádosti o ustanovení advokáta,
a z důvodu podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť uvádí, že formulář vzor č. 060 nedostal.
Podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené
nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím
řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že je na správně zjištěný skutkový
stav aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor,
ale tento je nesprávně vyložen. Podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. lze kasační stížnost podat
z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku
důvodů rozhodnutí, popř. v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada
za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
V soudním spise je doloženo, že Krajský soud přípisem ze dne 1. 3. 2006 stěžovateli
zaslal formulář vzor č. 060, tj. prohlášení o osobních majetkových a výdělkových poměrech,
společně s výzvou k jeho řádnému vyplnění ve lhůtě do 15 dnů od doručení. Zásilka s tímto
přípisem a předmětným formulářem byla stěžovatelem osobně převzata dne 24. 8. 2006.
Stěžovatel však na výzvu soudu nereagoval a vyplněné doklady o svých majetkových,
osobních a sociálních poměrech Krajskému soudu ve stanovené lhůtě, ani později
před vydáním napadeného usnesení, nepředložil.
V posuzované věci Nejvyšší správní soud konstatuje, že se s podobnými či totožnými
námitkami dostatečně vypořádal v mnoha svých rozhodnutích, např. v rozsudku ze dne
5. 1. 2007, č. j. 4 Azs 243/2006 – 105, www.nssoud.cz. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura
Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy dostatečnou odpověď na všechny námitky
podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádné další důvody
pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud
konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy
stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu ustanovení §104a s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji.
Vzhledem k tomu, že podle ustanovení §32 odst. 5 zákona o azylu podání kasační
stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o neustanovení advokáta ve věci azylu má
odkladný účinek, nerozhodoval již Nejvyšší správní soud o žádosti stěžovatele o přiznání
odkladného účinku podané kasační stížnosti ve smyslu ustanovení §107 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. března 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu