ECLI:CZ:NSS:2007:3.AZS.3.2007
sp. zn. 3 Azs 3/2007 - 54
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobce R. K., proti žalovanému Ministerstvu
vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM,
Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 8. 2005, čj. OAM-1361/VL-10-05-
2005, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 59 Az 102/2005, o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2006, č. j. 59 Az 102/2005 -
40,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2006, č. j. 59 Az 102/2005 - 40,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 8. 2005, čj. OAM-1361/VL-10-05-2005, byla
zamítnuta žádost žalobce (dále též „stěžovatel“) o udělení azylu v České republice podle §16
odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
ČR, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. (Pozn.
soudu: S účinností od 1. 9. 2006 byl v zákoně o azylu termín „azyl“ nahrazen pojmem
„mezinárodní ochrana“ a institut „překážky vycestování“ podle §91 zákona o azylu nahrazen
tzv. „doplňkovou ochranou“ podle §14a zákona o azylu.) Rozsudkem Krajského soudu
v Ostravě ze dne 27. 9. 2006, č. j. 59 Az 102/2005 - 23, byla žaloba proti tomuto rozhodnutí
jako nedůvodná zamítnuta. Ve včasné kasační stížnosti stěžovatel mj. požádal soud
o ustanovení zástupce.
Dne 1. 11. 2006 byla žalobci doručena výzva krajského soudu k předložení řádně
vyplněného potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Výzva soudu
i formulář potvrzení byly přeloženy do ukrajinského jazyka. Žalobce vyplněné potvrzení
soudu obratem zaslal zpět, všechny kolonky týkající se majetku, příjmů a sociálních dávek
v něm proškrtal a sdělil, že platí za ubytování částku 1500 Kč měsíčně a snaží se najít práci.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2006, č. j. 59 Az 102/2005 - 40,
nebyl žalobci pro řízení o kasační stížnosti ustanoven advokát. Soud uvedl, že žalobce
věrohodně neprokázal své majetkové poměry, neboť na jedné straně uvedl, že se snaží najít
práci a na druhé straně má finanční prostředky na placení nájmu v ubytovně ve výši 1500 Kč
měsíčně. Jelikož žalobce věrohodně neosvědčil své majetkové poměry, nejsou u něj podle
soudu dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Proto soud žalobci zástupce
neustanovil.
Proti tomuto usnesení podal stěžovatel včasnou kasační stížnost, v níž namítl, že tímto
rozhodnutím byla porušena ustanovení čl. 37 odst. 2 a 4 Listiny základních práv a svobod,
neboť navzdory tomu, že má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, mu nebyl
advokát ustanoven. Stěžovatel přitom neovládá dostatečně český jazyk, aby se mohl v řízení
lépe hájit; proto je přesvědčen o tom, že mu měl být ustanoven advokát i tlumočník.
Stěžovatel uvedl, že v prohlášení odpověděl na všechny položené otázky a tento formulář
řádně vrátil soudu zpět. Dále poukázal na to, že bydlí u kamarádů, kteří mu poskytují pomoc
a spolupracují s církví. Nemá možnost nostrifikovat diplom o domácím vzdělání a proto těžko
shání práci. Stěžovatel navrhl, aby usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2006,
č. j. 59 Az 102/2005 - 40, bylo zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, v němž
by mu byl ustanoven zástupce.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti zdůraznil, že žádost žalobce o udělení azylu
byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná. Dále se ztotožnil s rozhodnutím soudu o neustanovení
zástupce a navrhl zamítnutí kasační stížnosti.
Kasační stížnost je přijatelná a důvodná.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody
odpovídající §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a jejím rozsahem a důvody je Nejvyšší správní soud
podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení
odmítnuta jako nepřijatelná.
Jak Nejvyšší správní soud vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 -
39, publikovaném pod č. 933/2006 Sb. NSS, o případ přijatelnosti kasační stížnosti se může
jednat mj. tehdy, pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní
pochybení, které mohlo mít dopad do právního postavení stěžovatele; příkladem toho může
být např. hrubé pochybení krajského soudu v jednotlivém případě při výkladu hmotného
či procesního práva. Nejvyšší správní soud dospěl poté v rozsudku ze dne 26. 7. 2006, č. j. 3
Azs 35/2006 - 104, publikovaném pod č. 951/2006 Sb. NSS, k závěru, že kasační stížnost
je třeba považovat za přijatelnou i v případě zásadního procesního pochybení spočívajícího
ve vybočení z ustálené soudní praxe při rozhodování o ustanovení zástupce účastníku řízení;
s odkazem na tato rozhodnutí shledal tedy Nejvyšší správní soud podanou kasační stížnost
za přijatelnou.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že Krajský soud v Ostravě pochybil
při posouzení toho, zda stěžovatel věrohodně prokázal své majetkové poměry nezbytné
pro posouzení předpokladu osvobození od soudních poplatků. Krajský soud odůvodnil
zamítavý výrok svého usnesení tím, že stěžovatel věrohodně neprokázal své majetkové
poměry, pročež soud dospěl k závěru, že u žalobce nejsou dány předpoklady pro osvobození
od soudních poplatků. K tomu je zapotřebí poukázat na to, že stěžovatel na výzvu soudu
uvedl, že nevlastní žádný majetek a nemá žádné příjmy. Dále sdělil, že shání práci
a za ubytování platí 1500 Kč měsíčně. Za této situace měl soud stěžovatele vyzvat k tomu,
aby prokázal, jakým způsobem si opatřuje prostředky, z nichž platí nájem ubytovateli.
Bez zjištění této skutečnosti nebylo podle názoru Nejvyššího správního soudu možné dospět
k závěru, že by stěžovatel věrohodně neprokázal své majetkové poměry. Soud měl kromě
toho přihlédnout také k tomu, že žalobce je cizincem neovládajícím český jazyk – o této
skutečností žalobce informoval soud i v žalobním řízení. Z vyplněného formuláře prohlášení
zaslaného žalobci v překladu do ukrajinského jazyka je však zřejmé, že žalobci při vyplňování
poskytovala součinnost třetí osoba, neboť formulář je zčásti vyplněn v českém jazyce. Nebylo
tedy možné vyloučit, že např. vlivem vyplňování formuláře osobou odlišnou od stěžovatele
mohlo dojít k nepřesnému zachycení informací o žalobcových majetkových poměrech.
Za této nedostatečně zjištěné situace nebylo tedy možné bez dalšího učinit závěr,
že majetkové poměry žalobce neodůvodňují osvobození od soudních poplatků, resp.
ustanovení zástupce. Soud měl stěžovatele vyzvat ke sdělení, jakým způsobem si opatřuje
částku ve výši 1500 Kč měsíčně, kterou vydává za ubytování.
Podle názoru zdejšího soudu tedy krajský soud nesprávně posoudil prokázání
majetkových poměrů jako jeden z předpokladů pro osvobození od soudních poplatků
ze strany žalobce. Předpoklad osvobození od soudních poplatků je vedle skutečnosti,
že návrh, pro řízení o němž se žádá o ustanovení zástupce, nesmí být zjevně neúspěšný,
jednou z podmínek, které musejí být kumulativně naplněny, aby správní soud mohl účastníku
řízení na jeho žádost ustanovit zástupce. Podle §36 odst. 3 s. ř. s. může být účastník, který
doloží, že nemá dostatečné prostředky, na vlastní žádost usnesením předsedy senátu
osvobozen od soudních poplatků. V souzené věci stěžovatel na základě výzvy soudu uvedl,
že nemá žádný příjem ani majetek, že hledá zaměstnání a platí ubytování ve výši 1500 Kč
měsíčně. Krajský soud z těchto skutečností dovodil, že stěžovatel hodnověrně neprokázal
své majetkové poměry. Soud tedy nedostatečně zjistil skutkový stav ohledně majetkových
poměrů žalobce, což ve svém důsledku vedlo k tomu, že stěžovateli nebyl pro řízení o kasační
stížnosti ustanoven zástupce. Tímto přístupem soud stěžovateli de facto odepřel právo
na právní pomoc zakotvené mj. v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož
„každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány
veřejné správy, a to od počátku řízení“. Podrobnosti pro to, za jakých podmínek je možné
účastníku řízení ve správním soudnictví ustanovit zástupce, stanoví §35 odst. 8 s. ř. s. Podle
tohoto ustanovení „navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních
poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit
usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu
za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát“. Věc lze uzavřít
tak, že postupem krajského soudu při rozhodování o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě
došlo k pochybení, jímž bylo stěžovateli upřeno výše zmíněné ústavním pořádkem chráněné
právo na právní pomoc.
Jelikož nezastoupení stěžovatele advokátem by mělo v řízení o původně podané
kasační stížnosti následek v podobě jejího odmítnutí podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., dospěl
Nejvyšší správní soud k závěru, že postupem krajského soudu při rozhodování o ustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti došlo k pochybením, jímž bylo stěžovateli upřeno
výše zmíněné ústavním pořádkem chráněné právo na právní pomoc a odňata možnost
předložit původní kasační stížnost směřující proti rozsudku ze dne 27. 9. 2006, č. j. 59 Az
102/2005 - 23, Nejvyššímu správnímu soudu k posouzení její přijatelnosti, resp. důvodnosti;
to by ve svém důsledku vedlo k odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae).
Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že usnesení Krajského soudu v Ostravě
vycházelo z nedostatečně zjištěných majetkových poměrů žalobce, pročež nemohl být řádně
posouzen předpoklad osvobození od soudních poplatků nezbytný pro rozhodnutí o tom,
zda se stěžovateli ustanoví zástupce. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížností napadené
usnesení Krajského soudu v Ostravě podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil; současně věc vrátil
Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení, v němž je tento soud podle odst. 3 téhož
ustanovení vázán výše vysloveným právním názorem Nejvyššího správního soudu. V dalším
řízení se tedy krajský soud nejprve bude zabývat zjištěním, z jakých zdrojů hradí žalobce
nájem ubytovateli.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne podle §110 odst. 2 s. ř. s.
Krajský soud v Ostravě v novém rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. února 2007
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu