ECLI:CZ:NSS:2007:4.AZS.32.2007
sp. zn. 4 Azs 32/2007 - 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Jana Dvořáka, JUDr. Lenky
Matyášové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: D. T. T., zast. Mgr. Markem
Sedlákem, advokátem, se sídlem Brno, Příkop 8, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se
sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v
Hradci Králové ze dne 12. 9. 2006, č. j. 32 Az 5/2006 - 21,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 12. 9. 2006, č. j. 32 Az 5/2006 - 21,
zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-2079/VL-07-ZA07-2005,
ze dne 29. 12. 2005, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaný neudělil žalobkyni azyl podle §12, §13
odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), a dále na žalobkyni
nevztáhl překážku vycestování podle §91 téhož zákona.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas blanketní
kasační stížnost a požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §107
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Kasační stížnost byla k výzvě soudu doplněna podáním ze dne 7. 2. 2007.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle citovaného
ustanovení kasační stížnost odmítnuta jako nepřijatelná.
S ohledem na ochranu veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob
je vhodné připomenout, že stěžovatelce byla soudní ochrana již jednou poskytnuta
individuálním projednáním její věci na úrovni krajského soudu, a to v plné jurisdikci.
Další procesní postup v rámci správního soudnictví nezvyšuje automaticky míru právní
ochrany stěžovatelky a je podmíněn již zmíněným přesahem vlastních zájmů stěžovatelky.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou
přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu
správního byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad,
který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden
např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39,
publikovaným ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 933/2006,
www.nssoud.cz.
Nejvyšší správní soud v citovaném rozhodnutí shledal, že o přijatelnou kasační
stížnost se může typicky, nikoliv však výlučně, jednat v následujících případech: 1) Kasační
stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny
judikaturou Nejvyššího správního soudu; 2) Kasační stížnost se týká právních otázek,
které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně. Rozdílnost v judikatuře přitom může
vyvstat na úrovni krajských soudů i v rámci Nejvyššího správního soudu; 3) Kasační stížnost
bude přijatelná pro potřebu učinit tzv. judikatorní odklon. To znamená, že Nejvyšší správní
soud ve výjimečných a odůvodněných případech sezná, že je namístě změnit výklad určité
právní otázky, řešené dosud správními soudy jednotně; 4) Další případ přijatelnosti kasační
stížnosti bude dán tehdy, pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno
zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně-právního postavení stěžovatele.
O zásadní právní pochybení se v konkrétním případě může jednat především tehdy,
pokud: a) Krajský soud ve svém rozhodnutí nerespektoval ustálenou a jasnou soudní
judikaturu a nelze navíc vyloučit, že k tomuto nerespektování nebude docházet i v budoucnu;
b) Krajský soud v jednotlivém případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního
práva. Zde je však třeba zdůraznit, že Nejvyšší správní soud není v rámci této kategorie
přijatelnosti povolán přezkoumávat jakékoliv pochybení krajského soudu,
ale pouze pochybení tak výrazné intenzity, o němž se lze důvodně domnívat,
že kdyby k němu nedošlo, věcné rozhodnutí krajského soudu by bylo odlišné. Nevýrazná
pochybení především procesního charakteru proto zpravidla nebudou dosahovat
takové intenzity, aby způsobila přijatelnost následné kasační stížnosti.
Přijatelnost kasační stížnosti je třeba odlišovat od přípustnosti kasační stížnosti
na straně jedné a důvodnosti na straně druhé. Přípustnost (či spíše absence
některého z důvodů nepřípustnosti) kasační stížnosti je dána splněním zákonných procesních
předpokladů, jako je včasné podání kasační stížnosti (§106 odst. 2 s. ř. s.), řádné zastoupení
(§105 odst. 2 s. ř. s.), absence dalších zákonných důvodů nepřípustnosti (§104 s. ř. s.), apod.
Důvodnost kasační stížnosti na straně druhé je otázkou věcného posouzení kasačních důvodů
stěžovatelem uváděných (§103 odst. 1 s. ř. s.).
Pokud kasační stížnost splňuje zákonné podmínky procesní přípustnosti,
pak je zkoumán přesah vlastních zájmů stěžovatele, tedy její přijatelnost. Jinými slovy,
přichází-li stěžovatel s námitkami, o nichž se Nejvyšší správní soud vyslovil již dříve
a své rozhodnutí zveřejnil, není nutné, ani efektivní, aby v obdobné věci znovu jednal
a rozhodoval, když výsledkem by nepochybně byl stejný závěr. Teprve je-li kasační stížnost
přípustná i přijatelná, Nejvyšší správní soud posoudí její důvodnost.
Z výše uvedeného plyne, že v zájmu stěžovatele v řízení o kasační stížnosti ve věcech
azylu není jenom splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost opřít
o některý z důvodů kasační stížnosti stanovený §103 odst. 1 s. ř. s. Zájmem stěžovatele
je rovněž uvést, v čem spatřuje přesah svých vlastních zájmů, a z jakého důvodu by tedy měl
Nejvyšší správní soud předloženou kasační stížnost věcně projednat.
Zde je nutné uvést, že stěžovatelka žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti
netvrdila a Nejvyšší správní soud se mohl otázkou přijatelnosti její kasační stížnosti zabývat
pouze v obecné rovině za použití shora nastíněných kriterií.
Stěžovatelka v doplnění kasační stížnosti označila důvody podle §103 odst. 1 písm. b)
a d) s. ř. s. a namítala, že žalovaný při zjišťování skutkového stavu věci porušil ustanovení §3
odst. 3, 4, §32 odst. 1, §46 a §47 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení
(správní řád), ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení §12, §14 a §16 zákona o azylu,
a krajský soud i přesto rozhodnutí žalovaného potvrdil. Krajský soud podle stěžovatelky
řízení formalizoval, zkoumal pouze, zda správní spis obsahuje několik vyjmenovaných listin,
aniž se relevantním způsobem zabýval jejich obsahem. Soud dále nezkoumal, zda nebylo
správní řízení vedeno pouze tím směrem, aby mohla být žádost stěžovatelky zamítnuta.
Skutečnost, že stěžovatelka uvedla mimo jiné ekonomické důvody, nevylučuje existenci
důvodů jiných. Stěžovatelka zdůraznila, že žadatel o azyl nedisponuje dostatečnými
prostředky k prokázání splnění důvodů podle §12 či §14 zákona o azylu, přičemž žalovaný
znesnadňuje účastníkům řízení unést důkazní břemeno a vyhledává jen ty důkazy, které vedou
k zamítnutí žádosti o udělení azylu.
K předneseným námitkám Nejvyšší správní soud předesílá, že žádost stěžovatelky
o udělení azylu nebyla zamítnuta z důvodů podle §16 zákona o azylu. Stěžovatelka v průběhu
správního řízení uvedla, že do České republiky přijela za prací, ve Vietnamu měla
ekonomické problémy a o azyl požádala, protože nemá žádné doklady. Jiné důvody
stěžovatelka ve správním ani v soudním řízení netvrdila.
Námitka porušení správního řádu, pokud stěžovatelka neuvádí, v čem konkrétně
jsou tato porušení spatřována, není způsobilá k bližšímu přezkoumání, jak Nejvyšší správní
soud vyjádřil např. ve svém rozsudku ze dne 25. 4. 2006, č. j. 5 Azs 277/2005 - 54,
www.nssoud.cz, nebo v rozsudku ze dne 4. 7. 2006, č. j. 4 Azs 387/2005 - 66,
www.nssoud.cz. Obecnými námitkami nedostatečných skutkových zjištění bez upřesnění
konkrétních pochybení žalovaného se Nejvyšší správní soud zabýval např. ve svém rozsudku
ze dne 18. 1. 2006, č. j. 1 Azs 112/2004 - 61, www.nssoud.cz, nebo v rozsudku ze dne
27. 10. 2005, č. j. 1 Azs 174/2004 - 103, www.nssoud.cz. Povinnost správního orgánu zjistit
úplně a přesně skutečný stav věci je limitována tvrzeními žadatele o azyl, což Nejvyšší
správní soud vyjádřil např. ve svém rozsudku ze dne 26. 2. 2004, č. j. 5 Azs 50/2003 - 47,
www.nssoud.cz, nebo v rozsudku ze dne 18. 12. 2003, č. j. 5 Azs 24/2003 - 42,
www.nssoud.cz. K námitkám proti postupu krajského soudu Nejvyšší správní soud
zdůrazňuje, že rozsah přezkumu správního rozhodnutí je ve správním soudnictví vymezen
žalobními body, jak Nejvyšší správní soud uvedl např. ve svém rozsudku ze dne 31. 8. 2005,
č. j. 6 As 45/2004 - 84, www.nssoud.cz, nebo ve svém rozsudku ze dne 30. 10. 2003,
č. j. 5 A 62/2000 - 27, či ve svém rozsudku ze dne 22. 10. 2003, č. j. 7 Azs 22/2003 - 42.
Z výše uvedeného je zřejmé, že ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího
správního soudu poskytuje dostatečnou odpověď na všechny přípustné námitky podávané
v kasační stížnosti. Za situace, kdy stěžovatelka sama žádné důvody přijatelnosti kasační
stížnosti netvrdila, Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem
podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky.
Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nepřijatelnou, proto ji podle ustanovení
§104a s. ř. s. odmítl.
O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek podle §107 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Dospěl totiž k závěru, že o něm není
třeba rozhodovat tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek přímo ze zákona
(§32 odst. 5 zákona o azylu).
O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení
§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost
byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. dubna 2007
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu