ECLI:CZ:NSS:2007:5.AFS.166.2006
sp. zn. 5 Afs 166/2006 - 102
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce J. V., zast. JUDr. Janem Matějíčkem, advokátem se sídlem v Kolíně, Politických
vězňů 98, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem, se sídlem v Ústí nad
Labem, Velká hradební 61, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 9. 8. 2006, č. j. 59 Ca 8/2005 – 74,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 9. 8. 2006,
č. j. 59 Ca 8/2005 – 74 se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 9. 8.2006, č. j. 59 Ca 8/2005 - 74 odmítl Krajský soud v Ústí
nad Labem, pobočka v Liberci, žalobu proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí
nad Labem ze dne 9. 11. 2004, č. j. 7657-2/110/04, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce –
stěžovatele proti dodatečnému platebnímu výměru č. 1030000106 na daň z příjmů fyzických
osob, který vydal Finanční úřad v Tanvaldu dne 19. 9. 2003 pod č. j. 26088/03/188970/5973
a kterým stěžovateli dodatečně vyměřil za zdaňovací období roku 1995 daň ve výši
225 980 Kč.
Stěžovatel napadl výše uvedené usnesení včas kasační stížností z důvodu spočívajícího
v nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu soudem v předcházejícím řízení dle ustanovení
§103 odst. 1 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (s. ř. s.).
Stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, že napadené rozhodnutí žalovaného bylo žalobci,
resp. jeho zástupci Ing. J. P. doručeno dne 22. 11. 2004 a tedy, že dvouměsíční lhůta dle §72
odst. 1 s. ř. s. započala běžet v souladu s ust. §40 odst. 1 dne 23. 11. 2004 a posledním dnem
lhůty by pak byl den 22. 1. 2005, což byla sobota. Je nesporné, že podání bylo učiněno dne
24. 1. 2005, a to faxem s tím, že v souladu s ustanovením §37 odst. 2 s. ř. s. toto podání bylo
ve stanovené třídenní lhůtě potvrzeno písemným podáním shodného obsahu, resp. byl
předložen originál tohoto podání.
Stěžovatel je přesvědčen, že nebyly splněny podmínky pro odmítnutí žaloby z důvodu
její opožděnosti, neboť soud zde chybně neaplikoval ustanovení §40 odst. 3, věta první
s. ř. s., podle něhož připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním
dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta pro podání žaloby byla zachována.
Stěžovatel navrhuje napadené usnesení soudu zrušit.
Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti ze dne 16. 10. 2006 uvedl,
že k odmítnutí žaloby se nevyjadřuje, neboť odmítnutí žaloby nežádal a proto zasílá
jen správní spis (bez stanoviska žalovaného).
Ze spisového materiálu bylo zjištěno, že správce daně Finanční úřad v Tanvaldu vydal
dne 19. 9. 2003 dodatečný platební výměr č. 1030000106 na daň z příjmu fyzických osob,
kterým stěžovateli dodatečně vyměřil za zdaňovací období roku 1995 daň ve výši 225 980 Kč.
Výše uvedený dodatečný platební výměr napadl stěžovatel odvoláním. O odvolání
rozhodl žalovaný - Finanční ředitelství v Ústí nad Labem dne 9. 11. 2004, a to tak, že jej
zamítl. Rozhodnutí o zamítnutí odvolání č. j. 7657-2/110/04 žalovaný doručil
zplnomocněnému zástupci dne 22. 11. 2004. Proti rozhodnutí žalovaného podal stěžovatel
žalobu dne 24. 1. 2005. Dne 9. 8. 2006 Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci,
vydal usnesení, kterým byla žaloba pro opožděnost odmítnuta.
V odůvodnění usnesení soud konstatoval, že návrh na zahájení řízení došel soudu
faxem dne 24. 1. 2005. Originál, jímž se žalobce domáhal přezkoumání napadeného
rozhodnutí žalovaného, soud obdržel dne 26. 1. 2005. Napadené rozhodnutí bylo zástupci
žalobce na základě neomezené plné moci doručeno dne 22. 11. 2004. Lhůta k případnému
podání žalobci tedy uplynula dne 22. 1. 2005 a jelikož žaloba byla soudu doručena až dne
24. 1. 2005, byla podána až po uplynutí lhůty dle ust. §72 odst. 1 s. ř. s.
Kasační stížnost shledal Nejvyšší správní soud důvodnou. Námitka stěžovatele
ohledně včasnosti podání žaloby je opodstatněná.
Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, pochybil, pokud žalobu odmítl
pro opožděnost, když v předmětné věci neaplikoval ustanovení §40 odst. 3 s. ř. s. Napadené
rozhodnutí žalovaného bylo žalobci, resp. jeho zástupci Ing. J. P., doručeno dne 22. 11. 2004
a tedy dvouměsíční lhůta dle §72 odst. 1 s. ř. s. započala běžet v souladu s ust. §40 odst. 1
dne 23. 11. 2004 a posledním dnem lhůty by pak byl den 22. 1. 2005, což byla sobota. Dle
ustanovení §40 odst. 3, věty prvé s. ř. s., připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli
nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, což bylo pondělí
24. 1. 2005.
Pokud stěžovatel podal žalobu na přezkum rozhodnutí dne 24. 1.2005, učinil tak
ve lhůtě stanovené v §72 odst. 1 za použití §40 odst. 3 s. ř. s. a soud měl žalobu meritorně
projednat.
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížností napadené usnesení
zrušuje a Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, vrací věc k dalšímu řízení
(§110 s. ř. s.).
Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, je v dalším řízení vázán právním
názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem v tomto rozsudku (§110 odst. 3 s. ř. s.)
a o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne v novém rozhodnutí (§110 odst. 2
s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 23. února 2007
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu