ECLI:CZ:NSS:2007:5.AZS.51.2007
sp. zn. 5 Azs 51/2007 - 104
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci
žalobce: A. M., zast. Mgr. Andrejem Perepečenovem, advokátem se sídlem v Praze, Jana
Zajíce 36, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2005,
č. j. 5 Az 44/2004 - 47,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností brojí
proti shora označenému rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta žaloba
stěžovatele na přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 11. 2004, č. j. OAM-128/CU-06-
07-2004. Tímto rozhodnutím nebyl stěžovateli udělen v České republice azyl z důvodu
nesplnění podmínek uvedených v §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“) a současně bylo vysloveno, že se na něj nevztahuje překážka
vycestování ve smyslu §91 téhož zákona.
Rozsudek napadl stěžovatel včas podanou kasační stížností.
V kasační stížnosti proti tomuto rozsudku označil stěžovatel jako důvody této stížnosti
„důvody specifikované v §103 odst. 1 písm. a) až d)“ zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“); jinak kasační důvody nekonkretizoval. Navrhl, aby napadený
rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení; kromě
toho požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů, o osvobození od soudních poplatků
a o tlumočníka. Požádal též o to, aby byl jeho kasační stížnosti přiznán odkladný účinek;
tato žádost se však – s ohledem na odmítnutí kasační stížnosti – stala bezpředmětnou. Rovněž
tak se stalo bezpředmětným ustanovení zástupce, a to s ohledem na plnou moc ze dne
27. 10. 2006, založenou ve spise, ve které stěžovatel zmocnil pro řízení o kasační stížnosti
advokáta Mgr. Andreje Perepečenova.
Jelikož kasační stížnost neobsahovala náležitosti dle ust. §103 odst. 1 s. ř. s. vyzval
Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 2. 2007 č. j. 5 Az 44/2004 - 100 zástupce
stěžovatele, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení tohoto usnesení odstranil vady kasační
stížnosti, a to tak, že uvede v jakém rozsahu a z jakých konkrétních skutkových i právních
důvodů rozsudek krajského soudu napadá. Současně byl zástupce poučen o tom, že nebude-li
kasační stížnost ve lhůtě doplněna, soud kasační stížnost odmítne. Výzva byla zástupci
doručena dne 26. 2. 2007. Zástupce kasační stížnost v uložené lhůtě, ale ani později,
nedoplnil.
Nejvyšší správní soud nemohl kasační stížnost věcně projednat a odmítl
ji z následujících důvodů:
Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto
rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí.
Jelikož se jí zpochybňuje pravomocné rozhodnutí krajského soudu, stanoví zákon poměrně
přísně její obsahové náležitosti. Jednou ze zvláštních náležitostí kasační stížnosti
(§106 odst. 1 s. ř. s.) je i označení důvodů, pro něž stěžovatel napadá rozhodnutí krajského
soudu – tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla zahrnovat jak skutkové, tak právní
důvody, pro něž stěžovatel považuje rozhodnutí soudu za nezákonné. Důvody uvedené
v §103 odst. 1 s. ř. s. jsou však jen obecně vymezenými kategoriemi, které musí stěžovatel
v kasační stížnosti naplnit konkrétním a jedinečným obsahem, tedy vylíčit, k jakým
konkrétním vadám došlo podle jeho názoru v řízení před správním orgánem či před soudem,
jakými blíže určenými vadami trpí podle něj rozhodnutí soudu, v čem přesně spatřuje
stěžovatel nesprávné posouzení právní otázky soudem apod. Důvody uvedenými v kasační
stížnosti je pak Nejvyšší správní soud vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.)
Požadavek na uplatnění některého z důvodů taxativně vypočtených v §103 odst. 1
s. ř. s. je přitom třeba vykládat v souladu se zásadou, že procesní právní úkon účastníka řízení
(zde: kasační stížnost) se posuzuje podle jeho obsahu. Na jedné straně tedy sice postačí,
že ze znění kasační stížnosti jsou seznatelné důvody, které zákonným kasačním důvodům
odpovídají a není rozhodující, že sám stěžovatel tyto důvody jednotlivým
ustanovením nepodřadil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2004,
č. j. 2 Afs 7/2003 - 50, publikované pod č. 161/2004 Sb. NSS). Na straně druhé ale nepostačí,
jestliže stěžovatel v kasační stížnosti pouze ocituje některé z písmen §103 odst. 1 s. ř. s.,
ale nekonkretizuje vady v řízení či vady v právním úsudku, jichž se soud podle stěžovatele
dopustil.
V daném případě stěžovatel pouze označil jako důvody pro podání kasační stížnosti
§103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. a obecně konstatoval, že krajský soud posoudil uvedenou
kauzu v rozporu s platným právním řádem a se zákonem o azylu, a že lze shledat vážná
pochybení všech orgánů v řízení o udělení azylu. Takové tvrzení bez uvedení konkrétních
skutečností, tedy jakou právní otázku soud v předcházejícím řízení nesprávně posoudil, resp.
jakých vad řízení, které mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé se soud dopustil,
v čem případně spočívala zmatečnost řízení před soudem, nebo jakých vad řízení se dopustil
žalovaný, je však stiženo nemožností jejich přezkoumání kasačním soudem. Jde o námitky jen
formální, bez věcného obsahu. Obecně namítané vady nemůže ani Nejvyšší správní soud
namísto stěžovatele sám aktivně vyhledávat, protože vymezení rozsahu kasační stížnosti
a specifikace jejích důvodů leží na stěžovatelce v důsledku dispoziční zásady, která ovládá
i řízení o kasační stížnosti.
Kasační stížnost stěžovatele tedy zákonné náležitosti neobsahovala, krajský soud
proto správně vyzval stěžovatele k odstranění vad a stanovil k tomu lhůtu odpovídající
zákonu. Neodstranění vad podání (chybějící kasační důvody) brání věcnému vyřízení kasační
stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn
a v řízení proto nelze pokračovat.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost s ohledem na výše uvedené odůvodnění odmítl
podle §37 odst. 5 ve spojení s §106 odst. 1 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. května 2007
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu