ECLI:CZ:NSS:2007:6.AS.60.2006
sp. zn. 6 As 60/2006 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobkyně: Ing. D. G., zastoupena JUDr. Janem Pavlokem, advokátem, se sídlem Na
Příkopě 391/7, Praha 1, proti žalované: Rada města Černošice, se sídlem Riegrova 1209,
Černošice, zastoupena JUDr. Přemyslem Váchou, advokátem, se sídlem Rumunská 29, Praha
2, proti rozhodnutí žalované č. j. 8163/03 ze dne 4. 12. 2003, v řízení o kasační stížnosti
žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 44 Ca 72/2005 - 23 ze dne 13. 4. 2006,
takto:
I. Kasační stížnost se od mítá .
II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) svou kasační stížností napadá rozsudek Krajského
soudu v Praze č. j. 44 Ca 72/2005 - 23 ze dne 13. 4. 2006, kterým bylo zrušeno její rozhodnutí
č. j. 8163/03 ze dne 4. 12. 2003, věc jí byla vrácena k dalšímu řízení a zároveň jí byla uložena
povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Stěžovatelka napadá rozsudek krajského
soudu z důvodu podle §103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“), a tvrdí, že krajský soud vyšel při posouzení věci z nesprávného právního
posouzení.
Nejvyšší správní soud v první řadě zkoumal podmínky přípustnosti kasační stížnosti
stěžovatelky. Kasační stížnost je přípustná, pokud se opírá o zákonem vymezený důvod
(§103 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §104 odst. 4 s. ř. s.) a pokud se nejedná
o stížnost proti rozhodnutí, které je ex lege z kasačního přezkumu vyloučeno (§104
odst. 1 až 3 s. ř. s.). Zatímco první podmínku přípustnosti, tedy přípustný důvod, kasační
stížnost stěžovatelky splňuje, podmínku druhou již nikoliv.
Podle ustanovení §104 odst. 3 písm. a) je kasační stížnost nepřípustná
proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno
Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno,
že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že z předloženého soudního spisu vyplývá,
že napadeným rozsudkem Krajský soud v Praze rozhodl znovu poté, kdy Nejvyšší správní
soud rozsudkem ze dne 25. 8. 2005, č. j. 6 As 40/2004 - 62, předchozí rozsudek Krajského
soudu v Praze ze dne 18. 3. 2004, č. j. 45 Ca 5/2004 - 31 zrušil a zavázal ho právním
názorem. Dále Nejvyšší správní soud z odůvodnění napadeného rozsudku krajského soudu
zjistil, že se krajský soud při svém novém rozhodnutí plně odvolal na odůvodnění zmíněného
rozsudku Nejvyššího správního soudu. Stěžovatelka pak ve své kasační stížnosti ani nenamítá,
že by krajský soud závazný právní názor Nejvyššího správního soudu nerespektoval,
její argumentace směřuje totiž právě proti tomuto názoru. S ohledem na tyto skutečnosti
Nejvyšší správní soud uzavírá, že předpoklady nepřípustnosti kasační stížnosti, jak je stanoví
norma obsažená v ustanovení §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s., byly naplněny.
Pro úplnost lze dodat, že Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí
sp. zn. 6 As 40/2004 jasně vyjádřil svůj názor na výklad hmotného práva (zde práva
na informace), který byl pro krajský soud závazný; i ústavní soud ve svém nálezu
sp. zn. IV ÚS 136/05 ze dne 8. 6. 2005 vyjádřil, že ustanovení §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s.
zajišťuje, aby se Nejvyšší správní soud nemusel znovu zabývat věcí, u které již jedenkrát
svůj právní názor na výklad hmotného práva závazný pro nižší soud vyslovil, a to v situaci,
kdy se nižší soud tímto právním názorem řídil.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze
odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s.,
neboť návrh stěžovatelky je podle s. ř. s. nepřípustný. Za této procesní situace se Nejvyšší
správní soud nemohl věcně zabývat důvodností kasační stížnosti.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu - kasační stížnosti - nemá
žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o něm.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. května 2007
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu