ECLI:CZ:NSS:2007:8.AS.60.2005
sp. zn. 8 As 60/2005 - 114
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce JUDr. Z. V.,
zastoupeného Mgr. Petrem Mimochodkem, advokátem se sídlem Praha 2, Bělehradská
77, proti žalované Policii České republiky, Správa Středočeského kraje, Praha 5, Na
Baních 1304, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
4. 8. 2005, čj. 5 Ca 38/2003 – 81,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2005, čj. 5 Ca 38/2003 – 81
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá
přezkoumání a zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2005,
čj. 5 Ca 38/2003 – 81, kterým bylo řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 29. 9. 2003, čj. 5 Ca 38/2003 – 19 zastaveno (z důvodu nezaplacení
soudního poplatku za kasační stížnost).
Stěžovatel v kasační stížnosti (v podání ze dne 23. 8. 2005, doručeném Městskému
soudu v Praze dne 24. 8. 2005 a v podání vyhotoveném zástupcem stěžovatele ze dne
22. 8. 2005 a doručeném témuž soudu dne 25. 8. 2005) především namítá, že u něho byly
splněny podmínky pro osvobození od soudního poplatku, což již doložil v podání
ze dne 7. 10. 2003. Poukázal i na to, že v řízení u stejného soudu vedeném
pod sp. zn. 11 Ca 2/2003 byl od placení soudního poplatku osvobozen.
Nejvyšší správní soud při posouzení důvodnosti této kasační stížnosti vycházel
z následujících skutečností, úvah a závěrů.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2003, čj. 5 Ca 38/2003 – 19
byl odmítnut návrh na obnovu řízení ve věci usnesení téhož soudu ze dne 7. 8. 2000,
čj. 28 Ca 324/99 – 102.
Dne 8. 10. 2003 bylo tomuto soudu doručeno podání stěžovatele ze dne
7. 10. 2003 označené jako „návrh na osvobození od placení soudních poplatků
a ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání kasační stížnosti proti usnesení
Městského soudu v Praze sp. zn.: 5 Ca 38/2003 – 19 ze dne 29. září 2003, doručeného
dne 6. 10. 2003“. V textu tohoto podání je uvedeno, že „si navrhovatel dovoluje podat
návrh na osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů
k podání kasační stížnosti.“
Usnesením městského soudu ze dne 30. 12. 2003, čj. 5 Ca 38/2003 – 39 bylo
vysloveno, že v řízení o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání kasační stížnosti proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2003 „čj. 5 Ca 38/2003“ se žádost žalobce zamítá.
V podání s datem 21. 1. 2003 (správně 2004) doručeném Městskému soudu
v Praze dne 22. 1. 2004 stěžovatel uvedl obdobné skutečnosti jako v podání ze dne
7. 10. 2003, tentokráte však ve vztahu k citovanému usnesení ze dne 30. 12. 2003.
K dotazu Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2004 zda stěžovatel svým
podáním ze dne 7. 10. 2003 mínil podat kasační stížnost proti usnesení tohoto soudu
ze dne 29. 9. 2003, stěžovatel sdělil, že tímto (a dalšími) podáními mínil podat kasační
stížnost.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2004 byla v „řízení o návrhu
žalobce na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů
pro podání kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
30. prosince 2003, čj. 5 Ca 38/2003“ tato žádost stěžovatele zamítnuta.
Dne 6. 8. 2004 bylo Městskému soudu v Praze doručeno další podání stěžovatele
ze dne 5. 8. 2004, obdobného charakteru jako podání ze dne 7. 10. 2003 a z 21. 1. 2004,
v tomto případě ve vztahu k usnesení ze dne 16. 7. 2004.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2004, čj. 5 Ca 38/2003 – 58 byl
stěžovatel v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
29. 9. 2003, čj. 5 Ca 38/2003 – 19 vyzván k zaplacení soudního poplatku za kasační
stížnost a k tomu, aby si pro toto řízení o kasační stížnosti zvolil zástupcem advokáta.
V podání ze dne 16. 9. 2004, doručeném Městskému soudu v Praze dne
17. 9. 2004, po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení stěžovatel mj. uvedl, že kasační
stížnost proti „těmto usnesením“ (míněna zřejmě řada usnesení vedená v předchozí části
podání, mj. ve věci sp. zn. 5 Ca 38/2003) nemůže podat, nesplňuje podmínku zákonem
požadovaného vysokoškolského vzdělání. Zároveň uvedl, že požádal Českou advokátní
komoru o určení advokáta pro jeho právní zastoupení v řízení o této kasační stížnosti.
Dne 4. 10. 2004 byla Městskému soudu v Praze doručena kasační stížnost žalobce
(zpracovaná jeho zástupcem) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
29. 12. 2003, čj. 5 Ca 38/2003 – 19. Připojena byla plná moc ze dne 23. 9. 2004 udělená
stěžovatelem tomuto jeho zástupci „na základě určení České advokátní komory
čj. 3130/04 ze dne 20. září 2004“.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 8. 2005, čj. 5 Ca 38/2003 – 81 bylo
řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2003,
čj. 5 Ca 38/2003 – 19 zastaveno. Městský soud, jak vyplývá z odůvodnění toho
rozhodnutí, především poukázal na citovaná usnesení o zamítnutí žádostí stěžovatele
a na to, že stěžovatel přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě soudní poplatek za kasační
stížnost nezaplatil. Proti tomuto usnesení byla podána předmětná kasační stížnost.
Protože Nejvyšší správní soud měl, především se zřetelem na obsah ne zcela
jednoznačných podání stěžovatele zejména z 30. 4. 2004 a 16. 9. 2004, pochybnosti
o tom, zda a která podání je třeba považovat za kasační stížnost a v kterých případech
se jednalo toliko o návrh ve smyslu §120 ve spojení s §35 odst. 8, poslední věta s. ř. s.,
vyzval stěžovatele k upřesnění. Podáním ze dne 7. 8. 2003, doručeným Nejvyššímu
správnímu soudu stěžovatel sdělil, že podání ze dne 7. 10. 2003, 21. 1. 2004, 5. 8. 2004
a z 23. 8. 2005 jsou „návrh na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce
pro následné řádné podání kasačních stížností...“
Toto upřesnění (tento projev vůle ohledně záměru žalobce) je možno akceptovat
u podání ze dne 7. 10. 2003, 21. 1. 2004 a 5. 8. 2004, nikoli však u právního úkonu ze dne
23. 8. 2005 (doručeného městskému soudu dne 24. 8. 2005). Tento posledně uvedený
úkon je nesporně kasační stížností, je takto výslovně označen a je v něm navrhováno
zrušení napadeného usnesení ze dne 4. 8. 2005. K tomuto podání ani výzva zdejšího
soudu k upřesnění nesměřovala. Ostatně následující den bylo Městskému soudu v Praze
doručeno podání zástupce stěžovatele o jehož charakteru (jakožto kasační stížností) nelze
pochybovat.
Jestliže (s přihlédnutím k tomuto upřesnění stěžovatelem) byla kasační stížnost
(vyhotovená zástupcem žalobce) proti cit. usnesení městského soudu ze dne 29. 9. 2003,
čj. 5 Ca 38/2003 – 19 doručena tomuto soudu až dnem 4. 10. 2004 a teprve tímto dnem
bylo zahájeno řízení o této kasační stížnosti, mohl městský soud teprve počínaje tímto
dnem vyzvat stěžovatele k zaplacení soudního poplatku. Předchozí usnesení městského
soudu ze dne 20. 8. 2006 tedy není možné za takovouto výzvu (ve smyslu §9 odst. 1
zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích) považovat a nebyla tedy doposud splněna
tato podmínka k rozhodnutí o zastavení řízení [viz též §47 písm. c) s. ř. s.].
Nejvyšší správní soud se zřetelem na tyto skutečnosti napadené usnesení
Městského soudu v Praze zrušil (§110 odst. 1 s. ř. s.). Městský soud je v dalším řízení
vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§110 odst. 3 s. ř. s.). V dalším
řízení bude muset především vyzvat stěžovatele k zaplacení soudního poplatku z kasační
stížnosti (pokud tak stěžovatel neučiní dříve sám) a event. rozhodnout o příp. novém
návrhu na osvobození od soudních poplatků.
Nejvyšší správní soud v souladu s §109 odst. 1 s. ř. s. rozhodoval v této věci
bez nařízení jednání.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. ledna 2007
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu