ECLI:CZ:NSS:2007:8.AZS.17.2007
sp. zn. 8 Azs 17/2007 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance, Mgr. Jana Passera, JUDr. Jaroslava Hubáčka
a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: L. H., zastoupené Mgr. Marcelou
Zavřelovou, advokátkou se sídlem Mladá Boleslav, Kalifova 404, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o
kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2006,
čj. 47 Az 49/2006 - 20,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
III. Odměna advokátky Mgr. Marcely Zavřelové se určuje částkou 4800 Kč,
která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů
od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně jako stěžovatelka
domáhala zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byla
zamítnuta její žaloba směřující proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 11. 8. 2006,
čj. OAM-881/LE-BE04-BE01-2006. Tímto (posledně uvedeným) rozhodnutím byla
žádost stěžovatelky o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení
§16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu).
Kasační stížnost je přípustná, proto Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení
otázky, zda svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele ve smyslu
§104a s. ř. s. (k této otázce viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne
26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 - 39, publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu pod č. 933, rok 2006, sešit č. 9, či rozhodnutí ze dne 6. 12. 2006,
čj. 3 Azs 68/2006 - 50, www.nssoud.cz)
1
.
Stěžovatelka v kasační stížnosti uplatňuje stížní důvody dle §103 odst. 1 písm. a)
až d) s. ř. s. bez bližší specifikace. V doplnění kasační stížnosti namítá konkrétně důvody
a) a d) s tím, že žalovaný zamítl její žádost jako zjevně nedůvodnou, aniž by posuzoval
splnění podmínek pro udělení azylu dle §13 a 14 zákona o azylu. Dále uvedla, že byla
zkrácena na svých právech, neboť je negramotná a v podstatě obsahu podání
a rozhodnutí nerozuměla ani při zajištění tlumočníka do jazyka čínského. Je přesvědčena
1
Všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz
o tom, že její ekonomické důvody, pro které byla nucena opustit svou zemi a obavy
z pronásledování ze strany věřitelů lze považovat za důvody pro udělení azylu. Žádost
o azyl podala s časovým odstupem, neboť o této možnosti nebyla poučena. Jak z tvrzení
stěžovatele, tak ze právního spisu bylo zjištěno, že stěžovatelka podala žádost o azyl
až poté, co jí bylo uděleno správní vyhoštění. Nejvyšší správní soud proto odkazuje
na svou konstantní judikaturu k otázce zjevné nedůvodnosti žádosti o udělení azylu
za situace, kdy ji žadatel podal s cílem vyhnout se správnímu vyhoštění (např. rozsudek
ze dne 12. 1. 2005, čj. 4 Azs 300/2004 - 36, či rozsudek ze dne 30. 10. 2005,
čj. 8 Azs 107/2005-61) s tím, že za daných okolností nemohou před soudem obstát
námitky nesprávného posouzení skutkového stavu věci vztahující se k důvodům udělení
azylu.
Jde-li o námitku stěžovatelčiny nemožnosti porozumět obsahu podání
a rozhodnutí, Nejvyšší správní soud poukazuje na své rozhodnutí ze dne 14. 2. 2007,
čj. 1 Azs 27/2005 - 45 či rozhodnutí ze dne 30. 11. 2006, čj. 137/2006 - 64. K námitce
neznalosti českého práva a nevědomosti o možnosti podat žádost o azyl již Nejvyšší
správní soud judikoval, že vnitřní pohnutky, které stěžovatele vedly k tomu, že nepožádal
o udělení azylu před vydáním rozhodnutí o správním vyhoštění, nejsou pro toto řízení
relevantní (viz rozhodnutí ze dne 30. 11. 2006, čj. 4 Azs 137/2006 - 13). Na tomto závěru
nemůže nic změnit ani stěžovatelkou tvrzená negramotnost, kdy i namítané vady
tlumočení z čínského jazyka, byly vzhledem k obsahu správního spisu (zejména protokolu
o pohovoru) shledány krajským soudem účelovými (viz i rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu ze dne 20. 12. 2006, čj. 3 Azs 20/2006 - 114, a ze dne 31. 1. 2007,
čj. 6 Azs 329/2005 - 52).
K stížnímu důvodu dle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. stěžovatelka neuvádí žádnou
argumentaci, proto jej nelze považovat za důvod řádně uplatněný (viz např. rozhodnutí
ze dne 18. 12. 2006, čj. 8 Azs 131/2005 - 57).
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu skýtá
dostatečnou odpověď na námitky stěžovatelky a nebyl shledán ani jiný důvod k přijetí
kasační stížnosti k věcnému projednání. Lze proto shrnout, že kasační stížnost svým
významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky, tudíž je nutno ji ve smyslu
§104a s. ř. s. považovat za nepřijatelnou a odmítnout.
O nákladech řízení soud rozhodl podle §60 odst. 3 s. ř. s., dle něhož nemá žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovatelce byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát
(usnesení ze dne 23. 1. 2007, čj. 47 Az 49/2006 - 39), v takovém případě platí hotové
výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7 s. ř. s., §120 s. ř. s.). Nejvyšší správní
soud určil odměnu advokáta částkou 2x 2100 Kč za dva úkony právní služby – převzetí
a příprava věci a písemné podání soudu týkající se věci samé a dále 2x 300 Kč na úhradu
hotových výdajů [§9 odst. 3 písm. f), §7, §11 odst. 1 písm. b) a d) a §13 vyhlášky
č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů], celkem 4800 Kč. Tato částka bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci
tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. dubna 2007
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu