ECLI:CZ:NSS:2007:8.AZS.28.2006
sp. zn. 8 Azs 28/2006 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance, Mgr. Jana Passera, JUDr. Jaroslava Hubáčka
a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: V. G., zastoupeného JUDr. Michaelou
Pretschovou, advokátkou se sídlem Varndsdorf, Pražská 2951, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 10. 2005, čj.
55 Az 232/2004 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhal
zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta
jeho žaloba směřující proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 29. 9. 2004,
čj. OAM-2572/VL-07-ZA08-2004. Tímto (posledně uvedeným) rozhodnutím nebyl
stěžovateli podle ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zá kona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen zákon o azylu) udělen azyl a současně bylo vysloveno, že se na něj
nevztahuje překážka vycestování podle ustanovení §91 zákona o azylu.
Kasační stížnost je přípustná, proto Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení
otázky, zda svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele ve smyslu
§104a s. ř. s. (k této otázce viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne
26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 - 39, publikováno pod č. 933/2006 Sb., či rozhodnutí
ze dne 6. 12. 2006, čj. 3 Azs 68/2006 - 50, www.nssoud.cz).
Jedinou námitkou, kterou stěžovatel v kasační stížnosti uplatnil, je nesprávné
posouzení právní otázky spočívající v jeho pronásledování ze strany Tatarů, neboť
jej nenechali svobodně podnikat, opakovaně jej napadli a poničili jeho majetek. Tataři
stěžovatele i ostatní netatarské obyvatelstvo terorizují a nutí ke konvertování na jejich
víru. S obdobnými otázkami, konkrétně kriminálním jednáním určité skupiny obyvatelstva
jakožto soukromých osob a nutností účinného obrácení se na domovské orgány v zemi
původu žadatele o azyl, se Nejvyšší správní soud vypořádal např. v rozsudcích ze dne
19. 6. 2006, čj. 5 Azs 300/2005 - 42, ze dne 19. 6. 2006, čj. 5 Azs 300/2005 - 42, a ze dne
18. 10. 2006, 8 Azs 194/2005 - 65 (dostupné na www.nssoud.cz).
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu skýtá
dostatečnou odpověď na stěžovatelovu námitku a nebyl shledán ani jiný důvod k přijetí
kasační stížnosti k věcnému projednání. Lze proto shrnout, že kasační stížnost svým
významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, tudíž je nutno ji ve smyslu
§104a s. ř. s. považovat za nepřijatelnou a odmítnout.
O nákladech řízení soud rozhodl podle §60 odst. 3 s. ř. s., dle něhož nemá žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. února 2007
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu