ECLI:CZ:NSS:2007:9.AS.62.2007:32
sp. zn. 9 As 62/2007 - 32
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci stěžovatelky M.
P., za účasti Magistrátu města Kladna, se sídlem v Kladně, nám. Starosty Pavla 44, v řízení
o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2007, č. j. 4 Ca
4/2007 - 8,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného
usnesení městského soudu, kterým jí nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku,
neboť tato soudu nezaslala řádně vyplněný formulář „Potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků“.
Stěžovatelka podala kasační stížnost z důvodu tvrzené nezákonnosti vymezené
v ust. §103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Uvedla v ní, že jí nebylo přiznáno osvobození
od soudního poplatku přes to, že „toto osvobození je ze zákona ... o soudních poplatcích
osvobozeno, a to na základě §11 odst. 1 písm. g) nesprávný úřední postup a §11 odst. 3
písm. a;d; f; g) a odst. 4.“ Zdůraznila, že zamítnutí a nepřiznání osvobození považuje
za nezákonnost, neboť zákon toto osvobození za určitých podmínek nařizuje;
proto stěžovatelka nevyplňovala formulář. Postup soudu tak považuje za nezákonný a žádá
Nejvyšší správní soud o zrušení napadeného rozhodnutí.
Účastník řízení se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadené rozhodnutí
městského soudu a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Podle ust. §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. kasační stížnost lze podat pouze z důvodu
tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem
v předcházejícím řízení.
Podle ust. §36 odst. 3 citovaného zákona účastník, který doloží, že nemá dostatečné
prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních
poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost
zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností,
jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození
neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Dle ust. §11 odst. 1 písm. g) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
(dále jen „zákon o soudních poplatcích“), se od poplatku osvobozují řízení ve věcech náhrady
škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě
nebo nesprávným úředním postupem.
Stěžovatelka postavila svoji kasační stížnost na právním názoru, že nemusela pro účely
osvobození od soudních poplatků prokazovat městskému soudu své majetkové a výdělkové
poměry, neboť splnila podmínky pro osvobození ze zákona. Tento její předpoklad
je však z důvodů uvedených níže chybný.
Předně je třeba zdůraznit, že dle ust. §1 písm. a) zákona o soudních poplatcích soudní
poplatky se vybírají za řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených
v sazebníku poplatků, přičemž dle ust. §2 odst. 2 písm. a) cit. zákona je i stěžovatelka
poplatníkem tohoto poplatku, když dle ust. §4 odst. 1 písm. a) tohoto zákona vznikla
stěžovatelce poplatková povinnost podáním žaloby. Výjimky z tohoto obecného pravidla
stanoví ust. §11 cit. zákona specifikující osvobození od soudních poplatků, které je rozděleno
na osvobození s ohledem na předmět řízení a dále na osvobození s ohledem na účastníka
soudního řízení. Jak vyplývá z výše uvedeného, domnívá se stěžovatelka, že je od soudního
poplatku osvobozena, protože vede řízení ve věci „náhrady škody způsobené při výkonu
veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním
postupem“. Ze žaloby stěžovatelky je však zřejmé, že tato se týká jiného předmětu řízení,
neboť jak uvádí sama stěžovatelka ve své žalobě: „Podávám správní žalobu na výše
uvedeného žalovaného (Magistrát města Kladna, odbor správní, oddělení přestupkového
řízení – pozn. soudu) z důvodu ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu,
ke kterému jsem se obracela z důvodu, že bylo nezákonně rozhodnuto ve věci P 1091/06/Pe
z 4.12.2006, kde rozhodnutím bylo zastaveno přestupkové řízení, aniž by byl zjištěn skutkový
stav věci, a tímto postupem bylo prokázáno, že se jedná o úmysl způsobit škodu. ... z výše
uvedeného žádám Městský soud, aby ... zrušil rozhodnutí Magistrátu města Kladna
z 4.12.2006 ...“ Z uvedeného doslovného přepisu částí žaloby je proto více než zřejmé,
že stěžovatelka nepožaduje nahradit škodu způsobenou jí při výkonu veřejné moci
nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem.
Ani další skutkové podstaty, pro které je konstruováno osvobození od soudních poplatků,
nedopadají na stěžovatelku, když další ustanovení zákona o soudních poplatcích, na které
odkazuje ve své kasační stížnosti, navazují na osvobození uvedené v ust. §11 odst. 1 písm. g)
cit. zákona, resp. předpokládají a rozšiřují je pro další soudní řízení o témže předmětu.
Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší správní soud k dílčímu závěru, že stěžovatelka
či řízení před městským soudem jí vyvolané nesplňuje žádné z předpokladů
vyžadovaných zákonem o soudních poplatcích pro osvobození od těchto poplatků ze zákona,
a proto jí zákonné osvobození nenáleží.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud dále zjistil, že dne 4. 5. 2007 převzala
stěžovatelka výzvu soudu, obsahující mj. i formulář „Potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků“, s poučením, že nebude-li
ve lhůtě 14ti dnů od doručení této výzvy formulář předložen, soud nebude moci její žádosti
vyhovět. Ze spisu dále vyplynulo, že stěžovatelka do dnešního dne vyplněný formulář soudu
nepředložila, což je ostatně patrné i z vlastního obsahu kasační stížnosti. Na základě
všech zjištěných skutečností proto Nejvyšší správní soud konstatuje, že městský soud
postupoval zcela v souladu s příslušnými zákonnými předpisy, když stěžovatelce osvobození
od soudního poplatku nepřiznal. Kasační stížnost stěžovatelky je proto nedůvodná.
Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší správní soud považuje ze vhodné zdůraznit,
že dle stávající judikatury není při řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského
či městského soudu o osvobození od soudního poplatku pro žalobní řízení vyžadováno
jak uhrazení soudního poplatku pro řízení o kasační stížnosti, tak ani zastoupení advokátem
pro toto řízení, neboť jak osvobození od soudních poplatků, tak i právo na bezplatné
zastoupení, se váže k posouzení poměrů konkrétního žadatele a splnění či nesplnění podmínek
pro osvobození od soudních poplatků přímo podmiňuje i právo na bezplatné zastoupení
(blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 - 74,
www.nssoud.cz ).
Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí soudu přezkoumal v souladu
s ustanovením §109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnila stěžovatelka
ve své kasační stížnosti. Ze všech shora uvedených důvodů shledal kasační stížnost
jako nedůvodnou, a proto ji podle ustanovení §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl bez jednání
postupem dle §109 odst. 1 citovaného zákona, dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje
Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1, větu první,
s. ř. s., za použití §120 s. ř. s., dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník,
který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně
vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatelka v soudním řízení
úspěch neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Správnímu orgánu dle obsahu
spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto mu soud nepřiznal jejich náhradu.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu