ECLI:CZ:NSS:2007:9.AS.43.2007:77
sp. zn. 9 As 43/2007 - 87
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci stěžovatelky O.
o. p. s. p. o. N. p. ú., za účasti Ministerstva kultury, se sídlem v Praze 1, Maltézské nám. 1,
v řízení o kasační stížnosti podané proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 10.
2006, č. j. 8 Ca 85/2006 - 39,
takto:
I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 - 39,
se zrušuje .
II. Žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků ze dne 6. 7. 2006, s e
odmítá .
III. Žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ze dne
6. 11. 2006 pro řízení o kasační stížnosti se odmítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného
usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla podle ustanovení §36 odst. 3 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
zamítnuta její žádost o osvobození od soudních poplatků v řízení o kasační stížnosti
proti usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 30. 6. 2006,
č. j. 8 Ca 85/2006 – 21. Tímto usnesením městský soud zastavil řízení o žalobě stěžovatelky
ze dne 28. 3. 2006 proti fiktivnímu rozhodnutí Ministerstva kultury podle ustanovení §47
písm. c) s. ř. s., ve vazbě na ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích
nebo poplatkový zákon“).
V odůvodnění rozhodnutí městský soud uvedl, že v posuzovaném případě nebylo
možno dospět k závěru, že stěžovatelka splňuje předpoklady pro osvobození od soudních
poplatků, neboť na výzvu soudu ze dne 12. 4. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 - 10, doručenou dne
20. 4. 2006, kterou ji soud vyzval k předložení zřizovací listiny odborové organizace,
seznamu členů, zápisu výroční schůze o volbě předsedy, zápisu o registraci
v Ústředí odborových organizací, kopie peněžního deníku, daňového přiznání za rok 2005,
jakož i aktuálního výpisu z účtu, reagovala až sdělením ze dne 6. 7. 2006,
ve kterém mj. tvrdila, že nemá zřizovací listinu, protože vznikla evidencí u MV ČR
podle zákona č. 83/1990 Sb. (nicméně potvrzení o této evidenci stěžovatelka soudu
nepředložila), výroční schůze nekoná, není registrována v Ústředí odborových organizací,
a pokud jde o seznam členů, tak ten odmítla předložit. Dle závěrů městského soudu
stěžovatelka neprokázala k výzvě soudu existenci O. o. p. s. p. o. N. p. ú., jakož ani oprávnění
PhDr. H. V. P. vystupovat jako předsedkyně této odborové organizace a zastupovat ji v řízení
před soudem. K následným výzvám soudu po podání kasační stížnosti (obě ze dne
11. 8. 2006) sice stěžovatelka předložila částečně vyplněné Potvrzení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a neověřenou
fotokopii čtyř stran z blíže neidentifikovatelného účetnictví, nicméně jimi nebylo lze prokázat
stěžovatelčina tvrzení o tom, že nemá dostatečné finanční prostředky.
Stěžovatelka v kasační stížnosti nepodřadila své námitky zákon ným kasačním
důvodům ve smyslu ustanovení §103 s. ř. s., z textu podání je nicméně patrné,
že namítá nezákonnost rozhodnutí, kterým byla zamítnuta její žádost o osvobození
od soudních poplatků v řízení o kasační stížnosti proti usnesení městského soudu ze dne
30. 6. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 – 21, a to pro nepřezkoumatelnost z nedostatku důvodů.
Napadené rozhodnutí městského soudu je dle jejího názoru nekonzistentní s ohledem
na jeho dosavadní rozhodovací činnost, který - jednaje osobou téhož soudce - v řízení
vedeném pod sp. značkou 8 Ca 119/2006 shodné žádosti stěžovatelky o osvobození
od soudních poplatků vyhověl. S odkazem na ustanovení §64 s. ř. s. a §121 o. s. ř. má
stěžovatelka za to, že údaje o její finanční situaci jsou soudu známé z jeho úřední činnosti
a není je tedy třeba dokazovat. Stěžovatelka v kasační stížnosti současně požádala
o osvobození od zaplacení soudního poplatku pro předmětné kasační řízení a vzhledem
k povinnému zastoupení také o ustanovení zástupce, a to z důvodu své finanční situace,
která se v důsledku dlouhodobého neplnění povinností zaměstnavatele, u něhož stěžovatelka
působí, ještě zhoršila.
Ze soudního spisu zjistil Nejvyšší správní soud následující skutečnosti. Stěžovatelka
požádala o osvobození od soudních poplatků v žalobě podané k poštovní přepravě dne
29. 3. 2006, směřující proti fiktivnímu rozhodnutí Ministerstva kultury, a své majetkové
poměry dokládala prostřednictvím vyplněného formuláře č. 060 o. s. ř. Na výzvu soudu
ze dne 12. 4. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 - 10, doručenou stěžovatelce dne 20. 4. 2006,
kterou ji soud vyzval k předložení zřizovací listiny odborové organizace, seznamu členů,
zápisu výroční schůze o volbě předsedy, zápisu o registraci v Ústředí odborových organizací,
kopie peněžního deníku, daňového přiznání za rok 2005, jakož i aktuálního výpisu z účtu,
žádným způsobem nereagovala. Uvedená výzva byla vyhotovena vyšší soudní úřednicí
a neobsahovala žádné poučení o následcích neodstranění vad podání. Městský soud poté
usnesením ze dne 18. 5. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 – 13, žádost stěžovatelky o osvobození
od soudních poplatků pro řízení o žalobě dle §36 odst. 3 s. ř. s. zamítl. Usnesením ze dne
22. 6. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 – 17, následně stěžovatelku vyzval k zaplacení soudního
poplatku v částce 2 000 Kč, a to v kolcích na připojeném tiskopise, ve lhůtě 3 dnů od doručení
předmětného usnesení, současně ji poučil o následcích nezaplacení a výslovně upozornil
na to, že pokud jsou u ní splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může
u soudu podat návrh na osvobození, a to i se zpětnou účinností. Stěžovatelka předmětné
usnesení obdržela dne 27. 6. 2006 a téhož dne soudu sdělila, že její zaměstnavatel neplní
své povinnosti dle §25c odst. 4 zákoníku práce, že je nucena podat žalobu na náhradu škody,
která jí v tomto důsledku vzniká, a tudíž nemůže soudní poplatek uhradit. Městský soud
usnesením ze dne 30. 6. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 – 21, řízení o žalobě dle ustanovení §47
písm. c) s. ř. s. zastavil, a to proto, že soudní poplatek nebyl uhrazen a stěžovatelka
ani k výzvě soudu nepředložila doklady k doložení právní subjektivity, ani doklady
prokazující nedostatečné finanční prostředky.
Výše uvedené usnesení napadla stěžovatelka kasační stížností ze dne 6. 7. 2006,
která je vedena u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 As 17/2007. V této kasační
stížnosti požádala o osvobození od soudních poplatků pro kasační řízení. Současně mimo
jiné namítala nedostatek formálních náležitostí výzvy soudu ze dne 12. 4. 2006,
na kterou nereagovala, neboť ji nepovažovala za usnesení předsedy senátu ve smyslu §37
odst. 5 s. ř. s. Dále zdůraznila, že ve výzvě požadované listiny ani předložit nemohla,
neboť jako organizace vzniklá evidencí u MV ČR podle zákona č. 83/1990 Sb. nemá
zřizovací listinu, výroční schůze nekoná, není registrována v Ústředí odborových organizací,
nemá zřízen bankovní účet, daňové přiznání nepodává, neboť nepodléhá dani
z příjmů právnických osob, a pokud jde o seznam členů, tak ten odmítla předložit,
protože dle jejího názoru nemá pro soud žádný význam. Soud měl stěžovatelce přiznat právo
na osvobození od soudních poplatků a žalobu meritorně projednat tak, jak je tomu v jiných
řízeních vedených u stejného soudu, když právní subjektivita stěžovatelky i oprávnění
za ni před soudem jednat jsou soudu známé z jeho úřední činnosti a údaje poskytnuté
stěžovatelkou prostřednictvím vyplněného formuláře č. 060 o. s. ř. dosud soudu pro přiznání
osvobození vždy stačily. Usnesením ze dne 11. 8. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 - 26, vyzval soud
stěžovatelku k doložení plné moci udělené advokátovi, usnesením ze dne 11. 8. 2006,
č. j. 8 Ca 85/2006 – 33, k doložení peněžního deníku, daňového přiznání za roky 2004 + 2005
a aktuálního výpisu z účtu. Písemností ze dne 24. 9. 2006 stěžovatelka zaslala soudu
požadované kopie peněžního deníku a současně soudu sdělila, že přiznání k dani nepodává
a nemá zřízený bankovní účet. Dále soudu sdělila, že v důsledku neplnění povinnosti
zaměstnavatele nemá finanční prostředky a svůj provoz financuje prostřednictvím půjček.
Následně stěžovatelka požádala o ustanovení zástupce pro kasační řízení. Městský soud
usnesením ze dne 16. 10. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 – 39, žádost stěžovatelky ze dne 6. 7. 2006
o osvobození od soudních poplatků pro kasační řízení ve věci zastavení žalobního řízení
zamítl. Proti výše citovanému usnesení městského soudu, které je předmětem
tohoto přezkumu, podala stěžovatelka kasační stížnost datovanou dne 6. 11. 2006. Městský
soud následně zamítl i žádost stěžovatelky o ustanovení zástupce , a to usnesením ze dne
9. 11. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 - 44. Také posledně citované usnesení napadla stěžovatelka
kasační stížností, tato je u Nejvyššího správního soudu vedena pod sp. zn. 9 As 44/2007.
Nejvyšší správní soud přezkoumal postup Městského soudu v Praze a dospěl k závěru,
že městský soud postupoval v rozporu s ustanovením §103 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ve vazbě na
ustanovení §64 s. ř. s., když nepřihlížel k tomu (a to i přes návrh stěžovatelky na osvobození
od soudních poplatků pro kasační řízení vedené proti usnese ní městského soudu o zastavení
řízení o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku), zda jsou splněny podmínky řízení pro
rozhodnutí ve věci samé. Ve smyslu ustanovení §103 o. s. ř. ve vazbě na ustanovení §64 s. ř.
s. je povinností soudu kdykoliv za řízení přihlížet k tomu, zda jsou splněny podmínky, za
nichž může rozhodnout ve věci samé.
Podle §36 odst. 3 s. ř. s. může být na návrh osvobozen od soudních poplatků účastník
řízení, který doloží, že nemá dostatečné prostředky. Jakkoliv poplatková povinnost vzniká
již podáním kasační stížnosti (ustanovení §4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích)
a splnění této povinnosti není nutně vázáno až na výzvu soudu, Nejvyšší správní soud
již judikoval (rozsudek ze dne 25. 4. 2007, č. j. 9 As 3/2007 - 77, www.nssoud.cz),
že povaha rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, proti němuž
kasační stížnost směřuje, vylučuje, aby v posuzované věci bylo možno nedostatek podmínky
uhrazeného soudního poplatku považovat za překážku, jež by bránila vydání rozhodnutí,
jímž se řízení o kasační stížnosti končí. Za situace, kdy předmětem přezkumu je rozhodnutí,
jímž bylo zastaveno řízení pro nezaplacení soudního poplatku, by totiž trvání na podmínce
uhrazení poplatku pro kasační řízení vedlo k vlastnímu popření cíle, jenž účastník
podáním kasační stížnosti sledoval, a znamenalo by řetězení řešeného problému,
které by ve svém důsledku popíralo smysl samotného řízení, jehož předmětem je posouzení
zákonnosti rozhodnutí o zastavení předchozího řízení v důsledku nesplnění právě
této povinnosti ze strany stěžovatele, tedy povinnosti zaplatit soudní poplatek.
Opětovné nesplnění této povinnosti tak nelze považovat za překážku, jež by bránila
posouzení kasační stížnosti a vydání meritorního rozhodnutí. Městský soud měl proto návrh
stěžovatelky na osvobození od soudních poplatků dle ustanovení §46 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s. odmítnout a věc postoupit k vyřízení Nejvyššímu správnímu soudu,
neboť pro samostatné projednání návrhu na osvobození od soudních poplatků pro kasační
řízení nebyly splněny podmínky řízení, když nezpoplatnění kasační stížnosti nelze za výše
uvedených okolností považovat za překážku projednání věci samé. Nejvyšší správní soud
proto ve smyslu ustanovení §110 odst. 1 s. ř. s. napadené usnesení městského soudu zrušil
a žádost stěžovatelky ze dne 6. 7. 2006 o osvobození od soudních poplatků pro kasační řízení
vedené proti usnesení městského soudu o zastavení řízení o žalobě pro nezaplacení soudního
poplatku dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
S ohledem na výše uvedené pak také Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační
stížnost proti usnesení městského soudu o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních
poplatků, jakkoliv tato opětovně nebyla zpoplatněna, a stěžovatelka navíc ani nebyla
zastoupena advokátem. Z obdobných důvodů, ze kterých v těchto specifických případech
nedostatek zpoplatnění nebrání projednání věci samé, nemůže ani nedostatek povinného
zastoupení za výše popsaných okolností omezit přístup účastníka k soudu. Přiznané
osvobození od soudního poplatku je výchozím předpokladem pro prominutí dalších nákladů
řízení. Podle §35 odst. 8 s. ř. s. může totiž předseda senátu ustanovit navrhovateli,
u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen o d soudních poplatků, a je -li to třeba k ochraně
jeho práv, na návrh zástupce. Stejně tak jako osvobození od soudních poplatků, tak i právo
na bezplatné zastoupení se váže k posouzení poměrů konkrétního žadatele. Nesplnění
podmínek pro osvobození od soudních poplatků tak vylučuje i právo na bezplatné zastoupení.
Podstatou osvobození od soudních poplatků, jakož i oprávnění žádat o ustanovení zástupce
na náklady státu, je ochrana účastníka proti negativním dopadům do jeho ústavně zaručených
práv, v tomto případě do práva na soudní ochranu a na přístup k soudu. Za situace,
kdy předmětem přezkumu je rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žádost o osvobození
od soudních poplatků, vztahujících se ke kasační stížnosti proti usnesení o zastavení řízení
pro nezaplacení soudního poplatku (když nezpoplatnění kasační stížnosti nebrání projednání
věci samé), by opětovné trvání jak na podmínce uhrazení poplatku pro toto řízení,
tak i na podmínce povinného zastoupení znamenalo další následné (v pořadí již třetí) řetězení
téhož problému, který je předmětem původního řízení (v tomto případě řízení o kasační
stížnosti podané proti rozhodnutí ze dne 30. 6. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 – 21), jež z logiky věci
není smysluplné a nesvědčí ani hospodárnosti a rychlosti celého řízení. Žádost stěžovatelky
ze dne 6. 11. 2006 proto s ohledem na výše uvedené důvody pro nadbytečnost odmítl.
Po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, jakož i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
ve věci sp. zn. 9 As 44/2007, bude rozhodnuto o kasační stížnosti stěžovatelky vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 As 17/2007.
Nejvyšší správní soud tedy kasační stížnost projednal, napadené usnesení dle §110
odst. 1 s. ř. s. zrušil, návrh stěžovatelky na osvobození od soudních poplatků ze dne
6. 7. 2006 odmítl, obdobně pak ze shora uvedených důvodů podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., odmítl také návrh stěžovatelky na osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce pro předmětné kasační řízení, neboť nesplnění výše uvedených
podmínek nelze za výše uvedených specifických okolností považovat za překážku projednání
věci samé. Při odmítnutí návrhu nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení
(§60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. září 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu
č. j. 9 As 43/2007 - 87
O P R A V N É
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Radanem Malíkem v právní
věci stěžovatelky O. o. p. s. p. o. N. p. ú. (ve zkráceném vyhotovení rozsudku ze dne
13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 – 76, nesprávně označena jako Z. o., evid. č. X O. s. s. o. o.),
za účasti Ministerstva kultury, se sídlem v Praze 1, Maltézské nám. 1, v řízení o kasační
stížnosti podané proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2006,
č. j. 8 Ca 85/2006 - 39,
takto:
Ve zkráceném vyhotovení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2007,
č. j. 9 As 43/2007 - 76, se v záhlaví opravuje zjevná nesprávnost v označení stěžovatelky
z původně chybně uvedeného: Z. o., evid. č. X O. s. s. o. o., na správné označení: O. o. p. s.
p. o. N. p. ú., ve výroku č. II. se opravuje původně chybně uvedené datum 29. 3. 2006 na
datum 6. 7. 2006 a zcela se vypouští výrok č. V.
Odůvodnění:
V řízení o kasační stížnosti byl ve shora uvedené věci po poradě devátého senátu
dne 13. 9. 2007 vynesen rozsudek. Na této poradě senátu byly projednávány celkem
4 kasační stížnosti podané výše uvedenou stěžovatelkou vedené pod sp. zn. 9 As 28/2007,
9 As 29/2007, 9 As 43/2007, 9 As 44/2007. Po poradě senátu soudkyně Mgr. Daniela
Zemanová vyhotovila ve věcech sp. zn. 9 As 28/2007, 9 As 29/2007 v souladu s §49 odst. 11
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), zkrácené vyhotovení
rozsudku, v jehož záhlaví omylem uvedla nesprávné označení stěžovatelky.
K tomuto pochybení došlo po převzetí označení „Z. o., evid. č. X O. s. s. o. o.“ ze
jmenného rejstříku v intranetu Nejvyššího správního soudu, kde tento subjekt je evidován
jako účastník řízení v celkem 13 řízeních, do záhlaví zkráceného vyhotovení rozsudku. Tato
zjevná nesprávnost byla způsobena podobností označení uvedené organizace s názvem
stěžovatelky v tomto řízení (O. o. p. s. p. o. N. p. ú.), přičemž oba subjekty mají sídlo na
stejné adrese. Na základě pokynu soudkyně kanceláři bylo zkrácené vyhotovení rozsudků
s nesprávným označením stěžovatelky pod č. j. 9 As 28/2007 - 76 a 9 As 29/2007 - 70
vyvěšeno na úřední desku soudu, vzhledem ke stejné osobě stěžovatelky bylo toto pochybení
převzato i do zkrácených vyhotovení rozsudků č. j. 9 As 43/2007 - 76 a č.j. 9 As 44/2007 - 69,
též do elektronicky podané informace soudu PhDr. H. P. ze dne 17. 9. 2007.
Dne 19. 9. 2007 zaslala PhDr. H. P. soudu upozornění na tuto zjevnou nesprávnost.
Předseda senátu ověřil z obsahu spisu, že v dané věci bylo rozhodnuto o stěžovatelce se
správným označením O. o. p. s. p. o. N. p. ú., pod tímto názvem byla stěžovatelka soudem
označována a vedena po celou dobu řízení o kasační stížnosti. Subjekt, jehož název byl
chybně uveden v záhlaví zkráceného vyhotovení rozsudku, v předmětném řízení nikdy
nevystupoval, o jeho právech a povinnostech nebylo jednáno, nemohlo tedy dojít k záměně
v osobě stěžovatelky, ale jedná se pouze o jednorázové chybné uvedení jiného označení.
Pokud jde o znění výroku č. II. konstatující, že „Žádost stěžovatelky o osvobození
od soudních poplatků ze dne 29. 3. 2006 se odmítá“, pak se zjevně jedná o zřejmou chybu
v psaní, jak je zřejmé z odůvodnění rozsudku, neboť předmětem řízení byla žádost
stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků ze dne 6. 7. 2006. Stejně tak bylo zjevnou
nesprávností uvedení výroku č. V. ve zkráceném vyhotovení rozhodnutí, neboť o tomto právu
nebylo v dané věci rozhodováno.
Na základě uvedených skutečností dospěl předseda devátého senátu Nejvyššího
správního soudu k závěru, že při vyhotovení zkráceného vyhotovení rozsudku ze dne
13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 – 76, došlo ke zjevným nesprávnostem, které je nutno
korigovat postupem dle §54 odst. 4 s. ř. s., tj. vydáním opravného usnesení.
Poučení: Proti tomuto opravnému usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. září 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu