ECLI:CZ:NSS:2007:9.AZS.32.2007:37
sp. zn. 9 Azs 32/2007 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Michala Mazance
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatele N. V. N., zastoupeného Mgr. Alenou
Kružíkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Příkop 2a, za účasti Ministerstva vnitra, odboru
azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti
proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2006, č. j. 56 Az 240/2006 - 13,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni stěžovatele, Mgr. Aleně Kružíkové, advokátce se sídlem
v Brně, Příkop 2a, se p ř i z n á v á odměna v částce 4800 Kč, která bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se stěžovatel domáhá zrušení shora označeného
usnesení, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru
azylové a migrační politiky , ze dne 3. 7. 2006, č. j. OAM -539/LE-PA03-PA03-2006.
Tímto rozhodnutím byla dle ust. §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění platném
pro projednávanou věc (dále jen „zákon o azylu“), zamítnuta žádost stěžovatele o udělení
azylu jako zjevně nedůvodná.
Vzhledem k okolnosti, že v dané věci se jedná o kasa ční stížnost ve věci azylu,
Nejvyšší správní soud se ve smyslu ustanovení §104a zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“), nejprve zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem
podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být
podle citovaného ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná. Pro vlastní vymezení institutu
nepřijatelnosti a jeho dopadů do soudního řízení správního Nejvyšší správní
soud odkazuje na své usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publikované
pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Podle tohoto usnesení je podstatným přesahem vlastních zájmů stěžovatele jen natolik
zásadní a intenzivní situace, v níž je kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce
pro Nejvyšší správní soud též nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů
či právních otázek. Přesah vlastních zájmů stěžovatele je dán jen v případě rozpoznatelného
dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. Primárním úkolem Nejvyššího
správního soudu v řízení o kasačních stížnostech ve věcech azylu je proto nejen ochrana
individuálních veřejných subjektivních práv, nýbrž také výklad právního řádu a sjednocování
rozhodovací činnosti krajských soudů. V zájmu stěžovatele v řízení o kasační stížnosti
ve věcech azylu je pak nejenom splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost
opřít o některý z důvodů uvedených v ust. §103 odst. 1 s. ř. s., nýbrž také uvést, v čem
spatřuje, v mezích kritérií přijatelnosti, v konkrétním případě podstatný přesah svých
vlastních zájmů a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou kasační
stížnost věcně projednat.
V dané věci stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že jeho žaloba mohla být Krajským
soudem v Brně (dále jen „krajský soud“) řádně meritorně projednána, i když v doplnění
kasační stížnosti připouští, že žaloba byla podána opožděně, k čemuž však došlo bez jeho
zavinění. Žádné další námitky kasační stížnost stěžovatele neobsahovala. Nejvyšší správní
soud podotýká, že lhůta k podání žaloby je stanovena zákonem, její zmeškání
v řízení o žalobě ve správním soudnictví nelze prominout (§72 odst. 4 s. ř. s.),
bez možnosti přihlédnout k tomu, zda její zmeškání žalobce zavinil či nikoliv. S otázkou
opožděně podané žaloby proti rozhodnutí správního orgánu se Nejvyšší správní soud
vypořádal ve svém rozsudku ze dne 4. 8. 2005, č. j. 2 As 11/2005 – 72, publikovaném
pod č. 715/2005 Sb. NSS, a také Krajský soud v Hradci Králové v usnesení ze dne
30. 10. 2003, sp. zn. 30 Az 356/2006, publikovaném pod č. 755/2006 Sb. NSS.
Ze shora uvedeného vyplývá, že ustálená a vnitřně jednotná judikatura soudů
rozhodujících ve správním soudnictví poskytuje dostatečnou odpověď na námitky obsažené
v kasační stížnosti. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost
svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele.
S ohledem na výše uvedené shledal Nejvyšší správní soud kasační stížnost
nepřijatelnou, a proto ji podle ustanovení §104a s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Stěžovateli byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena usnesením Krajského soudu
v Brně ze dne 20. 10. 2006, č. j. 56 Az 240/2006 - 20, zástupkyně z řad advokátů. Ustanovené
zástupkyni stěžovatele byla přiznána odměna v celkové částce 4800 Kč za dva úkony právní
služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu týkající se věci samé)
dle §11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách
advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif).
Odměna byla vypočtena dle ustanovení §9 odst. 3 písm. f), ve spojení s §7 bod 5.,
advokátního tarifu, tak, že za každý z úkonů činí odměna 2100 Kč a k němu náleží náhrada
hotových výdajů ve výši 300 Kč podle §13 odst. 3 téže vyhlášky. Náklady právního
zastoupení stěžovatele nese dle ust. §35 odst. 8 s. ř. s. stát.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. února 2007
JUDr. Radan Malík
předseda senátu