ECLI:CZ:NSS:2007:KONF.12.2007
sp. zn. Konf 12/2007-9
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci
JUDr. Marie Žišková, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Pavel Pavlík a
JUDr. Petr Příhoda, o návrhu Okresního soudu v Semilech na rozhodnutí sporu
o pravomoc mezi Okresním soudem v Semilech a Krajským soudem v Ústí nad Labem,
pobočka Liberec, za účasti žalobců a) Ing. J. B., b) Ing. N. B., obou zastoupených
Mgr. Bernardem Urbanem, advokátem se sídlem v Lanškrouně, nám. J. M. Marků 48, a
žalovaných 1) Krajského úřadu Libereckého kraje se sídlem v Liberci, U Jezu 642/2a, 2)
obce P., zastoupené JUDr. Milošem Profousem, advokátem se sídlem v Praze 1, V Jámě
1, o zřízení věcného břemene, ve věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn.
8 C 359/2004,
takto:
Příslušný vydat rozhodnutí ve věci žaloby proti rozhodnutí Krajského úřadu v
Liberci ze dne 22. 1. 2004, čj. KULK 11244/2003/OD-280/Zi, o zřízení věcného
břemene, je soud v občanském soudním řízení.
Odůvodnění:
Podáním doručeným zvláštnímu senátu dne 29. 3. 2007 navrhl Okresní soud
v Semilech, aby zvláštní senát rozhodl o kompetenčním sporu ve smyslu §1 odst. 1
zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, který vznikl
mezi ním a Krajským soudem v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ve věci vedené
u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 8 C 359/2004.
Z předložených spisů vyplynuly tyto pro rozhodnutí podstatné skutečnosti:
Městský úřad v Rokytnici nad Jizerou jako příslušný stavební úřad zřídil svým
rozhodnutím ze dne 14. 10. 2003, čj. SÚ: 2711/00-930/Vi, věcné břemeno podle §17
odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, jímž zatížil pozemky
(v rozhodnutí blíže označené) ve vlastnictví žalobců; současně vyslovil, že žalobcům
náleží za zřízení věcného břemene jednorázová náhrada v celkové výši 60 000 Kč.
Krajský úřad v Liberci svým rozhodnutím ze dne 22. 1. 2004,
čj. KULK 11244/2003/OD-280/Zi, zamítl odvolání žalobců a rozhodnutí vydané
v I. stupni potvrdil.
Žalobci napadli rozhodnutí odvolacího správního orgánu u Krajského soudu v Ústí
nad Labem, pobočka Liberec, žalobou ve správním soudnictví. Krajský soud žalobu
odmítl usnesením ze dne 6. 4. 2004, čj. 59 Ca 48/2004-68, podle §46 odst. 2 ve spo jení
s §68 písm. b) s. ř. s., neboť podstatou řízení týkající se věcného břemene a jednorázové
náhrady za jeho zřízení je vlastnické právo k nemovitosti, tedy právo soukromé, které se
týká zásadně zájmu jednotlivce, nikoli zájmů veřejnosti. Nemůže se proto jednat
o rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné
správy, jak má na mysli §4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Žalobci nato podali žalobu k Okresnímu soudu v Semilech, kde je věc vedena pod
sp. zn. 8 C 359/2004. Domáhali se toho, aby soud zamítl návrh na zřízení věcného
břemene a určil, že toto věcné břemeno neexistuje.
Okresní soud v Semilech, popíraje svou věcnou příslušnost, předložil jako
navrhovatel věc podle §104c o. s. ř. zvláštnímu senátu. Napadané rozhodnutí stavebního
úřadu o zřízení věcného břemene je podle něj výsledkem rozhodovací činnosti správního
orgánu v oblasti veřejné správy. K tomu okresní soud odkázal na rozhodnutí rozšířeného
senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, čj. 4 As 47/2003-125, podle nějž
není rozhodnutí stavebního úřadu o zřízení věcného břemene rozhodnutím správního
orgánu v soukromoprávní věci, vydaným v mezích zákonné pravomoci správního orgánu
ve smyslu §68 písm. b) s. ř. s. Rozhodnutím soukromoprávní povahy je pouze
rozhodnutí, jímž se určuje způsob a výše náhrady za zřízené věcné břemeno. Žalobci
přitom v řízení brojí primárně proti zřízení věcného břemene.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi Okresním soudem v Semilech
a Krajským soudem v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, vycházel zvláštní senát z těchto
úvah:
Podle dosavadní rozhodovací praxe zvláštního senátu nebylo rozhodnutí o zřízení
věcného břemene, resp. o vyvlastnění, považováno za rozhodnutí ve věci vyplývající ze
soukromoprávních vztahů ve smyslu §7 o. s. ř.; zvláštní senát proto přisuzoval pravomoc
k rozhodování o takových věcech soudům ve správním soudnictví (srov. usnesení
zvláštního senátu ze dne 5. 5. 2005, čj. Konf 81/2004-12, uveřejněné pod č. 448/2005 Sb.
NSS).
Dne 1. ledna 2007 však nabyl účinnosti zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo
omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Tento
zákon upravuje ve svém §1 odst. 1 a) podmínky odnětí nebo omezení vlastnického práva
nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě a přechod
vlastnického práva nebo nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu k tomuto
pozemku nebo stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem, b)
poskytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva
odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, a c) zrušení odnětí nebo
omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku
nebo ke stavbě a navrácení těchto práv jejich dosavadnímu nositeli.
Část sedmá zákona o vyvlastnění pak upravuje projednání vyvlastnění v řízení před
soudem v §28 odst. 1 tak, že k řízení ve věci vyvlastnění, která má být projednána
v občanském soudním řízení (s poznámkou, že jde o §244 až §2501 o. s. ř.) je v prvním
stupni příslušný krajský soud. Tato úprava tedy výslovně svěřuje projednání vyvlastnění
řízení před soudem v občanském soudním řízení podle části páté občanského soudního
řádu, upravující řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, v ustanoveních
§244 až §2501.
Podle §30 citovaného zákona pak platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje
se v občanském soudním řízení ve věcech vyvlastnění podle občanského soudního řádu.
Ustanovení §1 odst. 2 zákona o vyvlastnění vylučuje z působnosti zákona „vyvlastnění
a vyvlastňovací řízení upravená zvláštními právními předpisy“; poznámka pod čarou pak odkazuje
na zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Obsah poznámky pod
čarou jistě nemá charakter taxativního výčtu; zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, podle nějž bylo zřízeno věcné břemeno v této věci, však nelze považovat
za zvláštní předpis ve smyslu §1 odst. 2 zákona o vyvlastnění. Ustanovení §17 zákona
o pozemních komunikacích, které bylo v této věci použito, v prvé řadě neobsahuje vlastní
úpravu vyvlastnění (na rozdíl od již zmiňovaného zákona o zajišťování obrany České
republiky – srov. jeho §47 – §53); především ale po 1. 1. 2007 toto ustanovení výslovně
odkazuje na zákon o vyvlastnění. Není tedy sporu o to, že i rozhodování o vyvlastnění
(v širším slova smyslu – tedy o odnětí či omezení vlastnického práva, zde formou zřízení
věcného břemene) za účelem stavby dálnice, silnice nebo pozemní komunikace se nově
řídí úpravou zákona o vyvlastnění a je rozhodováním v soukromoprávní věci.
Zvláštní senát při posuzování kompetenčních sporů vychází z právního stavu
existujícího ke dni, kdy o věci rozhoduje; proto vyslovil, že rozhodnout ve věci přísluší
soudu v občanském soudním řízení. Ke shodným závěrům dospěl Zvláštní senát již
v usnesení ze dne 8. června 2007, čj. Konf 4/2007-6.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro
správní orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Okresní soud v Semilech proto
postoupí věc k dalšímu řízení Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci,
rozhodujícímu v občanském soudním řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 8. srpna 2007
JUDr. Karel Podolka
předseda zvláštního senátu