ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.28.2007:79
sp. zn. Nao 28/2007 - 79
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a doc. JUDr. Petra Průchy, CSc., ve věci
žalobce: PG - SERVIS, a. s., se sídlem Legerova 39/1820, Praha 2, zastoupen JUDr. Petrem
Macákem, advokátem, se sídlem Legerova 39, Praha 2, proti žalovanému: Finanční
ředitelství pro hlavní město Prahu, se sídlem Štěpánská 28, Praha 1, v řízení o kasační
stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 10 Ca 192/2005 - 39 ze dne
6. 6. 2006, o námitce podjatosti uplatněné žalobcem proti soudci Nejvyššího správního soudu
JUDr. Jaroslavu Hubáčkovi,
takto:
Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Jaroslav Hubáček není vyloučen
z projednávání a rozhodnutí této věci.
Odůvodnění:
Před Nejvyšším správním soudem je pod sp. zn. 7 Afs 191/2006 vedeno řízení
o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2006,
č. j. 10 Ca 192/2005 - 39.
Podáním ze dne 16. 3. 2007 žalobce prostřednictvím svého zástupce namítl podjatost
výše jmenovaného soudce a svou námitku odůvodnil tím, že tento soudce byl předsedou
senátu při rozhodování ve věci projednávané u Městského soudu v Praze
pod sp. zn. 7 Ca 234/2003. Předmětný spor, rozhodnutý v neprospěch žalobce, měl naprosto
stejnou skutkovou podstatu jako spor, o němž bude rozhodnuto v řízení před Nejvyšším
správním soudem. Z tohoto důvodu byl JUDr. Hubáček vyloučen usnesením
č. j. Nao 21/2006 - 61 z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 7 Afs 122/2005. Žalobce se proto domnívá, že i v této věci je dán důvod
pochybovat o nepodjatosti jmenovaného soudce a se zřetelem na jeho poměr k věci, případně
vzhledem k tomu, že se podílel na projednávání a rozhodování o skutkově shodné věci
v předchozím soudním řízení.
Námitka podjatosti byla postupem podle §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní (dále jen „s. ř. s.“), předložena k rozhodnutí šestému senátu Nejvyššího správního
soudu.
Soudce JUDr. Jaroslav Hubáček ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedl,
že vyloučen z projednávání věci sp. zn. 7 Afs 122/2005 před Nejvyšším správním soudem
byl, protože se jako předseda senátu podílel na projednávání a rozhodování téže věci
u Městského soudu v Praze. Je pravdou, že obě uvedené věci mají stejnou skutkovou
podstatu. Dr. Hubáček se však domnívá, že není vyloučen z projednávání a rozhodování věci
u Nejvyššího správního soudu vedené pod sp. zn. 7 Afs 191/2006, neboť se nepodílel
na projednávání a rozhodování této věci v předchozím soudním řízení a nemá žádný poměr
k účastníkům či jejich zástupcům ani k projednávané věci.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce
tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti
a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování
soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce
z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí
být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon
(článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil,
je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu,
resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit
soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných
důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Jde-li o důvody uvedené v první větě §8 odst. 1 s. ř. s., tak je třeba uvést, že poměr
k věci může vyplývat především z přímého zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména
v případech, kdy by mohli být rozhodnutím soudu přímo dotčeni on nebo osoby jemu blízké
ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen
především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické
závislosti. Takové důvody zjevně dány nejsou a žalobce je ani nenamítal.
Žalobce možnou podjatost spatřuje v tom, že se shora uvedený soudce podílel
na rozhodování obdobné věci před Městským soudem v Praze. Touto námitkou tak žalobce
zřejmě směřuje do věty druhé předmětného ustanovení (tj. vyloučení soudce z důvodu
jeho podílu na předchozím soudním řízení). Smysl a účel tohoto ustanovení spočívá
ve vyjádření principu instanční oddělenosti řízení před jednotlivými funkčně příslušnými
soudy jako záruky vnitřní nezávislosti soudní soustavy, a tím i práva každého na spravedlivý
proces. S ohledem na specifika správního soudnictví je nutno pojem „předchozí soudní řízení“
interpretovat tak, že tutéž věc nemůže u krajského soudu a poté u Nejvyššího správního soudu
projednávat a rozhodovat stejný soudce. Totožnost věci pak bude dána totožností účastníků a
předmětu řízení (předmětem řízení zde je přezkoumání určitého správního rozhodnutí). V
daném případě ani sám žalovaný netvrdí, že by jmenovaný soudce rozhodoval v téže věci, ale
toliko ve věci skutkově a právně obdobné. Žalobcem namítané usnesení o vyloučení JUDr.
Hubáčka v jiném řízení naopak mířilo právě na situaci, v níž se tento soudce podílel na
rozhodování téže věci u soudu nižšího stupně.
K této problematice se již vyjadřoval i Nejvyšší správní soud, který ve svém
rozhodnutí ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, uveřejněném pod č. 53/2004 Sb. NSS,
uvedl, že podíl soudce na rozhodování v „předchozím soudním řízení“ ve smyslu §8 odst. 1
s. ř. s., který zakládá důvod pro jeho vyloučení, se týká rozhodování ve stejné věci u soudu
nižšího stupně; „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci,
byť by se i týkala týchž účastníků.
Ze všech výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že soudce
Nejvyššího správního soudu JUDr. Jaroslav Hubáček není vyloučen z projednávání této věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. června 2007
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu