ECLI:CZ:NSS:2007:NAO.66.2007:111
sp. zn. Nao 66/2007 - 111
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobkyně: Odborová organizace pracovníků správ památkových objektů při Národním
památkovém ústavu, se sídlem Bouzov 8, Bouzov, adresa pro doručování: Tylova 1,
Olomouc, proti žalovanému: Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské nám. 1, Praha 1,
v řízení o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové vznesené v řízení vedeném u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. 9 As 43/2007,
takto:
Návrh na vyloučení soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u tamního soudu pod sp. zn. 9 As 43/2007 se odmítá.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala zrušení usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 - 39, kterým byla
podle ustanovení §36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta její žádost o osvobození od soudních poplatků v řízení
o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2006,
č. j. 8 Ca 85/2006 - 21.
Nejvyšší správní soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 13. 9. 2007,
č. j. 9 As 43/2007 - 77. Dne 19. 9. 2007 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání
žalobkyně označené jako „námitka podjatosti členů senátu 9 As JUDr. Radana
Malíka, JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové“. Žalobkyně uvedla, že má
za to, že pro osobní negativní poměr k žalobkyni, jehož příčinu žalobkyně nezná, měli
uvedení soudci zájem vést řízení v neprospěch žalobkyně a poškodit její práva.
Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti uvážil a následovně:
Podle ustanovení §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení nebo osoba zúčastněná
na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce do jednoho týdne
ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod při jednání, musí ji uplatnit při tomto
jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží.
Rozhodnutí o tom, zda je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování určité právní
věci, je rozhodnutím procesním. Je-li v řízení vznesena námitka podjatosti dle §8 odst. 5
s. ř. s., soudce nesmí v řízení činit žádné úkony (s výjimkou neodkladných), nejdříve
po rozhodnutí o této námitce lze v řízení pokračovat. Z uvedeného je zřejmé, že rozhodování
o námitce podjatosti dle §8 s. ř. s. je možné v dané věci pouze v průběhu řízení
před Nejvyšším správním soudem, neboť jejím účelem je přerušit úkony soudu z důvodu
ověření, zda se řízení neúčastní vyloučená osoba, případně tuto osobu vyloučit a stanovit
za ni náhradu. Podmínkou, za níž může soud rozhodnout o tom, zda je soudce vyloučen
z projednávání a rozhodování určité věci podle §8 odst. 5 s. ř. s., proto je, aby o věci samé
nebylo ještě rozhodnuto.
V dané věci bylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto rozsudkem ze dne
13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 - 77, pouze do tohoto okamžiku bylo možno účinně namítnout
podjatost soudců či dalších osob. Toto právo je určeno k zajištění nestranného průběhu řízení,
tj. aby úkony související s řízením ve věci nečinily osoby s osobním vztahem k věci,
účastníkům nebo jejich zástupcům. Pokud byly v řízení již všechny úkony učiněny, tj. bylo
vydáno rozhodnutí včetně jeho písemného vyhotovení, jež bylo předáno k doručení,
pak již nelze rozhodnout o vyloučení soudce v daném řízení.
Soudní řád správní neobsahuje postup, jímž by mohl být změněn výrok rozhodnutí
v mezidobí od jeho vydání do okamžiku doručení, ze hlediska možnosti uplatnění námitky
podjatosti dle §8 odst. 5 s. ř. s. není proto podstatné, kdy bylo rozhodnutí doručeno a nabylo
právní moci, ale od kterého okamžiku je podoba jeho výroku nezměnitelná, tedy od jeho
vydání.
Po vydání rozhodnutí, proti němuž není přípustná kasační stížnost, již ve správním
soudnictví nelze rozhodovat o vyloučení soudců z projednávání a rozhodování této věci;
soudní řád správní totiž vyjma důvodu kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
neupravuje postup, jakým by bylo možno postupovat v případě zjištění důvodu vyloučení
soudce až po vydání takového rozhodnutí.
Jak vyplývá z obsahu soudního spisu, žalobkyně byla řádně poučena o složení senátu
Nejvyššího správního soudu, který věc bude projednávat podle rozvrhu práce, a o možnosti
namítnout podjatost uvedených soudců podle §8 s. ř. s. v propadné lhůtě jednoho týdne s tím,
že o takové námitce rozhodne jiný senát. Námitku podjatosti žalobkyně po doručení poučení
o složení senátu ve stanovené lhůtě neuplatnila. Námitka podjatosti soudců Nejvyššího
správního soudu JUDr. Radana Malíka, JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové
byla uplatněna žalobkyní až poté, kdy ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího
správního soudu ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 - 77. Uvedení soudci ke vznesené
námitce podjatosti uvedli, že nemají žádný poměr k věci, účastníkům ani jejich zástupcům.
Namítla-li však žalobkyně podjatost soudců Nejvyššího správního soudu
JUDr. Radana Malíka, JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové až po vydání
rozhodnutí tohoto soudu v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze
ze dne 16. 10. 2006, č. j. 8 Ca 85/2006 - 39, představuje tato skutečnost podle Nejvyššího
správního soudu neodstranitelnou překážku rozhodnutí o vyloučení soudců v tomto
již ukončeném řízení, a proto návrh byl odmítnut podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
(za použití §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. listopadu 2007
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu