ECLI:CZ:NSS:2008:3.AZS.109.2007:71
sp. zn. 3 Azs 109/2007 - 71
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce W. Z., zastoupeného JUDr. Evou
Poláčkovou, advokátkou se sídlem Starobrněnská 13, Brno, proti žalovanému Ministerstvu
vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2006, čj. OAM-830/LE-PA04-PA04-2006, vedené
u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 56 Az 271/2006, o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2007, čj. 56 Az 271/2006 - 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokátky JUDr. Evy Poláčkové se u r č u je částkou 4800 Kč.
Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí včasnou kasační stížností proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2007, čj. 56 Az 55/2007 - 20, kterým byla zamítnuta
jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2006, čj. OAM-830/LE-PA04-PA04-
2006. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně
nedůvodnou podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu),
ve znění pozdějších předpisů. (pozn. soudu: S účinností od 1. 9. 2006 byl v zákoně o azylu
termín „azyl“ nahrazen pojmem „mezinárodní ochrana“).
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
§104a s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení
odmítnuta jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti
kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního
byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad,
který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden
např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 - 39,
publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Namítá-li stěžovatel v souzené věci, že soud se měl zabývat tím, zda jeho ekonomické
problémy neodůvodňují udělení humanitárního azylu, pak Nejvyšší správní soud
odkazuje na řadu rozhodnutí týkající se nenárokovosti udělení humanitárního azylu,
z nichž lze jmenovat např. rozhodnutí ze dne 15. 10. 2003, čj. 3 Azs 12/2003 - 38,
www.nssoud.cz, rozhodnutí ze dne 22. 1. 2004, čj. 5 Azs 47/2003 - 48, www.nssoud.cz,
či rozhodnutí ze dne 11. 3. 2004, čj. 2 Azs 8/2004 - 55, www.nssoud.cz. Současně Nejvyšší
správní soud poukazuje na to, že podle ustálené judikatury v případě zamítnutí žádosti
o udělení azylu jako zjevně nedůvodné soud již nerozhoduje o udělení či neudělení azylu
podle §14 zákona o azylu – touto skutečností se Nejvyšší správní soud zabýval
např. v rozhodnutí ze dne 15. 10. 2003, čj. 1 Azs 8/2003 - 90, www.nssoud.cz.
Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že se krajský soud dostatečně nevypořádal
se všemi žalobními body, lze poukázat např. na rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 8. 3. 2006,
čj. 3 Azs 23/2006 - 40, www.nssoud.cz.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje
tedy dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní
soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.
Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem
podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s.
nepřijatelnou a odmítl ji.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta. Stěžovateli byla pro toto řízení před soudem ustanovena soudem zástupkyní
advokátka; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7
s. ř. s., §120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokátky částkou 2 x 2100 Kč za dva úkony
právní služby spočívající v první poradě s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení
a v doplnění kasační stížnosti ze dne 10. 10. 2007 [§7, §9 odst. 3 písm. f), §11 odst. 1
písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní
tarif“)], a dále 2 x 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů (§13 odst. 3 advokátního tarifu).
Celkem tedy odměna advokátky činí 4800 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. ledna 2008
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu