ECLI:CZ:NSS:2008:4.ADS.5.2005:84
sp. zn. 4 Ads 5/2005 - 84
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Dagmar Nygrínové v právní věci žalobkyně: O. K., zast.
JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou, se sídlem Žitná 45, Praha 1, proti žalované: Česká správa
sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2004, č. j. 33 Cad 99/2004 - 21,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2004, č. j. 33 Cad 99/2004 – 21,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou Krajskému soudu v Brně dožaduje zrušení rozhodnutí
žalované ze dne 22. 7. 2004, č. X, kterým byla zamítnuta její žádost o přiznání rozdílu mezi
důchody, které jsou jí vypláceny podle předpisů Slovenské republiky a České republiky ve vztahu
k výši důchodu, jenž by byl přiznán výlučně podle předpisů České republiky.
Procesní vývoj projednání této žaloby je účastníkům znám, proto jej nebude Nejvyšší
správní soud v tomto rozhodnutí nadbytečně přepisovat; krajský soud žalobu v roce 2004
zamítl, kasační stížnost stěžovatelky zamítl Nejvyšší správní soud dne 25. 1. 2006,
pod č. j. 4 Ads 5/2005 - 45. Tento rozsudek byl zrušen Ústavním soudem nálezem ze dne
6. 3. 2008, sp. zn. II. ÚS 156/06.
Nejvyšší správní soud veden principy procesní ekonomie a vycházeje z faktu, že účastníci
řízení znají argumentaci krajského soudu, jsou seznámeni z předchozích fází řízení s kasačními
námitkami, nepovažuje za potřebné tuto argumentaci předestírat a za použití nálezu Ústavního
soudu ji vyvracet (argumentaci krajského soudu) či kasačním námitkám dávat za pravdu. Ústavní
soud totiž v bodu č. 19 svého nálezu odkázal na jmenovitě označené dřívější nálezy, a to nálezy
sp. zn. II. ÚS 405/02, sp. zn. III. ÚS 252/04, sp. zn. IV US 158/04, sp. zn. Pl. ÚS 4/06,
sp. zn. IV. ÚS 301/05 a sp. zn. IV. ÚS 298/06, ve kterých vyložil, jak je třeba při uplatnění práva
jednotlivce na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří podle čl. 30 odst. 1 Listiny interpretovat
a aplikovat příslušná zákonná ustanovení, resp. jak nahlížet na čl. 20 Smlouvy uzavřené mezi
ČR a SR o sociálním zabezpečení či nařízení Rady (EHS) č. 1408/71, v bodu 21 odkázal
na prezentaci právních závěrů v předmětných nálezech, zdůraznil precedenční závaznost nálezů
Ústavního soudu a povinnost jejich respektování Nejvyšším správním soudem, a v bodu 22
potom Ústavní soud konstatoval, že závěry, k nimž dospěl v odkazovaných dřívějších nálezech,
se plně vztahují i na projednávanou věc a pro řešení dané věci obecnými soudy představují zákon
v materiálním slova smyslu.
Za této situace, kdy tvrzený nárok žalobkyně vyvěrá toliko z interpretace ústavněprávních
principů, není možno závěry Ústavního soudu nikterak modifikovat interpretací Nejvyšším
správním soudem. Je proto nutno při posouzení kasačních námitek (i námitek žalobních) vyjít
ze závěrů obsažených v odkazovaných nálezech Ústavního soudu, jichž se nález Ústavního
soudu ze dne 6. 3. 2008, sp. zn. II. ÚS 156/06, dovolává. Ústavní soud v nyní citovaném nálezu
(sp. zn. II. ÚS 156/06) toliko podtrhuje, že podrobnou prezentaci právních závěrů těchto nálezů
předložil v odůvodnění nálezu sp. zn. 301/05 (část II. C, body 100 až 113), rovněž se zde vyjádřil
s odkazem na závěry plenárního nálezu Pl. ÚS 4/06 k problematice precedenční závaznosti
nálezů Ústavního soudu, jejich respektování Nejvyšším správním soudem, či možnosti
jim konkurovat svými úvahami (body 59 až 98 a body 114 až 119). Dále Ústavní soud připomíná,
že v závěru nálezu sp. zn. 301/05 se podrobněji vyjádřil i k otázce závazků České republiky
vyplývajících z mezinárodního práva veřejného (body 125 až 132), k dopadu smlouvy
o sociálním zabezpečení uzavřené mezi Českou republikou a Slovenskou republikou,
jakož i Nařízení Rady (EHS) 1408/71 (body 133 až 135) a zabýval se konkurujícími úvahami
Nejvyššího správního soudu, které ho nepřesvědčily o potřebě modifikovat vlastní rozhodovací
praxi opírající se o ústavně právní výklad řešené problematiky (bod 136).
Žalovaná bude muset taktéž vyjít ze závěrů obsažených ve shora citovaných nálezech,
a za této situace bude na ní, aby výši platby stanovila a odůvodnila.
Závěry Ústavního soudu v nálezu sp. zn. II. ÚS 156/06, kterými je zdejší soud vázán,
tedy představují i názor, jímž zavazuje zdejší soud Krajský soud v Brně. Napadený rozsudek
se proto podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušuje a věc se vrací tomuto sudu k dalšímu řízení. Přitom
je zřejmé, že jediným možným postupem je zrušit rozhodnutí žalované a zavázat ji názorem
vyvěrajícím z citovaného nálezu Ústavního soudu. Žalovaná bude muset taktéž vyjít ze závěrů
obsažených ve shora citovaných nálezech, a za této situace bude na ní, aby výši platby stanovila
a odůvodnila.
V řízení před krajským soudem bude rozhodnuto i o nákladech řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. dubna 2008
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu