ECLI:CZ:NSS:2008:4.AZS.14.2008:33
sp. zn. 4 Azs 14/2008 - 33
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Jaroslava Vlašína
a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 28. 1. 2008, č. j. 1 Az 42/2007 – 21,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2008, č. j. 1 Az 42/2007 – 21,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala zrušení rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 20. 9. 2007,
č. j. OAM-1347/LE-15-BE07-2006, jímž bylo vysloveno, že žalobkyni se mezinárodní ochrana
podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších
předpisů, neuděluje.
V žalobě současně požádala o ustanovení „bezplatného zástupce z řad advokátů“. Městský
soud v Praze (dále též „městský soud“) svým usnesením ze dne 28. 1. 2008,č. j. 1 Az 42/2007 –
21, rozhodl, že návrh na ustanovení zástupce se zamítá. Městský soud dospěl k závěru, že u
žalobkyně není splněna podmínka potřebnosti ochrany jejích práv, neboť žaloba, kterou podala,
má zákonem požadované náležitosti a svými vlastními úkony žalobkyně učinila vše, co mohla
podle právních předpisů učinit k ochraně svých práv, dostatečně kvalifikovaným způsobem se
obrátila na soud, přičemž v řízení o žalobě není její zastoupení povinné. Při nesplnění této
podmínky již nebylo třeba, aby se soud zabýval druhou zákonem stanovenou podmínkou –
splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků.
Toto usnesení napadla žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) kasační stížností,
v níž městskému soudu vytýká, že nezjistil přesně a úplně stav věci, v důsledku čehož žádost
o ustanovení zástupce nesprávně posoudil, neopatřil si úplné důkazy a jeho rozhodnutí nevyplývá
ze zjištěných podkladů. Navrhuje zrušení napadeného usnesení a vrácení věci Městskému soudu
v Praze k dalšímu řízení. Zároveň žádá o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a osvobození od soudních poplatků.
Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů (§109 odst. 2 a 3 s. ř. s.). Z jejího obsahu lze zjistit, že se stěžovatelka
dovolává důvodu kasační stížnosti uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy tvrzené
nezákonnosti, spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
Podle §35 odst. 8 první věta s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu
na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce
a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.
Z citovaného ustanovení vyplývají dvě základní podmínky, při jejichž současném splnění
může být navrhovateli na jeho žádost zástupce ustanoven. Navrhovatel musí jednak splňovat
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a současně musí být ustanovení zástupce
potřebné k ochraně práv navrhovatele.
S hodnocením podmínky potřebnosti ochrany práv stěžovatelky učiněným Městským
soudem v Praze se zdejší soud neztotožňuje. Největší nároky po odborné stránce klade
totiž na účastníka řízení formulování samotného návrhu (žaloby), navíc v poměrně krátkém
časovém úseku – v posuzované věci 15 dnů. Proto je právě obsahová a formální úroveň sepsané
žaloby nejvýznamnějším kritériem pro závěr soudu o potřebě ochrany práv účastníka.
Stěžovatelkou podaná žaloba proti rozhodnutí správního orgánu sice zdánlivě náležitosti
takového podání obsahovala, nelze však pominout skutečnost, že tato žaloba je jen obvyklým
formulářem, ve věcech azylových zhusta používaným. Tvrzené žalobní body tak překračují
únosnou míru abstrakce a nezohledňují konkrétní situaci stěžovatelky, resp. náležitě nevytyčují
soudu rozsah jeho přezkumné činnosti individualizovaný s ohledem na konkrétní případ;
nevšimnout si nelze ani toho, že ačkoli správní orgán rozhodoval na podzim 2007
již podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, stěžovatelka mu vytýká porušení vybraných
ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, který byl k 1. 1. 2006 zrušen.
Za takovéto situace závěr městského soudu o tom, že se stěžovatelka na něj obrátila dostatečně
kvalifikovaným způsobem, nemůže obstát.
Kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. je tedy dán, a proto Nejvyšší
správní soud napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil
k dalšímu řízení. V něm jmenovaný soud – vázán právním názorem zdejšího soudu (§110
odst. 3 s. ř. s.) – znovu rozhodne o žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě. Městský
soud v novém rozhodnutí rozhodne i o nákladech řízení o kasační stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud
nezabýval, neboť o takovém návrhu není nutné rozhodovat tam, kde Nejvyšší správní soud
o kasační stížnosti věcně rozhodne bez prodlení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
28. 8. 2003, č. j. 2 Azs 3/2003 – 44, publ. pod č. 173/2004 Sb. NSS), nehledě na to,
že v posuzované věci by se právní postavení stěžovatelky přiznáním odkladného účinku
nijak nezměnilo – nadále by zůstala bez ustanoveného zástupce.
Požadovala-li stěžovatelka pro řízení o kasační stížnosti ustanovení zástupce, je Nejvyšší
správní soud názoru, že toho nebylo třeba. Jednak s ohledem na rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004 – 41 (publ. pod č. 486/2005 Sb. NSS), v řízení
u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí
návrhu na ustanovení zástupce nemusí být stěžovatel zastoupen advokátem, jednak toho nebylo
třeba k ochraně práv stěžovatelky, když její kasační stížnost byla úspěšná.
Rovněž nebylo třeba rozhodovat o návrhu na osvobození od soudních poplatků,
když toto řízení je od soudního poplatku osvobozeno ze zákona [§11 odst. 2 písm. ch) zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. dubna 2008
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu