ECLI:CZ:NSS:2008:6.ADS.39.2008:202
sp. zn. 6 Ads 39/2008 - 202
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: A. D.,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5,
proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 3. 2004, č. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2006, č. j. 1 Cad 35/2004 - 115,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze byla žaloba směřující
proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 3. 2004, č. X, zamítnuta a o nákladech řízení bylo
rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku kasační stížnost.
Městský soud v Praze po podání kasační stížnosti proti předmětnému rozsudku
postupoval ve smyslu §108 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., so udního řádu správního (dále jen
„s. ř. s.“), a předložil kasační stížnost s příslušnými spisy Nejvyššímu správnímu soudu.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadený rozsudek byl zástupci
ustanovenému žalobci pro toto řízení doručen dne 9. 1. 2007. Dále ze spisu vyplývá, že kasační
stížnost byla stěžovatelem podána k poštovní přepravě dne 22. 2. 2008. Podle ustanovení §106
odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí,
proti němuž směřuje. Kasační stížnost tedy nebyla podána v zákonné lhůtě a je zjevně opožděná.
Podle věty třetí citovaného ustanovení zmeškání lhůty nelze prominout.
K tomu se dodává následující: Stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační
stížnosti, neboť byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo
(§102 s. ř. s.), nicméně kasační stížnost nepodal včas (§106 odst. 2 s. ř. s.).
Podle §42 odst. 2 s. ř. s. má -li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení zástupce,
doručuje se pouze zástupci. (Jen má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení něco osobně
vykonat, doručí se i jim, což není daný případ.) V obdobné otázce již bylo judikováno
např. v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2004, č. j. 3 Azs 130/2004 - 33:
Ustanovil-li soud žalobci opatrovníka dle §29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. a jemu
doručil rozsudek, počíná lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti běžet ode dne doručení
rozsudku opatrovníkovi. (Poznámka: Ustanovení opatrovníka podle §29 a násl. spadá v o. s. ř.
do rubriky „Zástupci účastníků“. Pro tento druh zastoupení platí ustanovení §31 o. s. ř.,
podle kterého ustanovený zástupce má stejné post avení jako zástupce na základě procesní plné
moci - viz nález Ústavního soudu ze dne 25. 9. 2002, sp. zn. I. ÚS 559/2000, č. 111).
Pro běh lhůty k podání kasační stížnosti je právně bezvýznamné, i pokud by si žalobce později -
po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti - rozsudek u soudu sám vyzvedl. Kasační stížnost,
která byla podána po lhůtě dvou týdnů ode dne, kdy zástupce žalobce rozsudek soudu převzal,
je třeba odmítnout jako opožděnou (§46 odst. 1 písm. b/ s. ř. s.).
Jak již bylo výše uvedeno, na padený rozsudek byl ustanovenému zástupci žalobce
doručen dne 9. 1. 2007. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti tedy skončila dne
23. 1. 2007. Stěžovatel tudíž kasační stížnost podal až po uplynutí zákonné lhůty, když tato byla
podána k poštovní přepravě až dne 22. 02. 2008. Ze spisového materiálu přitom vyplývá,
že v říjnu 2007 učinil žalobce na soud dotaz, ze kterého vyplynulo, že nebyl s rozsudkem
prostřednictvím svého zástupce seznámen. Ohledně podobné otázky již bylo Nejvyšším
správním soudem rovněž judikováno: „Skutečnost, že zástupce stěžovatelky - advokát s procesní
plnou mocí nepostupoval v řízení před krajským soudem podle jejích představ (zůstal nečinný),
nemůže založit relevantní důvod kasační stížnosti.“ (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu
ze dne 14. 7. 2005, č. j. 3 Azs 119/2005 - 77).
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze
odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. jako opožděně
podanou. Za této procesní situace se již Nejvyšší správní soud samostatně nezabýval okolností,
že stěžovatel v tomto řízení není zastoupen advokátem.
Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný
z účastníků nemá právo na náhradu n ákladů řízení, byla-li žaloba (v tomto případě kasační
stížnost) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. dubna 2008
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu