ECLI:CZ:NSS:2008:6.AZS.54.2008:52
sp. zn. 6 Azs 54/2008 - 52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Karla
Šimky v právní věci žalobce: B. B., zastoupeného Mgr. Bc. Ivo Nejezchlebem, advokátem,
se sídlem Joštova 4, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3,
poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 4. 2007,
č. j. OAM - 1 - 342/VL - 20 - 18 - 2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 8. 2008, č. j. 61 Az 50/2007 - 27,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí včasnou kasační stížností proti shora označenému
rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného,
jímž mu byla zamítnuta žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná
podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění účinném ke dni rozhodování žalovaného.
Stěžovatel namítá, že v rámci správní žaloby proti rozhodnutí správního orgánu tvrdil, že správní
orgán na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval ustanovení zákona o azylu, tedy
že pro stěžovatelem uváděné důvody neměla být jeho žádost posouzena jako zjevně nedůvodná.
Krajský soud se přes námitky stěžovatele s rozhodnutím žalovaného ztotožnil. Blíže se
skutečnostmi tvrzenými stěžovatelem nezabýval, omezil se na konstatování správnosti hodnocení
skutkového stavu věci správním orgánem. Stěžovatel má proto za to, že rozsudek krajského
soudu je nepřezkoumatelný.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti kasační stížnost. Kasační
stížnost podal účastník řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§102
s. ř. s.), byla podána včas (§106 odst. 2 s. ř. s.) a stěžovatel v ní uplatňuje přípustný důvod
ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Kasační stížnost je tedy přípustná.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
ustanovení §104a s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle citovaného
ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná. Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“,
který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem,
jehož výklad provedl Nejvyšší správní soud již ve svém usnesení ze dne 26. 4. 2006,
č. j. 1 Azs 13/2006 - 39. O přijatelnou kasační stížnost se podle tohoto usnesení může jednat
v následujících typových případech:
1) Kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou
Nejvyššího správního soudu.
2) Kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně. Rozdílnost
v judikatuře přitom může vyvstat na úrovni krajských soudů i v rámci Nejvyššího správního
soudu.
3) Kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikatorní odklon, tj. Nejvyšší správní soud
ve výjimečných a odůvodněných případech sezná, že je namístě změnit výklad určité právní
otázky, řešené dosud správními soudy jednotně.
4) Další případ přijatelnosti kasační stížnosti bude dán tehdy, pokud by bylo v napadeném
rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně-právního
postavení stěžovatele.
O zásadní právní pochybení se v konkrétním případě může jednat především tehdy,
pokud:
a) Krajský soud ve svém rozhodnutí nerespektoval ustálenou a jasnou soudní judikaturu a nelze navíc
vyloučit, že k tomuto nerespektování nebude docházet i v budoucnu.
b) Krajský soud v jednotlivém případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního práva.
Po posouzení předložené kasační stížnosti z hlediska výše naznačených kritérií Nejvyšší
správní soud konstatuje, že stěžovatel argumentuje kasačním důvodem zakotveným v ustanovení
§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a namítá, že rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný,
neboť se omezil na souhlas se skutkovými závěry správního orgánu a jeho právním hodnocením.
Pokud Nejvyšší správní soud odhlédne od dosti značné nekonkrétnosti námitky, lze k ní
podotknout, že otázkou míry potřebných údajů v odůvodnění z hlediska hodnocení skutkového
stavu věci a jeho právního hodnocení, se zabýval Nejvyšší správní soud již ve své předchozí
judikatuře. Zejména je třeba poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
27. 7. 2007, č. j. 5 Afs 75/2005 - 130 (www.nssoud.cz), v němž bylo jasně konstatováno, že je-li
rozhodnutí žalovaného správního orgánu řádně odůvodněno, je z něho zřejmé, proč žalovaný
nepovažoval právní argumentaci účastníka řízení za důvodnou a proč jeho námitky považoval
za liché, mylné nebo vyvrácené, shodují-li se žalobní námitky s námitkami uplatněnými v řízení
před správním orgánem a nedochází-li krajský soud k jiným závěrům, je přípustné, aby si krajský
soud správné závěry se souhlasnou poznámkou osvojil.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje
dostatečnou odpověď na námitku podávanou v kasační stížnosti a krajský soud se prima facie
v napadeném rozsudku neodchyluje od výkladu předmětných ustanovení podaného v citovaných
rozhodnutích. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádný jiný z výše vymezených důvodů
pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností Nejvyšší správní soud
konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele.
Shledal ji proto ve smyslu ustanovení §104a s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120
s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh
odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. listopadu 2008
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu