ECLI:CZ:NSS:2008:NAO.114.2008:14
sp. zn. Nao 114/2008 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci navrhovatele P. Š., proti
odpůrcům 1) Státní volební komisi, se sídlem Náměstí Hrdinů 3, Praha 4, 2) Ing. K. K.,
v řízení o volební stížnosti navrhovatele ze dne 3. 11. 2008, o námitce podjatosti uplatněné
navrhovatelem,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Vojtěch Šimíček, JUDr. Josef Baxa, Mgr. Jan
Passer, JUDr. Petr Průcha, JUDr. Milada Tomková, JUDr. Jaroslav Vlašín a Mgr. Daniela
Zemanová nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto
soudu pod sp. zn. Vol 8/2008.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 3. 11. 2008, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 5. 11. 2008,
označeným jako „Porušení pravidel svobodné soutěže demokratických politických stran“, navrhovatel brojil
proti průběhu voleb do Senátu Parlamentu České republiky v roce 2008.
K vyrozumění o složení senátu ze dne 10. 11. 2008 vznesl navrhovatel v podání ze dne
14. 11. 2008 mimo jiné též námitku podjatosti vůči celému sedmičlennému senátu Nejvyššího
správního soudu ve věcech volebních. Uvedl, že vzhledem k nedostatku času a relevantních
informací bylo vodítkem pro podání námitky podjatosti rozhodnutí téhož senátu ve věci volební
stížnosti navrhovatele A. Z., vedené pod sp. zn. Vol 5/2008. Zamítnutím této volební stížnosti
z důvodu nepříslušnosti Nejvyššího správního soudu byla porušena ústavně zaručená práva
navrhovatele. Volební senát se nezabýval materiální stránkou věci, tedy podstatou volební
stížnosti, z důvodu procesní ekonomie. Nejvyšší správní soud však měl již na počátku řízení o své
nepříslušnosti informovat navrhovatele a poté věc postoupit věcně a místně příslušnému orgánu
státní moci, a to i z úřední povinnosti. Vzhledem k těmto skutečnostem nemá navrhovatel
záruku, že stejný senát rozhodne v jeho věci spravedlivě a nestranně. Dále vyjádřil přání, aby
v jeho věci nerozhodovali soudci, kteří byli za minulého režimu členy KSČ, kteří se podíleli na
výkonu státní moci od ONV výše, funkcionáři soudu na všech úrovních a soudci myšlenkově či
jinak v současnosti napojení na ČSSD a KSČM.
Ve svém vyjádření k podané námitce podjatosti dotčení soudci shodně uvedli, že k věci,
k účastníkům, ani k jejich zástupcům nemají žádný poměr a nejsou jim známy žádné skutečnosti,
jež by mohly vzbuzovat pochyby o jejich podjatosti.
Věc byla v souladu s §8 odst. 5 s. ř. s. (srov. č. 49/2004 Sb. NSS), předložena
k rozhodnutí jinému senátu Nejvyššího správního soudu, který shledal námitku podjatosti
nedůvodnou.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podjatost soudce zasahuje do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost soudce
tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti
a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani pro konstituování
soudní moci jako jednoho z pilířů demokratické společnosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce
z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být
odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38
odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně
dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci
jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů,
které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě
(srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16,
www.nssoud.cz).
V projednávané věci Nejvyšší správní soud nezjistil žádný z důvodů pro vyloučení
soudců, jak jsou vymezeny v §8 odst. 1 s. ř. s. Pokud navrhovatel zpochybňuje nepodjatost
dotčených soudců z důvodu jejich rozhodnutí v jiné věci [vedené pod sp. zn. Vol 5/2008;
v tomto případě Nejvyšší správní soud odmítl návrh navrhovatele A. Z. pro nepřípustnost dle
§46 odst. 1 písm. d) a §92 s. ř. s., neboť byl podán u věcně nepříslušného soudu], nejde
o tvrzení způsobilé vyvolat pochyby o nepodjatosti těchto soudců. Nutno vycházet z toho, že
podle platné právní úpravy důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v jeho
rozhodování v jiných věcech, a to ani v případě, že by snad tento postup v jiných věcech nebyl
správný.
Navrhovatelovo „přání“, aby v jeho věci nerozhodovali soudci spjatí s KSČ, soudci
podílející se za minulého režimu na výkonu státní moci, soudní funkcionáři či soudci
v současnosti inklinující k ČSSD a KSČM, nelze považovat za relevantní, argumentačně
podložené a v souladu s §8 odst. 5 s. ř. s. uplatněné tvrzení, z něhož by bylo možno alespoň
usuzovat na jakýkoliv, byť i jen vzdálený, osobní vztah dotčených soudců k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům ve smyslu výše citovaného ustanovení soudního řádu správního.
Žádnými dalšími konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti
pro poměr uvedených soudců k věci nebo k účastníkům řízení, námitka odůvodněna nebyla,
stejně tak z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud žádné skutečnosti nasvědčující
podjatosti nezjistil. Okolnosti, ze kterých žalobce dovozuje podjatost, tak nelze bez přistoupení
dalších faktů považovat za skutečnosti, jež by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedených
soudců k navrhovateli, odpůrcům či k věci samé, pro nějž by měl mít Nejvyšší správní soud
pochybnosti o jejich nepodjatosti. Za situace, kdy rovněž dotčení soudci vyloučili existenci
skutečností, jež by mohly být důvodem k jejich podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak,
jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. listopadu 2008
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu