ECLI:CZ:NSS:2008:NAO.45.2008:63
sp. zn. Nao 45/2008 - 63
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: Ing. V. S.,
proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor sociálních věcí a problematiky
menšin, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 2. 2004, č. j.
SOC/514/04/R/23, v řízení o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Ústí nad Labem,
pobočka Liberec, vznesené v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka
Liberec, pod sp. zn. 62 Ca 31/2004 ,
takto:
Soudci Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, Mgr. Karel Kostelecký,
Mgr. Hana Ptáčková a JUDr. Pavel Vacek n e js ou vy lou če n i z projednávání a rozhodnutí
v řízení o návrhu žalobce ukončeném usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka
Liberec, č. j. 62 Ca 31/2004 - 39 ze dne 18. 6. 2007.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 2. 3. 2004 žalobu proti rozhodnutí žalovaného
č. j. SOC/514/04/R/23 ze dne 20. 2. 2004. Soud v průběhu řízení o žalobě zjistil, že žalobce byl
zbaven způsobilosti k právním úkonům a byl mu ustanoven opatrovník Město Jablonec
nad Nisou. Opatrovník žalobce vzal žalobu dne 13. 6. 2007 zpět. Usnesením Krajského soudu
v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, č. j. 62 Ca 31/2004 - 39 ze dne 18. 6. 2007 bylo řízení
v souladu s §47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zastaveno.
Nálezem Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2007, č. j. II. ÚS 303/05, byl však následně
zrušen rozsudek Okresního soudu v Děčíně, kterým byl Ing. V. S. zbaven způsobilosti k právním
úkonům. Podáním ze dne 2. 1. 2008 a 29. 1. 2008 žalobce vznesl námitku podjatosti soudců, kteří
v již ukončené věci rozhodovali. Námitku opírá o následující skutečnosti: Mgr. Hana Burešová a
Mgr Karel Kostelecký jsou osobami, kterých se týká ust anovení §1 zákona č. 198/1993 Sb.,
zatímco žalobce je osobou uvedenou v §4 stejného zákona. Oba se vůči žalobci v minulosti
negativně vymezili: Mgr. Burešová podávala vůči žalobci trestní oznámení, dále působila u
Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, kde každý spor byl veden jako politický proces, pokud se
dotýkal odpůrců režimu. Spolu s JUDr. Kohoutkem maří projednání další žalobcovy věci . Mgr.
Kostelecký jakožto dřívější prokurátor nezabránil týrání politických vězňů v Minkovicích.
Žalobce s touto osobou má obdobnou zkušenost i pokud šlo o další případy. Jako předseda
senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem zabránil odhalení skutečnosti, že k vraždě sester T.
došlo vinou komunistických představitelů jablonecké policie. Spolu s Mgr. Marií Važanovou
věděl, že Město Jablonec nad Nisou má ve věci sp. zn. 62 Ca 31/2004 vlastní zájem, neslučitelný
s právy žalobce. Dále žalobce požaduje, aby věc byla přikázána Krajskému soudu v Brně a vůči
zmíněným soudcům aby byla vyvozena kárná odpovědnost. Mgr. Hana Ptáčková a JUDr. Pavel
Vacek nebyli v textu blíže zmíněni. Námitka podjatosti byla poté Krajským soudem v Ústí nad
Labem, pobočka Liberec, předložena Nejvyššímu správnímu soudu, který je podle §8 odst. 5 s. ř.
s. věcně příslušný o námitce podjatosti rozhodnout. Podle vyjádření členů senátu nejsou dány
důvody jejich podjatosti.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodn utí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož ustanovení může účastník
nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka
nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl;
zjistí li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným
námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována. Podle ustanovení §8 odst. 5 s. ř. s. je o námitce podjatosti věcně příslušný
rozhodnout Nejvyšší správní soud; je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka
nebo znalce, senát po jejich vyjádření. (V projednávaném případě je namítána i podjatost
asistentky Mgr. Marie Važanové - o této námitce tedy Nejvyšší správní soud nerozhodoval,
neboť k tomu nebyl věcně příslušný.)
Nejprve je třeba uvést, že žalobce zmiňuje v daném případě v souvislosti s námitkami
podjatosti také osobu předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem JUDr. Kohoutka
a Mgr. Hanu Burešovou. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí, že podle rozvrhu práce žalobcovu
věc nerozhodovali tito soudci - tedy Mgr. Burešová, ani JUDr. Kohoutek - ale pouze soudci
jmenovaní ve výroku tohoto usnesení. Rozhodování konkrétní žalobcovy kauzy pak nespadá
do okruhu věcné působnosti předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem JUDr. Kohoutka.
Proto o podjatosti, či nepodjatosti těchto soudců Nejvyšší správní soud ve výroku tohoto
usnesení nerozhodoval.
Námitka podjatosti vůči Mgr. Haně Ptáčkové a JUDr. Pavlovi Vackovi nebyla nijak
konkrétně zdůvodněna. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. přitom námitka musí být zdůvodněna a musí být
uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. Konkretizace důvodů byla uvedena pouze
vůči osobě Mgr. Karla Kosteleckého (nespokojenost s jeho dřívější činností, nedůvěra v jeho
osobu - viz výše). K tomu Nejvyšší správní soud uvádí: Soudci jsou vyloučeni z projednávání věci
pro jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci vyplývá především
z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci; tak je tomu v případě, kdyby byl sám
účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých
právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal
o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při řízení (např. jako svědek vnímal
skutečnosti, které jsou předmětem dokazovaní). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich
zástupcům může být také založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem,
např. vztahem přátelským či naopak zjevně nepřátelským. Zákon přitom přímo vylučuje,
aby důvodem pochybnosti o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď
v jeho postupu v řízení v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
V postupu soudce při projednávání konkrétní věci se totiž projevuje samotný výkon soudnictví
a tyto okolnosti samy o sobě nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.
V daném případě žalobce uvádí celou řadu skutečností, žádná z nich však nesvědčí o přímém
poměru jmenovaných soudců k věci, nebo k účastníkovi - žalobci. Ani soudci si takového
poměru nejsou vědomi, jak vyplývá z jejich vyjádření k námitce podjatosti. V posuzované věci je
třeba uvést, že rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 odst. 1 s. ř. s.
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soud ci
s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci
jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Žalobcem tvrzené důvody, jak bylo výše uvedeno, nejsou
tohoto charakteru a důvod pochybovat o nepodjatosti členů senátu, kteří rozhodovali v dané
věci, nelze dovodit ani z vyjádření těchto soudců, v kter ých potvrzují, že k věci, ani k účastníkům
a jejich zástupcům nemají žádný osobní vztah. O případné podjatosti uvedených soudců
pak nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti
rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní
přesvědčení žalobce. Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud vznesené námitce podjatosti
jmenovaných soudců nevyhověl, což vyjádřil ve výroku tohoto usnesení (§8 odst. 5 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. dubna 2008
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu