ECLI:CZ:NSS:2008:NAO.55.2008:131
sp. zn. Nao 55/2008 - 131
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: JUDr. I. Z.,
proti žalovanému: Finanční ředitelství v Praze, se sídlem Žitná 12, Praha 2, v řízení o žalobě
proti rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 7. 2006, č. j. 6248/06-110, č. j. 6249/06-110, č. j.
6250/06-110 a č. j. 6251/06-110 vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 Ca
311/2006, o námitce podjatosti,
takto:
Soudci desátého senátu Městského soudu v Praze JUDr. Jan Ryba, Mgr. Jana
Brothánková a JUDr. Ludmila Sandnerová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování
věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 Ca 311/2006.
Odůvodnění:
Žalobce podal žalobu proti rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 7. 2006 č. j. 6248/06-110,
č. j. 6249/06-110, č. j. 6250/06-110 a č. j. 6251/06- 110. Následně v podání ze dne 19. 11. 2006
navrhl, aby z rozhodování byli vyloučeni pro podjatost soudci, kteří sami, nebo jejich blízcí, bydlí
v bytech s regulovaným nájemným, a to z důvodu jejich osobního zájmu na výsledku tohoto
řízení. Rovněž v průběhu ústního jednání dne 27. 3. 2008 uvedl, že pokud žádný ze soudců
nebydlí v bytech s regulovaným nájemným, nemá žádnou námitku proti obsazení senátu. Poté
žalobce v podání ze dne 29. 3. 2008 zopakoval svou námitku podjatosti s tím, že v předmětné
věci se všechny žalobní body vztahují k rozhodnutí, zda je regulované nájemné v bytech
pro majitele ziskové nebo ztrátové a soudci bydlící v bytech s regulovaným nájemným nemohou
pro jejich vztah k projednávané věci rozhodnout nestranně a zajistit tak žalobci spravedlivý
proces. Proto navrhl, aby soudci, kteří mají ve věci rozhodovat a bydlí v bytech s regulovaným
nájemným, sami podali návrhu na vyloučení, příp. aby byli vyloučeni z projednávání
a rozhodování ve věci pro podjatost.
Věc byla poté městským soudem předložena Nejvyššímu správnímu soudu, který je podle
§8 odst. 5 s. ř. s. věcně příslušný rozhodnout o námitce podjatosti.
K podané námitce podjatosti se vyjádřili soudci JUDr. Jan Ryba, Mgr. Jana Brothánková
a JUDr. Ludmila Sandnerová zařazení podle rozvrhu práce městského soudu na správním úseku,
kteří budou o žalobě rozhodovat a tito shodně uvedli, že jim nejsou známy žádné důvody,
které by odůvodňovaly jejich podjatost v dané věci ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Důvodem k vyloučení soudce
nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí věci
lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů (srovnej usnesení Nejvyš šího správního soudu
ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz). Tento postup
je v souladu s ústavní zásadou, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
(čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Přípustnou výjimkou z této zásady je pouze
vyloučení soudce ze zákonem stanovených důvodů nebo na základě námitky podjatosti uplatněné
účastníkem řízení.
Součástí práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) je garance, aby ve věci
rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních
předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných
subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy). Nestrannost soudce je především subjektivní
kategorií vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje
vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zás tupcům), o které je schopen relativně přesně
referovat pouze soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však
v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního
rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šířeji, tedy i v rovině objektivní.
Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví
vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které
by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv
nezaujatý, vztah. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci je založeno ne na skutečně
prokázané podjatosti, ale již tehdy, lze-li mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko
účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání . Rozhodování o této otázce
se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (srov. nález Ústavního soudu
ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04).
Žalobce uvedl jako důvod podjatosti bydlení soudců, kteří mají ve věci rozhodovat,
v bytech s regulovaným nájemným. Nejvyšší správní soud však dospěl k závěru, že v daném
případě objektivně neexistují okolnosti, které by mohly vést k legitimním pochybnostem
o tom, že tito soudci mají k věci určitý, nikoliv nezaujatý , vztah. Skutečnost, že některý ze soudců
bydlí v bytě s regulovaným nájemným, ještě neznamená jeho přímý poměr ke konkrétní věci,
neboť zde zjevně není dán jejich přímý právní zájem na výsledk u konkrétního projednávaného
sporu. V postupu soudce při projednávání konkrétní věci se projevuje výkon soudnictví a výše
jmenované okolnosti samy o sobě nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.
Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů. Žalobcem tvrzené důvody
však nejsou tohoto charakteru a důvod pochybovat o nepodjatosti členů senátu, kteří mají
rozhodovat v dané věci, nelze dovodit ani z vyjádření těchto soudců. O případné podjatosti
uvedených soudců pak nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise. Pro úsudek o podjatosti
soudce a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující pouze
subjektivní přesvědčení žalobce. Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal
vznesenou námitku podjatosti jmenovaných soudců důvodnou.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. prosince 2008
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu