ECLI:CZ:NSS:2009:6.ADS.128.2008:153
sp. zn. 6 Ads 128/2008 - 153
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: S. M.,
proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1,
Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne
16. 9. 2008, č. j. 4 Cad 90/2005 - 142,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalovanému se nepři znáv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí
žalovaného ze dne 5. 10. 2005, č. j. 2005/53254 - 212, kterým nebyla povolena obnova řízení
ve věci nepřiznání dávky sociální péče. Současně žalobce požádal o ustanovení zástupce z řad
advokátů pro řízení o uvedené žalobě.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2008, č. j. 4 Cad 90/2005 - 142, byl
zástupcem žalobce pro řízení o žalobě ustanoven JUDr. Otto Mrňavý, advokát, se sídlem
Tachovské nám. 649/3, Praha 3.
Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost téměř
nečitelného obsahu. Kasační stížnost podává z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a), b), c)
a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Žádá, aby rozhodnutí,
kterým byl v posuzované věci ustanoven zástupcem advokát JUDr. Otto Mrňavý, bylo zrušeno
a zástupcem pro řízení o žalobě byl ustanoven advokát JUDr. Vít Vohánka.
Vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti nebylo podáno.
Nejvyšší správní soud napadené usnesení městského soudu přezkoumal v souladu
s ust. §109 odst. 2, 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační
stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
O kasační stížnosti Nejvyšší správní soud usoudil následovně:
Podle §35 odst. 8 s. ř. s. může navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, předseda senátu na návrh
ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Smyslem tohoto ustanovení je poskytnutí
faktické a odborně fundované ochrany práv osobě, která by jinak měla být osvobozena
od soudních poplatků a u níž je takové ochrany třeba, neboť jen tak lze v kvalifikovaných
případech (za splnění §35 odst. 8 s. ř. s.) dostát zásadě rovnosti, jež se promítá v zákonem
výslovně vyjádřené zásadě rovného postavení účastníků podle §36 odst. 1 s. ř. s. Má-li být
tímto ustanovením založeno konkrétní subjektivní právo stěžovatele na odborné zastoupení
osobou s právnickým vzděláním v řízení před soudem, pak toto právo je toliko právem
na zástupce, jímž může být i advokát, nikoli však právem na konkrétního zástupce, kterého osoba
navrhující ustanovení zástupce ve svém návrhu označuje.
Jak již Nejvyšší správní soud opakovaně judikoval, právo žalobce na odborné zastoupení
osobou s právnickým vzděláním v řízení před soudem je toliko právo na zástupce, jímž může být
i advokát, nikoli však právo na konkrétního zástupce, kterého žalobce označil
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2005, č. j. 6 Ads 64/2005 - 25,
publ. pod č. 1372/2007 Sb. NSS). Ustanovil-li městský soud žalobci na základě jeho návrhu
zástupce z řad advokátů, pak tak učinil v souladu s právní úpravou a návrh žalobce, aby usnesení
o ustanovení advokáta JUDr. Otto Mrňavého bylo zrušeno a aby mu byl ustanoven zástupcem
advokát JUDr. Vohánka, tedy není důvodný.
Nejvyššímu správnímu soudu je známo z jeho rozhodovací činnosti, že u Městského
soudu v Praze je vedeno na desítky sporů ve věci stěžovatele. Požaduje-li pak v nich zastoupení
advokátem, je logické a racionální, pokud soud zastupováním ex officio v tolika věcech nezatíží
jednoho a téhož advokáta (v podstatě by tak v ostatním zablokoval nebo přinejmenším podstatně
omezil výkon jeho praxe) a namísto toho zastupování rozmělní mezi advokátů několik.
Má-li tedy stěžovatel za to, že ustanovení advokáta JUDr. Otto Mrňavého, je nezákonné,
případně že mu lze vytknout jakoukoli jinou nesprávnost, jež by se stěžovatele dotkla
na jeho právech, Nejvyšší správní soud tomuto tvrzení nepřisvědčuje.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §110 odst. 1 s. ř. s. jako nedůvodnou
zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1, 2
s. ř. s. Stěžovatel, který nebyl v řízení úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů řízení, a právo
Ministerstva práce a sociálních věcí na náhradu nákladů řízení je v posuzované věci ze zákona
vyloučeno.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. února 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu