ECLI:CZ:NSS:2009:6.ADS.154.2009:68
sp. zn. 6 Ads 154/2009 - 68
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: S. M.,
zastoupeného JUDr. Petrem Jaškem, advokátem, se sídlem Hlavní tř. 7, Šumperk,
proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 8. 2009,
č. j. 38 Cad 2/2006 - 58,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalovanému se nepři znáv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce, advokátovi JUDr. Petru Jaškovi, se přizn áv á
odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti v částce 800 Kč, která bude vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 19. 1. 2006 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne
16. 1. 2006, č. j. KUOK/37906/05/OSV - DS/7025/SD - 257, kterým byl zamítnut návrh
žalobce na obnovu řízení ve věci rozhodnutí Městského úřadu v Zábřehu, odboru zdravotního
a sociálního, ze dne 31. 10. 2005, č. j. Soc/552/7075/2005/Dv, o dávce sociální péče. V žalobě
podané v zákonné lhůtě žalobce toliko uvedl, že mu žalovaný odmítl ve stavu hmotné nouze
poskytnout hmotné zabezpečení, a tím porušil jeho práva chráněná Listinou základních práv
a svobod. Žalobce požádal, aby Krajský soud v Ostravě napadené rozhodnutí správního orgánu
zrušil.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2008, č. j. 38 Cad 2/2006 - 14, byl
žalobce vyzván k odstranění vad podání - k doplnění a upřesnění návrhu a k opravení
nesrozumitelnosti žalobcova podání sepsáním žaloby strojově, na PC nebo alespoň tiskacím
písmem. Žalobci byla soudem stanovena přiměřená lhůta k odstranění vad podání a rovněž byl
ve smyslu platné právní úpravy poučen o následcích neodstranění vad podání. V reakci na výzvu
podáním ze dne 7. 4. 2008 ve stanovené lhůtě žalobce požádal o ustanovení zástupce z řad
advokátů.
Usnesením krajského soudu ze dne 15. 1. 2009, č. j. 38 Cad 2/2006 - 28, byl k žádosti
žalobce ustanoven zástupcem pro řízení o žalobě JUDr. Petr Jašek, advokát, se sídlem Hlavní
tř. 7, Šumperk. Současně byl ustanovený zástupce žalobce soudem vyzván, aby ve lhůtě jednoho
měsíce od doručení tohoto usnesení opravil a doplnil podání žalobce ze dne 19. 1. 2006 tak,
že označí žalobní body, aby bylo patrno z jakých skutkových a právních důvodů považuje výrok
žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného za nezákonný, a dále označí důkazy, které navrhuje
provést k prokázání svých tvrzení. Žalobce byl řádně poučen o následcích, jestliže žaloba nebude
ve stanovené lhůtě doplněna. Na výzvu soudu reagoval zástupce žalobce podáním ze dne
9. 2. 2009, v němž neuvedl žádné žalobní body, toliko se vyjádřil k situaci žalobce, a to tak,
že žalobce se neodmítá podrobit lékařskému vyšetření pro účely přiznání a čerpání invalidního
důchodu, jeho sociální a majetkové poměry nejsou dobré a nemůže je s ohledem na svůj stav
zlepšit, důkazy kromě svého výslechu, což ponechává na úvaze soudu, žalobce nenavrhuje. Dále
uvedl, že pokud jde o osobu žalobce, bylo rozhodnuto o částečném zbavení způsobilosti
k právním úkonům. Proti tomuto usnesení podal žalobce v zákonné lhůtě kasační stížnost,
v níž brojil proti usnesení krajského soudu v celém rozsahu výroku uvedeném v bodě I. a II.
kasační stížností napadeného rozhodnutí. O této kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud
rozsudkem ze dne 27. 5. 2009, č. j. 6 Ads 33/2009 - 51, a kasační stížnost směřující do výroku I.
zamítl a kasační stížnost směřující do výroku II. odmítl.
Usnesením krajského soudu ze dne 10. 8. 2009, č. j. 38 Cad 2/2006 - 58, bylo řízení
o žalobě ze dne 19. 1. 2006 odmítnuto. Dále soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá
právo na náhradu nákladů řízení a ustanovenému zástupci žalobce advokátu JUDr. Petru Jaškovi
nebyla přiznána odměna za zastupování žalobce. Krajský soud v Ostravě žalobu
proti napadenému rozhodnutí žalovaného usnesením pro neodstranitelné vady odmítl podle §37
odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“). Dospěl k závěru, že žalobcem podaná žaloba neobsahuje taxativně uvedené náležitosti
žaloby ve smyslu ust. §71 odst. 1 s. ř. s. a pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat. Není
možné, aby soud bez existence žalobních bodů a uvedení, z jakých skutkových a právních
důvodů považuje žalobce napadené rozhodnutí nebo jeho výroky za nezákonné, sám předjímal,
z jakých důvodů byla žaloba podána. Žalobce neuvedl v žalobě, kdy mu bylo napadené
rozhodnutí žalovaného doručeno, ale lze předpokládat, že lhůta pro podání žaloby počala běžet
po 16. 1. 2006, tedy po dni vydání napadených rozhodnutí. Přestože byl žalobce soudem vyzván
k odstranění těchto vad, neučinil tak. Žalobce byl k odstranění vad vyzván a dosud vady žaloby
neodstranil.
Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) v zákonné lhůtě kasační
stížnost z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatel namítá, že na výzvu soudu usnesením ze dne 15. 1. 2009,
č. j. 38 Cad 2/2006 - 28, aby tímto usnesením ustanovený zástupce opravil a doplnil podání
žalobce ze dne 19. 1. 2006, reagoval přípisem ze dne 9. 2. 2009. Ve své kasační stížnosti odkázal
stěžovatel na tento citovaný přípis a zopakoval jeho obsah. Dále uvedl, že krajský soud
po obdržení doplnění žaloby ze dne 9. 2. 2009 nevyzval žalobce k dalšímu doplnění či úpravě
žaloby. Stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu zrušil a věc
vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Vyjádření žalované ke kasační stížnosti nebylo podáno.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti,
přičemž zjistil, že je podána osobou oprávněnou a je proti označenému usnesení přípustná
za podmínek ustanovení §102 a §104 s. ř. s., a to s výjimkou té části, jak bude dále uvedeno.
Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí krajského soudu přezkoumal v souladu
s ust. §109 odst. 2, 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační
stížnosti. Stěžovatel se dovolává důvodu kasační stížnosti uvedeného v §103 odst. 1 písm. e)
s. ř. s., tedy nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Nejvyšší správní soud přitom neshledal
vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Po posouzení
věci dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Jelikož je Nejvyšší správní soud zásadně
vázán důvody kasační stížnosti (§109 odst. 3 s. ř. s.), zaměřil se v dalším toliko na posouzení
zákonnosti procesního postupu soudu, neboť v této fázi řízení mu již nepřísluší - ze shora
uvedených důvodů - meritorně se zabývat důvodností stěžovatelových námitek týkajících se
napadených správních rozhodnutí.
O kasační stížnosti Nejvyšší správní soud usoudil následovně:
Stěžovatel ve své kasační stížnosti výslovně uvedl stížní důvody podle §103 e) s. ř. s.
Podle tohoto ustanovení lze kasační stížnost podat z důvodů tvrzené nezákonnosti rozhodnutí
o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.
Stěžovatel spatřuje nezákonnost napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě
v tom, že soud nesprávně posoudil zákonné podmínky pro odmítnutí podané žaloby,
neboť podle jeho názoru žaloba, s odkazem na doplnění žaloby ze dne 9. 2. 2009, splňovala
všechny náležitosti. V tomto směru Nejvyšší správní soud především vycházel z ustanovení §37
odst. 5, podle něhož soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení
a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn a nelze
proto v řízení pokračovat. Obsahové náležitosti předkládané žaloby jsou upraveny jednak obecně
ustanovením §37 odst. 2 s. ř. s., určujícím formu žaloby, a odst. 3 téhož ustanovení,
podle kterého z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje,
co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno, a jednak ustanovením §71 odst. 1 s. ř. s.,
kdy žaloba kromě uvedených obecných náležitostí podání musí obsahovat označení napadeného
rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, označení osob na řízení
zúčastněných, jsou-li žalobci známi, označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, žalobní
body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce
napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení
žalobce navrhuje provést a konečně návrh výroku rozsudku. Ze žalobních bodů,
jejichž nedostatek byl důvodem pro odmítnutí stěžovatelova opravného prostředku, přitom musí
být zřejmé důvody stěžovatelova přesvědčení, že napadené správní rozhodnutí nebo jeho část
odporuje zákonu nebo jinému předpisu, který má charakter předpisu právního,
a toto jeho tvrzení musí být náležitě odůvodněno. Otázkou náležitého vymezení žalobních bodů
se podrobně zabývala již četná judikatura správních soudů, v této souvislosti nutno poukázat
zejména na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005,
č. j. 2 Azs 92/2005 - 58, publikovaný pod č. 835/2006 Sb. NSS, podle něhož ustanovení §71
odst. 1 písm. d) s. ř. s. ukládá žalobci povinnost uvést v žalobě konkrétní skutková tvrzení
doprovázená konkrétní právní argumentací, tj. vylíčit, jakých konkrétních kroků, postupů, úkonů,
úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči žalobci dopustit v procesu vydání
napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit
svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Právní náhled na věc se přitom
nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti
se skutkovými výtkami. Pokud tedy žaloba neobsahuje jak právní, tak zpravidla i skutkové
důvody, pro které žalobce považuje napadené rozhodnutí správního orgánu za nezákonné
nebo nicotné, a žalobce tuto vadu k výzvě krajského soudu neodstraní ve smyslu ust. §37 odst. 5
s. ř. s., je namístě ji odmítnout.
V souzené věci se tak Nejvyšší správní soud ztotožňuje se závěrem Krajského soudu
v Ostravě, že žaloba stěžovatele ze dne 19. 1. 2006 napadající předmětné správní rozhodnutí
žalovaného postrádala některé náležitosti uvedené v ust. §71 odst. 1 s. ř. s. I podle názoru
Nejvyššího správního soudu zůstaly v podané žalobě zcela pominuty žalobní body,
ačkoli podle písm. d) citovaného ustanovení musí být právě z nich patrno, z jakých i skutkových
důvodů považuje stěžovatel napadený výrok správního rozhodnutí žalovaného za nezákonný.
Nebyly rovněž označeny důkazy, které stěžovatel navrhuje provést k prokazování svých tvrzení
(žalobce v podání z 9. 2. 2009 uvedl, že důkazy, kromě svého výslechu, což ponechává na úvaze
soudu, nenavrhuje), ani označen stěžovatelem napadený výrok správního rozhodnutí. Z obsahu
soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že Krajský soud v Ostravě v souladu s ust. §37
odst. 5 s. ř. s. stěžovatele dostatečně konkrétně a jednoznačně formulovaným způsobem vyzval
k doplnění žaloby o stanovené náležitosti a zároveň ho poučil, jakým způsobem má své podání
(žalobu) doplnit, jakož i o tom, že neodstraní-li vady podání, soud usnesením řízení
o tomto podání odmítne. V dané věci tyto náležitosti žaloby na výzvu soudu však stěžovatel
nedoplnil a nebylo možno pro tento nedostatek v řízení o žalobě pokračovat, neboť žaloba byla
natolik neurčitá, že z ní nebylo patrné, v jakých ohledech a v jakém věcném rozsahu má krajský
soud rozhodnutí žalovaného přezkoumávat. Za této situace Nejvyšší správní soud neshledal
v procesním postupu Krajského soudu v Ostravě žádnou nezákonnost, neboť zcela odpovídal
postupu zákonem předvídanému ust. §37 odst. 5 s. ř. s. Nejvyšší správní soud poukazuje
na ustálenou judikaturu správních soudů, podle níž v řízení o žalobách proti rozhodnutím
správních orgánů musí žaloba obsahovat jednak základní náležitosti podání podle §37 odst. 2 a 3
s. ř. s., jednak náležitosti žaloby podle §71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s. Neobsahuje-li žaloba
tyto náležitosti a žalobce na výzvu soudu k odstranění vad podání a po poučení o následcích,
jestliže výzvě nevyhoví, reaguje podáním, které zákonem požadované náležitosti
rovněž neobsahuje, a v řízení nebylo možno pro tento nedostatek řízení pokračovat, soud žalobu
odmítne podle §37 odst. 5 s. ř. s. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2004,
č. j. 4 Ads 37/2004 - 42, zveřejněno na www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud vzhledem k výše
uvedenému uzavřel, že Krajský soud v Ostravě nepochybil, když z důvodu nedoplnění žaloby,
pro něž nebylo možno v řízení pokračovat, žalobu podanou proti napadeným rozhodnutím
žalovaného odmítl podle §37 odst. 5 s. ř. s.
Ostatními námitkami stěžovatele týkajícími se napadeného rozhodnutí žalovaného
a řízení jim předcházejících se Nevyšší správní soud nemohl zabývat vzhledem k charakteru
přezkoumávaného soudního rozhodnutí. Vázán rozsahem a důvody podané kasační stížnosti byl
zdejší soud oprávněn toliko k posuzování zákonnosti procesního postupu Krajského soudu
v Ostravě z hlediska splnění zákonných podmínek pro odmítnutí podané žaloby stěžovatele.
Ze všech shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že napadené
usnesení Krajského soudu v Ostravě netrpí vadou podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., a kasační
stížnost proto podle §110 odst. 1 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1
ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel, který nebyl v řízení úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů
řízení. Žalovanému prokazatelně žádné náklady v souvislosti s řízením o kasační stížnosti
nevznikly, Nejvyšší správní soud mu proto náhradu nákladů nepřiznal.
Stěžovateli byl usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 38 Cad 2/2006 - 28 ze dne
15. 1. 2009 pro řízení o žalobě ustanoven zástupcem advokát JUDr. Petr Jašek, jež žalobce
zastupuje i v řízení o kasační stížnosti. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu
za zastupování stát (§35 odst. 8 s. ř. s.). Ustanovenému zástupci, který k výzvě soudu odměnu
nevyčíslil, náleží podle obsahu spisu v souladu s ustanovením §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif), odměna za jeden úkon právní služby po 500 Kč spočívající v písemném podání
soudu ve věci doplnění kasační stížnosti ze dne 21. 8. 2009 a jeden režijní paušál po 300 Kč
podle §13 odst. 3 téže vyhlášky. Celkem tedy na odměně za zastupování a na náhradě hotových
výdajů Nejvyšší správní soud přiznal ustanovenému zástupci 800 Kč. Pro vyplacení odměny
stanovil Nejvyšší správní soud přiměřenou lhůtu.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. prosince 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu