ECLI:CZ:NSS:2009:6.AZS.66.2009:36
sp. zn. 6 Azs 66/2009 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové, JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jakuba
Camrdy, Ph.D., v právní věci žalobce: V. D., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem
Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
2. 5. 2009, č. j. OAM - 291/VL - 18 - 08 - 2009, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 7. 2009, č. j. 61 Az 9/2009 - 18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 2. 5. 2009, č. j. OAM - 291/VL - 18 - 08 - 2009, zamítl žalovaný
žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 1
písm. f) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
Republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu).
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, který ji
usnesením ze dne 17. 7. 2009, č. j. 61 Az 9/2009 - 18, odmítl. Krajský soud uvedl, že žalobce
v žalobě jen ve zcela obecné a nepřezkoumatelné formě poukázal na údajná porušení
jednotlivých ustanovení správního řádu žalovaným, aniž by blíže konkretizoval, v čem tato
porušení spatřuje. Tyto nedostatky žaloby žalobce neodstranil ani přes výzvu soudu ze dne
22. 5. 2009, č. j. 61 Az 9/2009-8, v níž byl poučen o tom, v jakém směru je nezbytné žalobu
doplnit a rovněž o tom, jaké následky bude mít jeho případná nečinnost. Pro tento nedostatek
nemohl krajský soud v řízení pokračovat.
Citované usnesení napadl žalobce (stěžovatel) kasační stížností z důvodu podle §103
odst. 1 písm. e) s. ř. s. Tvrdí, že krajský soud nezákonně odmítl žalobu, aniž by právně posoudil
právní otázku pronásledování ve smyslu §2 odst. 8 zákona o azylu a důvodů pro udělení
mezinárodní ochrany ve smyslu §12 písm. a) a b), §14 a §14a zákona o azylu. Dále stěžovatel
uvádí, že kasační stížnost bude doplněna jeho právním zástupcem poté, co mu bude pro řízení
o kasační stížnosti ustanoven právní zástupce. Rovněž uvádí, že vzhledem k tomu, že krajský
soud v jeho případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního práva, má být jeho
kasační stížnost shledána přijatelnou. Současně s kasační stížností podal stěžovatel návrh
na ustanovení právního zástupce doplněný o prohlášení o jeho osobních a majetkových
poměrech.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky
k projednání a rozhodnutí o této kasační stížnosti, mimo jiné, zda tato stížnost byla podána
v zákonné lhůtě.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení
rozhodnutí.
V souladu s §40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků
uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li
takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední
den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní
den.
Podle §40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno
soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní
licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
V daném případě byla písemnost (napadené usnesení) stěžovateli doručována
prostřednictvím držitele poštovní licence. Písemnost převzal sám stěžovatel dne 24. 7. 2009,
přičemž tento den je rozhodující pro počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti. Tato lhůta
tedy uplynula dnem 7. 8. 2009 (pátek). Kasační stížnost však byla předána k poštovní přepravě
až dne 19. 8. 2009, tedy opožděně. Vzhledem k tomu, že zmeškání lhůty k podání kasační
stížnosti nelze podle §106 odst. 2 poslední věty s. ř. s. prominout, nezbývá Nejvyššímu
správnímu soudu než tuto kasační stížnost podle §120 s. ř. s. ve spojení s §46 odst. 1 písm. b)
s. ř. s. odmítnout.
Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud již při své dřívější rozhodovací činnosti
dospěl k závěru, že v případě zjevně opožděně podané kasační stížnosti by bylo přepjatým
formalismem a v rozporu se zásadou hospodárnosti soudního řízení, aby byl spis vrácen
krajskému soudu k postupu podle §108 odst. 1 s. ř. s., za situace, kdy nelze kasační stížnost
věcně projednat (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2008,
č. j. 7 Afs 34/2008 - 104, dostupné na www.nssoud.cz). Z tohoto důvodu tedy přímo rozhodl,
jak je uvedeno výše, tedy odmítl kasační stížnost pro opožděnost.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. listopadu 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu