ECLI:CZ:NSS:2010:6.ADS.98.2010:120
sp. zn. 6 Ads 98/2010 - 120
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: Ing. P.
G., zastoupeného Mgr. Janem Švárou, advokátem, se sídlem Karlovo náměstí 17, Praha 2,
proti rozhodnutí žalovaného: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním
právu 376/1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v
Praze č. j. 4 Ad 10/2010 - 53 ze dne 31. 3. 2010, o ustanovení zástupce,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nep řizná vá náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 25. 1. 2010 žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2009 ,
č. j. 2009/61130 - 424, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí o zastavení řízení
ve věci žádosti žalobce o podporu v nezaměstnanosti. Na žádost žalobce Městský soud v Praze
usnesením ze dne 31. 3. 2010, č. j. 4 Ad 10/2010 - 53, osvobodil žalobce od soudních poplatků
a ustanovil mu jako zástupce z řad advokátů Mgr. Jana Šváru. Toto usnesení nabylo právní moci
dne 8. 4. 2010. Téhož dne obdržel městský soud žádost ustanoveného zástupce o zrušení
ustanovení a návrh na vydání rozhodnutí o výši odměny zástupce a náhradu hotových výdajů
dle §35 odst. 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“). Zástupce návrh
odůvodnil tím, že byla narušena nezbytná důvěra mezi ním a klientem, když žalobce zpochybnil
jeho nepodjatost. K návrhu ustanovený zástupce přiložil e-mailovou zprávu od žalobce,
v níž žalobce uváděl, že jiná advokátka sdružení, v němž působí ustanovený zástupce, zastupuje
v jiném soudním sporu protistranu žalobce. Žalobce proto vyzval ustanoveného zástupce,
aby se vzdal zastupování.
Dne 22. 4. 2010 podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost proti shora
označenému usnesení městského soudu. Podle stěžovatele je ustanovený zástupce ve sdružení
s advokáty „jako členy OZS na 01 GENERÁLNÍ PRAXI bez zaměření a tím i bez oprávně ní
či zkušeností k správnímu soudnictví“, v čemž spatřuje nezákonnost napadeného usnesení
a naplnění stížnostního bodu podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s . Stěžovatel
k tomuto stížnostnímu bodu dodal, že zastupování se vzdal sám ustanovený zástupce. Na důkaz
tohoto tvrzení přiložil stěžovatel e-mailovou komunikaci s ustanoveným zástupcem. Usnesení
městského soudu dále stěžovatel označil za nepřezkoumatelné z důvodů nesrozumitelnosti
a nedostatku důvodů rozhodnutí [§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.] a řízení před městským soudem
za zmatečné z důvodu nesprávného obsazení soudu vzhledem k trestnému činu předsedkyně
senátu, kterého se dopustila účastí na trestném činu neoznámení trestného činu dle §368
trestního zákona, a to vraždy, o níž se měla dozvědět z podání stěžovatele [§103 odst. 1 písm. c)
s. ř. s.]. Stěžovatel dále uvedl, že vzhledem k podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu
by měl kasační řízení vést Nejvyšší soud.
Ve lhůtě uložené městským soudem pro odstranění nedostatku zastoupení pro řízení
o kasační stížnosti stěžovatel rozšířil důvody kasační stížnosti také o námitku místní a věcné
nepříslušnosti městského soudu a rozvedl námitku podjatosti samosoudkyně, jež rozhodla
o ustanovení zástupce pro soudní řízení. Stěžovatel doplnil, že si zvolil pro řízení o kasační
stížnosti jako advokáta Jana Kalvodu.
Ke sdělení zdejšího soudu o složení senátu se ustanovený zástupce stěžovatele,
Mgr. Jan Švára, dne 17. 8. 2010 vyjádřil tak, že stěžovatele již více jak čtvrt roku nezastupuje,
a požádal, aby se nadále zdejší soud obracel výlučně na stěžovatele.
Zdejší soud konstatoval, že kasační stížnost je podaná včas, osobou oprávněnou
a je přípustná.
Stěžovatel uplatnil včasnou námitku podjatosti vůči všem členům šestého senátu zdejšího
soudu. Poté, co bylo usnesením ze dne 6. 10. 2010, č. j. Nao 81/2010 - 110, rozhodnuto,
že členové šestého senátu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokračoval šestý
senát v rozhodování.
Pokud jde o stěžovatelem uvedeného advokáta Jana Kalvodu, který jej měl zastupovat
v řízení o kasační stížnosti, stěžovatel nedoložil ani jeho adresu ani udělenou plnou moc
a tento advokát nečinil v řízení žádné kroky. K tomuto vyjádření stěžovatele o volbě
svého zástupce proto Nejvyšší správní soud nepřihlížel. Nejvyšší správní soud přesto neshledal,
že by pro řízení o kasační stížnosti nebyla splněna podmínka zastoupení stěžovatele advokátem
(srov. níže), nehledě na to, že podle ustálené judikatury zdejšího soudu není potřeba dokládat
zastoupení v řízení o kasační stížnosti proti usnesení týkajícímu se ustanovení advokáta
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 - 77, citovaná
rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).
Námitku věcné i místní nepříslušnosti městského soudu uplatněnou v doplnění kasační
stížnosti musí zdejší soud odmítnout. Stěžovatel tyto námitky nekonkretizoval a vzhledem
k tomu, že v soudním řízení má být přezkoumáno rozhodnutí žalovaného o zamítnutí odvolání
proti rozhodnutí, jímž bylo zastaveno řízení ve věci podpory v nezaměstnanosti, jde o otázky,
jež spadají do správního soudnictví ve smyslu §4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a k jejichž řízení je věcně
příslušný krajský soud podle §7 odst. 1 s. ř. s. Místní příslušnost je dána podle §7 odst. 2 s. ř. s.
a příslušný je soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí
v posledním stupni, v daném případě tedy Ministerstvo práce a sociálních věcí; proto je místně
příslušným soudem Městský soud v Praze. Stěžovatel navrhoval, aby byly k věci připojeny spisy
vedené pod sp. zn. 5 A 73/2010 a sp. zn. 5 Ca 215/2009, nicméně neuvedl , čeho se uvedené věci
týkají, ani jakým způsobem by mohly osvětlit otázku příslušnosti soudu v dané věci.
Ze skutečností známých zdejšímu soudu z úřední činnosti (kasační stížnosti vedené
pod sp. zn. 2 As 59/2010 a sp. zn. 3 Ads 50/2010) taktéž nevyplynuly důvody pro spojení
těchto věcí.
Pokud jde o námitku, jíž stěžovatel brojí proti ustanovenému advokátovi a která se opírá
o skutečnost, že advokát se nespecializuje na otázky správního soudnictví, nejedná se o důvo d,
který by zpochybňoval zákonnost napadeného usnesení. Stěžovatel dále doplnil, že samotný
zástupce se zastupování vzdal. Otázkou, zda v tom případě trvá zastoupení daným advokátem,
se zdejší soud podrobně zabýval v rozsudku sp. zn. 3 Ads 107/2010 ze dne 25. 8. 2010
dostupném na www.nssoud.cz. Z §35 odst. 8 s. ř. s., jež stanoví podmínky pro ustanovení
zástupce, a z §18 odst. 1 ve spojení s §20 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, jež upravuje
možnost ustanoveného advokáta požádat o zrušení ustanovení, dojde-li k narušení nezbytné
důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje -li klient potřebnou součinnost, zdejší soud
dovodil, že advokát ustanovený zástupcem účastníka řízení má jiné posta vení než advokát
zastupující na základě smlouvy o poskytování právních služeb. Ustanovený advokát nemůže
zastoupení vypovědět, pouze může podat žádost o zrušení ustanovení zástupcem. Tuto žádost
advokát v dané věci podal dne 8. 4. 2010 a městský soud o ní doposud nerozhodl. Do doby
rozhodnutí soudu je tedy advokát stále ustanoveným zástupcem stěžovatele. První námitku
shledal zdejší soud nedůvodnou.
Dále se zdejší soud zabýval otázkou podjatosti samosoudkyně rozhodující o ustanovení
zástupce. Tuto námitku musí žalobce uplatnit podle §8 odst. 5 s. ř. s. do jednoho týdne ode dne,
kdy se o podjatosti dozvěděl, k později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Tatáž lhůta
se podle judikatury zdejšího soudu uplatní i v případě, kdy žalobce nebyl poučen o osobě soudce
rozhodujícího ve věci a dozvěděl se o obsazení soudu až z textu doručeného rozhodnutí soudu
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 - 34). Námitku
podjatosti ve vztahu k samosoudkyni uplatnil stěžovatel ve své kasační stížnosti ze dne
22. 4. 2010, tedy dva týdny po doručení usnesení městského soudu o ustanovení zástupce.
Vzhledem k opožděnosti této námitky k ní tedy zdejší soud nepřihlížel.
Zdejší soud konečně neshledal usnesení městské ho soudu ani nepřezkoumatelným.
Tuto svou námitku stěžovatel neupřesnil, takže ji lze posoudit po uze v obecné rovině. Z usnesení
městského soudu jsou patrné důvody, které vedly soud k osvobození stěžovatele od soudních
poplatků i k ustanovení zástupce, tyto jsou srozumitelně vysvětleny a řízení nelze vytknout
ani jiné vady, které by měly za ná sledek nezákonnost rozhodnutí.
Stěžovatel v doplnění kasační stížnosti navrhoval jako důkaz připojení spisů v jiných
věcech projednávaných před Městským soudem v Praze (sp. zn. 81 Cm 10/2010,
sp. zn. 34 C 71/2010). Prostřednictvím těchto spisů navrhoval stěžovatel prokázat, že nemá
prostředky k zaplacení advokáta a že se správně používá slovní spojení „sdělit advokáta“ ,
nikoliv „zvolit advokáta“. Zdejší soud nepovažuje za nutné tyto důkazy provést. Otázka
vhodného výběru slovního spojení nemá pro projednávanou věc žádný význam a majetkové
poměry stěžovatele byly před městským soudem zkoumány. Stěžovatel neuvedl, jaký jiný vztah
k věci by mohly uvedené spisy mít. Nadto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že zastoupení
stěžovatele advokátem ve věci trvá, proto je nadbytečné k této otázce provádět další dokazování.
Zdejší soud shledal neodůvodněným i návrh stěžovatele, aby osobou zúčastněnou na řízení byl
rovněž prof. V. K., o němž stěžovatel neuvedl, jaký vztah by mohl mít k otázce ustanovení
zástupce stěžovateli městským soudem.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
Stěžovatel v řízení neměl úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému
správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účast níku řízení právo na náhradu
nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nevznikly. Stěžovateli byl napadeným usnesením
Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2010, č. j. 4 Ad 10/2010 - 53, ustanoven k ochraně
jeho zájmů zástupce Mgr. Jan Švára, se sídlem Kar lovo nám. 17, Praha 2. Vzhledem k tomu,
že tento zástupce měl za to, že stěžovatele nezastupuje, neučinil žádné úkony právní služby
v řízení o kasační stížnosti a nepožadoval za zastoupení stěžovatele před Nejvyšším správním
soudem žádnou odměnu. Za toto řízení mu proto nenáleží žádná odměna.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. prosince 2010
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu