Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 05.08.2010, sp. zn. 7 Afs 65/2010 - 61 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2010:7.AFS.65.2010:61

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2010:7.AFS.65.2010:61
sp. zn. 7 Afs 65/2010 - 61 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: SENZO, a. s., se sídlem Hradební 1021/19, Cheb, zastoupen JUDr. Janem Vydrou, advokátem se sídlem Hošťálkova 1b, Praha 6, proti žalovanému: Celní ředitelství České Budějovice, se sídlem Kasárenská 6, České Budějovice, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 4. 2010, č. j. 10 Af 7/2010 - 40, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává . Odůvodnění: Krajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozsudkem ze dne 21. 4. 2010, č. j. 10 Af 7/2010 – 40, rozhodnutí Celní ředitelství České Budějovice (dále jen „stěžovatel“) ze dne 8. 12. 2009, č. j. 5885/2009-030100-21, kterým bylo změněno rozhodnutí Celního úřadu České Budějovice (dále jen „celní úřad“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1414-05/2009-036100-021. Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž navrhl, aby jí byl přiznán odkladný účinek. Návrh odůvodnil tím, že s ohledem na předpokládanou výši úroku (cca 350 000 - 650 000 Kč) a na komplikace vyplývající z právní úpravy ust. §50 odst. 6 zákona č. 337/1992 Sb., zákona o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je zrušením rozhodnutí orgánu I. stupně řízení ukončeno, má za to, že postupem podle názoru krajského soudu by mu vznikla nenahraditelná újma. Podle přesvědčení stěžovatele se přiznání odkladného účinku nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle ust. §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle odst. 3 citovaného ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. Při rozhodování o přiznání odkladného účinku soud zjišťuje splnění zákonných předpokladů uvedených v ust. §73 odst. 2 s. ř. s. Povinnost tvrdit a prokázat vznik nenahraditelné újmy má stěžovatel. Pokud jde o splnění zbývajících dvou zákonných předpokladů, tj. že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a že není v rozporu s veřejným zájmem, vychází soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon neukládá soudu provádět dokazování týkající se splnění těchto předpokladů a jejich zjišťování z úřední povinnosti. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou nenahraditelnou újmu by pro něho znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Nejvyšší správní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že skutečnosti odůvodňující přiznání odkladného účinku jsou odlišné od důvodů kasační stížnosti. Zatímco v kasační stížnosti stěžovatel uvádí, proč je rozhodnutí nezákonné, v žádosti o odkladný účinek zdůvodňuje, proč by měl být účinek rozhodnutí krajského soudu odložen do meritorního rozhodnutí ve věci. V případě přiznání odkladného účinku musí být vliv rozsudku krajského soudu na právní sféru stěžovatele zcela mimořádný a jeho důsledky musí být spojeny s okamžitým výkonem rozhodnutí nebo jinými jeho okamžitými následky, kterým je proto třeba předejít. Nejvyšší správní soud odkazuje na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006 - 49, publikované pod č. 786/2006 Sb. NSS, podle kterého i správní orgán může navrhnout při podání kasační stížnosti, aby jí byl přiznán odkladný účinek, a to ze stejných důvodů jako žalobce (§73 odst. 2 a 4, §107 s. ř. s.). S ohledem na postavení správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům, kdy dochází k nenahraditelné újmě. V daném případě zrušením rozhodnutí stěžovatele a vrácením věci k dalšímu řízení nebyla stanovena žádná povinnost, jejíž výkon by pro něho mohl znamenat nenahraditelnou újmu, ani zde nenastaly a nemohou nastat takové právní následky, které by takovouto újmu pro stěžovatele znamenaly. Je nepochybné, že to pro stěžovatele může znamenat určité zvýšené ekonomické náklady, nicméně u státu není představitelné, aby taková újma pohybující se v řádu stovek tisíc Kč byla nenahraditelnou újmou ve smyslu ust. §73 odst. 2 s. ř. s. Případné vyměření úroku v této výši nemůže způsobit stěžovateli, s ohledem na rozsah a obsah státního rozpočtu, nenahraditelnou újmu, neboť tyto náklady jsou součástí nákladů státního rozpočtu (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2006, č. j. 6 Ads 99/2006 - 33, www.nssoud.cz). Komplikace správního řízení, jíž se obává stěžovatel, není ničím mimořádným, protože v případě, kde lze rozhodnutí správních soudů přezkoumat na základě kasační stížnosti, se naopak jedná o poměrně častou eventualitu. Zrušením správního rozhodnutí a vrácením věci k dalšímu řízení bez dalšího nehrozí správnímu orgánu nenahraditelná újma (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2003, č. j. 1 Ads 10/2003 - 52, publ. pod č. 46/2004 Sb. NSS). Za nenahraditelnou újmu nelze považovat povinnost stěžovatele znovu rozhodnout o návrhu žalobce, a to ani v situaci, kdy budoucí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu může případně vést tomu, že právní názor krajského soudu bude korigován a v závislosti na tom bude třeba zpětně korigovat i postup správního orgánu na základě závazného právního názoru krajského soudu. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je uvedeno ve výroku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 5. srpna 2010 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:05.08.2010
Číslo jednací:7 Afs 65/2010 - 61
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Celní ředitelství České Budějovice
SENZO, akciová společnost
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2010:7.AFS.65.2010:61
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024