ECLI:CZ:NSS:2010:9.AFS.55.2010:28
sp. zn. 9 Afs 55/2010 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: M.
O. proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor správní, se sídlem
Žerotínovo nám. 3/5, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2010, č. j. JMK
127170/2009, sp. zn. S-JMK 127170/2009 OSP, o návrhu na náhradu škody, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2010,
č. j. 29 A 54/2010 – 16,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou k poštovní přepravě dne 23. 6. 2010 se žalobce (dále
jen „stěžovatel“) domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský
soud“) ze dne 28. 5. 2010, č. j. 29 A 54/2010 - 16, kterým byla odmítnuta jeho žaloba,
kterou se domáhal náhrady škody ve výši 100 000 Kč v souvislosti se žalobou podanou
proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 4. 2. 2010,
č. j. JMK 127170/2009, sp. zn. S-JMK 127170/2009 OSP.
Před meritorním posouzením věci se Nejvyšší správní soud zabývá otázkou
splnění zákonem stanovených podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Jednou
z podmínek je i požadavek na podání kasační stížnosti ve stanovené lhůtě.
Podle ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být
podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí s tím, že zmeškání lhůty pro podání
kasační stížnosti nelze prominout.
Počítání lhůty pro podání kasační stížnosti se řídí ustanovením §40 odst. 1 s. ř. s.,
které stanoví, že lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu
počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její
počátek. Dle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůta určená podle týdnů uplynutím dne,
který se svým označením shoduje se dnem, který počátek lhůty určil.
Z předloženého spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud ověřil, že napadené
usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 7. 6. 2010. Součástí doručeného usnesení bylo
poučení o možnosti podat proti němu ve lhůtě dvou týdnů po doručení kasační stížnost.
Okamžikem doručení usnesení stěžovateli v pondělí 7. 6. 2010 tak nastala zákonem
předpokládaná skutečnost pro určení počátku lhůty ve smyslu ustanovení §40 odst. 1
s. ř. s. Konec lhůty počítané podle týdnů je dle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. určen
uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
Posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti bylo s ohledem na výše uvedené
pondělí 21. 6. 2010. Kasační stížnost však byla podána k poštovní přepravě až dne
23. 6. 2010, tj. dva dny po zákonem stanovené lhůtě. Dle ustanovení §106 odst. 2,
věty třetí, s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti prominout.
Dle usnesení rozšířeného senátu kasačního soudu ze dne 22. 4. 2004,
č. j. 2 Ads 54/2003 - 78, není v případě, že je kasační stížnost podána opožděně, na místě
odstraňovat její jiné vady či nedostatek právního zastoupení. Z toho důvodu
v posuzovaném případě Nejvyšší správní soud neshledal nutnost vyzvat stěžovatele
k předložení plné moci advokátu či k prokázání, že stěžovatel nebo člen, který za něj
jedná nebo jej zastupuje, má vysokoškolské právnické vzdělání, které je dle zvláštních
předpisů vyžadováno pro výkon advokacie, jak stanoví §105 odst. 2 s. ř. s., ani nutnost
odstraňovat vady kasační stížnosti. V souladu se zásadou ekonomie řízení nebyl stěžovatel
též vyzýván ani k zaplacení soudního poplatku za podanou kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti napadenému usnesení krajského soudu
z výše uvedených důvodů podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120
s. ř. s., odmítl, neboť byla podána opožděně.
Výrok o náhradě nákladů řízení účastníků se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu
první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. srpna 2010
JUDr. Radan Malík
předseda senátu