ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.65.2010:32
sp. zn. Nao 65/2010 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně I. A. M., proti
žalovanému Magistrátu města Brna, odboru vnitřních záležitostí, se sídlem
Malinovského náměstí 3, 601 67 Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 12. 2009,
č. j. MMB/0266295/2009, sp. zn. 3220/OVV/MMB/0253002/2009, o námitce podjatosti
soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jany Kubenové,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jana Kubenová není v y l o u č e n a
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 57 A 18/2010.
Odůvodnění:
Žalobou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 12. 2009, č. j. MMB/0266295/2009,
sp. zn. 3220/OVV/MMB/0253002/2009, podanou dne 2. 3. 2010 u Krajského soudu v Brně,
se žalobkyně domáhá zrušení citovaného rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto odvolání
proti rozhodnutí Komise k projednávání přestupků Statutárního města Brna, městské části Brno -
Líšeň, ze dne 5. 10. 2009, č. j. 118/09, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání
přestupku proti veřejnému pořádku podle §47 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Podáním doručeným krajskému soudu dne 2. 7. 2010 namítla žalobkyně podjatost
soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Jany Kubenové, která podle žalobkyně „evidentně
a účelově poškozuje žalobce I. A. M. v již podaných žalobách sp. zn. 57 Ca 117/09, kde při soudních jednáních
dává najevo důležitost právního zastoupení advokátem“. Uvedené jednání považuje žalobkyně za
záměrné a v rozporu se zákonem, v důsledku čehož lze pochybovat o spravedlivém procesu
v předmětné věci jen z důvodu, že se žalobkyně obhajuje sama. Ve věci vedené u Krajského
soudu pod sp. zn. 57 Ca 117/09 krajský soud žalobu zamítl a odkázal žalobkyni na podání
kasační stížnosti. Soudkyně JUDr. Kubenová dala najevo, že vzhledem ke skutečnosti, že
žalobkyně nemá právnické vzdělání, musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem.
Naopak na straně žalovaného dala soudkyně při jednání najevo sympatie magistru zastupujícímu
krajský úřad. Z postupu soudkyně JUDr. Kubenové tak žalobkyně usuzuje, že soudkyně nepůjde
proti Krajskému úřadu a že chce žalobkyni poškodit a dát jí patřičně najevo, že nemá právnické
vzdělání. Předání věci k rozhodnutí o kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu, v níž
žalobkyně musí být zastoupena advokátem, signalizuje, že soudkyně JUDr. Kubenová nemá
zájem zaručit spravedlivý proces a zbytečně zatěžuje Nejvyšší správní soud.
V uvedeném podání žalobkyně současně podala stížnost ve třech právních věcech
vedených u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 57 A 18/2010, sp. zn. 57 Ca 117/2009
a sp. zn. 57 A 34/2010, v nichž se objevuje samosoudkyně JUDr. Kubenová. Uvedenou stížností
se však Nejvyšší správní soud nezabýval s ohledem na předmět řízení o námitce podjatosti.
Soudkyně JUDr. Kubenová k námitce podjatosti vznesené žalobkyní podala dne
15. 7. 2010 vyjádření (na č. l. 27), v němž uvedla, že nemá žádný vztah ani k jednomu z účastníků
řízení ani k projednávané věci. Následně byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí o námitce podjatosti podle §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“).
Podle prvého odstavce ustanovení §8 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se
podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1
Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních
svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost
a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou
z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1
Ústavy).
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému
a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu
lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně
závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě
a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003,
č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz).
Žalobkyně námitku podjatosti soudkyně JUDr. Kubenové založila na skutečnosti,
že v jiném řízení týkajícím se žalobkyně byl zřejmý negativní vztah jmenované soudkyně
k žalobkyni z důvodu, že žalobkyně nemá právnické vzdělání.
Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska.
Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní
naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní
pochybnosti v tomto ohledu. V dané věci bylo subjektivní stanovisko žalobkyně skutečně
podnětem k tomu, aby se Nejvyšší správní soud podjatostí soudkyně JUDr. Kubenové zabýval.
Subjektivní náhled uvedené soudkyně, jak vyplývá z jejího vyjádření, svědčí o tom, že se
za podjatou v souzené věci nepovažuje.
Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., věta třetí, podle níž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Uvedená
námitka žalobkyně nemůže být shledána důvodnou, neboť okolnosti spočívající v postupu
a rozhodování soudkyně JUDr. Kubenové ve věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 57 Ca 117/09 nemohou být důvodem pro její vyloučení. Jak Nejvyšší správní soud
poznamenal v usnesení ze dne 22. 7. 2009, č. j. Nao 48/2009 - 162, dostupném
na www.nssoud.cz, „[d]řívější rozhodování soudců, které se autoritativně vyslovilo k právům a povinnostem
žalobkyně, nezpůsobuje jejich podjatost, jakkoli mohlo být pro žalobkyni nepříznivé. Právě v rozhodovací činnosti
soudce se projevuje jeho nezávislost, a nesouhlas žalobkyně s právními závěry, které soudce dříve vyslovil,
je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží
opravné prostředky (jsou-li přípustné), event. ústavní stížnost, nikoli námitka podjatosti“. Na okraj lze
poznamenat, že právě skutečnost, že soudkyně v jiném soudním řízení týkajícím se žalobkyně
„dává najevo důležitost právního zastoupení advokátem“, nemusí nutně vést k pochybnostem o porušení
práva na spravedlivý proces, jak namítá žalobkyně. Soudkyně JUDr. Kubenová poukazem
na důležitost právního zastoupení žalobkyně v řízení před krajským soudem patrně zamýšlela
informovat žalobkyni o možnosti podání návrhu na ustanovení zástupce (§35 odst. 8 s. ř. s.),
s cílem zajistit lepší ochranu práv žalobkyně v řízením před správními soudy. Stejně tak poučení
žalobkyně, že nemá-li právnické vzdělání, musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupena
advokátem, nelze chápat jako projev nepřátelského vztahu soudkyně JUDr. Kubenové
k žalobkyni, ale toliko jako výkon poučovací povinnosti soudkyně. Povinné zastoupení
advokátem osob bez právnického vzdělání v řízení o kasační stížnosti je jednou z nutných
podmínek jejího podání zakotvenou v §105 odst. 2 s. ř. s. Seznámení žalobkyně s touto
podmínkou podání kasační stížnosti tak vůči žalobkyni nemělo působit diskriminačně, nýbrž ji
mělo toliko zpravit o zákonných podmínkách jejího podání.
Nejvyšší správní soud dále zkoumal poměr jmenované soudkyně k projednávané věci.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím
výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům - kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů - mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský.
V projednávané věci však žádný z těchto důvodů ze spisového materiálu nebyl zjištěn.
Nelze dovodit, že by soudkyně jakýmkoliv způsobem žalobkyni znevýhodňovala právě proto,
že nemá právnické vzdělání. Ani sama soudkyně si není vědoma přímého poměru k věci
nebo k účastníkovi, jak vyplývá z jejího vyjádření k námitce podjatosti. Jmenovaná soudkyně
výslovně uvádí, že k projednávané věci ani k účastníkům nemá žádný osobní vztah a nejsou jí
známy žádné okolnosti, které by ji z projednávání a rozhodnutí věci vylučovaly. Rovněž se
nepodílela na projednávání nebo rozhodování věci u žalovaného správního orgánu
ani v předchozím soudním řízení.
Vzhledem k tomu, že uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu ustanovení §8
odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobkyně netvrdí, rozhodl
Nejvyšší správní soud, že soudkyně JUDr. Jana Kubenová není vyloučena z projednávání
a rozhodování této věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. srpna 2010
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu