ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.84.2009:43
sp. zn. Nao 84/2009 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci navrhovatele: P.Č.,
v řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Nc 954/2009, o
námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům Krajského soudu v Českých Budějovicích,
takto:
Soudci Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Marie Krybusová, Mgr. Helena
Nutilová, JUDr. Věra Balejová a JUDr. Milan Tripes nejsou v y l o u č e n i
z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích
pod sp. zn. 10 Nc 954/2009.
Odůvodnění:
Navrhovatel učinil u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále „krajský soud“) dne
6. 10. 2009 podání, v němž namítá nesprávný postup doručujícího orgánu – České pošty, a. s.
v konkrétních případech jemu doručovaných písemností. Navrhovatel požadoval, aby krajský
soud vydal rozsudek, v němž by jednak zakázal doručujícímu orgánu, jmenovitě Pošta 1 a 3
České Budějovice a Pošta Volary, aby pokračoval v porušování jeho práva mít soudní a správní
zásilky připraveny k vyzvednutí po dobu 15 dnů službou odnášky nebo poste restante,
pakliže takový postup dodání předpokládají a vyžadují před pisy, dále požadoval zrušení
rozhodnutí doručovacích orgánů v podání uvedených; rovněž požadoval, aby krajský soud
přikázal provozovnám podniku Česká pošta, a. s., aby navrhovateli do konečného rozhodnutí
soudu ponechávaly v dodacím místě Pošta 1 a 3 opisy rozhodnutí o vrácení písemností.
Krajský soud věc navrhovatele vyřídil dne 9. 10. 2009 neformálním přípisem,
v němž konstatoval, že věc nespadá do správního soudnictví, přitom upozornil navrhovatele,
že i jeho další podání v této věci, pokud nebudou obsahovat nové skutečnosti a nebudou spadat
do kompetence krajského soudu ve věcech správního soudnictví, budou bez dalšího zakládána
do spisu, aniž by byl navrhovatel vyrozumíván o způsobu vyřízení.
Dne 22. 10. 2009 učinil prostřednictvím krajského soudu nav rhovatel podání adresované
Nejvyššímu správnímu soudu, v němž se domáhá procesního úkonu, jímž bude vyzván
k určitému odstranění vad návrhu nebo bude návrh způsobem stanoveným v soudním řádu
správním odmítnut pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Vyrozumění krajského
soudu ze dne 9. 10. 2009 je svými účinky odepřením všech subjektivních veřejných práv
navrhovatele; navrhovatel přitom konstatuje, že legitimaci k návrhu, který činí, mu dává současný
procesní stav, kdy je vystaven výhrůžce, že soud v ěc zákonně neprojedná.
Nejvyšší správní soud posoudil návrh navrhovatele na určení lhůty k provedení
procesního úkonu jako důvodný, uvedl přitom, že soud ve věci učiněného návrhu, jímž
se navrhovatel domáhá, aby konkrétní subjekt ustal v určitém chování, v důsledku kterého jsou
porušována práva navrhovatele, nebo naopak požaduje, aby mu určitá práva byla přiznána,
resp., aby bylo vydáno nebo zrušeno správní rozhodnutí, je vždy povinen rozhodnout, a to
postupem předvídaným zákonem, tzn. usnesením nebo rozsudkem. Nejvyšší správní soud
v usnesení ze dne 13. 11. 2009, č. j. Aprk 11/2009 – 19, konstatoval, že krajský soud tedy
pochybil, nepostupoval-li v řízení v souladu s ust. §37 odst. 5 a věc vyřídil neformálním přípisem,
čímž odňal navrhovateli možnost přístupu k soudu, jakož i příp. možnost následné soudní
obrany.
Krajský soud v intencích výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
usnesením ze dne 4. 12. 2009, č. j. 10 Nc 954/2009 - 26 vyzval navrhovatele k doplnění návrhu
a odstranění vad podání, výzva byla navrhovateli doručena dne 9. 12. 2009. Dne 17. 12. 2009
zaslal navrhovatel krajskému soudu několik podání, a to doplnění žaloby, dále požádal
o osvobození od soudních poplatků a uplatnil námitku podjatosti ve vztahu k soudcům
Krajského soudu v Českých Budějovicích. Tuto námitku odůvodnil tím, že všichni soudci zapsaní
v rozvrhu práce sdílí poměr ke sporné věci, aplikují nevhodně a nezákonně doručovací normu
v o. s. ř., posílají písemnosti svým obsahem do vlastních rukou obálkou typu III jen dle značky,
avšak s příkazem doručujícímu orgánu neukládat, nevyvěšují na soudní desce oznámení, výzvy,
sdělení ani samotné písemnosti, neformálně ovlivnili svým chováním odpůrce - doručující poštu,
aby nesděloval navrhovateli označení vrácené písemnos ti, aby vhazovala písemnosti
do neoznačené domovní schránky na neudané doručovací adrese, předseda senátu dává průchod
pokračování v nezákonných pokynech a úkonech svému asistentu,… Z těchto skutečností
navrhovatel dovozuje podjatost soudců krajského soudu, neboť má za to, že zde existuje poměr
k věci, je zde ohroženo jeho právo na řádné doručování v předmětném řízení a ohroženo
procesní právo na přístup k samotnému soudu.
K námitce podjatosti se vyjádřili soudci správního senátu Krajského soudu v Českých
Budějovicích, shodně konstatovali, že nemají poměr k věci ani k účastníkovi řízení, na výsledku
řízení nemají zájem a nepodíleli se na projednávání věci u správního orgánu nebo v předchozím
soudním řízení.
Následně věc byla v souladu s §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“), postoupena dne 30. 12. 2009 Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. soudci jsou vyloučeni z proje dnávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle §8 odst. 3 téhož zákona soudce, který zjistí důvod své podjatost i, oznámí
takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony,
které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce
nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li
se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce,
Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.
Podle §8 odst. 5 s. ř. s. účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout
podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit
do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí- li důvod podjatosti při jednání,
musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námit ka musí
být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.
Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení jmenovaných soudců.
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost
soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis
důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR). Nestrannost
soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce
k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení,
jejich zástupcům), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám.
Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění
vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii
nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze
považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli
(účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést
k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Vyloučení
soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané
podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko
účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce
se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu
sp. zn. I. ÚS 370/04).
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak
zjevně nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů nebyl zjištěn. Jmenovaní
soudci se rovněž nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u žalovaného správního
orgánu ani v předchozím soudním řízení.
Z návrhu na vyloučení soudců krajského soudu, podaného navrhovatelem,
výslovně vyplývá, že námitku podjatosti odůvodňuje tím, že procesní úkony soudu (doručování
písemností) nejsou činěny v souladu se zákonem.
Z vyjádření jmenovaných soudců k podané námitce podjatosti ani z obsahu spisu soudu
nevyplývá, že by tito jakkoli získali poměr k věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům, který
by je vylučoval z dalšího rozhodování. Jinými slovy, nelze dovodit, že by samotné doručování
písemností, jakkoli je navrhovatel považuje za nezákonné, založilo jejich negativní vztah
k navrhovateli, který by ovlivnil další rozhodování těchto soudců.
Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům
mohou vzniknout kromě vztahů příbuzenských a obdobných typicky tehdy, je-li soudcův vztah
k účastníkům, resp. jejich zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V nyní posuzované
věci není zřejmé a z obsahu spisu nikterak nevyplývá, že by jmenovaní soudci získali, resp. mohli
získat negativní vztah k navarhovateli, který by je vylučoval z dalšího rozhodování.
Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že soudci JUDr. Marie Krybusová, Mgr. Helena
Nutilová, JUDr. Věra Balejová a JUDr. Milan Tripes nejsou vyloučeni z projednání
a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn.
10 Nc 954/2009.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. ledna 2010
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu