infNSsVyrok8,

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18.07.2011, sp. zn. 12 Ksz 1/2011 - 243 [ rozhodnutí / výz-B ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2011:12.KSZ.1.2011:243

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
Právní věta Hrubě neslušné chování státní zástupkyně na veřejnosti spojené s agresivitou a urážkami strážníků obecní policie a policistů Policie ČR řešícími důsledky takové hrubé neslušnosti odůvodňuje uložení nepřísnějšího kárného opatření, odvolání z funkce.

ECLI:CZ:NSS:2011:12.KSZ.1.2011:243
sp. zn. 12 Ksz 1/2011 - 243 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal v ústním jednání konaném dne 18. 7. 2011 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Tomkové, zástupce předsedkyně senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Bohuslava Vacaty, JUDr. Mileny Čečotkové, JUDr. Zory Krejčí a JUDr. Gabriely Halířové, Ph. D., návrh krajského státního zástupce v Praze ze dne 8. 2. 2011 č. j. 2 SPR 45/2011-11 na zahájení kárného řízení proti JUDr. E. R., a rozhodl takto: Podle ustanovení §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 314/2008 Sb., JUDr. E. R. nar. X, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně, j e v i n n a , ž e jako státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně, v rozporu s povinnostmi státního zástupce při výkonu funkce i ve svém osobním životě vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství ve smyslu §24 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a v rozporu s povinností uloženou zaměstnanci v §106 odst. 4 písm. i) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, podrobit se na výzvu zjištění, zda není pod vlivem alkoholu, jednak se dne 4. 2. 2011 okolo 13.30 hod. dostavila na pracoviště Okresního státního zastupitelství v Kladně – poté, co její nepřítomnost v dopoledních hodinách byla omluvena z důvodu avizované návštěvy lékaře a po skončení hlavního líčení s vyhlášením rozsudku ve věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 6 T 171/2010 v době od 13.00 hod. do 13.15 hod. – a již při kontaktu s příslušníky Justiční stráže jevila známky podnapilosti, načež když byla vyzvána okresní státní zástupkyní v Kladně JUDr. N. B., aby se dechovou zkouškou podrobila zjištění, zda není pod vlivem alkoholu, pracoviště ihned bez omluvy a oznámení odchodu opustila a vrátila se do budovy Okresního soudu v Kladně, kde se ptala příslušníků Justiční stráže, zda na ni učinili podnět na státní zastupitelst ví, že se u soudu „motá po chodbách“, poté se vrátila zpět k budově Okresního státního zastupitelství v Kladně, avšak po krátkém vstupu do budovy ji opět opustila a z prostoru před budovou telefonovala okresní státní zástupkyni v Kladně JUDr. N. B. a sdělila jí, že J ustiční stráž od soudu na ni nic nehlásila a poté, co byla okresní státní zástupkyní v Kladně při telefonickém hovoru vyzvána, aby se urychleně dostavila na pracoviště Okresního státního zastupitelství v Kladně a aby se podrobila dechové zkoušce na alkohol s tím, že již není uvolněna ze zaměstnání, zeptala se JUDr. E. R. okresní státní zástupkyně v Kladně, zda tuto výzvu myslí vážně, a když dostala kladnou odpově ď, zavěsila telefon a již se na pracoviště v průběhu pracovní doby dne 4. 2. 2011 nedostavila, jednak následně po opuštění pracoviště v odpoledních hodinách dne 4. 2. 2011 navštívila restauraci „GOME“, kde setrvala až do 15 .47 hodin dne 4. 2. 2011 a požitím nejméně tří desetistupňových piv zvýšila intenzitu svého podnapilého stavu, což se projevovalo v jejím chování, zejména z ní byl cítit alkohol, měla setřelou řeč a špatnou artikulaci, brunátnost v obličeji, narušenou motoriku s problematickou chůzí i stáním, a v tomto podnapilém stavu se dopustila hrubé neslušnosti, následně verbálně obtěžovala hosty a personál restaurace a přes výzvy personálu odmítala restauraci opustit, přičemž restauraci opustila až na výzvy přivolané hlídky strážníků Městské policie v Kladně, avšak přes jejich opakované výzvy nechtěla již opustit prostor vstupního dvora přímo před shora uvedenou restaurací, přičemž se strážníky, kteří ji vyzývali ke klidu a k odchodu pryč od restaurace, hovořila vulgárně, tykala jim a označovala je hanlivými nadávkami, opakovaně poukazovala n a to, že je státní zástupkyně a při prokazování totožnosti jim kromě předložení občanského průkazu ukazovala služební průkaz státního zástupce, na místě vrávorala a po opření se o dřevěnou část předzahrádky restaurace upadla tak, že bez pomoci strážníků nemohla vstát, nicméně ani poté přes výzvy strážníků ke klidu a k odchodu místo neopustila a po zjištění, že je strážníky přivolávána na místě hlídka Policie České republiky a upozornění ze strany strážníků, že by mohla být policisty zajištěna, pronášela výroky „… já chci do basy … já tam chci … ať mě zatknou …“, v nevhodném chování pokračovala i po příchodu hlídky policistů Obvodního oddělení Policie České republiky v Kladně s tím, že s těmito policisty řádně nekomunikovala, nereagovala na jejich výzvy k předložení občanského průkazu a pouze uposlechla jejich výzvy a následovala je do služebny Obvodního oddělení Policie České republiky na Nám. E. Beneše v Kladně, kde však opět začala opakovaně prohlašovat, že je státní zástupkyně, policistům tykala a označovala je hanlivými výroky, nadávkami a i jinak byl její verbální projev vulgární, na výzvy policejního orgánu ke klidu reagovala znovu prohlášeními, že je státní zástupkyně a výroky typu „ … já jsem státní zástupkyně a vy budete poslouchat mě a ne naopak …“ nebo „… pokud mě naserete, půjdete do prde le všichni …“, v důsledku čehož bylo dne 4. 2. 2011 v 16:30 hodin ze strany policistů Obvodního oddělení Policie ČR v Kladně rozhodnuto o jejím zajištění podle §26 odst. 1 písm. b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších pře dpisů, ze kterého byla propuštěna dne 5. 2. 2011 v 04:30 hodin, a v průběhu tohoto úkonu kopala do dveří a dále pronášela hanlivé výroky a nadávky vůči policistům a policii, t e d y jednak z a v i n ě n ě p o r u š i l a povinnosti státního zástupce, jednak se zaviněně chovala tak, že ohrožovala důvěru v činnost státního zastupitelství a snižovala vážnost a důstojnost funkce státního zástupce, t í m s p á c h a l a kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Za to se jí u k l á d á podle §30 odst. 1 písm. c) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství kárné opatření o d v o l á n í z f u n k c e . Odůvodnění: Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 9. 2. 2011 doručen návrh krajského státního zástupce v Praze (dále jen „navrhovatel“) na zahájení kárného řízení proti státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Kladně JUDr. E. R., v němž jí bylo kladeno za vinu spáchání kárného provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. V návrhu na zahájení kárného řízení je jí kladeno za vinu, že „jako státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně, v rozporu s povinnostmi státního zástupce při výkonu funkce i ve svém osobním životě vystříhat se v šeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství ve smyslu §24 odst . 2 zákona o státním zastupitelství, jednak v průběhu dopoledních hodin dne 4. 2. 2011 v době svého pohybu mimo pracoviště Okresního státního zastupitelství v Kladně, kdy její nepřítomnost byla omluvena z důvodů avizované návštěvy u lékaře, požívala alkoholické nápoj e, po nástupu k výkonu práce se pouze dne 4. 2. 2011 v době od 13:00 hodin do 13:15 hodin účastnila jako státní zástupkyně hlavníh o líčení s vyhlášením rozsudku ve věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 6 T 171/2010, a když se následně dostavila na pracoviště Okresního státního zastupitelství v Kladně a byla tam vyzvána okresní státní zástupkyní v Kladně JUDr. N. B., aby se dechovou zkouškou podrobila zjištění, zda není pod vlivem alkoholu, pracoviště ihned bez omluvy a oznámení odchodu opustila a vrátila se do budovy Okresního soudu v Kladně, kde se opakovaně ptala příslušníků justiční stráže, zda na ni učinili podnět na státní zastupitelství, že se u soudu „motá po chodbách“ a poté se vrátila zpět k budově Okresního státního zastupitelství v Kladně, avšak po krátkém vstupu do budovy tuto opět opustila a z prostoru před budovou telefonovalo okresní státní zástupkyni v Kladně JUDr. N. B. a sdělila jí, že justiční stráž od soudu na ni nic nehlásila a poté, co byla okresní státní zástupkyní v Kladně při telefonickém hovoru vyzvaná, aby se urychleně dostavila na pracoviště Okresního státního zastupitelství v Kladně a aby se podrobila dechové zkoušce na alkohol s tím, že již není uvolněna za zaměstnání, zeptala se JUDr. E. R. okresní státní zástupkyně v Kladně, zda tuto výzvu myslí vážně a když dostala kladnou odpověď, zavěsila telefon a již se na pracoviště Okresního státního zastupitelství v Kladně v průběhu pracovní doby dne 4. 2. 2011 nedostavila s cílem vyhnout se splnění povinnosti vyplývající pro ni z ustanovení §106 odst. 4 písm. i) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, tj. podrobit se na pokyn okresní státní zástupkyně v Kladně zjištění, zda není pod vlivem alkoholu, jednak následně po opuštění pracoviště v odpoledních hodinách dne 4. 2. 2011 navštívila restauraci „GOME“ na Nám . E. Beneše v Kladně, kde setrvala až do 15. 47 hodin dne 4. 2. 2011 a použitím dalšího přesně nezjištěného množství a druhu alkoholických nápojů zvýšila intenzitu svého podnapilého stavu, což se projevovalo v jejím chování, zejména z ní byl cítit alkohol, měla setřelou řeč a špatnou artikulaci, brunátnost v obličeji, narušenou motoriku s problematickou chůzí i stáním, a v tomto podnapilém stavu verbálně obtěžovala hosty a personál restaurace a přes výzvy personálu odmítala restauraci opustit, přičemž restauraci opustila až na výzvy přivolané hlídky strážníků Městské poli cie v Kladně, avšak přes opakované výzvy strážníků Městské policie v Kladně nechtěla již opustit prostor vstupního dvora přímo před shora uvedenou restaurací, kde při jednání se strážníky Městské policie v Kladně, jimiž byla vyzývána ke klidu a k odchodu pryč od restaurace, hovořila se strážníky vulgárně, tykala jim a označovala je hanlivými na dávkami, přičemž opakovaně poukazovala na to, že je státní zástupkyně a při prokazování totožnosti jim kromě předložení občanského průkazu ukazovala služební průkaz s tátního zástupce, na místě vrávorala a po opření se o dřevěnou část předzahrádky restaurace upadla tak, že bez pomoci strážníků nemohla vstát, nicméně ani poté přes výzvy strážníků ke klidu a k odchodu místo neopustila a po zjištění, že je strážníky Městsk é policie v Kladně přivolávána na místě hlídka Policie České republiky a upozornění ze strany strážníků, že by mohla být policisty zajištěna, pronášela výroky „… já chci do basy … já tam chci … ať mě zatknou …“, přičemž v nevhodném chování pokračovala i po příchodu hlídky policistů Obvodního oddělení Policie Čes ké republiky v Kladně s tím, že s těmito policisty řádně nekomunikovala, nereagovala na jejich výzvy k předložení občanského průkazu a pouze uposlechla jejich výzvy a následovala je do služebny Obvod ního oddělení Policie České republiky na Nám. E. Beneše v Kladně, kde však opět začala opakovaně prohlašovat, že je státní zástupkyně, policistům tykala a označovala je hanlivými výroky, nadávkami a i jinak byl její verbální projev vulgární, na výzvy policejního orgánu ke klidu reagovala znovu prohlášeními, že je státní zástupkyně a výroky typu „ … já jsem státní zástupkyně a vy budete poslouchat mě a ne naopak …“ nebo „… pokud mě naserete, půjdete do prdele všichni …“, kopala do dveří a dále pronášela hanlivé výroky a nadávky vůči policistům a policii, takže bylo dne 4. 2. 2011 v 16:30 hodin ze strany policistů Obvodního oddělení Policie ČR v Kladně rozhodnuto o jejím zajištění podle §26 odst. 1 písm. b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ze kterého byla propuštěna dne 5 . 2. 2011 v 04:30 hodin.“ Navrhovatel navrhl jako kárné opatření uložit odvolání z funkce. Ústní jednání před kárným soudem proběhlo dne 18. 7. 2011 za přítomnosti navrhovatele; kárně obviněná byla o jednání vyrozuměna přípisem ze dne 16 . 6. 2011, který jí byl podle údajů na doručence založené na č. l. 125 soudního spisu doručen do vlastních rukou dne 24. 6. 2011. Kárně obviněná se k ústnímu jednání nedostavila. Do zahájení ústního jednání dne 18. 7. 2011 do 9.30 hod. nebyla kárnému soudu doručena žádná omluva neúčasti kárně obviněné u ústního jednání. Kárně obviněná přitom byla o možnosti konat ústní jednání v její nepřítomnosti v případě, že soudu nebude doručena důvodná omluva, předem poučena; ostatně taková úprava přímo plyne z §17 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Po zjištění, že se kárně obviněná k ústnímu jednání bez důvodné omluvy nedostavila, soud rozhodl, že věc projedná v nepřítomnosti kárně obviněné. V souvislosti s nepřítomností kárně obviněné u jednání považuje Nejvyšší správní soud jako soud kárný za potřebné zdůraznit, že podmínky stanovené zákonem pro konání ústního jednání stanovené zákonem byly naplněny. S ohledem na skutečnost, že v kárném řízení se podpůrně používají ustanovení trestního řádu, bral kárný senát v úvahu mj. také ustanovení §202 tr. ř. přičemž zjistil, že věc lze spolehlivě rozhodnout i v nepřítomnosti obviněné s ohledem na důkazy, které byly předloženy. Uvedenou skutečnost zmiňuje kárný senát s ohledem na ústavní právo obviněné k věci se vyjádřit. Musí však konstatovat, že pokud se obviněná nedostavila a svoji neúčast neomluvila, byť se k věci ústně před kárným senátem nevyjádřila, realizovala pouze své právo. Jestliže se však takto rozhodla, nic nebránilo kárnému senátu ve věci rozhodnout, a to i z pohledu rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 475/05. Kárný návrh byl podán osobou k tomu oprávněnou (§8 odst. 5 písm. c) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů – dále jen „zákon o řízení“), přičemž byly zachovány lhůty, jež má na mys li ustanovení §9 odst. 1 zákona o řízení, neboť byl podán do šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o kárném provinění (podnět ze dne 8. 2. 2011), jakož i do tří (dvou podle §29 zákona o státním zastupitelství) let ode dne spáchání kárného provinění. Kárně obviněná svého práva na obhajobu nevyužila, k výzvě soudu své stanovisko ke kárnému návrhu nepodala (§13 zákona č. 7/2002 Sb.). Jediným vyjádřením kárně obviněné tak zůstal její záznam ze dne 8. 2. 2011 určený okresní státní zástupkyni JUDr. N. B. a jenž byl reakcí na žádost okresní státní zástupkyně o doložení nep řítomnosti kárně obviněné na pracovišti dne 4. 2. 2011 z důvodu údajné návštěvy lékaře. V tomto záznamu ze dne 8. 2. 2011 uvedla, že neví, zda do tří dnů předloží potvrzení od lékaře, j ehož vyšetření se měla podrobit dne 4. 2. 2011 s ohledem na ordinační hodiny a svou následnou dovolenou. K opuštění pracoviště dne 4. 2. 2011 uvedla, že si šla ověřit informaci ( o tom, že příslušníci Justiční stráže sdělili okresní státní zástupkyni, že je pod vlivem alkoholu – pozn. Nejvyššího správního soudu), poté, co jí příslušník Justiční stráže řekl, že o ničem neví, se rozčílila a vzhledem k tomu, že již byl konec pracovní doby, na pracoviště se nevrátila. Dále v této písemnosti uvedla: „Celé počínání MOP Kladno-město vůči mé osobě je zcela neadekvátní a zarážející a nejeví se mi jako náhodné . Pokud jsem venku vyzvána Městskou policií k předložení totožnosti a já jim v žertu řeknu, co blbnou a v mezidobí co vyndávám doklady z kabelky, již přivolali MOP Kladno-město, které tam bylo neuvěřitelně rychle a hned mě naložili do vozidla a odvezli na oddělení přesto, že doklady jsem měla. Na oddělení mi hned vzali celou kabelku včetně dokladů . Přesto, že mou totožnost už dávno znali, mě nechali připoutanou, a když jsem chtěla mluvit s vedoucím, aby mi sdělili, z jakého zákonného důvodu mě nadále drží, nikdo se se mnou nechtěl bavit, prý jsem jenom „občan“. Jejich jednání bylo vůči mé osobě ponižující s podtextem – „ukázání jejich moci“. Jelikož mi po propuštění ze zajištění odmítli vydat potvrzení o zajištění s odvoláním, že mi ho vydá MOP Kladno -město, jsem ráno v pět hodin pěšky se vrátila na uvedené MO, kde mi totožní policisté odmítli cokoliv vydat ohledně jejich postupu. Je skutečností, že jsem jim říkala, že se stydím za ně, že takto pracuje policie a takto se chová k státnímu zástupci. Zvažuji podání stížnosti k rukám ředitele OŘ PČR pro jejich zákrok vůči mé osobě.“ Ze svědecké výpovědi příslušnice Justiční stráže při Okresním soudu v Kladně, která vykonávala dne 4. 2. 2011 službu u Okresního státního zastupitelství v Kladně (M. B.) vyplývá, že kárně obviněná vykazovala okolo 13.30 hod. (kdy vstoupila do budovy Okresního státního zastupitelství v Kladně) značné známky podnapilosti, byl z ní cítit alkohol, narazila do dveří, poté co vstoupila do výtahu, ozvala se rána jako při pádu, když po nějaké době z budovy odcházela, její chůze byla potácivá. Obdobně před kárným soudem vypověděl příslušník Justiční stráže J. V., který vykonával službu v budově Okresního soudu v Kladně a s kárně obviněnou hovořil poté, co se ho přišla dotazovat, kdo hovořil s okresní státní zástupkyní o jejím stavu. Když se asi okolo 14.00 hodiny vrátila do budovy Okresního státního zastupitelství a vsto upila do vstupní haly a hovořila na příslušnici Justiční stráže B., nebylo jí vůbec rozumět pro nedostatečnou artikulaci a byl silně cítit zápach alkoholu. Na reakci příslušnice, že jí nerozumí, reagovala podrážděně, posléze příslušnice pochopila, že chce telefonní číslo na okresní státní zástupkyni, když jí sdělila, že musí volat přes podatelnu, vůbec to nepochopila, napsala jí tedy telefonní číslo na papír, nato kárně obviněná z budovy odešla a již se nevrátila. Okresní státní zástupkyně JUDr. N. B. jako svědek vypověděla, že dne 4 . 2. 2011 získala informaci od členky Justiční stráže, že po chodbách okresního soudu se pohybuje kárně obviněná zjevně v podnapilém stavu, má problémy s chůzí, poté, co se dostavila do budovy okresního státního zastupitelství, hlásila Justiční stráž, že je kárně obviněná evidentně podnapilá. Svědkyně proto šla za kárně obviněnou, aby se vyjádřila k tomu, že požívala alkohol a současně aby předložila potvrzení o avizované dopolední návštěvě lékaře . Dále ji vyzvala, aby se podrobila dechové zkoušce s tím, že svědkyně šla sehnat příslušný přístroj. Poté, co kárně obviněná ihned opustila bez svolení pracoviště i budovu okresního státního zastupitelství, sledovala ji z okna Justiční stráž i někteří zaměstnanci, kárně obvině ná zjevně nezvládala chůzi. Jakmile svědkyně obdržela informaci, že se kárně obviněná vrátila do budovy, sešla do vstupní haly s přístrojem Dräger, avšak kárně obviněná urychleně opustila znovu budovu a zvenku svědkyni telefonovala, hovořila značně nesrozumitelně, svědkyně ji do telefonu znovu vyzvala , ať se vrátí na pracoviště a podrobí se dechové zkoušce na alkohol s tím, že ji neuvolnila ze zaměstnání. Kárně obviněná se zeptala, zda to myslí svědkyně vážně, a když ta jí odpověděla, že samozřejmě, zavěsila tele fon a již se na pracoviště a do budovy okresního státního zastupitelství nevrátila . Z fotokopií knihy docházky ze dne 4. 2. 2011 (předložené kárnému soudu dne 9. 2. 2011 a ověřené okresním státním zastupitelstvím dne 8. 2. 2011 podle originálu), je zřejmé, že tohoto dne kárně obviněná vůbec nevyznačila svou přítomnost na pracovišti, na fotokopii ověřené dne 14. 2. 2011 předložené soudu 18. 2. 2011 je patrno, že do rubriky „R.“ někdo dopsal pro den 4. 2. příchod: 14.00, odchod 14.40, přerušení pracovní doby vyznačeno 7.15 - 11.00 hod. Jde tedy o evidentně dopisovaný údaj po 8. 2. 2011. Podle protokolu pořízeného Okresním soudem v Kladně v právní věci sp. zn. 6 T 171/2010 se kárně obviněná zúčastnila vyhlášení rozsudku v čase od 13 .00 do 13.15 hod. Pracovní doba v pátek 4. 2. 2011 byla na Okresním státním zastupitelství v Kladně stanovena od 7.15 - 11.30, 12.00 - 15.00 hod. (to plyne z opatření o úpravě rozvržení týdenní pracovní doby od 1. 8. 2005, č. j. SPR 365/2005). Z uvedených svědeckých výpovědí celkem tří osob (okresní státní zástupkyně, dvou příslušníků Justiční stráže) nepochybně plynou charakteristické údaje o tom, jak kárně obviněná vypadala, jak se chovala a jaký byl časový rámec jejího pohybu na pracovišti dne 4. 2. 2011. Dopoledne se měla podrobit lékařskému vyšetření, k čem už však ani později nepředložila žádné potvrzení, od 13.00 do 13.15 hod. vyslechla rozsudek ve věci sp. zn. 6 T 171/2010 a okolo 13.30 hod. přišla do budovy okresního státního zastupitelství. Již v tuto dobu tři svědci shodně charakterizují stav kárně obviněné, jak značnou podnapilost, zřetelně rozpoznatelný zápach alkoholu, setřelou řeč, vrávoravou chůzi . Rovněž je nepochybné, že kárně obviněná odmítla výzvu okresní státní zástupkyně podrobit se dechové zkoušce na alkohol a nejpozději krátce po 14.00 hodině definitivně budovu opustila přes výslovný nesouhlas okresní státní zástupkyně; pracovní doba končila toho dne v 15.00 hodin. Z výpovědi zaměstnance restaurace GOME J. Š. byly zjištěny okolnosti návštěvy této restaurace kárně obviněnou dne 4. 2. 2011; její příchod svědek odhadl asi na 14.45 hodin, přičemž za dobu pobytu v restauraci vypila podle něj tři desetistupňová piva. Seděla sama v boxu, chovala se zvláštně: hovořila sama pro sebe, přičemž svědek uvedl, že v jednu chvíli si kárně obviněná vyhrnula sukni a na místě se vymočila . Poté ji personál vyzval, aby restauraci opustila, což ona odmítla, začala obtěžovat hlasitým projevem i ostatní hosty restaurace a pokusy vejít do místností vyhrazených personálu. Odejít z restaurace odmítala, proto personál telefonoval se žádostí o pomoc na Policii ČR. Do restaurace pak přišli strážníci Městské policie Kladno, s nimiž kárně obviněná restauraci opustila. Strážníci městské police (J. H. a M. V.) shodně popsali zákrok, který učinili v 15.47 hodin, včetně událostí na dvoře restaurace: kárně obviněná sice s velkými obtížemi prokázala svou totožnost občanským průkazem (nekoordinovaně hledala v kabelce), avšak nerespektovala výzvy ke klidu a k odchodu od restaurace, chovala se vulgárně, strážníkům nadávala hanlivými výrazy („blbečku“) byla silně podnapilá, vyhrožovala svou funkcí státní zástupkyně, („já jsem státní zástupkyně, co to na mě zkoušíš, neser mě chlapečku“ ) odmítala odejít, sprostě strážníkům nadávala, spadla na zem, museli ji zvedat. Na sdělení, že je přivolána hlídka Policie ČR, reagovala slovy: „Já chci do basy…“ Příslušníci Policie ČR (D., P. a P.) shodně popsali svůj zákrok: kárně obviněná nespolupracovala při prokázání totožnosti, proto byla předvedena a posléze zajištěna (v 16.30); byla silně podnapilá, řeč značně nesrozumitelná, nadávky, jimiž častovala příslušníky byly ovšem částečně srozumitelné, vulgarita značná, arogance spojená s postavením státní zástupkyně, která v tomto stavu neustále poukazovala na svou funkci („Jsem tvoje nadřízená…“), byla zcela zřetelná, odmítala výzvy příslušníků ke klidu, nesedla si na vykázané místo, neustále verbálně útočila, byla neklidná, po připoutání kopala do dveří a křičela nadávky, při snaze policistů jí odpovědět na její dotazy „Z jakého důvodu mě tu držíte?“ reagovala opakovanými výkřiky a kopáním do dveří. Policisté ve svědeckém výslechu vypověděli, že kárně obviněná silně páchla močí a výkaly, což bylo při několikahodinovém pobytu na služebně jasně vnímatelné. Při osobní prohlídce ze sebe strhla část oblečení a v prostorách služebny se pohybovala zčásti nahá. Ze zajištění byla propuštěna v 4.30 hod. dne 5. 2. 2011. Tento skutkový děj je v určujících ohledech pro skutkovou větu rozhodnutí zachycen shodně i ve spisu Police ČR č . j. KRPS-20542-9/PŘ-2011-010314 (jenž byl podnětem k zahájení přestupkového řízení, toto řízení podle přípisu Magistrátu města Kladna ze dne 21. 2. 2011 nebylo doposud zahájeno) a je podporován textem úředních záznamů, které zpracovali svědkové B. 4. a 7. 2., strážníci městské policie 4. 2. a příslušníci Policie ČR 4. 2., jakož i příslušníci Justiční stráže 4. 2. 2011, a které jsou obsaženy v kárném spisu. Kárný soud rovněž provedl projekci DVD, na němž je obrazový a zvukový záznam úkonů městské policie a Policie ČR; záznam městské policie byl proveden v celém rozsahu, záznam Policie České republiky v celkové délce 65 minut byl promítnut v ucelených pasážích po cca 5 minutových úsecích. Tyto záznamy potvrzují skutkový děj, jak vyplynul ze svědeckých výpovědí strážníků městské policie a příslušníků Policie ČR; svědčí o stavu značné podnapilosti, celkově naprosto nepřijatelném chování kárně obviněné, která zasahujícím strážníkům a policistům nadávala sprostými výrazy, vyhrožovala stížnostmi, a svým postavením . Strážníci městské policie opakovaně vyzývali kárně obviněnou, aby z prostoru před restaurací odešla, což neučinila a opakovanými verbálními útoky (na počátku záznamu městské policie je však také patrný i fyzický útok na strážníka městské policie) na zasahující strážníky útočila . V obdobném duchu se pak chovala i na služebně Policie ČR, kam byla předvedena k prokázání totožnosti (ze dvora restaurace GOME tam šla se strážníky a policisty pěšky, i když vrávoravě) . Verbální výroky, jak byly zachyceny ve skutkové větě návrhu, i výpověd ích svědků, obrazový a zvukový záznam potvrzuje (kupř. sekvence 3:40 prvého souboru městské policie „Vy mě budete poslouchat, ne já Vás“, 6:20 – pokus o fyzické napadení strážníka, 9:00 vůči strážníkovi: „Běž do prdele“, 10:30 - „ Já jsem státní zástupkyně, co to na mě zkoušíš, neser mě chlapečku“ ). Záznam rovněž ukazuje celkově zcela pokleslé chování opilé ženy, slintající a potácející se (vrávorající) včetně pádu u dřevěného oplocení před restaurací. Je skutečností, že agresivitu kárně obviněné při pobytu na služebně Policie ČR v Kladně ovlivnilo její připoutání; kárný senát nezkoumá soulad postupu Policie ČR s právními předpisy, a proto ani nepovažuje tuto stoupající agresivitu za určující pro skutek a jeho právní hodnocení. Z osobního spisu kárně obviněné bylo zjištěno, že vykonává funkci státní zástupkyně od roku 1989 (u Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích), od roku 1999 působila na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 4, od roku 2006 na Okresním státním zastupitelství v Berouně a od 1. 10. 2010 na Okresním státním zastupitelství v Kladně. Z osobního spisu vyplývá, že kárně obviněné byla dne 28. 4. 2008 uložena výtka č. j. SPR 207/2008 okresní státní zástupkyní za pochybení při rozhodnutí podle §71 odst . 3 tr. řádu, kdy nerozhodla včas ve vazební věci. Pracovní hodnocení zpracované dne 30. 12. 2010 za období působení u Okresního státního zastupitelství v Berouně hovoří o tom, že se kárně obviněná svou prací nevymykala běžnému průměru, rozhodnutí zpracovávala samostatně, někdy v delších časových lhůtách než ostatní státní zástupci. Podle tohoto hodnocení má kárně obviněná energickou povahu, což se někdy projevilo tím, že se ne vždy shodla s kolektivem ostatních spolupracovníků. Dne 18. 2. 2011 rozhodl pod č. j. 42/2011-OJ-SZ/4 ministr spravedlnosti podle §22 odst. 2 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, o dočasném zproštění kárně obviněné funkce státní zástupkyně z důvodu probíhajícího kárného řízení. Po provedeném dokazování dospěl kárný senát Nejvyššího správního soudu k závěru, že skutkový děj obsažený v kárném návrhu byl v řízení bez jakýchkoli pochyb prokázán (skutková věta byla bez zásahu do totožnosti skutku jen nepatrně upravena), a to výpověďmi svědků, jakož i listinnými důkazy, včetně projekce obrazových a zvukových záznamů úkonů městské policie a Policie ČR. Kárně obviněná svého práva na obhajobu nevyužila; kárný senát proto pouze konstatuje, že její interpretace zásahu strážníků městské policie a Policie ČR obsažená v záznamu ze dne 8. 2. 2011 neodpovídá zjištěnému skutkovému stavu věci; její projevy vůči strážníkům městské policie v žádném případě nesplňují charakteristiku v tomto záznamu užitou, tedy, že jim v žertu řekla, co blbnou a v mezidobí, co vyndávala doklady z kabelky, již přivolali Policii ČR; zejména z výpovědí strážníků městské policie i záznamu jejich úkonu na DVD je patrné, že Policii ČR přivolali až v okamžiku, kdy kárně obviněná začala tvrdit, že je státní zástupkyní, a poté, co po opakovaných výzvách odmítla opustit prostor před restaurací GOME. Její nadávky vůči strážníkům nebyly řečeny v žertu, nýbrž v afektu opilé osoby, která zdůrazňuje své postavení státní zástupkyně (v této souvislosti považuje kárný senát za vho dné uvést, že obviněná byla pod vlivem alkoholu a nepamatovala si a nepamatuje probíhající situaci, což je mj. zřejmé i z jejího vyjádření, kde uvedla, že byla převezena vozidlem policie, avšak z výpovědí svědků, stejně jako obrazového záznamu vyplývá, že obviněná se s příslušníky Policie ČR a městské policie na služebnu přesouvali pěšky). Rychlost příchodu Policie ČR je odůvodnitelná blízkostí služebny od restaurace, předvedení k prokázání totožnosti proběhlo potom, co nebyla schopna na výzvu Policie ČR předložit doklady totožnosti. Jednání příslušníků Policie ČR, které mohl posoudit kárný senát, nebylo vůči kárně obviněné ponižující; tito příslušníci museli konat v situaci, kdy se na veřejném prostoru odmítla z něj vzdálit osoba silně podnapilá, prohlašující o sobě, že je státní zástupkyní. Ze záznamu úkonů Policie ČR je rovněž evidentní, že od počátku kárně obviněná zdůrazňovala své postavení státní zástupkyně a policistům různými nevybíravými výrazy nadávala. Kárný senát se z povahy věci nezabýval celým průběhem zásahu Policie ČR vůči kárně obviněné, primárně sledoval její chování, které bylo popsáno ve skutkové větě návrhu na zahájení kárného řízení. Neshledal v jednání strážníků ani policistů v čase opuštění restaurace GOME a příchodu na služebnu Policie ČR žádné jednání, jež by mohlo být hodnoceno jako provokativní vůči kárně obviněné a tedy jako určující ve vztahu k jejímu chování. To, co způsobilo celý incident, bylo, že kárně obviněná byla již v průběhu pracovní doby dne 4. 2. 2011 okolo 13.30 hod. ve stavu značné opilosti (svědectví okresní státní zástupkyně JUDr. B., příslušníků Justiční stráže), kterou zvýšila požitím alkoholu v restauraci GOME před 15.00 hodinou anebo krátce po této hodině. Další určující skutečnosti pak bylo, že kárně obviněná odmítla přes opakované výzvy strážníků městské policie opustit prostor před re staurací GOME a začala se svými verbálními útoky a nadávkami včetně zdůrazňování svého postavení útočit na zasahující strážníky a poté policisty. Toto vyjádření kárně obviněné proto ve světle skutečností zjištěných ze svědeckých výslechů a obrazových záznamů neobstojí. Kárného deliktu se dopustí státní zástupce, jenž zaviněně poruší povinnosti státního zástupce, zaviněně se chová nebo jedná tak, že ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce (§28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství). Porušenými povinnostmi mohou být jednak povinnosti stanovené citovaným zákonem o státním zastupitelství, ale rovněž tak jinými zákony. V projednávané věci jde především o povinnost státního zástupce při výkonu funkce i ve svém osobním životě vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství (§24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství), specifikovaná zákoníkem práce v ohledu zjišťování požití alkoholu v pracovní době ustanovením §106 odst. 4 písm. i) v podobě povinnosti podrobit se zjištění na přítomnost alkoholu dechovou zkouškou. Kárně obviněná byla okresní státní zástupkyní opakovaně vyzvána k dechové zkoušce ke zjištění alkoholu, načež po dotazu, zda myslí její bezprostřední nadřízená takovou výzvu vážně, opustila pracoviště. Povinnosti zaměstnance (které stíhají i státního zástupce v důsledku úpravy §18 odst. 6 zákona o státním zastupitelství, podle kterého se pracovní poměr státního zástupce řídí zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak) tak evidentně porušila, a to i tím, že se krátce po 13 .30 hodin dne 4. 2. 2011 svévolně vzdálila z pracoviště, přestože pracovní doba ten den trvala do 15.00 hodin. Opilost vysokého stupně v této době svědčí o požití alkoholu již v předchozí době, další alkohol požila v restauraci GOME. Na to navazovalo nepřístojné chování jak v restauraci, tak při jednání se strážníky a příslušníky Policie ČR, a to ve formě a způsobech, které nejen že byly schopny ohrozit vážnost funkce státního zástupce, nýbrž v podobě, ve které tuto vážnost zcela zlikv idovaly (hrubá neslušnost v podobě močení v restauraci svědčí o naprosté ztrátě kontroly, zábran a korektivů chování, jež musejí být vlastní každému civilizovanému člověku, natož pak státnímu zástupci, jenž má chránit veřejný zájem jako orgán veřejné žalob y). Nadto byla naplněna i skutková podstata kárného deliktu vyžadující pro jeho naplnění ohrožení důvěry v činnost státního zastupitelství a snížení vážnosti a důstojnosti funkce státního zástupce. Jakou důvěrou může veřejnost včetně zasahujících strážníků a policistů disponovat vůči instituci státního zastupitelství, když jeho dlouholetá představitelka dehonestuje svým hrubým, odpuzujícím a všestranně nepřijatelným chováním v důsledku nemírného požití alkoholu v pracovní době i po jejím skončení celou jednu součást justice? Kárný soud si představuje jen velmi obtížně, jak se musí cítit ostatní státní zástupci Okresního státního zastupitelství v Kladně v jejich postavení definovaném předpisy o trestním řízení vůči všem příslušníkům Policie ČR, s nimiž přicházejí do denního pracovního kontaktu. Vážnost funkce státního zástupce byla nejen narušena, nýbrž i snížena, a to včetně prvku důstojnosti, jenž by měl zástupci státu jako ochránci veřejného zájmu být imanentní součástí jeho vystupování a projevů, jak ostat ně zákon předpokládá nejen při výkonu funkce, ale i v osobním životě. Státní zástupce musí mít na paměti, že je nejen ve svém pracovním, ale i občanském životě pod stálou kontrolou veřejnosti, z čehož vyplývá povinnost vyvarovat se chování, které zpochybňuje vážnost a důstojnost funkce, jakož i důvěryhodnost. Jen stěží si lze představit příkřejší rozpor se s hora uvedenými povinnostmi, než když kárně obviněná ve stavu opilosti, kdy se sotva držela na nohou, poté, opakovaně zdůrazňovala, že je státní zástupkyní, zasahujícím strážníkům a policistům nadávala, urážela je a arogantně dávala najevo, že s p ostavením státního zástupce jsou spojeny takové prerogativy, které ji opravňují k různým výhrůžkám. Provinění je o to horší, že se jej dopustila vůči příslušníkům Policie ČR, s nimiž musejí státní zástupci v trestním řízení úzce spolupracovat, zčásti na místě veřejně přístupném, zčásti na služebně Policie ČR . Takto se chovala i před tím, než Policie ČR vůči ní použila opatření definovaná příslušnými předpisy upra vujícími činnost policie (tedy např. připoutání) – vliv tohoto postupu na jednání kárně obviněné proto již pro hodnocení jejího jednání v tomto řízení nemá určující význam. Kárné provinění bylo naplněno ve všech znacích, kárně obviněná jednala zaviněně, neboť musela vědět, jaké jsou její povinnosti spjaté s postavením státní zástupkyně, z okolností prokázaných v tomto řízení si musela být vědoma toho, že její jednání může mít za následek ohrožení vážnosti funkce státního zástupce, ohrožení důvěry v činnost státního zastupitelství anebo snížení vážnosti a důstojnosti funkce, a pro případ, že se tak stane, s tím byla srozuměna. Při úvaze o volbě kárného opatření neměl kárný senát v projednávané věci na výběr: závažnost a intenzita, s níž byly znaky kárného deliktu naplněny, je nevídaná. Je nepředstavitelné, že by veřejnost mohla jako důstojnou a důvěryhodnou státní zástupkyni akceptovat kárně obviněnou, která se veřejně projevila tak nepřijatelným způsobem. Jedná se o provinění neodpustitelné a nereparovatelné (z hlediska možné nápravy kárně obviněné nelze uvažovat o tom, že mohla v budoucnu jakkoli dobrým výkonem své funkce působit důvěryhodně, vážně a důstojně). Smyslem kárného řízení je zajistit důvěryhodnost soustavy státního zastupitelství jako důležitého prvku justičního systému; jako takový musí být důvěryhodný a hodný úcty a vážnosti. Jsou-li tyto jeho žádoucí vlastnosti narušeny takovým způsobem jako v projednávané věci, jde o nejvyšší míru intenzity, jakou si lze p ředstavit, zvláště uváží-li se, že jednání kárně obviněné směřovala rovněž k veřejně činným osobám, s nimiž by jinak měla konstruktivně spolupracovat na ochraně veřejného zájmu. Výpověď svědkyně JUDr. N. B. ukázala, jak policisté leckdy i s posměšky poukazovali na jednání kárně obviněné, a promítali je do vztahů k zaměstnancům státního zastupitelství či státním zástupcům. Kárně obviněná své jednání nijak nereflektovala a neprojevila nad násle dky nejen žádné politování, ale ani snahu je minimálně lidsky odčinit například v podobě omluvy. Podle názoru kárného senátu pro nejpřísnější postih kárně obviněné – odvolání z funkce hovoří také ta skutečnost, že v restauraci „si vyhrnula sukni a vymočila se“. Takto obviněná jednala na místě veřejnosti př ístupném za přítomnosti hostů a toto její jednání sledoval i personál restaurace. Takto popsané jednání by bylo možno případně posoudit jako trestný čin výtržnictví, což je úmyslný trestný čin a již tato skutečnost by plně opravňovala kárný soud k uložení kárného opatření – odvolání z funkce. Kárný soud neshledal žádné polehčující okolnosti, k nimž by mohl přihlédnout. Proto přikročil k uložení nejtěžšího kárného opatření, odvolání z funkce. Pro úplnost kárný soud uvádí, že v projednávané věci neshledal místo pro postup podle §15 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, tj. přerušení řízení a postoupení věci k projednání v přestupkovém řízení (za situace, kdy příslušný orgán přestupkové řízení nezahájil), i když některé prvky jednání kárně obviněné nesou znaky přestupku, a to proto, že jednak jde o dílčí aspekty jejího jednání, jednak konkurence uložené sankce v přestupkovém řízení a řízení kárném pozbyla do velké míry právního podkladu poté, co Ústavní soud svým nálezem ze dne 29. 9. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 33/09 vyslovil, že kárné řízení se soudci obecných soudů ( tím spíše ovšem se státními zástupci) není řízením o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolu č. 7 k Úmluvě (srov. body č. 53 - 55. nálezu), takže doktrina „ne bis in idem“ ve vztahu přestupkového a kárného řízení není zcela aplikovatelná. Nadto chráněné zájmy přestupku proti veřejnému pořádku a kárného provinění se zcela míjejí; přichází-li v úvahu nejtěžší kárné opatření v podobě odvolání z funkce státního zástupce, oslabovalo by funkce kárného řízení v samé jeho podstatě vyčkávání na uložení pokuty v řízení přestupkovém, nehledě na to, že není úlohou kárného soudu „vytrhávat“ z ucelených skutků jednotlivé prvky, které samy o sobě by mohly naplnit skutkovou podstatu některého přestupku. Takový postup by pak těžko umožnil projednat kárný návrh v jeho celistvosti, jak byl podán navrhovatelem. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 18. července 2011 JUDr. Milada Tomková předsedkyně kárného senátu pro věci státních zástupců

Souhrné informace o rozhodnutí
Právní věta:Hrubě neslušné chování státní zástupkyně na veřejnosti spojené s agresivitou a urážkami strážníků obecní policie a policistů Policie ČR řešícími důsledky takové hrubé neslušnosti odůvodňuje uložení nepřísnějšího kárného opatření, odvolání z funkce.
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:18.07.2011
Číslo jednací:12 Ksz 1/2011 - 243
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozhodnutí
uznání viny
Účastníci řízení:
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:B
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2011:12.KSZ.1.2011:243
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024