ECLI:CZ:NSS:2011:2.AS.70.2011:76
sp. zn. 2 As 70/2011 - 76
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: P. Č.,
proti žalovanému: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 2. 2011,
č. j. 30 A 29/2010 - 53,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení
výše označeného usnesení krajského soudu, kterým bylo rozhodnuto, že se návrh na vyslovení
neúčinnosti doručení všech písemností doručovaných v řízení vedeném před Krajským soudem
v Brně pod sp. zn. 30 A 29/2010, mimo usnesení o postoupení, zamítá. Krajský soud vyšel
z toho, že v řízení bylo doručováno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Nad tento rámec krajský soud upozornil na to, že institut
neúčinnosti doručení ve smyslu §50d o. s. ř. je mimořádným prostředkem, neboť současná
koncepce doručování stojí na zásadě odpovědnosti jednotlivých účastníků řízení ve vztahu
k doručování písemností soudem. Pokud tedy stěžovatel uvedl adresu pro doručování – P. r., Č.
B., přičemž soud na tuto adresu doručoval, pak jdou zásadně veškeré komplikace s tím spojené
na vrub žalobce. V poučení soud uvedl, že proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost.
V kasační stížnosti [podání není výslovně jako kasační stížnost označeno, ale dle obsahu
se o kasační stížnost jedná; viz formulace, že se „navr hovatel (…) domáhá (…) kasace“]
stěžovatel namítá, že písemnost byla vypravena nezákonným způsobem, Krajský soud v Brně
nerozumí institutu poste restante a nebylo postupováno dle o. s. ř., nýbrž dle poštovních podmínek.
Podle §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. kasační stížnost není přípustná proti rozhodnutí, jímž
se pouze upravuje vedení řízení. Nejvyšší správní soud dospěl ve svém usnesení ze dne
25. 8. 2010, č. j. 3 Ans 13/2010 - 109, www.nssoud.cz, k závěru, že usnesení o návrhu žalobce
na prohlášení doručení rozhodnutí za neúčinné je nutno považovat pouze za rozhodnutí
upravující vedení řízení. Takovými rozhodnutími jsou v zásadě usnesení vydávaná v průběhu
řízení, nemající vliv na rozhodnutí ve věci samé. Nejvyšší správní so ud má totiž za to,
že při posouzení včasnosti kasační stížnosti podané proti rozhodnutí krajského soudu, jehož
účinné doručení bylo návrhem účastníka zpochybněno, není vázán usnesením krajského soudu
o tomto návrhu, a sám si posuzuje, kdy, případně zda vůbec bylo rozhodnutí krajského soudu
doručeno. Usnesení krajského soudu o návrhu na prohlášení neúčinnosti doručení tudíž nemá
vliv na rozhodnutí o kasační stížnosti, resp. na to, zda bude jako včasná projednána. Odnětí
možnosti brojit proti tomuto usnesení kasační stížnos tí tak účastníka řízení v jeho právech
nikterak nezkracuje.
Kasační stížnost tedy nepřípustně míří jen proti rozhodnutí, kterým se upravuje řízení.
V tomto světle ale musel zdejší soud posoudit ještě otázku, jaký vliv má na možnost kasačního
přezkumu nesprávné poučení. Zde bylo možno vyjít ze závěrů usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 25. 11. 2004, č. j. 3 Ads 37/2004 - 36, publ. pod č. 737/2006 Sb. NSS. V něm
je uvedeno, že nesprávné poučení soudu prvního stupně o tom, že kasační stížnost je přípustná,
přípustnost kasační stížnosti nezakládá, neboť ta plyne přímo ze zákona.
Na základě uvedeného proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost žalobce podle §46
odst. 1 písm. d) s. ř. s ve spojení s §120 s. ř. s. jako nepřípustnou odmítl.
Podle §60 o dst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí návrhu žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. července 2011
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu