Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 03.11.2011, sp. zn. 4 Ads 138/2011 - 395 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2011:4.ADS.138.2011:395

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2011:4.ADS.138.2011:395
sp. zn. 4 Ads 138/2011 - 395 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: S. M., zast. Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem, se sídlem náměstí Míru 9, Šumperk, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, zast. JUDr. Petrem Ritterem, advokátem, se sídlem Riegrova 12, Olomouc, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 8. 2011, č. j. 38 Cad 15/2005 - 353, takto: I. Kasační stížnost se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Zástupci žalobce Mgr. Františku Drlíkovi, advokátovi, se nepřiznává odměna za zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: Rozhodnutím ze dne 2. 5. 2005, č. j. KUOK/9881/05/OSV-DS/7025/SD-80, žalovaný k odvolání žalobce změnil rozhodnutí Městského úřadu Zábřeh ze dne 25. 3. 2005, č. j. Soc/552/2695/2005/Dv, kterým žalobci nebyla přiznána dávka sociální péče, tak, že žádost žalobce o přiznání dávky sociální péče od 1. 12. 2003 zamítl. Toto rozhodnutí napadl žalobce žalobou ke Krajskému soudu v Ostravě. Současně požádal o přiznání odkladného účinku žaloby a o vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil Městskému úřadu Zábřeh povinnost vyplácet žalobci od 1. 12. 2003 dávku sociální péče ve výši 7300 Kč měsíčně. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 8. 2011, č. j. 38 Cad 15/2005 - 353, žalobě nepřiznal odkladný účinek a zamítl návrh na vydání předběžného opatření. V odůvodnění soud konstatoval, že neshledal důvod pro přiznání odkladného účinku. Podotkl, že žalobce neuvedl jediný argument, který by umožňoval soudu zvažovat přiznání odkladného účinku, které má mimořádný charakter a musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, jež zákonodárce popsal slovy o nenahraditelné újmě. Ve vztahu k návrhu na vydání předběžného opatření žalobce neprokázal ani neosvědčil, že by bylo potřeba zatímně upravit jeho poměry pro hrozící újmu, jak to požaduje ustanovení §38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“). Soud zdůraznil, že předběžné opatření nemůže být vydáno, jestliže by byl jeho obsah totožný s rozhodnutím ve věci samé, tudíž v daném případě nebylo možno předběžné opatření vydat. Soud závěrem připomněl, že žalobce v žalobě současně žádal o ustanovení zástupce z řad advokátů; tento návrh vyhodnotil soud jako prvořadý, proto o návrzích na přiznání odkladného účinku a vydání předběžného opatření rozhodl až po vyřešení otázky ustanovení zástupce. Proti uvedenému usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas obtížně čitelnou kasační stížnost a domáhal se jeho zrušení. Uvedl, že soud je povinen prokázat, z čeho stěžovatel žije, jaké má příjmy a kde má vyděláno na důchod. Dne 18. 10. 2011 byl spis Krajského soudu v Ostravě předložen Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti. Kasační stížnost je nepřípustná. Podle §102 s. ř. s. kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak. Podle §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. kasační stížnost je dále nepřípustná proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné. Podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. V posuzované věci napadl stěžovatel kasační stížností usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým nebyl jeho žalobě přiznán odkladný účinek a byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření. Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 28. 1. 2004, č. j. 1 Ans 2/2003 - 35, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 762/2006, www.nssoud.cz, vyslovil, že „[r]ozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření je rozhodnutím dočasným, neboť má pouze omezené trvání. Kasační stížnost směřující proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření, je podle §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. nepřípustná.“ V usnesení ze dne 22. 12. 2004, č. j. 5 As 52/2004 - 172, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 507/2005, www.nssoud.cz, pak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že „[r]ozhodnutí o odkladném účinku žaloby je rozhodnutím, které je podle své povahy dočasné [§104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].“ Obě citovaná usnesení tvoří součást konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu a rozhodující senát neshledal žádný důvod se od právních názorů v nich vyjádřených jakkoliv odchylovat. Lze tedy uzavřít, že kasační stížnost směřuje proti usnesení, které je podle své povahy dočasné, což ji činí nepřípustnou ve smyslu ustanovení §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 8. 2011, č. j. 38 Cad 15/2005 - 353, odmítl podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona. Za dané procesní situace nebylo nutné vyzývat k odstranění vad, protože ani případné doplnění kasační stížnosti by nemohlo nic změnit na závěru Nejvyššího správního soudu o její nepřípustnosti. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta. Ustanovenému zástupci stěžovatele Mgr. Františku Drlíkovi, advokátovi Nejvyšší správní soud nepřiznal odměnu za zastupování v řízení o této kasační stížnosti, neboť z obsahu soudního spisu nezjistil, že by zástupce stěžovatele v tomto řízení učinil jakýkoliv úkon uvedený v §11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 3. listopadu 2011 JUDr. Marie Turková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:03.11.2011
Číslo jednací:4 Ads 138/2011 - 395
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Krajský úřad Olomouckého kraje
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2011:4.ADS.138.2011:395
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024