ECLI:CZ:NSS:2011:6.ADS.72.2011:44
Spis 6 Ads 72/2011 byl spojen se spisem 6 Ads 71/2011 a pod touto spisovou značkou bylo rozhodnuto takto:
sp. zn. 6 Ads 71/2011 - 45
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobce: P. Č.,
proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí
žalované ze dne 26. 7. 2010, č. j. 1757/10, v řízení o kasační stížnosti žalobce p roti 1) usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 22. 9. 2010, č. j. 30 A 80/ 2010 - 10, a 2) usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 28. 1. 2011, č. j. 30 A 80/2010 - 28,
takto:
I. Věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 71/2011
a sp. zn. 6 Ads 72/2011 se s p oju jí ke společnému projednání. Věc bude nadále
vedena pod sp. zn. 6 Ads 71/2011.
II. Kasační stížnost ze dne 3. 3. 2011 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
28. 1. 2011, č. j. 30 A 80/2010 - 28, se od m ítá .
III. Kasační stížnost ze dne 11. 10. 2010 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
22. 9. 2010, č. j. 30 A 80/2010 - 10, se od m ítá .
IV. Žádný z účastníků n em á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Kasačními stížnostmi žalobce brojí proti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne
22. 9. 2010, č. j. 30 A 80/2010 - 10, a ze dne 28. 1. 2011, č. j. 30 A 80/2010 - 28.
Žalobce se žalobou ze dne 8. 8. 2010 adresovanou Krajskému soudu v Brně domáhal
zrušení rozhodnutí ze dne 26. 7. 2010, č. j. 1757/10, který m žalovaná zamítla žádost žadatele
o určení advokáta k poskytnutí právní služby podle §18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 9. 2010, č. j. 30 A 80/2010 - 10, (dále jen „usnesení
ad 1“) postoupil věc Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. Toto usnesení
žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl podáním ze dne 11. 10. 2010, v němž namítal vadnost
rozhodnutí o postoupení věci městskému soudu, dále jen „kasační stížnost ad 1)“.
Toto podání vyhodnotil Krajský soud v Brně jako kasační stížnost proti usnesení ad 1)
a stěžovatele vyzval k odstranění vad podané kasační stížnosti, mimo jiné též k zaplacení
soudního poplatku za kasační stížnost a zaslání plné moci udělené advokátovi k zastupování
v řízení o kasační stížnosti. Usnesení vyzývající k odstranění vad ze dne 11. 11. 2010,
č. j. 30 A 80/2010 - 17, zaslal krajský soud žalobci jako jinou písemnost podle §50 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř .“). Tuto písemnost nebylo možné vhodit
do domovní schránky žalobce a poštovní doručovatel ji vrátil krajskému soudu jako nepřevzatou.
Následně bylo usnesení č. j. 30 A 80/2010 - 17 vyvěšeno na úřední desku krajského soudu,
z níž bylo sňato dne 21. 1. 2011 . Ve spisu je dále založena kopie oznámení o výši příspěvku
na živobytí přiznaného stěžovateli, kterou stěžovatel doložil soudu pro účely osvobození
od soudních poplatků, a následně usnesení ze dne 2. 12. 2010, č. j. 30 A 80/2010 - 22,
jímž Krajský soud v Brně přiznal stěžovateli pro řízení o kasační stížnosti proti usnesení ad 1)
osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu.
V mezidobí podal stěžovatel námitku neúčinnosti doručení písemnosti s výzvou
k odstranění vad č. j. 30 A 80/2010 - 17, v níž uvedl, že o doručení výzvy se dozvěděl dne
7. 1. 2011 a že písemnost byla doručena nezákonným způsobem s pokynem poště „neukládejte
písemnost, do vlastních rukou a vraťte ji druhý den“. Stěžovatel se o písemnosti nedozvěděl
od doručujícího orgánu, ačkoli si písemnosti na uvedené adrese vyzvedává. Krajský soud v Brně
námitku neúčinnosti vyhodnotil jako nedůvodnou a usnesením ze dne 28. 1. 2011,
č. j. 30 A 80/2010 - 28, dále jen „usnesení ad 2)“, ji zamítl. V odůvodnění konstatoval,
že uvedená písemnost byla stěžovateli doručována na adresu pro doručování, poste restante X Č.
B., postupem podle §50 o. s. ř. Uvedená adresa stěžovatele z povahy věci vylučuje vhození
písemnosti do schránky adresáta. Za takové situace nemůže stěžovatel úspěšně namítat
neúčinnost doručení předmětné písemnosti; v den, kdy se písemnost nacházela na pobočce České
pošty, s. p., v Č. B., si stěžovatel písemnost na poště nevyzvedl a doručující orgán ji proto
následující den vrátil podle §50 odst. 2 o. s. ř. krajskému soudu nazpět. Soudem a doručujícím
orgánem zvolený postup plně odpovídá ustanovení §50 o. s. ř. a důsledkům stěžovatelem
zvolené služby poste restante. Nad rámec odůvodnění soud vysvětlil i označení pokynů
uvedených na obálce podle Poštovních podmínek České pošty, s. p. Proti usnesení ad 2) podal
stěžovatel dne 3. 3. 2011 kasační stížnost, dále jen „kasační stížnost ad 2)“.
I. K výroku ad 1)
Podle §39 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“)
„[s]amostatné žaloby směřující proti témuž rozhodnu tí anebo proti rozhodnutím, která spolu
skutkově souvisejí, může předseda senátu usnesením spojit ke společnému projednání.“ Toto
ustanovení se podle §120 s. ř. s. obdobně použije i pro řízení o kasační stížnosti.
Z výše uvedené rekapitulace vyplývá, že usnesení ad 2) se týká námitky neúčinnosti
doručení výzvy, na základě níž měl stěžovatel odstranit vady kasační stížnosti proti usnesení
ad 1). Obě usnesení tedy spolu úzce souvisejí, byla vydána v témže soudním řízení vedeném
pod sp. zn. 30 A 80/2010, a z toho důvodu rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno
ve výroku ad 1) a věci spojil. Nadále bude řízení vedeno pod sp. zn. 6 Ads 71/2011.
V dalším považoval zdejší soud za nezbytné nejprve posoudit kasační stížnost ad 2),
která se týká neúčinnosti doručení výzvy k odstranění vad kasační stížnosti proti usnesení ad 1).
Pokud by totiž námitka neúčinnosti doručení byla důvodná, neuplynula by dosud lhůta
pro odstranění vad kasační stížnosti ad 1).
II. K výroku ad 2)
Kasační stížností ad 2) se domáhá stěžovatel kasace rozhodnutí krajského soudu
o zamítnutí návrhu na prohlášení neúčinnosti doručení výzvy k odstranění vad kasační stížnosti.
Ve své kasační stížnosti mimo jiné stěžovatel uvádí, že poučení krajského soudu o opravném
prostředku pomíjí ustanovení §102 až §104 s. ř. s., neboť se nejedná o usnesení upravující
vedení řízení, ani o rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné, ale jde o trvající nezákonný
zásah do procesního vztahu.
Nejvyšší správní soud nejprve posoudil přípustnost kasační stížnosti. Kasační stížnost
je podána včas (§106 odst. 2 s. ř. s.) a osobou oprávněnou, neboť stěžovatel byl účastníkem
řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo (§102 s. ř. s.). Nicméně, zdejší soud shledal jiný
důvod nepřípustnosti kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 25. 8. 2010, č. j. 3 Ans 13/2010 - 47,
publikovaném na www.nssoud.cz, dospěl k závěru, že rozhodnutí o námitce neúčinnosti doručení
je rozhodnutím, jímž se pouze upravuje vedení řízení ve smyslu §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.,
neboť jde o usnesení vydané v průběhu řízení, které nemá vliv na rozhodnutí ve věci samé.
Stěžovatel se tedy mýlí, pokud tvrdí, že poučení krajského soudu o nepřípustnosti opravného
prostředku bylo vadné a že nejde o usnesení upravující vedení řízení. Stěžovatel navíc nepředložil
argumentaci, proč by se Nejvyšší správní soud měl odchýlit od názoru, který v minulosti
ve vztahu k tomuto institutu vyslovil. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost ad 2) odmítl
jako nepřípustnou podle §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.
III. K výroku ad 3)
Poté, co zdejší soud odmítl kasační stížnost ad 2), posuzoval přípustnost kasační stížnosti
ad 1), tedy kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o postoupení věci soudu místně
příslušnému. Kasační stížnost byla podána včas (§106 odst. 2 s. ř. s.) a osobou oprávněnou,
neboť stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo (§102 s. ř. s.).
Nicméně pro řízení o kasační stížnosti ad 1) krajský soud stěžovatele vyzval, aby ve stanovené
lhůtě odstranil některé vady kasační stížnosti, mimo jiné, aby ve lhůtě deseti dnů uhradil soudní
poplatek ve výši 3000 Kč a ve lhůtě jednoho měsíce předložil plnou moc udělenou advokátovi
k jeho zastupování ve věci podané kasační stížnos ti. Výzva k odstranění vad byla stěžovateli
zaslána jako jiná písemnost podle §50 o. s. ř. a vzhledem k tomu, že zásilku nebylo možné vložit
do schránky, byla vrácena soudu. Dne 11. 1. 2011 krajský soud vyvěsil obsah zásilky na úřední
desce soudu a po uplynutí deseti dnů, tedy 21. 1. 2011, byla písemnost z úřední desky sňata.
Posléze krajský soud stěžovatele osvobodil od soudních poplatků shora citovaným usnesením
č. j. 30 A 80/2010 - 22. V mezidobí rozhodl krajský soud také o námitce neúčinnosti doručení
uvedené výzvy k odstranění vad, kterou dne 28. 1. 2011 zamítl, přičemž kasační stížnost
proti tomuto rozhodnutí zdejší soud odmítl výrokem ad 2) tohoto usnesení.
Podle §105 odst. 2 s. ř. s. je zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti povinné;
to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie. Nedostatek podmínky řízení v podobě absence povinného právního zastoupení,
resp. požadovaného vzdělání je nedostatkem odstranitelným.
Ustanovení §108 s. ř. s. dále upravuje postup krajského soudu po podání kasační
stížnosti. Podle §108 odst. 1 s. ř. s. má -li kasační stížnost vady, avšak není zjevně opožděná
nebo podaná tím, kdo k jejímu podání zjevně není oprávněn, postará se předseda senátu
o jejich odstranění.
V tomto případě kasační stížnost nebyla ani zjevně opožděná, ani podaná osobou
neoprávněnou, krajský soud tedy výzvu k odstranění vad zaslal v souladu s uvedeným
ustanovením, a to způsobem pro doručování jiných písemností dle §50 o. s. ř. Zákon
přitom nepožadoval, aby uvedená písemnost byla doručována do vlastních rukou ve smyslu §49
o. s. ř. Z popsaného skutkového stavu je zřejmé, že podle §50 odst. 2 o. s. ř. byla výzva
k odstranění vad kasační stížnosti ad 1) stěžovateli doručena desátým dnem po vyvěšení
na úřední desce soudu, tedy dne 21. 1. 2011. Od tohoto data tedy počala běžet (vzhledem
k nedůvodné námitce neúčinnosti doručení) lhůta, ve které měl stěžovatel doplnit chybějící
náležitosti kasační stížnosti. Stěžovatel byl ve výzvě poučen o důsledku nevyhovění výzvě.
Pokud jde o soudní poplatek, byl stěžovatel od povinnosti jej platit krajským soudem
osvobozen. Nicméně stěžovatel nepředložil ve lhůtě jednoho měsíce plnou moc udělenou
advokátovi pro řízení o kasační stížnosti, ani nepožádal o jeho ustanovení soudem.
Za těchto okolností nebyla tedy kasační stížnost přípustná ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s.,
a vzhledem k tomu, že nebyly splněny podmínky řízení a že stěžovatel tento nedostatek
přes výzvu soudu neodstranil, v řízení nelze pokračovat. Nejvyšší správní soud tedy kasační
stížnost ad 1) odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
Na okraj pak Nejvyšší správní soud ještě uvádí, že stěžovatelův názor o nepřípustnosti
kasační stížnosti proti usnesení o postoupení věci místně příslušnému soudu je nesprávný. Daný
typ rozhodnutí je sice rozhodnutím procesního charakteru, avšak se závažnými důsledky pro další
řízení, nespadá tedy pod rozhodnutí, jež má na mysli §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.
IV. K výroku ad 4)
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že kasační stížnosti byly odmítnuty, žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. července 2011
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu