ECLI:CZ:NSS:2011:KONF.23.2011:35
sp. zn. Konf 23/2011 - 35
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Marie Žiškové,
JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance , JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Milady Tomkové,
rozhodl o návrhu společnosti VETT a. s. na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi Okresním
soudem v České Lípě a Krajským úřadem Libereckého kraje, a dalších účastníků sporu
vedeného u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 6 C 57/2009, o zaplacení 3 182 534 Kč
s příslušenstvím: žalobkyně VETT a. s., se sídlem v Praze - Chodov, Nad Opatovem 2140,
IČ 25404717, zastoupené JUDr. Jiřím Teryngelem, advokátem se sídlem v Praze 5,
Ke Klimentce 2186/15, a žalovaného města Česká Lípa, se sídlem v České Lípě, T. G.
Masaryka 1, IČ 00260245, zastoupeného JUDr. Stanislavem Kadečkou, Ph. D., advokátem
se sídlem v Hradci Králové, Fráni Šrámka 1139,
takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem doručeným dne 25. 2. 2011 se společnost VETT a. s. (dále též „navrhovatelka“)
domáhala, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu §1 odst. 1 písm. a)
zákona č. 131/2002 Sb. mezi Okresním soudem v České Lípě a Krajským úřadem Libereckého
kraje ve věci žaloby vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 6 C 57/2009 týkající
se zaplacení částky 3 182 534 Kč s příslušenstvím.
Konkrétně se navrhovatelka domáhá vydání následujícího usnesení: „ Příslušný vydat
rozhodnutí ve věci žalobce VETT a. s. proti žalovanému Město Česká Lípa o zaplacení částky 3 182 534 Kč
s přísl., je Krajský úřad Libereckého kraje v rámci správního řízení o návrhu navrhovatele VETT a. s.
na uložení povinnosti odpůrci Město Česká Lípa zaplatit navrhovateli částku 3 182 534 Kč s přísl.“
Z podání vyšly najevo následující skutečnosti:
Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 1. 3. 2002 smlouvu o závazku veřejné služby
k zajištění ostatní dopravní obslužnosti města Česká Lípa podle §19c zákona č. 111/1994 Sb.,
o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, na jejímž základě ž alobkyně zajišťovala
pro žalovaného provoz městské autobusové dopravy v České Lípě.
Dne 1. 12. 2008 podala žalobkyně u Okresního soudu v České Lípě návrh na vydání
platebního rozkazu. Po žalovaném se v souladu se smlouvou domáhala zaplacení prokazatelné
ztráty ve veřejné linkové dopravě za období 1. 1. – 31. 12. 2005 ve výši 3 182 534 Kč
s příslušenstvím. Okresní soud usnesením ze dne 14. 1. 2010, čj. 6 C 57/2009 - 72, řízení
o žalobě zastavil (výrok I.) a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc posto upena
Krajskému úřadu Libereckého kraje (výrok III.). Následně byl spis doručen Krajskému úřadu
Libereckého kraje dne 1. 8. 2010.
K urgencím navrhovatelky o stavu předmětného řízení jí bylo Krajským úřadem
Libereckého kraje přípisem ze dne 19. 2. 2011 sd ěleno, že předmětné řízení u krajského úřadu
nebylo nikdy zahájeno, protože tomu bránila litispendence (nejprve pro řízení vedené u krajského
úřadu pod sp. zn. OD 921/2009, poté pro řízení vedené pod sp. zn. OD 13/2011). Podle
navrhovatelky však nelze přijmout názor krajského úřadu, že řízení nebylo zahájeno, s odkazem
na §44 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Řízení tak bylo
zahájeno dne 1. 8. 2010, nicméně správní orgán po vydání usnesení Nejvyššího soudu ze dne
12. 1. 2011, čj. 28 Cdo 4410/2010 - 426, v odlišné věci týchž účastníků, odmítá věc dále
projednávat. Z popsaných důvodů v daném případě existuje negativní kompetenční spor, neboť
okresní soud řízení o žalobě pravomocně zastavil, nicméně správní orgán věc neprojednává.
Navrhovatelka rovněž doplnila, že opakovaně navrhovala krajskému úřadu, aby v případě
pochybností o své příslušnosti věc předložil k rozhodnutí zvláštnímu senátu; správní orgán však
z nepochopitelných důvodů takto postupovat nehodlá a vymýšlí řešení, která spor jen více
komplikují. Proto navrhovatelka zdvořile a úpěnlivě žádá, aby zvláštní senát rozhodl, že o daném
nároku přísluší rozhodnout správnímu orgánu.
Krajský úřad Libereckého kraje dne 8. 6. 2011, čj. 43878/2011, v odpovědi na žádost
o poskytnutí spisového materiálu konstatoval, že vítá „ochotu Zvláštního senátu Nejvyššího správního
soudu (…) se zabývat daným kompetenčním sporem, jehož výsledek by měl jednoznačně vymezit kompetence
co se týče problematiky sporu v dané věci (a dalších podobných sporech), vč. vymezení v jaké části sporu je příslušný
rozhodovat správní orgán a v jaké části civilní soud. (…) KÚLK OD je připraven poskytnout další účinnou
podporu pro zajištění Vašeho rozhodování v dané věci a je rovněž připraven jeho závěry plně respektovat.
S ohledem na to se, až do vydání Vašeho rozhodnutí ve věci, zdrží jakýchkoliv dal ších procesních úkonů, které
by mohly věc zkomplikovat.“
Zvláštní senát se nejprve zabýval otázkou, zda jso u splněny podmínky pro vydání
rozhodnutí o kompetenčním sporu, přičemž vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů:
Podle ustanovení §1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. se podle tohoto zákona postupuje
při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost (dále
jen „pravomoc“) vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou a) soudy a orgány moci výkonné územní,
zájmové nebo procesní samosprávy, b) soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním
soudnictví.
Z ustanovení §1 odst. 2 tohoto zákona pak plyne, že kompetenčním sporem je buď spor,
ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně
určených účastníků, o níž již druhá strana vydala pravomocné rozhodnutí (pozitivní kompetenční
spor), anebo spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci
individuálně určených účastníků (spor negativní).
Takto vymezené kompetenční spory projednává a rozhoduje zvláštní senát (srov. §2
odst. 1 tohoto zákona). Ten pak rozhodne, kdo (tedy která strana kompetenčního sporu)
je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (§5 odst. 1 téhož
zákona).
Podle §3 odst. 2 tohoto zákona návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu
je oprávněna podat některá z jeho stran nebo účastník řízení ve věci, v níž se otázka pravomoci
vydat rozhodnutí stala spornou. Účastník řízení (v daném případě žalob kyně) se tedy může
úspěšně domáhat rozhodnutí zvláštního senátu o kompetenčním sporu jen tehdy, pokud
takovýto spor mezi jeho stranami vůbec vznikl. Tak tomu v daném případě není. Okresní soud
v České Lípě popřel svoji pravomoc vydat ve věci rozhodnutí a uzavřel, že předmětnou věc
náleží přezkoumávat správnímu orgánu; poté věc postoupil Krajskému úřadu Libereckého kraje.
Z podání navrhovatelky nevyplývá, že by krajský úřad účinně popřel svoji pravomoc o věci
rozhodnout. V důsledku podání návrhu na zahájení kompetenčního sporu krajský úřad v přípisu
zaslaném zvláštnímu senátu ze dne 8. 6. 2011, čj. 43878/2011, sice uvedl, že vítá ochotu
zvláštního senátu zabývat se předmětným kompetenčním sporem a že je připraven jeho závěry
plně respektovat. Takové vyjádření však nelze chápat jako popření pravomoci vydat rozhodnutí
ve smyslu §1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. K tomu, aby Krajský úřad Libereckého kraje účinně
popřel svoji pravomoc v předmětné věci rozhodnout, musel by on sám podat návrh zvláštnímu
senátu na rozhodnutí kompetenčního sporu. Jelikož však krajský úřad takový návrh nepodal,
nepopřel svoji pravomoc v předmětné věci rozhodnout, a nestal se tak stranou kompetenčního
sporu. V takovém případě pak není možné, aby se k dané věci mohl vyjádřit zvláštní senát, neboť
neexistují ani strany sporu ani samotný spor o pravomoc, a návrh je tudíž nepřípustný.
Nad rámec zvláštní senát dodává, že ačkoliv tvrzení krajského úřadu, že vyčká rozhodnutí
zvláštního senátu a zdrží se jakýchkoliv dalších procesních úkonů (srov. přípis ze dne 8. 6. 2011,
č. j. 43878/2011) nelze chápat jako popření jeho kompetence v dané věci rozhodnout,
navrhovatelka se proti takovému postupu může bránit prostředky na ochranu proti nečinnosti
(§80 správního řádu, §79 a násl. s. ř. s.).
Vzhledem k uvedeným skutečnostem byl návrh společnosti VETT a. s. na zahájení řízení
o kompetenčním sporu odmítnut pro nepřípustnost [§4 zákona č. 131/2002 Sb. a §46 odst. 1
písm. d) s. ř. s.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 6. září 2011
JUDr. Pavel Vrcha
předseda zvláštního senátu