ECLI:CZ:NSS:2011:KONF.89.2011:11
sp. zn. Konf 89/2011 - 11
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Marie Žiškové,
JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Milady Tomkové,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219
(adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního
sporu mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 10, a dalších účastníků sporu vedeného
u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 22 EC 5/2010, ve věci návrhu na zaplacení částky
22 523 Kč: žalobkyně: Vodafone Czech Republic, a. s., IČ 25788001, se sídlem v Praze 10,
Vinohradská 167, a žalovaného: D. B.,
takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Podáním doručeným dne 10. 10. 2011 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, navrhl Český telekomunikační
úřad tomuto senátu rozhodnutí sporu o pravomoc podle ustanovení §1 odst. 1 písm. a) zákona
č. 131/2002 Sb., který vznikl mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 10 ve věci návrhu
na zaplacení částky 22 523 Kč.
Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti:
Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 21. 3. 2006 smlouvu o poskytování
telekomunikačních služeb Vodafone, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky
pro poskytování služeb elektronických komunikací sítě Vodafone (dále též „Všeobecné
podmínky“). Vedle účastnické smlouvy uzavřel žalovaný s žalobkyní samostatné kupní smlouvy,
jejichž předmětem byl prodej telefonních přístrojů typu Motorola L7 Black, Nokia 6111
a Nokia 6111 za podmíněně zvýhodněné kupní ceny s podmínkou, že žalovaný je povinen
aktivovat předmětné SIM karty a od té chvíle řádně užívat zvolený tarif po dobu minimálně
6 měsíců. Na základě účastnické smlouvy poskytovala žalobkyně žalovanému telekomunikační
služby, za něž byl žalovaný povinen řádně platit cenu stanovenou v platném ceníku služeb
žalobkyně. Žalovaný neuhradil do data splatnosti vyúčtování za telekomunikační služby,
čímž porušil povinnost podle účastnické smlouvy a Všeobecných podmínek. Žalobkyně tak byla
oprávněna doúčtovat mu doplatek kupní ceny za telefonní přístroje v celkové výši 22 523 Kč.
Žalovaný doplatek kupních cen ve stanovené lhůtě neuhradil, proto se po něm žalobkyně
návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 12. 1. 2010 domáhala zaplacení
částky 22 523 Kč v souladu s příslušnou kupní smlouvou.
Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 24. 3. 2011, čj. 22 EC 5/2010 - 21, řízení
o zaplacení částky 23 523 Kč zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena
Českému telekomunikačnímu úřadu. V odůvodnění uvedl, že ustanovení §129 odst. 1 zákona
č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(dále též „zákon o elektronických komunikacích“), stanovilo pravomoc k projednání
a rozhodnutí nároku žalobkyně jinému orgánu než soudu; tím je Český telekomunikační úřad.
V projednávaném případě má být žalovanému uložena (sekundární) povinnost zaplatit částku
22 523 Kč, která vznikla v důsledku porušení (nesplnění) povinnosti řádně uhradit cenu
telekomunikačních služeb. Řízení se tedy i v tomto případě týká porušení povinnosti vyplývající
ze zákona o elektronických komunikacích. Podle soudu se jedná o spor z titulu dlužné smluvní
pokuty, jejíž výše odpovídá rozdílu mezi zvýhodněnou a plnou cenou zakoupeného telefonního
přístroje; k tomu soud odkázal na usnesení zvláštního senátu ze dne 9. 9. 2008,
čj. Konf 27/2008 - 7. Výrok o zastavení řízení a postoupení věci odůvodnil odkazem
na ustanovení §104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
(dále též „o. s. ř.“).
Proti výše uvedenému usnesení brojila žalobkyně odvoláním ze dne 12. 5. 2011. Namítala,
že v daném případě nejde o spor ze smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb,
o němž by rozhodoval Český telekomunikační úřad, ale že se jedná o spor z kupní smlouvy,
o němž má rozhodovat soud. Nárok na zaplacení požadovaného rozdílu mezi plnou cenou
a zvýhodněnou kupní cenou mobilního telefonu nevyplývá z poskytování služeb elektronických
komunikací ve smyslu §2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích; jedná se o běžný
soukromoprávní vztah z kupní smlouvy. K rozhodnutí projednávané věci je tedy příslušný soud.
Ze shora uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby Městský soud v Praze napadené usnesení
zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
O podaném odvolání dosud nebylo rozhodnuto. Obvodní soud nicméně po podání
odvolání nepostupoval podle §210 o. s. ř., tj. nedoručil podané odvolání účastníkům řízení a věc
nepředložil k rozhodnutí Městskému soudu v Praze. V rozporu se zákonem, pominuv podané
odvolání, obvodní soud vyznačil právní moc usnesení o zastavení řízení ke dni 2. 8. 2011,
a následně věc postoupil Českému telekomunikačnímu úřadu.
Český telekomunikační úřad podal zvláštnímu senátu návrh k rozhodnutí negativního
kompetenčního sporu. Uvedl, že jeho pravomoc je dána pouze v případech sporů o otázkách
souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací, eventuálně
o ujednáních na ně úzce navazujících; nárok z titulu doplatku ceny podle kupní smlouvy přitom
takovým ujednáním není. Český telekomunikační úřad tedy není příslušným orgánem
k rozhodnutí daného sporu týkajícího se nedoplatku kupní ceny ve výši 22 523 Kč,
neboť se nejedná o cenu za službu elektronických komunikací. K rozhodování sporu
má pravomoc Obvodní soud pro Prahu 10. V této souvislosti navrhovatel odkázal na usnesení
zvláštního senátu ze dne 20. 3. 2007, čj. Konf 5/2007 - 6, ze dne 1. 10. 2008,
čj. Konf 25/2008 - 5, a ze dne 3. 12. 2008, čj. Konf 97/2008 - 6.
Zvláštní senát se před rozhodnutím ve věci samé zabýval podmínkami, za nichž může věc
projednat a o ní rozhodnout.
Podle ustanovení §1 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb. se podle tohoto zákona postupuje
při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost
(dále jen „pravomoc“) vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou a) soudy a orgány moci výkonné
územní, zájmové nebo procesní samosprávy, b) soudy v občanském soudním řízení a soudy
ve správním soudnictví.
Z ustanovení §1 odst. 2 tohoto zákona pak plyne, že kompetenčním sporem je buď spor,
ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně
určených účastníků, o níž již druhá strana vydala pravomocné rozhodnutí (pozitivní kompetenční
spor), anebo spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci
individuálně určených účastníků (spor negativní).
Takto vymezené kompetenční spory projednává a rozhoduje zvláštní senát
(srov. §2 odst. 1 tohoto zákona). Ten pak rozhodne, kdo (tedy která strana kompetenčního
sporu) je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (§5 odst. 1
téhož zákona).
Podle §3 odst. 2 tohoto zákona návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu
je oprávněna podat některá z jeho stran nebo účastník řízení ve věci, v níž se otázka pravomoci
vydat rozhodnutí stala spornou. Účastník řízení (v daném případě navrhovatel) se tedy může
úspěšně domáhat rozhodnutí zvláštního senátu o kompetenčním sporu jen tehdy,
pokud takovýto spor mezi jeho stranami vůbec vznikl. Tak tomu v daném případě není.
Z předloženého soudního spisu Obvodního soudu pro Prahu 10 jednoznačně vyplývá, že v proti
usnesení obvodního soudu ze dne 24. 8. 2009, čj. 109 EC 28/2009 - 23, bylo podáno včasné
odvolání, o němž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Podání odvolání účastníkem řízení
však způsobuje, že rozhodnutí soudu prvního stupně nenabývá právní moci, dokud o odvolání
pravomocně nerozhodne odvolací soud (§206 odst. 1 o. s. ř.). Citované usnesení o zastavení
řízení tak nemohlo nabýt právní moci, nebylo-li dosud pravomocně rozhodnuto o odvolání
žalobkyně.
Pokud v řízení o návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebylo dosud
pravomocně rozhodnuto o odvolání žalobkyně, nemohla být věc postoupena Českému
telekomunikačnímu úřadu (v souladu s výrokem I. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10,
čj. 22 EC 5/2010 - 21), který by následně mohl podat návrh na zahájení řízení podle zákona
č. 131/2002 Sb; kompetenční spor tak doposud nenastal. V takovém případě pak není možné,
aby se k dané věci mohl vyjádřit zvláštní senát, neboť neexistují ani strany sporu ani samotný
spor o pravomoc.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem v projednávané věci nejsou splněny podmínky
řízení o kompetenčním sporu, proto zvláštní senát návrh Českého telekomunikačního úřadu
odmítl [§4 zákona č. 131/2002 Sb. a §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 6. prosince 2011
JUDr. Pavel Vrcha
předseda zvláštního senátu