ECLI:CZ:NSS:2011:PST.30.2011:25
sp. zn. Pst 30/2011 - 25
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana
Malíka, JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: vláda, se sídlem
nábř. E. Beneše 4, Praha 1 - Malá Strana, za kterou jedná na základě pověření JUDr. Václav
Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem náměstí Hrdinů 3,
Praha 4, proti odpůrci: Národní strana, se sídlem Senovážné náměstí 23, Praha 1, v řízení
o návrhu na pozastavení činnosti politické strany,
takto:
I. Činnost politické strany Národní strana se p o z a s t a v u je .
II. Navrhovateli se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1.] Vláda (dále jen „navrhovatel“) podala dne 24. 6. 2011 u Nejvyššího správního soudu návrh
na pozastavení činnosti politické strany Národní strana (dále jen „odpůrce“) podle ustanovení
§15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnil
navrhovatel tím, že odpůrce opakovaně nesplnil zákonnou povinnost předložit Poslanecké
sněmovně výroční finanční zprávu.
[2.] Navrhovatel uvádí, že podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 1221 z 56. schůze ze dne
15. 5. 2009 ke Zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí
za rok 2008 a usnesení Poslanecké sněmovny č. 1677 ze 78. schůze ze dne 16. 4. 2010 ke Zprávě
o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2009 odpůrce
nepředložil Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu za rok 2008 a 2009 , a neučinil
tak ani dodatečně.
[3.] Proto navrhovatel žádá, aby soud činnost odpůrce pro porušení ustanovení §4 písm. a)
ve spojení s §18 zákona o politických stranách pozastavil.
[4.] Odpůrce se k návrhu na výzvu soudu nevyjádřil.
[5.] Z obsahu spisu soud konstatuje, že odpůrce nepředložil výroční finanční zprávy za roky
2008 (usnesení PS č. 1221) a 2009 (usnesení PS č. 1677).
[6.] Protože podle ustanovení §96 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ,
v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového stavu,
který tu je v době rozhodnutí soudu, vyžádal si soud od Poslanecké sněmovny aktuální informaci
ohledně předmětných výročních finančních zpráv.
[7.] Z přípisu ing. M. H., tajemnice kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR, ze dne 9. 8.
2011, č. j. KV/2.8.11/9001/302/149H, soud zjistil, že k uvedenému datu odpůrce Poslanecké
sněmovně nepředložil výroční finanční zprávy za roky 2008, 2009 a 2010.
[8.] Na základě těchto skutečností dospěl soud k následujícím závěrům.
[9.] Podle ustanovení §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet
činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění
demokratických základů státu. Z ustanovení §18 odst. 1 stejného zákona vyplývá povinnost stran
a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční
zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle ustanovení
§14 odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena,
jestliže jejich činnost je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo se stanovami.
[10.] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého zákona s. ř. s. Podle ustanovení
§96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud
podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[11.] Na základě výše uvedených skutečností soud konstatuje, že podaný návrh je důvodný,
neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně z citovaných usnesení Poslanecké sněmovny
a z vyjádření tajemnice kontrolního výboru), bylo zjištěno, že odpůrce nesplnil zákonem uložené
povinnosti, když opakovaně v zákonem stanoveném termínu nepředložil příslušnému orgánu,
tj. Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, výroční finanční zprávy, a to za roky 2008 až 2010,
a neučinil tak ani později. Odpůrce tedy nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v §18 odst. 1
zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní
a samostatný důvod, pro který může soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany.
[12.] Ze smyslu ustanovení §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace,
kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec,
anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně,
takové porušení ustanovení §18 odst. 1 zákona opodstatňuje pozastavení činnosti politické
strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995 Pl. ÚS 26/94, podle kterého strany a hnutí trvale porušující
zákon (tedy nikoli které zákon jednorázově porušily, nýbrž toto porušování má charakter
perpetuálního chování – viz znění §4 zákona) nemohou vyvíjet činnost,
neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím demokratické
základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany je v těchto případech
vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě
nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění strany.
[13.] Podle ustanovení §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí
při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem
k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li
i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v ustanovení
§15 tohoto zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany. Podle ustanovení
§14 odst. 3 zákona pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem
pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou
dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem (k tomu blíže
viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. Obn 1/2006,
in: www.nssoud.cz).
[14.] Nejvyšší správní soud proto rozhodl na podkladě návrhu oprávněného subjektu – vlády –
o pozastavení činnosti politické strany Národní strana, a to z důvodu uvedeného v ustanovení
§18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž tak učinil se souhlasem účastníků řízení
bez nařízení jednání (§51 odst. 1 s. ř. s.).
[15.] Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s., k dyž úspěšnému
navrhovateli podle obsahu spisu náklady řízení přesahující jeho běžnou činnost nevznikly
a neúspěšný odpůrce právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politická strana je o p r á v n ě n a podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění nebo jiné
rozhodnutí týkající se její činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu
soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§73 odst. 1, 2; §79 odst. 1, věta
druhá, zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 17. srpna 2011
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu