ECLI:CZ:NSS:2011:PST.37.2011:21
sp. zn. Pst 37/2011 - 21
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: vláda České republiky,
se sídlem nábř. E. Beneše 4, Praha 1 - Malá Strana, za kterou jedná na základě pověření
JUDr. Václav Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem ná městí
Hrdinů 3, Praha 4, proti odpůrci: 4 VIZE – www.4vize.cz, se sídlem Máchova 685, Velké
Přílepy, o návrhu na pozastavení činnosti politické strany,
takto:
I. Činnost politické strany 4 VIZE – www.4vize.cz se p o z a s t a v u je .
II. Navrhovateli se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 18. 10. 2011 doručen návrh vlády
České republiky (dále jen „navrhovatel“) na zahájení řízení o pozastavení činnosti politické strany
4 VIZE – www.4vize.cz (dále jen „odpůrce“). Tento návrh, podaný v souladu s ustanovením §15
odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále
též „zákon o politických stranách“), navrhovatel odůvodnil tím, že odpůrce opakovaně (za roky
2007, 2008 a 2009) nesplnil svoji zákonnou povinnost každoročně předložit Poslanecké
sněmovně výroční finanční zprávu v úplnosti stanovené zákonem a za rok 2010 vůbec
(§18 odst. 1 zákona o politických stranách). Proto se navrhovatel domnívá, že činnost odpůrce
je v rozporu s ustanovením §4 písm. a) zákona o politických stranách a navrhuje pozastavit
jeho činnost. Navrhovatel k návrhu přiložil usnesení Poslanecké sněmovny č. 1677 z 78. schůze
konané dne 16. 4. 2010 ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran
a politických hnutí za rok 2009, a č. 474 ze 16. schůze konané dne 5. 5. 2011 ke zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2010.
[2] Odpůrce se i přes výzvu soudu k návrhu na pozastavení činnosti nevyjádřil.
II.
Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[3] Nejvyšší správní soud na základě provedených skutkových zjištění dospěl k závěru,
že návrh na pozastavení činnosti odpůrce je v projednávaném případě důvodný.
[4] O návrhu soud rozhodl v souladu s ustanovením §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, neboť navrhovatel
s takovým záměrem soudu nevyjádřil nesouhlas.
[5] Z obsahu spisu, zejména pak z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1677 a č. 474 a z kopií
výročních finančních zpráv za předmětné roky soud zjistil, že odpůrce nepředložil výroční
finanční zprávy za roky 2007, 2008 a 2009 v úplnosti stanovené zákonem a za rok 2010 vůbec.
Vzhledem k tomu, že podle §96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí
soudu, vyžádal si zdejší soud před rozhodováním v této věci aktuální údaje týkající
se odpůrce od Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny. Ze sdělení Ing. M. H.,
tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR, ze dne 7. 12. 2011,
čj. KV/7.12.11/14174/388/224H, plyne, že k uvedenému datu odpůrce Poslanecké sněmovně
nepředložil výroční finanční zprávy za roky 2007, 2008 a 2009 v úplnosti stanovené zákonem
a za rok 2010 vůbec.
[6] V této souvislosti považuje Nejvyšší správní soud za nezbytné zdůraznit , jak již učinil
např. i ve svém rozhodnutí ze dne 6. 4. 2005, čj. Pst 2/2003-69 (publ. pod č. 586/2005 Sb. NSS;
všechna zde uvedená rozhodnutí NSS dostupná na www.nssoud.cz), že nesplnění povinnosti
stanovené v §18 odst. 1 zákona o politických stranách představuje zvláštní a samostatný důvod,
pro který může zdejší soud rozhodnut o pozastavení činnosti politické strany (hnutí).
Od takto vysloveného právního názoru přitom Nejvyšší správní soud neshledal důvod odchýlit
se ani v projednávané věci.
[7] Podle ustanovení §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíj et
činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění
demokratických základů státu. Z ustanovení §18 odst. 1 stejného zákona vyplývá povinnost stran
a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční
zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až e) tohoto ustanovení. Podle ustanovení §14
odst. 1 cit. zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich
činnost je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo se stanovami.
[8] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého s. ř. s. Podle ustanovení §96 s. ř. s.
rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud podle skutkového
stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[9] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně z citovaných usnesení
Poslanecké sněmovny), bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené povinnosti,
když opakovaně v zákonem stanoveném termínu nepředložil příslušné mu orgánu, tj. Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republiky, výroční finanční zprávy, a to za roky 2007, 2008 a 2009
v úplnosti stanovené zákonem, a za rok 2010 vůbec, a neučinil tak ani později. Odpůrce tak
nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách,
přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může
Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany.
[10] Ze smyslu ustanovení §14 odst. 1 zákona o politických stranác h je zřejmé, že za situace,
kdy politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec,
anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně,
takové porušení ustanovení §18 odst. 1 zákona o podstatňuje pozastavení činnosti politické
strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/94 ze dne 18. 10. 1995 (N 62/4 SbNU 113; 296/1995 Sb.;
dostupné na http://nalus.usoud.cz), podle kterého strany a hnutí trvale porušující zákon (tedy
nikoli které zákon jednorázově porušily, nýbrž toto porušování má charakter perpetuálního
chování – viz znění §4 zákona) nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným
porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím demokratické základy státu. Smyslem
institutu pozastavení činnosti politické strany je v těchto případech vytvořit právní rámec
pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému
podání návrhu na rozpuštění strany. Podle ustanovení §14 odst. 2 zákona o politických stranách
totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění
stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu
jednoho roku.
[11] Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány
uvedené v ustanovení §15 tohoto zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany.
Podle ustanovení §14 odst. 3 zákona p okud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu,
který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí
za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným
orgánem (k tomu blíže viz usnesení NSS ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. Obn 1/2006).
III.
Závěr a náklady řízení
[12] Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s., neboť neúspěšný
odpůrce právo na náhradu nákladů řízení nemá a úspěšný navrhovatel náhradu nákladů výslovně
nepožadoval a v této souvislosti mu žádné náklady řízení přesahující rámec jeho běžné činnosti
ani nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
Politická strana je o p r á v n ě n a podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o pozastavení její činnosti není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti
dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má
odkladný účinek (§73 odst. 1, 2; §79 odst. 1 věta druhá zákona
č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 15. prosince 2011
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu