ECLI:CZ:NSS:2012:2.AS.3.2012:14
sp. zn. 2 As 3/2012 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce M. L.,
proti žalovanému Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie Pardubického
kraje, se sídlem Pardubice, Na Spravedlnosti 2516, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 30. 11. 2011, č. j. 52
A 28/2011 – 34,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 15. 6. 2011se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by krajský soud
zrušil rozhodnutí Policie ČR, Krajského ředitelství Pardubického kraje, Územního odboru Ústí
nad Orlicí, Obvodního oddělení Letohrad, o uložení blokové pokuty v blokovém řízení ze dne
22. 6. 2010, č. j. KRPE-10833/PŘ-2010-171118 (č. bloku NA/2007 1717493), a vrátil věc
žalovanému k dalšímu řízení. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, usnesením
ze dne 30. 11. 2011, č. j. 52 A 28/2011 – 34, řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku,
s odkazem na ustanovení §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů. Proti tomuto usnesení byla dne 8. 12. 2011 podána kasační stížnost, kterou
žalobce (dále jen „stěžovatel“) vzal svým podáním ze dne 24. 1. 2011 v plném rozsahu zpět.
Podle §37 odst. 4 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) může navrhovatel vzít svůj
návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.
Podle §47 písm. a), věty před středníkem s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel vzal svou kasační stížnost zpět ještě před tím,
než o ní bylo zdejším soudem rozhodnuto, postupoval Nejvyšší správní soud dle shora
citovaných ustanovení, ve spojení s §120 s. ř. s., a řízení o kasační stížnosti zastavil.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 3
s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s. Dle prvně zmiňovaného ustanovení nemá žádný z účastníků
právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však
navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro
uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož
ke zpětvzetí kasační stížnosti nedošlo z důvodů uvedených ve větě druhé citovaného ustanovení,
postupoval Nejvyšší správní soud dle obecného pravidla vyjádřeného ve větě první a rozhodl
proto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů kasačního řízení.
Pro úplnost je vhodné poznamenat, že Nejvyšší správní soud nevyzýval stěžovatele
ke splnění jeho poplatkové povinnosti za řízení o kasační stížnosti. V souladu s ustálenou
judikaturou totiž v případech, kdy je předmětem kasační stížnosti posouzení zákonnosti
rozhodnutí o zastavení řízení před krajským soudem, které bylo důsledkem nezaplacení soudního
poplatku za řízení o žalobě, by opětovné trvání jak na podmínce uhrazení poplatku pro toto
řízení, tak i na podmínce povinného zastoupení, ve svém důsledku znamenalo jen další řetězení
téhož problému, což by popíralo smysl samotného řízení, a zároveň by nesvědčilo ani zásadě
hospodárnosti a rychlosti řízení, která se obecně uplatňuje ve vztahu k výkonu celé veřejné správy
(viz například rozsudek zdejšího soudu ze dne 13. 9. 2009, č. j. 9 As 43/2007 - 77, dostupný
z www.nssoud.cz).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. února 2012
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu