ECLI:CZ:NSS:2012:7.AO.4.2010:153
sp. zn. 7 Ao 4/2012 - 153
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci navrhovatelů: A) VODA
Z TETČIC, o. s., se sídlem Hybešova 178, Tetčice, B) P. S., C) Z. F., D) S. J., E) M. C., F)
Obec Tetčice,Palackého 177, Tetčice proti odpůrci: Město Rosice, se sídlem se sídlem
Palackého náměstí 13, Rosice o návrhu na zrušení částí 4.06 a 4.07 změny č. IV územního plánu
sídelního útvaru Rosice vydané formou opatření obecné povahy č. 1/2010 Zastupitelstvem města
Rosice dne 24. 6. 2010,
takto:
I. Návrh navrhovatele A) se odmítá .
II. Návrh navrhovatelů B) až F) se zamítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
Obsah návrhu
Navrhovatelé se domáhají zrušení opatření obecné povahy č.1/2010 (dále jen „OOP“)
změny č. IV. územního plánu sídelního útvaru Rosice, schváleného usnesením Zastupitelstva
města Rosice dne 24. 6. 2010, které nabylo účinnosti dnem 10. 7. 2010, a to v částech 4.06 a 4.07
bod 2. V části 4.06 byl změněn územní plán tak, že z textu „Lokality navržené změnou č. II ÚPNSÚ
Rosice budou napojeny na stávající rozvodnou síť a jsou podmíněny posílením systému z VOV.“ byla
vypuštěna část „jsou podmíněny posílením systému z VOV.“ a v části 4.07 bod 2. byl text „2) Nová
výstavba objektů bude respektovat prostorové a objemové měřítko stávající zástavby a nesmí vytvářet dominanty.“
nahrazen textem „2) V nové výstavbě bude umožněno vytváření takové výšky stěn objektů, aby odstup staveb
byl roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb okna
obytných místností.“
Aktivní legitimaci k podání návrhu odvozují navrhovatelé A), D) až F) z toho, že změnou
části 4.06 o vypuštění závazné podmínky podmiňující výstavbu v Rosicích posílením systému
vodou z Vírského oblastního vodovodu (dále jen „VOV“) může být významně ohroženo jejich
právo na pravidelné zásobování pitnou vodou, protože ve svém důsledku se zvýší čerpáni vody
ze zdroje Tetčice. Povaha změny části 4.06 napadeného OOP skýtá dostatek důvodů k tvrzení,
že k dotčení práva všech navrhovatelů skutečně může dojít, a to nejen ve smyslu
procesněprávním, ale především hmotněprávním. Navrhovatelky B) a C) svoji aktivní legitimaci
odvozují z toho, že změna části 4.07 týkající se prostorových regulativů v centrální zóně a v ploše
bydlení v části Palackého náměstí V Rosicích se dotkne jejich práv na pohodu bydlení a může mít
negativní vliv na hodnotu jejich nemovitostí.
Navrhovatelé vyjádřili přesvědčení, že je-li vydání OOP vázáno na splnění zákonných
podmínek, musí být obsahem jeho odůvodnění také posouzení, zda byly splněny. Podle jejich
názoru byl proces pořizování změny OOP zahájen vlastně dvakrát. Poprvé se vyjadřoval
navrhovatel A) již 22. 12. 2008 na základě oznámení Městského úřadu Rosice (dále jen „MěÚ
Rosice“) o zahájení projednání návrhu zadání změny č. IV., které bylo z nějakých, navrhovatelům
neznámých, důvodů zřejmě zrušeno. Podruhé se vyjadřoval dne 13. 7. 2009 na základě oznámení
MěÚ Rosice o zahájení projednání návrhu zadání změny č. IV. Navrhovatel A) vždy poukazoval
na požadavky zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“),
a na skutečnost, že chybí řádné zdůvodnění změny části 4.06. Proto se navrhovatelé domnívají,
že zpráva o uplatňování územního plánu zpracována nebyla a zastupitelstvo ji neschválilo. Pokud
je tomu tak je, může tato skutečnost výrazně ovlivnit posouzení, zda celý proces přípravy
a vydání změny územního plánu probíhal podle zákona, např. podle ust. §55 odst. 2 stavebního
zákona. Podle ust. §173 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„správní řád“), musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Jeho specifický obsah je
blíže určován řadou ustanovení (např. §172 odst. 4, 5, §68 odst. 3 užitý přiměřeně podle §174
odst. 1). I v odůvodnění opatření obecné povahy je tak nutno uvést důvody výroku, podklady
pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních
předpisů. Rozhodně nepostačí pouhé tvrzení o splnění podmínek bez uvedení úvah, proč tomu
tak je. Obsah odůvodnění je také určen stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy,
zejména vyhláškou č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhl. č. 500/2006 Sb.“). Požadavky tohoto právního předpisu odůvodnění napadeného OOP rozhodně nesplňuje,
když nesplnilo požadavky přílohy č. 5 a 7 citované vyhlášky. Není dodrženo členění ani názvy
odstavců odůvodnění a ani obsah neodpovídá požadavkům příloh. Napadené OOP z těchto
důvodů vykazuje známky nepřezkoumatelnosti.
Dále navrhovatelé namítali, že v zadání nebyly vyžadovány varianty řešení a nebyl
stanoven požadavek na zpracování konceptu. Zadání změny územního plánu nemůže uvedené
povinnosti ovlivnit, protože jsou stanoveny v ust. §55 stavebního zákona. Zejména odst. 2
citovaného ustanovení zmiňuje vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Změna územního
plánu respektuje schválené zadání včetně připomínek vznesených dotčenými orgány,
organizacemi a veřejností. Připomínky veřejnosti byly kompletně odmítnuty. Jedna z připomínek
byla dokonce ze zákona námitkou. U lokality 4.07 byl požadavek na novou prostorovou regulaci
s umožněním vytvoření dominantních prvků o výšce 7 až 8 nadzemních podlaží v ploše
maximálně 30% půdorysné plochy nestanovován v tomto znění, ale je uveden do souladu
s ust. §25 odst. 4 vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných
požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhl. č. 501/2006“).
Uvedená regulace je pro cíle a úkoly územního plánování naprosto bezcenná, a dokonce velmi
nebezpečná. U lokality 4.07 je dále respektována podmínka prověření lokality územní studií. Již
v době přípravy, a zejména v době vydání změny, bylo pořizovateli i vydavateli prokazatelně
známo, že v území je vydáno územní rozhodnutí pro stavbu Polyfunkčního domu Rosice, aniž by
lokalita byla prověřena územní studií.
Dalším nedostatkem napadeného OOP je rozpor mezi texty odůvodnění. Jedná se
o rozpor textu „Zdůvodnění koncepce dopravní a technické infrastruktury“ na str. 6, kde je
uvedeno „Propojení vodovodního systému Rosice a prameništěm Říčany v Okrouhlíku se ruší“
a textem na str. 14 nahoře, kde je uvedeno „Propojení vodovodního systému Rosice
s prameništěm Říčany v Okrouhlíku se ruší.“ Jako důkaz rozporů a důkaz o možném záměru
obejít územně plánovací dokumentaci navrhovatelé označili územní rozhodnutí stavby “Havarijní
napojení SV Říčany-Ostrovačice na SV Ivančice-Rosice“, vydané MěÚ Rosice dne 7. 12. 2009,
č. j. MR-S 10832/09-OSU-Nov-10, které umísťuje stavbu, jež se podle odůvodnění OOP ruší.
K procesu vypuštění propojení skupinových vodovodů z OOP navrhovatelé dále uvedli,
že pořizovatel svolal na 29. 4. 2010 veřejné projednání. Navrhovatel A) podal písemné
připomínky, které byly jistým způsobem v odůvodnění vypořádány. Přesto, že ust. §52 odst. 3
stavebního zákona stanoví, že k později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám
se nepřihlíží, byla dne 7. 6. 2010 přijata žádost Svazku vodovodů a kanalizací Ivančice (dále jen
„SVaK“) datovaná dnem 3. 6. 2010 a žádaná změna byla bez dalšího provedena.
Podle stavebního zákona však bylo nutno přiměřeně zopakovat postup vydávání změny č. IV
územního plánu. Důkazem provedené změny je výše uvedený rozpor mezi texty odůvodnění
na str. 6 a 14. I v případě argumentu odpůrce, že ke zrušení propojení vodovodního systému
Rosice s prameništěm Říčany v Okrouhlíku došlo na základě připomínek veřejného projednání,
jedná se o úpravu návrhu změny územního plánu a zrušení propojení má zcela jistě také charakter
částečného přepracování návrhu změny. Obě tyto skutečnosti vyžadovaly postup podle ust. §53
stavebního zákona.
Navrhovatelé tvrdí, že zákonem stanovený postup řízení byl hrubě porušen. Změna 4.06
je takového charakteru, že bylo zapotřebí vyhodnotit vliv této změny na udržitelný rozvoj území
s důrazem na možný další přirozený rozvoj sousedních obcí. Zvýšená potřeba pitné vody
z důvodu nové výstavby v Rosicích (až 634 bytů ) bude mít při nedostatku zdrojů vody vždy vliv
na území, které přesahuje k. ú. města Rosice. Toto vyhodnocení však provedeno nebylo.
V odůvodnění napadeného OOP jsou v oddílu 8. na str. 7 v podstatě pouze odkazy na nějaké
další dokumenty a popis některých chybných postupů. To nesplňuje požadavky přílohy č. 5 vyhl.
č. 501/2006 Sb. Není dodrženo členění, názvy odstavců, zejména však chybí obsah, zejména
podle písmen D.I až D.IV, E. a F.I,II. Právě tento chybějící obsah považují navrhovatelé za zcela
zásadní a zde zvláště poukazují na nepřezkoumatelnost OOP. Není jim jasné, proč vyhodnocení
vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území nebylo projednáno v Radě obcí podle
ust. §50 odst. 3 stavebního zákona. Vypuštění závazného regulativu o posílení vodovodního
systému vodou z VOV, které umožní rozvoj Rosic, ale může pro nedostatek vody znemožnit
rozvoj sousedních obcí, takové projednání zcela určitě vyžadovalo. Splnění zákonných podmínek
v odůvodnění prokázáno nebylo, a ani být nemohlo, protože je s nimi ve výrazném rozporu.
Zákonem stanovený postup řízení tak byl hrubě porušen a napadené OOP bylo vydáno
v rozporu se zákonem.
Navrhovatelka B) část 4.07 napadla změnu č. IV územního plánu také z toho důvodu,
že byla významným způsobem zkrácena její zákonná práva podat opravné prostředky. Podanými
námitkami vyjádřila zcela jasně nesouhlas s nově stanovenými regulacemi, a přesto odůvodnění
napadeného OOP neobsahuje rozhodnutí o jejich námitkách. Námitky byly označeny
jako připomínky, které byly navíc odmítnuty s tím, že se věcně týkají pouze vedeného územního
řízení Polyfunkčního domu Rosice. Z podaných námitek je však bez nejmenších pochybností
jasné, že se týkaly právě změny č. IV územního plánu. Podle navrhovatelky B) je změna
regulativů tak zásadního charakteru, že se fakticky jedná o nově vymezenou plochu, i když se
slovní popis funkčního vymezení plochy nezměnil. Změna prostorových regulativů v centrální
zóně a v ploše bydlení v části Palackého náměstí je pro potřeby a cíle územního plánování
naprosto bezcenná a velmi nebezpečná. Navrhovatelka B) tímto návrhem brání svá práva na
zachování intimity a pohody bydlení. Ve štítu dotčené nemovitosti navrhovatelek B) a C) žádná
okna nejsou, a pokud vlastník sousedních pozemků do protilehlé stěny nové stavby také neumístí
okna, může na hranici těchto nemovitostí vyrůst dominantní stavba. Navíc ust. §25 odst. 4 vyhl.
č. 501/2006 Sb. je velmi nevhodné k užití pro regulaci v územním plánování. Jeho minimální
požadavky jen těžko naplní základní úkoly územního plánování vyjádřené obecně v jeho odst. 1,
zejména požadavek na zachování kvality prostředí. Nově navržená regulace je v zásadním
rozporu s ust. §19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. Stanovisko pořizovatele uvedené
v odůvodnění zcela chybně odmítá námitky navrhovatelky B), ale jeho poslední věta uvádí
pro rozhodování soudu zásadní informaci: “Stavební úřad posuzoval soulad stavby s platným ÚPNSÚ
Rosice včetně změny č. I, č. II a č. III.“ Proč je tedy nutné měnit regulativy platné pro lokalitu 4.07,
když stavebním úřadem umístěná stavba Polyfunkčního domu Rosice splňuje regulace podle
územního plánu platného před napadenou změnou č. IV? Palackého náměstí je nejvýše
položeným územím města Rosice a vliv dominantní stavby na ráz místa samého by byl
katastrofální. Lze také připomenout, že vliv stavby na krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném
území, pokud je stavba v souladu s požadavky územního plánu. Navrhovatelka B) proto prosí
Nejvyšší správní soud, aby velmi citlivě zvážil, do jaké míry jsou její argumenty důvodné s tím,
že brání pouze svoje práva a nijak nenapadá právo souseda realizovat na svých pozemcích
výstavbu. Jejím cílem je prosadit do změny územního plánu takové regulace, které budou
vyhovovat potřebám rozvoje města, ale zároveň dostatečně ochrání její práva plynoucí
z vlastnictví nemovitosti. Navrhovatelka B) také poukázala na rozsudek Nejvyššího správního
soudu sp. zn. 2 Ao 2/2007 ohledně názoru Ústavního soudu na mezující sousedství.
Pro navrhovatele je nepochopitelné také to, že v obou zahájených projednáních návrhu,
jak v roce 2008, tak v roce 2009, byl vždy součástí návrhů v odstavci 4.06 text - bude vypuštěna
formulace - “ a jsou podmíněny posílením systému z VOV“. Přesto na internetu našli výpis z usnesení
zastupitelstva ze dne 6. 8. 2009 (zápis 28/2009) o schválení návrhu změny a doplnění textu
návrhu změny: 3. Schvaluje a) zadání změny č. IV ÚPNSÚ Rosice s tím, že v bodě 4.06 - změna koncepce
zásobo vání vodou, odst. 1, je nutné doplnit větu “a je podmíněna posílením systému“. Je otázkou, co mělo
zastupitelstvo vlastně na mysli a zda tím nedošlo k zásadnímu omylu pořizovatele. Ať již byl text
o vypuštění formulace „a jsou podmíněny posílením systému z VOV“ součástí původního
návrhu při zahájení projednání nebo byl doplněn později, v každém případě o změně č. IV
územního plánu rozhodlo Zastupitelstvo města Rosice. Podle názoru navrhovatelů však
zastupitelstvo obce zásadně nemůže rozhodovat o věcech, které přesahují hranice jeho místní
působnosti. Regulační podmínka plně respektuje nedostatek pitné vody v celém území
vodovodního systému Ivančice - Rosice, to znamená v území, které velmi výrazně překračuje
katastrální hranice města Rosice, a tím územní hranice působnosti Zastupitelstva města Rosice. Je
to závazná regulace nadmístního významu. Rozvoj jedné obce nesmí v žádném případě brzdit
přirozený rozvoj jiné obce. Tato zcela základní teze byla v územním plánu respektována právě
zrušenou podmínkou využití ploch pro bytovou výstavbu. Důkazem o skutečně plánované
bytové výstavbě v Rosicích mohou být vydaná územní rozhodnutí a vodoprávní povolení.
Některá tato povolení byla vydána v rozporu právě s podmínkou využití těchto ploch posílením
vodovodu vodou z VOV. Navrhovatelé s poukazem na konkrétně označená územní rozhodnutí
a vodoprávní povolení uvedli, že se jedná celkem zatím o stavbu 634 bytových jednotek, které
svým možným objemem asi 1270 obyvatel reprezentují více jak celou obec Tetčice s asi tisícem
obyvatel. O nedostatku vody v celém území přitom nemůže být sporu, když provozovatel
vodovodního systému Vodárenská akciová společnost, a.s. (dále jen“VAS, a.s.“) v rámci
připomínkování změny č. IV. územního plánu napsal ve stanovisku, že „Vzhledem k napjaté bilanci
zdrojů vody a potřeby vody ve SV Ivančice - Rosice je do zlepšení této situace v celém rozsahu skupinového
vodovodu povolováno pouze napojení nových spotřebitelů (obyvatel) domovními přípojkami na stávající uliční
vodovodní řady a kladná stanoviska k nové občanské vybavenosti jsou posuzována podle nároků na potřebu vody.
Prodlužování a výstavba nových uličních zásobovacích řadů pro nové lokality výstavby se nepovoluje a do vydaných
souhlasů nepočítáme lokality, které byly jako celek v územním řízení odsouhlasené, ale nemají k dnešnímu dni
vydané stavební povolení. Toto se týká všech lokalit obsažených v UPN SÚ i jeho změnách. Toto stanovisko bude
přehodnocované na základě povolování staveb zajišťujících navýšení využitelné kapacity zdrojů SV Ivančice -
Rosice.“
V souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 23009,
sp. zn. 1 Ao 1/2009 - 185 [odst. 66-68] navrhovatelé tvrdí, že při hodnocení, zda se jedná
o změnu nadmístního významu, není možno použít perspektivu pohledu omezenou
na regulované území obce, nýbrž je nutno vycházet z funkčního ovlivnění sousedních obcí
a z toho, zda toto ovlivnění je skutečné a podstatné. Významnou známkou nasvědčující tomu,
že jde o takové ovlivnění, je i to, že navrhovatel F) uplatňoval při přípravě a projednáváni
napadeného OOP opakovaně nesouhlasné stanovisko. Podle navrhovatelů nemůže odpůrce
změnou územního plánu vypustit závaznou podmínku užití ploch k nové výstavbě, podmínku
posílení vodovodního systému vodou z VOV jako celek. Je povinen ji ponechat, nebo nanejvýše
změnit, ve smyslu podmínění použití ploch pro výstavbu jmenováním nových zdrojů pitné vody,
a to až po dokončení a zprovoznění jejich staveb. Zpráva o projednání návrhu OOP ze dne
3. 2. 2010 uvádí: “Z těchto závažných důvodů přesahujících svojí důležitostí správní území jednoho města nebo
jedné obce se připomínkám sousední obce Tetčice nevyhovuje.“ Pořizovatel se při odůvodnění odmítnutí
připomínek navrhovatele F) opřel o skutečnost, že zajištění dostatku vody do vodovodního
systému skutečně přesahuje správní území jednoho města. Kromě jiných věcných důvodů
uvedených v tomto návrhu také tento text považují navrhovatelé za zásadní důkaz, že závazná
podmínka o nutnosti posílení vodovodního systému vodou z VOV, je závaznou regulací
nadmístního významu, která vždy přesahovala územní hranice Rosic. Pokud odpůrce rozhodl
o jejím vypuštění, zcela zásadně přestoupil meze své místní působnosti a meze svých pravomocí.
Podle judikatury sp. zn. 1 Ao 2/2008, 2 Ao 2/2007 jde o působnost prostorovou.
Přímo hrozivý se však navrhovatelům jeví další údaj shodně uvedený ve Zprávě
o projednání návrhu OOP i v napadeném OOP “… do systému SV Ivančice - Rosice dosud nebyla
přivedena voda z Vírského oblastního vodovodu (VOV) a podle vyjádření investora VOV, z důvodu nedostatku
finančních prostředků po dobu nejméně 10 let nebude voda z VOV přivedena. Ve SV Ivančice - Rosice je v
současné době nedostatek vody, který se musí řešit již v současné době.“ Oba hydrovrty HV1 a HV11 jsou
podle Zprávy ... i Opatření... náhradou za povrchové zdroje vody Bobrava a Bílá voda, které
nebudou dále užívány. Navíc, protože množství a kvalita vody z těchto vrtů se v době vydání
OOP teprve vyhodnocovala, nebyla jistota, že budou skutečně funkční jako zdroj pitné vody.
To znamená, že vodovodní systém fakticky nebude posílen vodou z nových zdrojů, ale může
o zdroje dokonce přijít. Pak je zde velmi reálná možnost, že realizací jenom části z 634
plánovaných bytů bude v celém území vodovodního systému takový nedostatek pitné vody, který
znemožní rozvoj sousedních obci. Touto zcela reálnou a hrozivou variantou vývoje se OOP
nikde nezabývalo.
Navrhovatelé D) a E) jako vlastníci nemovitého majetku přímo ovlivněného změnou části
4.06 tvrdí, že hromadná výstavba bytových jednotek v Rosicích bude po zrušení regulace příčinou
pokračujícího rostoucího tlaku na zkapacitnění vodního zdroje v centru Tetčic, který začal v roce
2007. Jako důkaz o nepopiratelné snaze o zkapacitnění tohoto zdroje vody navrhli konkrétně
označená správní řízení. Navrhovatel F) s občany bydlícími na ulici Tyršova prosadili svůj
nesouhlas a správní řízení byla usneseními ze dne 23. 4. 2007 zastavena. Tlak však pokračoval,
a to zahájením zjišťovacího řízení a následně vedeným řízením EIA o posouzení vlivu záměru
rozšířit vodní zdroj Tetčice ze dvou čerpacích vrtů na vrty čtyři a navýšení množství čerpaných
vod. Přes výrazný odpor navrhovatelů A) a F) a občanů bylo k záměru vydáno souhlasné
stanovisko. Několik roků po zahájení provozu (asi 1987) vodního zdroje Tetčice došlo
k poruchám více staveb rodinných domů, sokolovny a mateřské školy na ulici Tyršova.
Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že je právem vlastníků nemovitého majetku požadovat, aby byly
řádně vyhodnoceny veškeré vlivy změny na udržitelný rozvoj území, včetně dopadů zrušení
závazné regulace výstavby přivedením vody z VOV do území sousedních obcí. Změna územního
plánu musí respektovat údaje z ukončených nebo probíhajících územních rozhodnutí.
Navrhovatelé výše uvedenými údaji dostatečně prokázali záměr čerpat vodu právě v blízkosti
jejich pozemků a staveb. Záměr je bez nejmenších pochybnosti prokázán proběhlým řízením
EIA a posléze vydaným souhlasným stanoviskem. Řízení EIA nevyloučilo možnost poruch
nemovitostí navrhovatelů, když pouze navrhlo způsob budoucího řešení vzniklých poruch. Celou
dokumentaci řízení EIA spolu s posudkem a závěrečným stanoviskem Krajského úřadu
Jihomoravského kraje (dále jen „KÚ JMK“) navrhli navrhovatelé jako důkaz k jimi tvrzeným
skutečnostem. Nechtějí znemožnit výstavbu, a tím rozvoj města Rosice. Jde jim pouze o to,
podmínit novou hromadnou výstavbu bytů zprovozněním nových zdrojů pitné vody, které by
plnohodnotně nahradily dosud nedostupný VOV a přitom neohrozily stavby na ulici Tyršova
v Tetčicích. Úplné vypuštění regulující podmínky změnou 4.06 napadají jako protizákonné,
protože nerespektuje cíle ani úkoly územního plánování z hlediska širšího území a je s nimi
ve výrazném rozporu. V této souvislosti navrhovatelé opět poukázali na názor vyslovený v závěru
judikátu Nejvyššího správního soudu sp.zn. 2 Ao 2/2007.
II.
Doplnění návrhu
K části 4.06 ohledně nedostatku vodních zdrojů v území je nutno podle navrhovatelů
zdůraznit několik skutečností. Voda z povrchových vodních zdrojů, říčky Bobrava a Bílá voda, je
neustále znečišťována splašky a chemickými látkami. MěÚ Rosice vydal dne 5. 5. 2010
rozhodnutí, kterým povoluje vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Do říčky Bobrava
tak přímo vytékají veškeré tekuté odpady z obce Rudka. Navíc do ní dlouhodobě vytékají
odpadní vody z obce Říčky, přičemž čistička odpadních vod je v této obci naprosto nefunkční.
Ochranné pásmo vodních zdrojů Bobrava a Bílá voda zasahuje asi tříkilometrový úsek dálnice Dl.
Správní rozhodnutí o stanovení tohoto ochranného pásma ze dne 29. 7. 1988,
č. j. VLHZ 1069/88-H zakazuje používat na silnicích chemické rozmrazovací prostředky, a to
včetně dálnice Dl. MěÚ Rosice však každoročně povoluje z této podmínky výjimku. Navrhovatel
A) byl účastníkem posledního řízení, v němž MěÚ Rosice rozhodnutím ze dne 7. 12. 2009,
č. j. MR-S l0197/09-OZP/9 opětovně udělil za naprosto neuvěřitelných podmínek výjimku. Toto
správní řízení je zejména důkazem, že o tomto stavu vodního toku Bílá voda tento úřad v době
přípravy napadeného OOP věděl. Všechny výše uvedené skutečnosti jsou důkazem že používání
povrchových zdrojů Bobrava a Bílá voda bude muset být ukončeno z důvodu znečištění vod, a to
za plného vědomí pořizovatele. Nejistá možnost použití nových vrtů HV1 a HV11 v době vydání
OOP znamená, že argumentace v něm uvedená na str. 13 „posílení stávajících vodních zdrojů na straně
SV Ivančice-Rosice o vrty HV1 a HV11…“ nemohla být podložena žádnými věcnými argumenty
nebo důkazy a její použití v odůvodnění je známkou zvůle vrchnostenské správy. Odpůrce byl
povinen vyhodnotit i možnou variantu, kdy povrchové vodní zdroje Bobrava a Bílá voda
nebudou z výše uvedených důvodů funkční, a ani průzkumné, v době vydání změny právě
vyhodnocované, hydrovrty HV1 a HV11 nebude možné použít jako zdroje pitné vody. Důležitá
může být také skutečnost, že mezi podklady vydaného územního rozhodnutí ze dne 9.12.2009,
č.j. MR-S 10833/09-OSU-Nov-13 stavby “Intenzifikace ÚV Rosice, vrt HV1 a HV11“, není
žádné vyhodnocení možnosti použít vrty jako zdroje pitné vody. V odůvodnění tohoto
rozhodnutí je uvedeno, že “Umístění stavby je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací “,
což je vzhledem k datu účinnosti napadeného OOP velmi hrubá lež. Příslušné vodoprávní řízení
o povolení odběru podzemních vod a stavby vodních děl, obou vrtů a vodovodních řadů nebylo
dosud ani zahájeno. K právnímu stavu užívání vodních zdrojů lze uvést také to, že voda ze zdroje
Tetčice byla čerpána z vrtů HV11 a HV12. Druhý z vrtů se v roce 2005 zhroutil a uvnitř jeho
ochranného pásma 1. stupně byl v červenci 2005 vybudován zcela nový vrt HV12A, který je
do dnešní doby, tj. 5 roků, v provozu bez vodoprávního povolení.
III.
Vyjádření odpůrce
Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvedl, že pokud se jedná o tvrzenou aktivní legitimaci
navrhovatelů A)), D) až E), je ve změně 4.04 řešeno zkapacitnění vodních zdrojů z nových vrtů
HV1 a HV11, které umožní zabezpečení pitné vody pro možnou budoucí výstavbu v Rosicích
bez požadavku na zvýšení odběru vody ze zdroje v Tetčicích. Nové vrty jsou situovány v lokalitě,
která nemůže ovlivnit vodní zdroj Tetčice, a tudíž nemůže mít žádný vliv na předpokládané
možné poruchy staveb na ulici Tyršova v Tetčicích.V žádném řízení nebylo prokázáno,
že v návrhu uváděné poruchy staveb v Tetčicích jsou zapříčiněny čerpáním pitné vody
z prameniště Tetčice. Změnou č. IV územního plánu není v žádném z bodů řešena změna
využití, případně zkapacitnění, vodního zdroje Tetčice, neboť tento vodní zdroj je situován
v k. ú. Tetčice a nikoliv v k.ú. Rosice. Podle názoru odpůrce navrhovatelé A), D) a E) nejsou
ve smyslu ust. §101a s.ř.s. aktivně legitimováni k podání předmětného návrhu.
Navrhovatelka B) v průběhu projednávání změny č. IV. vyjádřila nesouhlas se změnou
prostorových regulativů v lokalitě Palackého náměstí a se zrušením části textu platného územního
plánu v části 4.07 v bodě 2. V nyní podaném návrhu je opakovaně, v různých obměnách, uveden
požadavek na vypracování územní studie. Uvedená podmínka, která tvořila oporu ve prospěch
kultivované, nepředimenzované dostavby náměstí, byla nahrazena novým textem sledujícím
stejný účel precizněji formulovaným. Součástí napadeného OOP je stanovisko pořizovatele
k připomínkám navrhovatelky B), v němž je uvedeno, že se věcně týkají probíhajícího územního
řízení pro umístění stavby „Dostavba proluky na nároží Palackého náměstí a ulice kapitána
Jaroše, Polyfunkční dům Rosice“. Toto řízení je samostatným řízením, které nelze spojovat
s procesem pořizování změny územního plánu. Tvrzení, že stavební úřad v rozhodnutí
o umístění stavby nedodržel podmínku prověření možnosti zastavění lokality Palackého nám.
vypracováním územní studie, je nesprávné. Tato podmínka je platná až po nabytí účinnosti
napadeného OOP. Proto připomínce k dílčí změně 4.07 nebylo vyhověno. V návrhu na zrušení
části 4.07 OOP navrhovatelka B) tvrdí, že změna dosud platných regulativů je tak zásadního
charakteru, že se fakticky jedná o nově vymezenou plochu, i když se slovní popis funkčního
vymezení plochy nezměnil. Toto tvrzení opírá o výčet možných variant zástavby. Úpravou textu
odpůrce zpřísnil podmínky pro odstupy staveb v případě dostavby proluky, neboť pojem proluky
není v platných předpisech definován. Oproti původnímu znění územního plánu je výrazně
omezena možnost výstavby takových objektů, jaké jsou popisovány v návrhu. Navrhovatelka B)
opírá své tvrzení o různých možnostech zástavby v dané lokalitě pouze z hlediska bodu 2 změny
rozsahu textu, přičemž zcela pomíjí nově stanovený požadavek č. 7, kde je stanovena podmínka
prověřeni možnosti nové zástavby územní studii. Při jejím zpracování i při případném následném
projednávání zástavby, musí být dodrženy nejen podmínky stanovené v územním plánu,
ale i v platných právních předpisech. Připravovaná zástavba je projednávána v územním řízení,
kde stavební úřad postupuje v souladu s vyhláškou č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších
předpisů. V územním řízení je mimo jiné posuzován soulad plánované stavby s urbanistickými
a architektonickými podmínkami pro zpracování projektové dokumentace, která řeší mimo jiné
začlenění stavby do území a zachování civilizačních a kulturních hodnot v území. K tvrzení,
že námitka navrhovatelky B) byla chybně posouzena jako připomínka, odpůrce uvedl, že tato
nesplňuje podmínky stanovené v ust. §52 odst. 2 stavebního zákona.
Pokud jde o vypuštění formulace „a jsou podmíněny posílením ze systému VOV“ k tomu
odpůrce pouze ocitoval část ze Zprávy o projednání návrhu změny č. IV ze dne 3. 2. 2010
na str. 2 a 4 a popsal další průběh projednávání.
Dále uvedl, že na základě ust. §51 stavebního zákona pořizovatel požádal dne 10. 2. 2010
KÚ JMK o posouzení návrhu změny č. IV. územního plánu, který tak učinil z hlediska zajištění
koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší vztahy a sdělil, že změna je vyvolána
výhradně rozvojovými potřebami odpůrce a nemá vliv na širší územní vztahy. Návrh posoudil
také z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou
krajem s tím, z politiky územního rozvoje vydané usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009
nevyplývají pro dané území žádné požadavky. Odpůrce je součástí území okresu Brno - venkov,
pro který není dosud krajem vydaná platná územně plánovací dokumentace. Proto KÚ JMK
doporučil, aby bylo zahájeno řízení o vydání změny č. IV. územního plánu ve smyslu ust. §52
až §54 stavebního zákona. Dne 29. 4. 2010 se uskutečnilo veřejné projednání s odborným
výkladem projektanta, přičemž dokumentace byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na MěÚ
a způsobem umožňující dálkový přístup od 31. 3. do 29. 4. 2010. Do veřejného projednání
a v jeho průběhu byly uplatněny připomínky, jejichž obsah posoudil pořizovatel podle ust. §52
odst. 2 stavebního zákona. Protože toto ustanovení nebylo naplněno, i když některé připomínky
byly označeny jako námitky, byly posouzeny podle jejich obsahu jako připomínky.
Zrušením části vodovodu na propojení úpravny vody Rosice a vodních zdrojů Říčany,
jak bylo požadováno v původním návrhu dílčí změny č. 4.04, bylo akceptováno stanovisko SVaK
v dopise ze dne 3. 6. 2010. Úprava byla vyhodnocena jako nepodstatná, nevyžadující opakované
veřejné projednání.
Vzhledem k výše uvedenému je odpůrce přesvědčen, že zastupitelstvo postupovalo
v mezích své působnosti a pravomoci, napadené OOP je v souladu se zákonem a bylo vydáno
zákonem stanoveným způsobem. Proto navrhl, aby byl návrh zamítnut.
IV.
Vyjádření odpůrce
Odpůrce ve vyjádření k doplnění návrhu poukázal na to, že r ozhodnutí MěÚ, odboru
životního prostředí a další dokumenty předložené jako doplnění návrhu s podmínkou napojení
místního vodovodního systému na VOV nijak nesouvisejí. Předložená rozhodnutí nejsou
ani pravomocná, neboť navrhovatel A) proti nim podal odvolání. Řízení o povolení výjimky
z chemické údržby dálnice D1 bylo odvolacím orgánem zastaveno pro zpětvzetí návrhu. V
současné době probíhá pouze správní řízení o dodatečném povolení vrtu HV12A v prameništi
Tetčice. Z pohledu ochrany nevyužívaných ohrožených povrchových vodních zdrojů Bobrava
a Bílá voda je důležité, že obce Rudka a Říčky jsou zahrnuty v projektu výstavby kanalizace
a čističky odpadních vod. Zásobování vodou Rosic a okolních 27 obcích zabezpečuje SVaK.
Kromě vodních zdrojů uváděných v návrhu disponuje SVaK dalšími vodními zdroji propojenými
s Rosicemi skupinovým vodovodem. Dále odpůrce poukázal na to, že doplnění návrhu se týká
jiných katastrálních území než k. ú. Rosice a nevztahuje se k jádru projednávané věci.
V.
Vyjádření navrhovatele
Navrhovatelé ve vyjádření ze dne 30. 8. 2010 poukázali na to, že vyjádření odpůrce
nepřináší žádné nové informace. Přesto považovali za nutné uvést několik zcela zásadních
poznámek. Zásadní nesouhlas vyjádřili s větou „Navrhovatelem může být zásadně jen taková osoba, která
má přímý a nezprostředkovaný vztah k nějaké části území, které je územním plánem regulováno.“ Územní plán
se vždy dotýká širšího území, než které je jím regulováno. Na tuto skutečnost pamatuje ust. §50
stavebního zákona. Navrhovatel F) podal připomínky, které byly zamítnuty. Navrhovatelé
napadli část 4.06 změny č. IV územního plánu, protože nesouhlasí s vypuštěním regulační
podmínky, neboť má dopad přesahující svojí důležitostí správní území jednoho města nebo obce.
V nedávné minulosti byly vždy činěny pokusy posílit vodovodní systém Rosic z vodního zdroje v
Tetčicích, který se nachází v blízkosti rodinných domů, které jsou ve vlastnictví navrhovatelů D)
a E) a jejich statické poruchy mají přímou souvislost s čerpáním vody ze zdroje v Tetčicích,
přičemž tuto souvislost žádné řízení nevyloučilo. Odpůrce ryze účelově mění fakta již dříve
uvedená, když nyní tvrdí, že voda získaná z vrtů HV1 a HV11 umožní zabezpečení pitné vody
pro možnou budoucí zástavbu sídelního útvaru Rosice bez požadavku na zvýšení odběru vody
ze zdroje v Tetčicích. Podle ust. §184 stavebního zákona se při přezkoumání opatření obecné
povahy vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního
orgánu. Proto jakýkoli důkaz o zdrojích pitné vody nebo prokazující dostatečné množství vody
a její dobrou kvalitu z vrtů HV1 a HV11 je po vydání a účinnosti napadeného OOP nepřípustný.
Odpůrce ve svém vyjádření k připomínce k části 4.04 změny konstatuje, že jí bylo plně vyhověno,
což není pravdivé, protože vytrhl jednu věc z celku. Navrhovatel F) podal připomínky k částem
4.04 a 4.06 a pořizovatel je odmítl jako celek. Je příznačné, že odpůrce soudu zamlčel velmi
významnou skutečnost, a to zrušení územního rozhodnutí ze dne 29. 3. 2010,
č. j. MR-S 12003-09-OSU-lB pro stavbu v ploše změny 4.07. Přitom navrhovatelé se na několika
místech ve svém návrhu o tomto územním řízení zmiňují a vyjadřují obavu, že dalším krokem
stavebníka bude změna stavebního záměru a změna územního rozhodnuti, když veškeré změny
stavby budou posuzovány již podle napadeného OOP. Tato obava se nyní zcela naplnila,
protože územní rozhodnutí bylo v odvolacím řízení zrušeno. Odvolací orgán v odůvodnění
zrušujícího rozhodnutí datovaného tři dny po podání návrhu na zrušení OOP uvedl několik
důležitých skutečností, a proto jej navrhovatelé navrhli jako důkaz nezákonného postupu
stavebního úřadu. Jaké bude konečné stavební řešení nyní nelze odhadnout. Na základě všech
výše uvedených skutečností navrhovatelé důvodně namítají zcela zřejmou podjatost stavebního
úřadu. Tímto chtějí doložit celý komplex problémů, které se dotýkají části 4.07 změny č. IV
územního plánu. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že dostatečně doložili důvody pro zachování
stávající regulace. Nově stanovená regulační podmínka je totiž zcela duplicitní s ust. §25 odst. 4
věta první vyhl. č. 501/2006 Sb. Závaznost této regulace vychází přímo z právního předpisu
a musí být vždy dodržena naprosto nezávisle na textu uvedeném v územním plánu. Nová
regulace v územním plánu tak v podstatě nic nereguluje, a navíc umožní vznik dominantní stavby
v místě, které není pro vyšší stavbu, než jsou okolní stavby, vhodné. Nad zcela obecnou regulací
obsaženou v citovaném ustanovení musí v územním plánu stát regulace konkrétnější, která řeší
problémy výstavby v území. Pokud jde o tvrzení odpůrce, že námitka navrhovatelky B) nesplnila
podmínky stanovené v ust. §52 odst. 2 stavebního zákona, tato veškeré požadavky uvedené
v citovaném ustanovení splňovala, a proto s ní mělo být nakládáno jako s námitkou.
Ke stanovisku pořizovatele, že podala připomínky, které se věcně týkají územního řízení lze,
kromě skutečností uvedených již v návrhu, sdělit, že odvoláni proti územnímu rozhodnutí bylo
podáno samostatně v odvolací lhůtě. Pokud jde o předmětné podání, má šest odstavců, dole
údaje o vlastnických vztazích a údaje o území dotčeném námitkami. Žádný právní předpis
nestanoví, jaký musí být slovní obsah námitek. Podání navrhovatelky B) sice vykazuje drobné
formální nedostatky (ve věci uvedené „připomínky“ a zároveň „námitky“) a také slovní formulace
mohly lépe vyhovovat zákonné terminologii správního řádu a stavebního zákona, ale zákon,
zejména správní řád v ust. §37 odst. 3, počítá s tím, že dotčené osoby nemusí být odborně
nadány v právní oblasti. Pořizovatel změny č. IV územního plánu podání navrhovatelky B)
vyhodnotil zcela chybně, protože územním řízením se zabývají pouze dvě věty v odstavci 5. Tím
přestoupil meze správního uvážení, když je vyhodnotil jako připomínku. Zásadní chybou
správního orgánu tak byla navrhovatelka B) zbavena práv, která vyplývají ze zákona.
Spis MěÚ Rosice podle navrhovatelů obsahuje navíc několik dalších podivností. Záznam
z veřejného projednání je s velkou pravděpodobností antidatován. Veřejné projednání návrhu
se konalo dne 29. 4. 2010. ale záznam o něm je ve sběrném archu datován až 14. 6. 2010. Přitom
ust. §22 odst. 2 stavebního zákona stanoví, že o průběhu veřejného projednání vede pořizovatel
písemný záznam. Časová disproporce pořízení záznamu se skutečností, že je datován
až po žádosti o změnu vyznačení trasy vodovodu (doručená 7. 6. 2010) donutily navrhovatele
se záznamem podrobněji zabývat. Stanovisko pořizovatele k připomínce navrhovatele A) je
poměrně obsáhlé na to, aby mohlo byt zpracováno v tak minimální době, kterou měl pořizovatel
k dispozici. Připomínka byla podána 29. 4. 2010 ve 13:17 h a veřejné projednání bylo svoláno
na 14:00 h. Navrhovatelé si proto myslí, ze stanoviska pořizovatele byla do textu záznamu
z veřejného projednání umístěna dodatečně. Zcela jednoznačným a p římým důkazem
o antidatování záznamu je text na str. 7, kde jsou pokyny pro úpravu a doplněni řešení.
Na tomtéž listu je uvedeno datum 29. 4. 2010 a podpis oprávněné osoby. Požadavky na změnu
trasy doručené dne 7. 6. 2010 se v žádném případě nemohly dostat do záznamu z veřejného
projednání konaného dne 29. 4. 2010. Na veřejném projednání pořizovatel ještě neměl
předmětnou žádost, ani jiné podklady pro úpravu části 4.04 návrhu změny - zrušení propojení
vodovodu Rosic a Říčan. Navrhovatelé tvrdí, že pořizovatel na veřejném projednání není
oprávněn jakkoli rozhodovat o úpravě návrhu změny územního plánu, a tím o textu sv ého
stanoviska k připomínkám. Z výše uvedených důvodů je obsah záznamu z veřejného projednání
nevěrohodný.
Zrušení části vodovodu je veřejnosti předkládáno zcela nepravdivě jako ústupek
a částečné vyhovění jejich připomínkám. Přitom existují, jak již bylo uvedeno v návrhu,
pravomocná územní rozhodnutí stavby “Havarijní napojení SV Říčany-Ostrovačice na SV
lvančice-Rosice“ vydané MěÚ Rosice dne 7. 12.2009 a stavby “Intenzifikace ÚV Rosice vrt HV1
a HV11“ vydané MěÚ Rosice dne 9. 12.2009. V obou případech se jedna o stavby, které lze
do území umístit na základě ust. §18 odst. 5 stavebního zákona, tedy prakticky bez jejího uvedení
v územním plánu. Navrhovatel A) velice důrazně připomněl, že všechny jeho připomínky vždy
obsahovaly pouze nesouhlas se změnou 4.06 o vypuštění závazné podmínky o posílení
vodovodního systému vodou z VOV. Navrhovatelé v připomínkách nikdy nepožadovali zrušení
propojení vodovodního systému Rosice s vodovodním systémem Říčany a úřad územního
plánovaní tak této neexistující připomínce nikdy nemohl vyhovět. Ani případná zmínka o t éto
úpravě návrhu vznesená přímo při veřejném projednání nemůže splnit požadavek ust. §52
odst. 1 stavebního zákona na 30 denní lhůtu vystavení návrhu změny. Pokud by navrhovatelé byli
o záměru vypustit propojeni vodovodních systémů Rosic a Říčan náležitě a včas informováni,
domáhali by se v ř ízení o změně územního plánu zcela jasného, a zejména právně
nezpochybnitelného, vyřešení sporné otázky, zda stavba bude skutečně na základě uvedených
územních rozhodnutí realizována. Právní existence těchto dvou územních rozhodnutí má totiž
velmi výrazný dopad do argumentace v odůvodnění změny opatření obecné povahy ohledně části
4.06 o využití vrtu HV1 a HV11.
Podle přesvědčení navrhovatelů všechny jimi uvedené dokumenty a rozhodnutí MěÚ
Rosice velmi úzce souvisí s hygienickým stavem povrchových a podzemních vod, které jsou
v území Rosicka využívány jako zdroje pitné vody. Jsou to vlastně přímé důkazy, že povrchové
zdroje Bobrava a Bílá voda nelze dále účinně, v okamžiku nedostatku pitné vody, užívat z důvodu
jejich znečištění. Přitom každý úbytek zdrojů pitné vody v území má přímý vztah k nutnému
posílení vodovodního systému Rosic.
KÚ JMK rozhodnutím ze dne 26. 3. 2010 skutečně zastavil řízení o povolení výjimky
ze zákazu chemické údržby dálnice pro zimu 2009-2010, ale to neznamená, že povrchový zdroj
pitné vody bude nadále chráněn před znečištěním chloridy. MěÚ Rosice vydal opatření obecné
povahy, kterým se mění podmínka původního rozhodnutí o stanovení ochranného pásma z roku
1988 a na dobu následujících 15 zimních období, tj. do roku 2025, je chemická údržba dálnice D1
opět povolena. Vydání tohoto opatření obecné povahy je důkazem, že při střetu dvou veřejných
zájmů, a to bezpečného provozu a ochrany vodních zdrojů, dává MěÚ Rosice přednost zájmu
bezpečného provozu. Pokud územní plán ve svých změnách řešil problém nedostatku pitné vody
závazným regulativem o posílení vodovodního systému vodou z VOV, pak také změna č. IV
musí tento problém řešit jasným určením jiného zdroje pitné vody. Napadené OOP však
závaznou podmínku o posílení vodovodního systému vodou z VOV pouze ruší a zcela
nepodloženě předpokládá, že nové vrty HV1 a HV11 nahradí jednak povrchové zdroje Bobrava
a Bílá voda a zajistí pitnou vodu i pro rozvoj Rosic. Zrušení závazného regulativu je navíc
v rozporu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací pro Jihomoravský kraj. Odpůrcem citovaná
věta “V současné době je v Jihomoravském kraji, a to ve všech územních celcích jsou v zásobování pitnou vodou
soběstačné, s rezervami pro možný rozvoj.“ je účelově vytržena z celku, a tím je soud znovu
jednostranně, a také zcela nepravdivě, informován. Pro podporu tvrzených skutečností
navrhovatelé navrhli provedení konkrétně označených důkazů.
V dalším vyjádření ze dne 1. 10. 2012 navrhovatelé uvedli, že jsou si vědomi toho,
že v souladu s ust. §184 stavebního zákona vychází soud ze stavu, který tu byl v době
rozhodování správního orgánu, čili ze stavu před více jak dvěma lety, když řízení bylo přerušeno,
ale přesto považovali za dobré zmínit současný stav argumentů včetně vývoje soudní judikatury.
Zopakovali, že část 4.07 změny č. IV územního plánu byla napadena zejména z důvodu,
že námitky navrhovatelky B) byly označeny za pouhé připomínky a nebylo o nich v souladu
se zákonem rozhodnuto. V této souvislosti poukázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 24. 4. 2012, č. j. 9 Ao 7/2011 - 559 (str. 573). Dále uvedli informaci týkající se průběhu
územního řízení pro stavbu Polyfunkčního domu Rosice. K části 4.06 změny IV. územního
plánu se opakovaně vyjádřili k problematice nových zdrojů pitné vody - čerpacím vrtům HV1
a HV11 (nyní HV101), která mají nahradit záložní zdroje povrchové vody z říčky Bobrava a Bílá
voda, a které mají navíc zajistit nové výstavbě dostatek pitné vody, přičemž nejsou dosud
v provozu.
Ve vyjádření ze dne 26. 11. 2012 navrhovatelé shrnuli nejdůležitější body svého návrhu.
Především poukázali na to, že navrhovatel F) se domáhal zrušení Zásad územního rozvoje JMK
v části koridoru TE 42, Horkovod z elektrárny Dukovany s tím, že Nejvyšší správní soud tomuto
návrhu v rozsudku ze dne 24. 4. 2012, č. j. 9 Ao 7/2011 - 559, vyhověl a citovali z jeho
odůvodnění na str. 577. Dále poukázali na ust. §18 odst. 4 stavebního zákona s tím, že mohou
směle namítat, že změna územního plánu č. IV. je v části 4.06 s definovanými cíli územního
plánování ve výrazném rozporu, protože úplně uvolnila využití ploch pro bytovou výstavbu
prováděnou soukromými developery a zanedbala povinné sledování vzájemných souvislostí
a návazností při komplexním řešení využití území, zejména ve smyslu omezeného potenciálu
rozvoje širšího území. Rovněž poukázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
21. 6. 2012, č. j. 1 Ao 7/2011 - 526 kterým byly zrušeny Zásady územního rozvoje JMK, který
se zabýval námitkou neposouzení kumulativních a synergických vlivů dopravních staveb.
Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že názor vyslovený v tomto rozsudku platí tím více, čím je
územně plánovací dokumentace podrobnější a vztahuje se tedy také na územní plán města
či obce. Pokud v územním plánu či jeho změně nejsou vyhodnoceny vlivy změny na udržitelný
rozvoj území v souladu s požadavky stavebního zákona a vyhl. č. 500/2006 Sb., pak podle
navrhovatelů vychází napadená změna č. IV. územního plánu v části 4.06 z neúplně zjištěného
skutkového stavu. V další části vyjádření navrhovatel F) částečně zopakoval skutečnosti
již uvedené v návrhu a vyjádřeních, za což se omlouval, ale považoval tyto skutečnosti
za důležité.
V posledním vyjádření ze dne 28. 11. 2012 navrhovatelé sdělili, že po dlouhém
dohledávání konečně našli důkaz pro své tvrzeni, že pořizovatel předložil zastupitelstvu
ke schválení změnu č. IV. územního plánu zatíženou procesní a obsahovou nezákonností.
Napadené OOP na str. 3 v oddílu 5. popisuje obsah části 4.04 odkazem na projekt “Intenzifikace
úpravny vody Rosice, vrt HV1 a HV11“, o který se opírá zamítnutí připomínek navrhovatele A).
Ve vyjádření MěÚ Rosice, odboru územního plánování ze dne 10. 11. 2009 vydané k územnímu
rozhodnutí stavby “Intenzifikace ÚV Rosice, vrt HV1 a HV11 “ ze dne 9. 12. 2009,
sp. zn. MR-S 10833/09-OSU je ve stručném popisu uvedena závažná skutečnost, že vrt HV11 je
v k. ú. Příbram na Moravě. Z toho logicky plyne, že také část vodovodního vedení je v tomto
k. ú. Dalším dohledáním podkladů navrhovatelé zjistili, že vrt HV11 je na pozemku č. (KN)
960/3 v k. ú. Příbram na Moravě. Mají tedy za prokázané, že tento vrt a příslušná část
vodovodního vedení leží mimo k. ú. Rosice. Napadené OOP obsahuje část „Navržený
vodovodní řad Rosice - vrty HV1 a HV11 označený 4.04“, která zasahuje do území dvou obcí,
Rosice a Příbram na Moravě. Jedná se tak analogicky s ust. §2 odst. 1 písm. h) stavebního zákona
o nadmístní záměr. Nadmístní záměry je možné do územního plánu vložit pouze na základě
nadřazené územně plánovací dokumentace, konkrétně zásad územního rozvoje, které však
v době vydání změny č. IV. ještě nebyly ani vydány. V každém případě však pořizovatel předložil
zastupitelstvu ke schválení změnu č. IV., která zasahovala do území jiné obce, a tedy mimo
působnost zastupitelstva města Rosice. Změna č. IV. je v části 4.06 o vypuštění regulační
podmínky o přivedení vody z VOV odůvodněna vložením nového obsahu části 4.04 o přivedení
vody do úpravny vody Rosice z vrtů HV1 a HV11. Navrhovatelé se proto domnívají, že tyto dvě
části změny jsou velmi úzce provázány vzájemnou souvislostí. Na závěr si navrhovatelé dovolili
připomenout, že návrh byl podán v srpnu 2010, tedy za platnosti původního znění ust. §101d
odst. 1 s.ř.s.
VI.
Zkoumání podmínek řízení
Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval, zda jsou splněny podmínky řízení. Těmi jsou
v řízení vedeném podle části třetí hlavy druhé dílu sedmého s. ř. s. existence předmětu řízení,
tj. opatření obecné povahy, a aktivní legitimace navrhovatele v souladu s podmínkami
vyplývajícími z ust. §101a s. ř. s.
Pokud jde o první podmínku, nemá Nejvyšší správní soud pochybnosti, že napadená
změna územního plánu schválená Zastupitelstvem města Rosice je opatřením obecné povahy.
Napadený akt je nejen takto označen, ale splňuje i veškeré náležitosti vyžadované podle
ust. §172 odst. 5 a §173 odst. 1 správního řádu. Vzhledem k tomu, že do sféry veřejných
subjektivních práv svých adresátů může zasáhnout pouze opatření obecné povahy, které nabylo
účinnosti zákonem předepsaným způsobem, zabýval se Nejvyšší správní soud také tím, zda tomu
tak v daném případě bylo. Napadené OOP bylo dne 24. 6. 2010 schváleno usnesením
Zastupitelstva města Rosice a veřejná vyhláška oznamující jeho vydání byla na úřední desce MěÚ
Rosice vyvěšena dne 25. 6. 2010 a sňata dne 12. 7. 2010. Předmětné OOP tak nabylo účinnosti
patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky, tj. 10. 7. 2010. Na základě výše uvedeného lze
tedy učinit závěr, že podaný návrh směřuje proti opatření obecné povahy, které v době
předcházející jeho podání nabylo účinnosti.
Dále se Nejvyšší správní soud zabýval tím, zda jsou navrhovatelé aktivně legitimováni
k podání návrhu na zrušení části OOP.
Ust. §101a odst. 1 s. ř. s. přiznává právo podat návrh na zrušení opatření obecné povahy
tomu kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem,
zkrácen. K otázce aktivní legitimace se Nejvyšší správní soud vyslovil již v usnesení ze dne
30. 11. 2006, č. j. 2 Ao 2/2006 - 62, dostupné na www.nssoud.cz, v němž uvedl, že „koncepce
citovaného ustanovení §101a s. ř. s. je založena na tvrzení existence zásahu do právní sféry dotčeného subjektu
vydaným opatřením obecné povahy. Zákon tedy vychází z toho, že se jedná o procesní prostředek ochrany proti
výslednému opatření obecné povahy, nikoliv proti procesu jeho přijímání. [Tím se ostatně i liší aktivní legitimace
v žalobním řízení, upravená stejným zákonem (§65 odst. 1 s. ř. s.), založená na tvrzení porušení práv „přímo
nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění,
ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti.“] V řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy tak
je navrhovatel postižen břemenem tvrzení zasažení na svých právech výsledným správním aktem.“
Navrhovatelky B) a C) jsou spoluvlastnicemi nemovitostí (objekt bydlení č.p. 39
a pozemky p.č. 70/1 a 57/2 v k.ú. Rosice u Brna), jež bezprostředně sousedí s pozemky
dotčenými změnou prostorových regulativů, která je řešena v části 4.07 OOP, a součastně tvrdí,
že se tato změna výrazně dotkne jejich práv na pohodu bydlení a může mít negativní vliv
na hodnotu jejich nemovitostí. Jsou proto oprávněny podat návrh na zrušení OOP.
Při posuzování aktivní legitimace navrhovatelů D) až F) vyšel Nejvyšší správní soud
ze své dosavadní judikatury, především z rozsudku rozšířeného senátu ze dne 21. 7. 2009,
č. j. 1 Ao 1/2009 - 120, publikovaný pod č. 1910/2009 Sb. NSS a dostupný na www.nssoud.cz,
v němž rozšířený senát vyslovil, že odmítnout návrh pro jeho nepřípustnost podle ust. §46
odst. 1 písm. c) s. ř. s. lze v případě, „bude-li již z obsahu samotných tvrzení navrhovatele (doplněných
případně postupem podle §37 odst. 5 věty první s. ř. s.) patrné, že i kdyby byla pravdivá, nemůže být navrhovatel
(zejména pro povahu věci nebo jinou zcela zjevnou skutečnost) ve své právní sféře opatřením obecné povahy dotčen.
Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude-li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně
tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy“. Územním plánem mohou být
podle názoru rozšířeného senátu dotčeny především osoby, které mají přímý
a nezprostředkovaný vztah k nějaké části území, které je územním plánem regulováno. Tedy
vlastník (spoluvlastník) pozemku nebo jiné nemovité věci, případně jiných majetkových hodnot
majících povahu obdobnou nemovitým věcem a oprávněný z věcného práva k takovým věcem
(majetkovým hodnotám), nikoli však nájemce. V některých případech může být aktivně
legitimován i ten, kdo není vlastníkem nemovitosti nebo oprávněným z věcného práva k cizí
nemovitosti na území regulovaném územním plánem, ale tvrdí, že jeho vlastnické nebo jiné věcné
právo k nemovitosti nacházející se mimo regulované území by bylo přímo dotčeno určitou
aktivitou, jejíž provozování na území regulovaném územním plánem tento plán připouští.
Typicky vlastník sousedního pozemku, u něhož se mohou významně projevit vlivy činnosti
z regulovaného území (exhalace, hluk, zápach apod.) nebo které povedou k významnému snížení
hodnoty jeho majetku. Přípustný je i návrh, v němž navrhovatel namítá porušení procesních
pravidel, které mohlo vést k nezákonnosti opatření obecné povahy a které zároveň mohlo
způsobit, že se tato nezákonnost dotkla jeho právní sféry.
Navrhovatelé D) a E) tvrdí, že jako vlastníci nemovitostí na ulici T. v T. mohou být
dotčeni napadeným OOP, konkrétně změnou koncepce zásobování zastavitelných ploch pitnou
vodou, která je řešena v jeho části 4.06 a dotčení svých vlastnických práv spatřují v tom, že
hromadná výstavba v Rosicích při vypuštění závazné podmínky posílení vodovodního systému
vodou z VOV povede k vyššímu čerpání vody ze zdroje Tetčice, jehož následkem dojde k dalším
poruchám jejich nemovitostí. Navrhovatel F) pak tvrdí, že důsledkem hromadné výstavby
v Rosicích bude nedostatek pitné vody ve společném vodovodním systému, který znemožní další
rozvoj obce.
Podle názoru Nejvyššího správního soudu nelze mít za to, že tvrzené dotčení práv
navrhovatelů D) až F) není nemožné, protože právě s ohledem na konkrétní podmínky daného
území nelze takové dotčení vyloučit. Proto dospěl k závěru, že jsou aktivně legitimováni k podání
návrhu na zrušení OOP.
Navrhovatel A) je občanským sdružením, jehož účel lze podle jeho stanov charakterizovat
v obecné rovině jako ochranu přírody a krajiny. Ačkoliv aktivně vystupoval v průběhu pořizování
a vydávání změny č. IV územního plánu, tato skutečnost jej bez dalšího neopravňuje k podání
návrhu na zrušení OOP podle ust. §101a odst. 1 s. ř. s. Otázkou, zda lze z citovaného ustanovení
dovodit aktivní legitimaci občanského sdružení, jehož cílem je podle stanov chránit přírodu a
krajinu, se zabýval Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 24. 1. 2007, č. j. 3 Ao 2/2007 - 42,
www.nssoud.cz. Při jejím posuzování vycházel zejména ze srovnání se žalobní legitimací tzv.
ekologických iniciativ v řízení o žalobě proti rozhodnutím správních orgánů podle ust. §65
a násl. s. ř. s. a zdůraznil, že „ust. §65 odst. 1 s. ř. s. („Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo
nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu…“) obsahuje formulaci
analogickou s ust. §101a odst. 1 s. ř. s. („Kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným
správním orgánem, zkrácen…“). Podle ustálené judikatury soudů ve správním soudnictví ekologické iniciativy
nejsou nositeli hmotných práv. Mohou úspěšně namítat nezákonnost rozhodnutí, avšak jen potud, tvrdí-li, že v
řízení byla zkrácena jejich procesní práva. Aktivní žalobní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutím
správních orgánů se opírá o ust. §65 odst. 2 s. ř. s. („Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i
účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem
správního orgánu byl zkrácen na svých právech, které jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za
následek nezákonné rozhodnutí.“). V řízení o zrušení opatření obecné povahy ovšem zákon nezakotvil žalobní
legitimaci, která by byla obdobná či analogická ust. §65 odst. 2 s. ř. s. Ve vnitrostátním právu je účast veřejnosti
(tj. i navrhovatele) omezena pouze na účast ve správním řízení ve smyslu ust. §70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Z části první stavebního zákona, která se týká územního plánování, je zřejmé,
že v tomto procesu se nepostupuje podle správního řádu. Nejvyšší správní soud tedy dochází k závěru, že aktivní
legitimace navrhovatele podle vnitrostátního práva dána není.“
Vzhledem k tomu, že občanské sdružení není nositelem hmotných práv, jejichž zkrácení
je ve smyslu ust. §101a odst. 1 s. ř. s. povinno tvrdit, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že
navrhovatel A) není aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení OOP, a tedy ani jeho částí.
Ostatně navrhovatel A) zkrácení na svých pávech ve smyslu ust. §101a odst. 1 s. ř. s. ani netvrdil.
Poté, co Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že navrhovatelé B) až F) jsou aktivně
legitimování k podání návrhu na zrušení OOP v požadovaném rozsahu, přistoupil k posouzení
jednotlivých námitek uplatněných v návrhu.
Pokud navrhovatelé označili ve svých podáních důkazy k prokázání svých tvrzení
obsažených v návrhu a dalších podáních, Nejvyšší správní soud dokazování neprováděl, protože
skutkový stav věci byl zjištěn dostatečně na základě spisového materiálu, a provádění dalších
důkazů by bylo proto nadbytečné.
VII.
Posouzení důvodnosti návrhu
A. Část 4.07 změny územního plánu - prostorové regulativy v lokalitě Palackého
nám. v Rosicích
Ve vztahu ke změně části 4.07 navrhovatelka B) namítala, že byla zkrácena na svém
zákonném právu podat opravný prostředek, když jí podaná námitka ze dne 29. 4. 2010 byla
posouzena jako připomínka.
Ust. §52 odst. 2 a 3 stavebního zákona rozlišuje dva opravné prostředky, které lze podat
proti návrhu územního plánu: námitky a připomínky. Zatímco námitky mohou podat pouze
vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti,
připomínky může uplatnit každý. Pojem „dotčenosti“ je však nutno vykládat šířeji než jen tak,
že může být naplněn pouze u vlastníků pozemků či staveb, na které přímo dopadá změna
územního plánu. „Mezující soused“ má právo uplatnit námitky vždy; „nemezující soused“
výjimečně, a to v závislosti na okolnostech konkrétní věci (viz rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007 - 73, který byl publikován pod č. 1462/2008 Sb.
NSS).
Určujícím kritériem, podle kterého je podání obsahující výhrady proti návrhu opatření
obecné povahy kvalifikováno jako připomínka či námitka (§172 odst. 5 správního řádu), tedy
není kvalita či obsahové náležitosti tohoto podání, nýbrž to, kdo výhrady vznesl. Pokud jsou
výhrady proti návrhu územnímu plánu vzneseny vlastníkem nemovitostí dotčených návrhem
řešení, musí být posouzeny jako námitky.
Uplatnila-li v daném případě výhrady vůči návrhu změny č. IV územního plánu
navrhovatelka B) jako spoluvlastnice dotčených nemovitostí (mezující soused), jednalo se
o námitku. Vyhodnotil-li odpůrce její podání ze dne 29. 4. 2010 jako připomínku, jednalo se
z jeho strany o pochybení, ale i přes toto pochybení byly ve skutečnosti výhrady navrhovatelky B)
v odůvodnění napadeného OOP obsahově vypořádány jako námitky, byť se tak stalo v rámci
bodu 11 nazvaného „Vyhodnocení připomínek.“ K podání navrhovatelky B) v něm bylo
totiž uvedeno, že „Paní P. S. podala připomínky, které se věcně týkají územního řízení pro umístění stavby
„Dostavba proluky na nároží Palackého náměstí a ulice kapitána Jaroše, Polyfunkční dům Rosice“ vedené
stavebním úřadem. Územní řízení o umístění této stavby je samostatným řízením, které nelze spojovat s procesem
pořizování změny č. IV ÚPNSÚ Rosice. Tvrzení, že stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nedodržel
podmínku prověření možnosti zastavění lokality 4.07 vypracováním územní studie, je nesprávné. Tato podmínka
pro lokalitu 4.07 bude platná až po nabytí účinnosti nyní projednávané změny č. IV ÚPNSÚ Rosice. Splnění
této podmínky v současné době nelze požadovat. Stavební úřad posuzoval soulad stavby s platným ÚPNSÚ
Rosice včetně změny č. I, č. II a č. III. Připomínce k dílčí změně 4.07 se nevyhovuje.“ Vzhledem k obsahu
podané námitky splňuje podle názoru Nejvyššího správního soudu odůvodnění, kterým byla
vypořádána, požadavky na „rozhodnutí o námitce“, neboť je z něj seznatelné, z jakého důvodu
považoval odpůrce uplatněnou námitku za nedůvodnou a neopodstatněnou. Navrhovatelka tedy
nebyla zkrácena na svém právu, a tato námitka je proto nedůvodná.
Další uplatněná námitka se týkala věcného nesouhlasu s obsahem části 4.07 změny č. IV
územního plánu.
Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek ze dne
18. 7. 2006, č. j. 1 Ao 1/2006 - 74) je stanovení funkčního využití území a jeho rozvoje
při splnění všech cílů a zásad územního plánování činností, do které správní soudy mohou
zasahovat pouze minimálně. Soudu nepřísluší přezkoumávat, zda by bylo pro určitý pozemek
či území vhodnější zvolit ten či onen způsob funkčního využití. Co mu však přezkoumávat
přísluší je, zda změnu územního plánu přijal pravomocí nadaný a kompetentní orgán a zda
přitom postupoval zákonem předepsaným způsobem. Hledat a nalézat tuto rovnováhu
při funkčním využití a zachování území je úkolem správních orgánů v rámci územního plánování
a územního řízení.
I když je pochopitelná obava navrhovatelek B) a C), že na jejich nemovitosti může mít
negativní vliv stavba, která může být umístěna na sousedním pozemku, Nejvyššímu správnímu
soudu nepřísluší posuzovat, zda změna prostorových regulativů v lokalitě Palackého náměstí
v Rosicích je vhodná s ohledem na místní podmínky. Toto přísluší správním orgánům v rámci
územního plánování a následného územního řízení.
B. Část 4.06 změny – koncepce zásobování zastavitelných ploch vodou
Navrhovatelé D) až F) namítali jednak nepřezkoumatelnost OOP z hlediska obsahových
náležitostí odůvodnění, které jsou v rozporu s přílohou č. 5 a č. 7 vyhl. č. 500/2006 Sb., a jednak
že nebylo provedeno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
Pokud se jedná o obsahové náležitosti stanovené v příloze č. 5 vyhl. č. 500/2006 Sb., tato
upravuje obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Se zřetelem
k tomu, že dotčený orgán (KÚ JMK) ve stanovisku k návrhu zadání změny č. IV územního plánu
ze dne 30. 6. 2009 neuplatnil požadavek na posouzení změny z hlediska vlivů na životní prostředí
a vyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, nebyl pořizovatel
povinen v návrhu zadání uvést požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
(viz §47 odst. 3 stavebního zákona). V zadání změny č. IV územního plánu je proto uvedeno,
že není požadováno její posouzení z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj a z hlediska vlivů
na životní prostředí. Protože podle ust. §50 odst. 1 stavebního zákona není vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území součástí návrhu územního plánu, pokud zadání neobsahuje požadavek
na jeho zpracování, pak nelze požadovat, aby bod č. 8 na str. 7 odůvodnění změny č. IV
územního plánu splňoval požadavky přílohy č. 5 vyhl. č. 500/2006 Sb. Požadavek navrhovatelů,
aby vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území byl projednán v Radě obcí podle ust. §50
odst. 3 stavebního zákona, nemá oporu v zákoně, neboť nebylo-li zpracováno posouzení vlivů na
udržitelný rozvoj, neměla Rada obcí co projednat. Pokud navrhovatelé v této souvislosti
poukazovali na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2012, č. j. 9 Ao 7/2011 - 559
a ze dne 21. 6. 2012, č. j. 1 Ao 7/2011 - 526, jednalo se o rozhodnutí ve věcech, v nichž byly
předmětem přezkumu zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, tedy odlišná
problematika. Tato námitka je proto nedůvodná.
Obsahové náležitosti odůvodnění územního plánu jsou stanoveny v ust. §53 odst. 4 a 5
stavebního zákona, v příloze č. 7 vyhl. č. 500/2006 Sb. a v §172 odst. 4 a 5 správního řádu.
Nejvyšší správní soud posoudil obsah odůvodnění napadeného OOP a dospěl k závěru,
že jeho odůvodnění obsahuje všechny relevantní obsahové náležitosti, které jsou stanoveny
v citovaných právních předpisech, a proto není nepřezkoumatelné. V této souvislosti zohlednil
skutečnost, že v daném případě nebyl v zadání uveden požadavek na vyhodnocení vlivů
na udržitelný rozvoj území a na zpracování konceptu.
Dále byly namítány rozpory v textu odůvodnění OOP, a to mezi textem na str. 6 bod 7:
„kde je navrženo využití nových zdrojů a propojení úpravny vody Rosice a vodního zdroje Říčany“
a na str. 14 - vypořádání připomínky navrhovatele A). : „Propojení vodovodního systému Rosice
s prameništěm Říčany v Okrouhlíku se ruší.“
Tvrzený rozpor v textu odůvodnění změny č. IV územního plánu se věcně týká části 4.04,
která řeší přivedení vody z vrtů HV1 a HV11 na úpravnu vody Rosice. Podle názoru Nejvyššího
správního soudu ojedinělý rozpor pouze v odůvodnění OOP, který se nijak neprojevil v textové
části, nemůže mít vliv na jeho zákonnost. Opačný závěr by představoval přílišný právní
formalismus, který neodpovídá principu materiálního právního státu, ale ani smyslu a účelu
soudního přezkumu. Vzhledem k tomu, že se navrhovatelé domáhají zrušení částí 4.06 a 4.07
OOP a že toto dílčí pochybení odůvodnění se nijak nemůže dotknout jejich práv, Nejvyšší
správní soud touto námitku posoudil jako nedůvodnou.
Nezákonnost spatřují navrhovatelé také v tom, že bylo zohledněno dodatečné stanovisko
SVaK ze dne 3. 6. 2010, čímž došlo k úpravě návrhu změny č. IV územního plánu po veřejném
projednání, přičemž v takovém případě bylo nutno přiměřeně zopakovat postup podle §53
stavebního zákona.
Dne 29. 4. 2010 se konalo veřejné projednání změny č. IV územního plánu a poté dne
7. 6. 2010 byla pořizovateli doručena žádost SVaK o provedení změny územním plánu, v níž bylo
uvedeno, že stavba s názvem Havarijní napojení SV Říčany-Ostrovačice na SV Ivančice-Rosice
nebude realizována v navržené a projednané trase, a proto je možné tuto z návrhu územního
plánu vypustit. Této žádosti bylo vyhověno a z návrhu změny č. IV územního plánu byla
vypuštěna.
Tímto postupem nemohli být podle názoru Nejvyššího správního soudu navrhovatelé
zkráceni na svých právech, protože v důsledku vypuštění napojení SV Říčany-Ostrovačice na SV
Ivančice-Rosice z návrhu změny č. IV. územního plánu k žádné změně ve srovnání se stavem
podle dosavadní územně plánovací dokumentace nedošlo. Zůstal tak zachován stav vodovodního
řadu v takové podobě, jak byl upraven v územním plánu ve znění jeho změn č. I až III. Pokud
navrhovatelé v této souvislosti namítali, že zjevně došlo k antidatování záznamu z veřejného
projednání, jedná se o jejich domněnku, kterou nelze jednoznačně dokázat. Navíc se jedná
s ohledem na výše uvedené o skutečnost irelevantní.
Navrhovatelé rovněž namítali, že Zastupitelstvo města Rosice rozhodlo o věci, která
přesahovala jeho místní působnost, neboť odstraněná regulační podmínka měla nadmístní
význam.
Při hodnocení nadmístního významu předmětné regulační podmínky není možno použít
perspektivu pohledu omezenou na regulované území obce, nýbrž je nutno vycházet i z funkčního
ovlivnění sousedních obcí a z toho, zda toto ovlivnění je skutečné a podstatné.
Napadená část 4.06 OOP řeší koncepci zásobování zastavitelných ploch vodou. Jedná se
o zastavitelné plochy v k. ú. Rosice, které byly vymezeny již v rámci změny č. II územního plánu.
Žádné nové zastavitelné plochy napadeným OOP nejsou vymezovány. Při posuzování možného
ovlivnění sousedních obcí, zejména navrhovatele F), není možné opomenout stanovisko VAS,
a.s. ze dne 7. 12. 2009, které bylo podáno v rámci společného projednání návrhu změny č. IV
územního plánu, v němž je uvedeno, že „Vzhledem k napjaté bilanci zdrojů vody a potřeby vody ve SV
Ivančice – Rosice je do zlepšení této situace v celém rozsahu skupinového vodovodu povolováno pouze napojení
nových spotřebitelů (obyvatel) domovními přípojkami na stávající uliční vodovodní řady a kladná stanoviska
k nové občanské vybavenosti jsou posuzována podle nároků na potřebu vody. Prodlužování a výstavba nových
uličních zásobovacích řadů pro nové lokality výstavby se nepovoluje a do vydaných souhlasů nepočítáme lokality,
které byly jako celek v územním řízení odsouhlasené, ale nemají k dnešnímu dni vydané stavební povolení. Toto se
týká všech lokalit obsažených v ÚPSÚ i jeho změnách. Toto stanovisko bude přehodnocované na základě
povolování staveb zajišťujících navýšení využitelné kapacity zdrojů SV Ivančice - Rosice.“ Změna územního
plánu č. IV v části 4.06 tedy nemůže mít vliv na rozvoj navrhovatele F), neboť realizace další
výstavby je i nadále podmíněna navýšením kapacity vodních zdrojů. Nebudou-li totiž zajištěny
dostatečné vodní zdroje, ať už jakékoliv, nebude pro nové lokality povolováno prodlužování a
výstavba nových uličních zásobovacích řadů, jak vyplývá z uvedeného stanoviska VAS, a.s.
Navíc to, že územním plánem je určitá plocha vymezena jako zastavitelná, ještě automaticky
neznamená, že na této ploše bude také výstavba v plném rozsahu realizována. Konkrétní realizace
výstavby ve vymezených lokalitách bude řešena v územních řízeních, v nichž se bude mimo jiné
posuzovat i možnosti napojení na vodovodní řad.
Navrhovatelé v této souvislosti dovozovali nadmístní význam i z formulace závěrečné
věty v bodě 4 Zprávy o projednání návrhu změny č. IV územního plánu ze dne 3. 2. 2010. Text
o „závažných důvodech přesahujících svou důležitostí správní území jednoho města nebo jedné obce“ se vztahuje
k problematice posílení vodních zdrojů v Rosicích z hloubkových vrtů HV1 a HV11, která je
upravena v části 4.04 OOP, a nikoliv k problematice zásobování zastavitelných ploch vodou
upravené v části 4.06 OOP. Rovněž ze skutečnosti, že vrt HV11 se nachází mimo katastrální
území odpůrce, nelze dovozovat nadmístní význam vypuštění regulační podmínky obsažené
v části 4.06 OOP, neboť jak již bylo výše uvedeno, vrt HV11 se týká části 4.04 OOP, kde je
řešeno pouze přivedení vody z vrtů HV1 a HV11 na úpravnu vody Rosice. Tato námitka je proto
nedůvodná.
Navrhovatelé dále namítali, že v odůvodnění změny č. IV územního plánu nebyly
vypořádány připomínky navrhovatele F).
Navrhovatel F) podal připomínky v první fázi projednávání návrhu územně plánovací
dokumentace, kterou je společné jednání o návrhu územního plánu (§50 stavebního zákona).
Podle ust. §12 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 500/2006 Sb. zpráva o projednání návrhu územního
plánu nebo jeho změny, předkládaná krajskému úřadu, obsahuje sdělení, jak byly zohledněny
připomínky sousedních obcí. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, nedojde-li k zohlednění
připomínek, vyjádření nebo stanovisek uvedených v odstavci 1 nebo dojde-li k jejich zohlednění
jen částečně, obecní úřad ve zprávě o projednání návrhu územního plánu uvede důvody, proč
tuto připomínku, vyjádření nebo stanovisko nezohlednil, nebo zohlednil jen částečně.
Pořizovatel se námitkou navrhovatele F) zabýval ve Zprávě o projednání návrhu změny
č. IV územního plánu a vzhledem k tomu, že ji nezohlednil, obsahuje zpráva i odůvodnění, proč
tomu tak bylo. Požadavek navrhovatelů, aby připomínka byla znovu vypořádána i v textu
odůvodnění schválené změny č. IV územního plánu, a to za situace, kdy ji navrhovatel F)
neuplatnil ve třetí fázi projednávání návrhu územně plánovací dokumentace, tj. veřejné
projednání návrhu, nemá oporu v žádném zákonném ustanovení. Tato námitka je proto
nedůvodná.
VIII.
Závěr a náklady řízení
V důsledku toho, že Nejvyšší správní soud dospěl v případě navrhovatele A) k závěru,
že není aktivně legitimován k podání návrhu na zrušení OOP, návrh ve vztahu k němu odmítl
podle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., protože byl podán osobou zjevně k tomu neoprávněnou.
Vzhledem ke všem uvedeným důvodům Nejvyšší správní soud návrh navrhovatelů B)
až F) jako nedůvodný podle ust. §101d odst. 2 věta druhá s. ř. s. zamítl.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. §101d odst. 5 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2012
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu