ECLI:CZ:NSS:2012:7.AS.5.2012:27
sp. zn. 7 As 5/2012 - 27
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Karla Šimky a Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: Z. S., proti žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 12. 2011, č. j. 2 Ad 32/2011 -
39,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 12. 2011,
č. j. 2 Ad 32/2011 – 39, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 13. 12. 2011,
č. j. 2 Ad 32/2011 - 39, zamítl návrh žalobce (dále jen „stěžovatel“) na ustanovení právního
zástupce v řízení o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení
ze dne 30. 3. 2011, č. j. 5402082477/47091-SD. V odůvodnění usnesení krajský soud uvedl,
že příjmy stěžovatele dosahují 7050 Kč měsíčně, tj. více než 84 000 Kč ročně. Stěžovatel žije
ve společné domácnosti s manželkou, která je osobou samostatně výdělečně činnou, a bydlí
v nemovitosti – ve statku. Hospodářské výsledky podnikání jeho manželky nehrají v posuzování
jeho nároku roli. I kdyby měl stěžovatel roční příjem cca 80 000 Kč, nejeví se tato suma natolik
nepřiměřenou, že by zde byly důvody pro osvobození od soudních poplatků. Důvody vzniku
dluhů stěžovatele ve výši bezmála 2 mil. Kč doloženy nebyly. Stěžovatel tak neunesl důkazní
břemeno, jež spolu s břemenem tvrzení patří mezi povinnosti žadatele o osvobození od soudního
poplatku a jsou tak obě atributem předpokladu úspěšnosti takové žádosti. Krajský soud nemohl
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků vyhodnotit jako oprávněné, neboť stěžovatel
je neprokázal.
Proti tomuto usnesení podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž namítal,
že krajský soud jej nepoučil o tom, že by měl doložit existenci a důvody dluhů, kter é uvedl
ve formuláři 060 s. ř. s. Tyto dl uhy vznikly na základě předchozích ztrát z podnikání jeho
manželky V. S. Bohužel situací manželky se krajský soud odmítl zabývat. Také opomenul fakt, že
příjem 7080 Kč měsíčně je jediným zdrojem příjm ů pro stěžovatele, jeho manželku a jejich
domácnost. Tato částka je tak na samé hranici životního minima a nedovoluje v žádném případě
vlastní obranu jeho práv. Krajský soud také nezohlednil to, že hlavním důvodem žádosti o
ustanovení zástupce byla skutečnost, že stěžovatelův zdravotní stav mu nedovoluje hájit svá
práva před soudem osobně. Z dokladů, které má krajský soud k dispozici, je zřejmé, že z důvodu
silné koktavosti, která se prohlubuje v případě stresu, není stěžovatel vůbec schopen
komunikovat. Proto stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc
vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v souladu
s ust. §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel,
přičemž neshledal vady uvedené v odstavci 3 citovaného ustanovení, k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
Podle ust. §35 odst. 8 věta první s. ř. s. může navrhovateli, u něhož jsou předpoklady,
aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, předseda
senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i ad vokát; hotové výdaje zástupce
a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.
Podle ust. §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může
být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat
účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou -li pro to zvlášť
závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru,
že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv
za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení
ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.
Ustanovení zástupce ve smyslu ust. §35 odst. 8 s. ř. s. je, stejně jako osvobození
od soudních poplatků, procesním institutem, jehož účelem je umožnit účastníku řízení přístup
k soudní ochraně ve smyslu čl. 36 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod. V případě
ustanovení zástupce je nutno posuzovat naplnění dvou kumulativních podmínek. První z nich je
existence předpokladů pro osvobození od soudních poplatků a druhou, zda je ustanovení
zástupce nezbytné k ochraně práv účastníka řízení. Skutečnost, že se v dané věci jedná o řízení,
jež je od soudních poplatků ze zákona osvobozeno (§11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů), nemá vliv na zkoumání předpokladů, za nichž je třeba ustanovit
účastníku řízení zástupce (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2011,
č. j. 4 Azs 22/2011 – 46, dostupný na www.nssoud.cz).
V případě zkoumání existence předpokladů pro osvobození od soudních poplatků je
podle ust. §36 odst. 2 s.ř.s. nutno nejprve posoudit majetkové poměry žadatele a dále povahu
sporu, který vede (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2011,
č. j. 7 As 101/2011 - 66, dostupný na www.nssoud.cz).
Ke svým majetkovým poměrům stěžovatel uvedl, že jediným příjmem jeho rodiny je
invalidní důchod ve výši 7050 Kč a že má vůči němu pohledávku Česká spořitelna, a. s. a I. H.
v celkové výši cca 2 mil. Kč. Dále uvedl, že bydlí ve společné domácnosti s manželkou
v zemědělské usedlosti, která je ruinou bez sociálního zařízení, v zimním období i bez tekoucí
vody. Manželka jako podnikatelka v zemědělství je již dva roky ve ztrátě.
Krajský soud při hodnocení majetkových poměrů stěžovatele pochybil, neboť vycházel
z nesprávného právního názoru, že příjmy manželky jsou při posuzování předpokladů
pro osvobození od soudních poplatků nerozhodné a že stěžovatel nedoložil důvody vzniku
dluhů. Příjem manželky je totiž příjmem, který slouží k uspokojování potřeb rodiny a úhradě
nákladů společné domácnosti (§19 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Pokud
jde o příčiny, který způsobily tíživou majetkovou situaci žadatele o osvobození od soudních
poplatků, tyto jsou pro posouzení předpokladů pro osvobození od soudních poplatků
irelevantní. Rozhodující jsou pouze majetkové poměry, protože příčiny, které k nim vedly,
zákonodárce jako kritérium pro posouzení nestanoví (srov. usnesení rozšířeného senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2010, č. j. 1 As 70/2008 - 74,
publ. pod č. 2099/2010 Sb. NSS a na www.nssoud.cz).
Kategorický závěr krajského soudu, že roční příjem cca 80 000 ročně se m u nejeví jako
nepřiměřený, vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. V dané věci měl krajský soud
vyzvat stěžovatele, aby prokázal výši svého příjmu a příjem své manželky, např. daňovým
přiznáním za poslední dvě zdaňovací období, a dále existenci tvrzených dluhů a jejich konkrétní
výši. Pokud by krajský soud dospěl k závěru, že stěžovatel doložil, že nemá dostatečné
prostředky, je třeba, aby posoudil žalobu z hlediska druhého předpokladu pro osvobození, a to,
zda návrh nemůže být zjevně neúspěšný.
Dospěje-li krajský soud k závěru, že předpoklady pro osvobození od soudních poplatků
jsou u stěžovatele zcela nebo zčásti splněny, je třeba posoudit druhý předpoklad pro ustanovení
zástupce, tj. nezbytnost k ochraně práv stěžovatele v soudním řízení. V této souvislosti Nejvyšší
správní soud odkazuje např. na rozsudek ze dne 16. 11. 2011, č. j. 6 Ads 130/2011 – 30,
dostupný na www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů napadené usnesení krajského soudu
podle ust. §110 odst. 1 věta první před středníkem s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení,
v němž je krajský soud podle odst. 4 citovaného ustanovení vázán právním názorem vysloveným
v tomto rozsudku. O věci bylo rozhodnuto bez jednání postupem podle §109 odst. 2 s. ř. s.,
podle něhož o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. února 2012
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu