ECLI:CZ:NSS:2012:APRK.38.2012:165
sp. zn. Aprk 38/2012 - 165
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatele P. Č., proti
žalovanému: Česká advokátní komora, Národní 16, Praha 1, o návrhu navrhovatele na určení
lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích ve
věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6A 22/2011,
takto:
I. Městský soud v Praze je povinen ve věci vedené u něj pod sp. zn. 6A 22/2011
nařídit ústní jednání tak, aby se uskutečnilo nejpozději ve lhůtě do 15. 1. 2013.
II. Navrhovateli se náhrada nákladů řízení nepřiznává .
Odůvodnění:
Navrhovatel podal u Městského soudu v Praze dne 9. 3. 2009 žalobu na ochranu proti
nečinnosti ve věci poskytnutí informací žalovaným na základě žádosti ze dne 4. 12. 2008.
Do doby podání návrhu na určení lhůty, který navrhovatel podal u jmenovaného soudu dne
8. 11. 2012 nebylo o žalobě rozhodnuto.
K návrhu se vyjádřila předsedkyně senátu ve věci rozhodujícího s tím, že ačkoli je věc
připravena po procesní stránce k vyřízení a dle pořadí nápadu předchází uvedené žalobě tři
nevyřízené věci, soud jednání dosud nenařídil, neboť rozhodující senát v současné době
rozhoduje o žalobách podaných v druhé polovině roku 2008.
Nejvyšší správní soud shledal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
městským soudem důvodný.
Podle §174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích, má-li účastník nebo ten, kdo
je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil
lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům
v řízení.
Důležitým hlediskem při posuzování průtahů v řízení je skutečnost, zda jsou průtahy
způsobeny pouze státní mocí (soudem) nebo jsou zapříčiněny i samotným jednáním účastníků
řízení či stěžovatele. Takové hledisko je respektováno i judikaturou Evropského soudu pro lidská
práva, neboť v jeho rozhodnutích jsou rozlišovány důvody zapříčiněné postupem státu na jedné
straně a postupem účastníků řízení na straně druhé. Nejvyšší správní soud již opakovaně
konstatoval, že průtahy v řízení neznamenají pouze excesivní stav, kdy dochází k nečinnosti
soudu, ale lze je konstatovat i tehdy, dochází-li v soudním procesu postupem soudu
k neodůvodněně pomalému vyřizování věci.
Pro posouzení, zda v dané věci dochází v řízení k průtahům, je rozhodující, že žaloba byla
podána v březnu 2009 a lhůta, v níž není rozhodnuto činí více než 3 roky. Taková lhůta není
lhůtou v dané věci přiměřenou, a to i s ohledem na předmět řízení., kdy se jedná toliko
o posouzení otázky právní stran povinnosti poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
Nejvyšší správní soud rovněž poukazuje na ust. §56 odst. 3 soudního řádu správního,
podle kterého je soud povinen rozhodnout mimo jiné rovněž o žalobách proti nečinnosti
správního orgánu přednostně.
Nejvyšší správní soud na tomto místě konstatuje, že vyjádření, které městský soud
předestřel, totiž že senát vyřizuje věci podle pořadí nápadu, a že v současné době jsou
dokončovány spisy napadlé v době, která předcházela dni podání předmětné žaloby, dokonce
v roce 2008, neobstojí. K tomuto tvrzení městského soudu Nejvyšší správní soud uvádí,
že citované důvody nezpochybňuje, avšak přesto nemohou vést k vysvětlení průtahů
v předmětném řízení. Odkazy na pořadí vyřizovaných věcí totiž nepředstavují důvody, které
by mohly být interpretovány jinak než jako organizační problémy, které však v tomto směru
nemohou jít k tíži navrhovatele. V této souvislosti lze odkázat na konstantní judikaturu
Ústavního soudu, který opakovaně ve svých rozhodnutích uvádí, že „průtahy v řízení nelze
ospravedlnit obecně známou přetížeností soudů; je totiž věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy
soudnictví zakotvené v Listině a Úmluvě, byly respektovány a případné nedostatky v tomto směru nemohou jít
k tíži občanů, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době“ (viz např. nález
sp. zn. IV. ÚS 55/94, nález sp. zn. I. ÚS 663/01, nález sp. zn. III. ÚS 685/06, nález
sp. zn. IV. ÚS 391/ 07 a další).
Nejvyšší správní soud s ohledem na složitost věci, postup účastníků řízení, kteří
se žádným způsobem negativně nepodíleli na délce řízení (žalovaná se k věci vyjádřila již dne
13. 12. 2010, navrhovateli bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků dne 31. 5. 2011,
přitom jsou splněny další nezbytné procesní úkony ve věci), a na dosavadní postup soudu, dospěl
k závěru o oprávněnosti podaného návrhu, a proto určil lhůtu pro provedení procesního úkonu,
u něhož jsou v návrhu namítány průtahy.
Návrh byl uznán jako oprávněný, ve smyslu poslední věty ust. §174a odst. 8 zákona
o soudech a soudcích hradí náklady řízení o něm stát. Vzhledem k tomu, že vznik takovýchto
nákladů z obsahu spisu nevyplývá a navrhovatel ani žádné náklady, které by mu v tomto řízení
vznikly, neuplatnil, soud rozhodl tak, že se navrhovateli náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné
(ust. §174a odst. 9, věta druhá, zákona o soudech a soudcích).
V Brně dne 26. listopadu 2012
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu