ECLI:CZ:NSS:2012:NAO.73.2012:15
sp. zn. Nao 73/2012 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci podatele B. H., ve věci
podání ze dne 6. 8. 2012, o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Hradci Králové,
takto:
Soudci Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht
a Mgr. Helena Konečná nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 A 83/2012.
Odůvodnění:
Krajskému soudu v Hradci Králové bylo dne 2. 3. 2012 doručeno podání nejasného
obsahu, podepsané B. H. V reakci na usnesení krajského soudu ze dne 16. 7. 2012, č. j. 3 Na
64/2012 – 4 (věci byla následně přidělena spisová značka 30 A 83/2012), jímž byl podatel vyzván
k odstranění vad tohoto podání, krajský soud obdržel podání ze dne 6. 8. 2012, ve kterém podatel
zmiňuje „podjatou a nezákonnou činnost soudů a soudců včetně soudních komisařů (notářů).“ Konkrétně
napadá osoby soudců senátu 30A Krajského soudu v Hradci Králové, kterému byla věc přidělena,
a to soudce JUDr. Jana Rutsche, JUDr. Pavla Kumprechta a Mgr. Helenu Konečnou, kteří se
podle podatele prokazatelně „dopustili nepravdy“ v usnesení č. j. 30 Ca 109/2009 – 12, a žádá též o
„předání všech dosud nedořešených soudních sporů i sporů se správními odděleními mimo obvod Východočeského
kraje – Krajského úřadu Královéhradeckého.“ Dalším podáním ze dne 7. 8. 2012 podatel namítl, kromě
výše uvedeného, též podjatost předsedy Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Milana Bořka
(„ve vedení zločinecké mafie právní“), který, dle jeho názoru, nekontroluje podřízený soud v Jičíně,
jmenovitě jeho předsedu JUDr. Výmolu a „neobtěžoval se kontrolovat ani podřízeného soudce JUDr. Jana
Rutsche“, který si, dle názoru podatele, vůbec nepřečetl jeho podání, ale pouze jeho datum, a zaslal
podateli výše uvedené usnesení č. j. 3 Na 64/2012 – 4, na základě kterého měly být odstraněny
vady podání.
Poněvadž stěžovatel blíže nespecifikoval relevantní důvody podjatosti uvedených soudců,
vyzval ho krajský soud usnesením ze dne 21. 8. 2012, č. j. 30A 83/2011 - 11, aby ve lhůtě
do 3 týdnů ode dne doručení tohoto usnesení upřesnil důvody, pro které vznesl námitku
podjatosti výše jmenovaných soudců, přičemž ho současně poučil ve smyslu §8 soudního řádu
správního (dále jen „ s. ř. s.“). Podáním doručeným krajskému soudu dne 19. 9. 2012 namítl
podatel opětovně podjatost uvedených soudců Krajského soudu v Hradci Králové, přičemž
v něm zopakoval výše uvedené důvody. Dále namítl podjatost předsedy, všech místopředsedů
a dalších soudců a soudních úředníků Okresního soudu v Jičíně s tím, že žádá „o prokázání jejich
duševního zdraví řádným lékařským vyšetřením.“
Soudci senátu 30 A k námitce podjatosti vznesené podatelem uvedli, že se v předmětné
věci necítí být podjatými a není jim známa žádná skutečnost, ze které by mohly vyplynout důvody
případných pochybností o jejich nepodjatosti, což stvrdili svými podpisy dne 21. 9. 2012.
Následně byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti
podle §8 odst. 5 s. ř. s.
Námitka podjatosti je zčásti nepřípustná, zčásti nedůvodná.
Nejvyšší správní soud se především nemohl zabývat námitkou podjatosti směřující proti
JUDr. Milanu Bořkovi, předsedovi Krajského soudu v Hradci Králové ani proti předsedovi
Okresního soudu v Jičíně, všem místopředsedům a dalším soudcům a soudním úředníkům
tohoto soudu, jelikož se tyto osoby nepodílí na projednávání a rozhodování věci vedené pod
sp. zn. 30 A 83/2012. Institut podjatosti slouží totiž „k naplnění jednoho ze základních funkčních
principů soudnictví v moderním demokratickém právním státě, vyžadujícím, aby spory účastníků rozhodovali
jenom takoví soudci, kteří nemají na věci jakýkoliv zájem a u nichž je proto předpoklad, že spor budou
rozhodovat zcela nestranně. Soudnictví je ovšem vždy pojmově spjato s rozhodováním konkrétních pří, tj. nemá
povahu akademického řešení obecných právních otázek, které nemají význam pro účastníky řízení; proto i uvedený
základní funkční princip nestrannosti je nutno vztahovat toliko ke konkrétní rozhodované věci“ (usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 12. 2008, č. j. Nao 108/2008 - 34, dostupné
na www.nssoud.cz). Podatel proto může namítat podjatost pouze u těch soudců, kteří mají v jeho
věci rozhodovat. Pokud namítá podjatost soudců jiných, jde o nepřípustný návrh, ve smyslu
ustanovení §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Z rozvrhu práce Krajského soudu v Hradci Králové
(viz http://portal.justice.cz/) je zřejmé, že JUDr. Bořek působí jako soudce na občanskoprávním
oddělení krajského soudu, nikoliv na úseku správního soudnictví; do rozhodovací činnosti
jednotlivých soudců, jako funkcionář státní správy soudu, nemá oprávnění jakkoli zasahovat
(srov. usnesení zdejšího soudu ze dne 30. 7. 2009, č. j. Nao 33/2009 - 25). Z téhož důvodu
se Nejvyšší správní soud nezabýval ani námitkou podjatosti směřující proti předsedovi Okresního
soudu v Jičíně, všem jeho místopředsedům a ostatním soudcům či soudním úředníkům, kteří
se na projednání a rozhodování věci podatele vedené pod sp. zn. 30 A 83/2012 nepodílí.
Námitkou podjatosti soudců JUDr. Jana Rutsche, JUDr. Pavla Kumprechta
a Mgr. Heleny Konečné, kteří mají dle rozvrhu práce věc projednávat a rozhodovat, se pak
Nejvyšší správní soud zabýval věcně.
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv
a základních svobod (dále jen „Úmluva“), je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý
a nestranný soudce. Princip nestranného, nezávislého a spravedlivého rozhodování představuje
základní pilíř a předpoklad fungování soudní moci; tento princip jsou proto všichni soudci
povinni ctít a naplňovat.
Podle prvého odstavce ustanovení §8 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo
rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Důvodem vyloučení je tedy taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci samé,
k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně pochybovat
o soudcově nepodjatosti.
Při úvahách o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s., je nicméně
nutno postupovat velmi obezřetně, neboť jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být
nikdo odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38
odst. 1 Listiny). Tak jak zákon, a na něj navazující rozvrh práce, určuje osobu zákonného soudce
(příslušného soudního oddělení, senátu), je tato příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc
odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.
Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze tak jen výjimečně a ze závažných
důvodů, které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě
a spravedlivě (srov. usnesení zdejšího soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16).
Podatel námitku podjatosti soudců senátu 30 A Krajského soudu v Hradci Králové
založil na skutečnosti, že se v jiném řízení týkajícím se žalobce „prokazatelně dopustili nepravdy“
ve věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 30 Ca 109/2009 a že soudce JUDr. Jan Rutsch měl
z podání ze dne 2. 3. 2010 vyčíst kromě data minimálně „věc podání,“ proto má pochybnosti „zda
soudce umí vůbec čísti v rozsahu žáka čtvrté obecné ZDŠ!“
Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z hlediska objektivního.
Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení, postoji soudce ve vztahu ke konkrétnímu
případu. V dané věci vyplývá z vyjádření všech soudců senátu 30 A, že se za podjaté v souzené
věci nepovažují, neboť jim není známa žádná skutečnost, která by mohla pochybnosti o jejich
nestrannosti vyvolat.
Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam
ustanovení §8 odst. 1 věta třetí, s. ř. s., podle níž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Uvedená
námitka podatele tak nemůže být shledána důvodnou, neboť okolnosti spočívající v postupu
a rozhodování soudců JUDr. Jana Rutsche, JUDr. Pavla Kumprechta a Mgr. Heleny Konečné
ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 Ca 109/2009 nemohou být
důvodem pro jejich vyloučení. Jak zdejší soud uvedl v usnesení ze dne 22. 7. 2009,
č. j. Nao 48/2009 - 162, „[d]řívější rozhodování soudců, které se autoritativně vyslovilo k právům
a povinnostem žalobkyně, nezpůsobuje jejich podjatost, jakkoli mohlo být pro žalobkyni nepříznivé. Právě
v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost, a nesouhlas žalobkyně s právními závěry, které soudce
dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu
však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), event. ústavní stížnost, nikoli námitka podjatosti“. Stejné lze
konstatovat i o tvrzeném (a nikterak nedoloženém) pochybení JUDr. Rutsche stran
nedostatečného seznámení se s obsahem podání, neboť jde o postup soudce v řízení
o projednávané věci, a nelze jej tak zpochybňovat v rámci rozhodování o jeho (ne)podjatosti.
Nejvyšší správní soud podotýká, že postupu soudce JUDr. Jana Rutsche, nemá co vytknout,
pokud podatele po obdržení jeho značně obsahově nejasného podání vyzval k odstranění vad
bránících jeho věcnému projednání. Z této skutečnosti nelze vůbec na podjatost usuzovat.
Vzhledem k tomu, že uvedené skutečnosti nemohou být, ve smyslu ustanovení
§8 odst. 1 s. ř. s., důvodem pro vyloučení soudců, přičemž jiné relevantní skutečnosti podatel
neuvádí, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci senátu 30 A Krajského soudu v Hradci
Králové JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht a Mgr. Helena Konečná z projednávání
a rozhodování ve věci sp. zn. 30 A 83/2012 vyloučeni nejsou.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. října 2012
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu