ECLI:CZ:NSS:2012:NAO.79.2012:121
sp. zn. Nao 79/2012 - 121
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: M. R.,
proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha
2, o námitce podjatosti soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Evy Lukotkové, vznesené
žalobcem v řízení o žalobě proti rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 4. 5. 2011, č. j.
MMB/0172398/2011, vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 57 A 81/2011,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Eva Lukotková ne ní v yl ouče na
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 57 A 81/2011.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal dne 14. 7. 2011 žalobu, kterou se domáhal přezkumu rozhodnutí
Magistrátu města Brna ze dne 4. 5. 2011, č. j. MMB/0172398/2011, jímž bylo zamítnuto
odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno - Černovice,
ze dne 27. 1. 2011, č. j. 480/2011/BBE, o odejmutí příspěvku na živobytí 1. 9. 2010.
[2] Během jednání soudu nařízeného na 11. 10. 2012 žalobce podal námitku podjatosti
směřující vůči všem soudcům Krajského soudu v Brně, neboť je žalobce podezřívá „z nezávislosti
a zaujatosti.“
[3] Věc byla v souladu s ustanovením §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), předložena k rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu.
[4] Soudci Krajského soudu v Brně rozhodující věci správního soudnictví se k námitce
podjatosti vyjádřili tak, že se necítí být podjatí a není jim známa žádná skutečnost,
ze které by mohl vyplynout důvod případných pochybností o jejich nepodjatosti.
[5] Námitka podjatosti je zčásti nepřípustná, a zčásti nedůvodná.
[6] Nejvyšší správní soud upozorňuje, že se nemohl zabývat námitkou podjatosti směřující
proti ostatním soudcům Krajského soudu v Brně, jež rozhodují věci správního soudnictví
podle s. ř. s., jelikož se nepodílejí na projednávání a rozhodování věci vedené
pod sp. zn. 57 A 81/2011. Institut podjatosti slouží totiž „k naplnění jednoho ze základních funkčních
principů soudnictví v moderním demokratickém právním státě, vyžadujícím, aby spory účastníků rozhodovali
jenom takoví soudci, kteří nemají na věci jakýkoliv zájem a u nichž je proto předpoklad, že spor budou
rozhodovat zcela nestranně. Soudnictví je ovšem vždy pojmově spjato s rozhodováním konkrétních pří, tj. nemá
povahu akademického řešení obecných právních otázek, které nemají význam pro účastníky řízení; proto i uvedený
základní funkční princip nestrannosti je nutno vztahovat toliko ke konkrétní rozhodované věci“ (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2008, č. j. Nao 108/2008 - 35). Žalobce proto může
namítat podjatost pouze u těch soudců, kteří mají v jeho věci rozhodovat. Pokud namítá
podjatost soudců jiných, včetně těch, kteří nerozhodují věci náležející do pravomoci správního
soudnictví jde o nepřípustný návrh ve smyslu ustanovení §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a je třeba
jej odmítnout.
[7] Námitkou podjatosti soudkyně JUDr. Evy Lukotkové, která má věc projednávat
a rozhodovat, se pak Nejvyšší správní soud zabýval věcně.
[8] Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[9] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v ustanovení čl. 36
odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských
práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.
Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování
a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát
(ustanovení čl. 1 odst. 1 Ústavy).
[10] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím,
že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc
odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí
přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 -16).
[11] Žalobce námitku podjatosti soudkyně JUDr. Evy Lukotkové založil na skutečnosti,
že ji podezřívá z „nezávislosti a zaujatosti, protože kooperuje s ostatními soudci, kteří posílají žalobci obsílky
podobné jako vejce vejci.“
[12] Nejvyšší správní soud konstatuje, že nestrannost soudce se zkoumá jednak
ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním
přesvědčení soudce, objektivní naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky
vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto ohledu. V dané věci bylo subjektivní
stanovisko žalobce skutečně podnětem k tomu, aby se Nejvyšší správní soud podjatostí soudkyně
Krajského soudu v Brně JUDr. Evy Lukotkové zabýval. Subjektivní náhled jmenovaných soudců,
jak vyplývá z jejich vyjádření, svědčí o tom, že se za podjaté v souzené věci nepovažují.
[13] Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., věta třetí, podle níž „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Uvedená
námitka žalobce proto nemůže být shledána důvodnou, neboť okolnosti spočívající v postupu
a rozhodování této soudkyně Krajského soudu v Brně v podobě údajného zasílání shodných
zásilek, což žalobce dovozuje z postupu této soudkyně v dalších kauzách žalobce, případně jiných
soudců téhož soudu rozhodujících obdobné věci žalobce, nemohou být důvodem
pro její vyloučení. Jak Nejvyšší správní soud poznamenal v usnesení ze dne 22. 7. 2009,
č. j. Nao 48/2009 - 162, „dřívější rozhodování soudců, které se autoritativně vyslovilo k právům a povinnostem
žalobkyně, nezpůsobuje jejich podjatost, jakkoli mohlo být pro žalobkyni nepříznivé. Právě v rozhodovací činnosti
soudce se projevuje jeho nezávislost, a nesouhlas žalobkyně s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je
při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží
opravné prostředky (jsou-li přípustné), event. ústavní stížnost, nikoli námitka podjatosti“. Z těchto důvodů
nemůže tvrzení žalobce, že soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Eva Lukotková mu zasílá
obdobné zásilky, což žalobce dovozuje z postupu této soudkyně v dalších kauzách žalobce,
případně jiných soudců téhož soudu rozhodujících obdobné věci žalobce, založit jakékoliv
pochybnosti o její nepodjatosti. Z ustanovení §8 odst. 1 věta třetí s. ř. s. totiž vyplývá,
že okolnosti spočívající v procesním postupu jmenované soudkyně v dané věci nebo v jiných
věcech žalobce nemohou být důvodem pro její vyloučení.
[14] Nejvyšší správní soud dále zkoumal poměr jmenované soudkyně k projednávané věci.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům - kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů - mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský.
[15] V projednávané věci však žádný z těchto důvodů ze spisového materiálu nebyl zjištěn.
Nelze dovodit, že by soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Eva Lukotková žalobce
jakýmkoliv způsobem znevýhodňovala či poškozovala. Ani sama soudkyně si není vědoma
přímého poměru k věci nebo k účastníkům, jak vyplývá z jejího vyjádření k námitce podjatosti.
Výše jmenovaná se rovněž nepodílela na projednávání nebo rozhodování věci u správního
orgánu ani v předchozím soudním řízení.
[16] Vzhledem k tomu, že žalobcem uvedená skutečnost nemůže být ve smyslu ustanovení §8
odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobce netvrdí, rozhodl Nejvyšší
správní soud tak, že soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Eva Lukotková není vyloučena
z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 57 A 81/2011.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2012
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu