ECLI:CZ:NSS:2013:APRK.37.2013:64
sp. zn. Aprk 37/2013 - 64
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana
Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce:
Oživení, o. s., se sídlem Lublaňská 18, Praha 2, zast. Mgr. Petrou Bielinovou, advokátkou
se sídlem Pelléova 7, Praha 6, proti žalované: Investiční a rozvojová Praha 3 a. s.,
se sídlem Olšanská 2666/7, Praha 3, zast. Mgr. Danem Loukotou, advokátem se sídlem
Zubatého 450/9, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 9. 2011,
č. j. NŘ/593/2011, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 317/2011, o návrhu
žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů
(zákon o soudech a soudcích),
takto:
I. Městský soud v Praze je povinen ve věci vedené u něj
pod sp. zn. 11 A 317/2011 rozhodnout nejpozději ve lhůtě do 10. 9. 2013.
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 20. 5. 2013, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 28. 5. 2013,
se žalobce (dále jen „navrhovatel“) domáhal určení lhůty k provedení procesního úkonu
podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), a to vydání rozhodnutí
ve věci vedené u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) pod sp. zn. 11 A 317/2011.
Svůj návrh odůvodnil navrhovatel tím, že v březnu 2012 podal repliku k vyjádření žalované,
od té doby (více jak celý kalendářní rok) nebylo ve věci ze strany soudu učiněno ničeho. Dále
uvedl, že se dopisem z listopadu 2012 domáhal, aby soud ve věci jednal, ten mu však přípisem
z prosince 2012 sdělil, že aktuálně vyřizuje žaloby z roku 2009. Tím mu de facto naznačil,
že v horizontu několika let nemůže ve věci čekat vydání jakéhokoliv rozhodnutí. V tomto jednání
soudu spatřuje průtahy, které jej poškozují.
K návrhu se vyjádřila předsedkyně senátu, který je příslušný ve věci rozhodnout, tak,
že soud učinil potřebné procesní úkony. Třebaže je věc po procesní stránce připravena
k rozhodnutí (tj. žalovaná se ve věci vyjádřila a obě strany dostaly možnost vznést námitku
podjatosti a vyjádřit se k tomu, zda souhlasí s rozhodováním bez nařízení jednání), soud se řídí
zákonným pravidlem, podle kterého mají být věci zásadně vyřizovány v pořadí, v jakém k soudu
došly. Žaloba na přezkum napadeného rozhodnutí nepatří mezi věci, pro něž je v §56 soudního
řádu správního stanoven přednostní režim nebo pro něž lhůtu k rozhodnutí stanoví zákon.
Vzhledem k tomu, že v současné době v senátu 11 A jsou vyřizovány žaloby napadlé v první
polovině roku 2010, předmětná žaloba není prozatím v pořadí k projednání, proto městský soud
považuje návrh podaný v této věci za nedůvodný a navrhuje jeho zamítnutí.
Z předloženého spisu městského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že soudem shora
popsaný průběh procesních kroků se shoduje s procesními úkony provedenými městským
soudem (včetně výzvy k zaplacení soudního poplatku, vyžádání správního spisu žalovaného)
v nyní posuzované věci.
Nejvyšší správní soud posoudil postoupený návrh navrhovatele a dospěl k závěru,
že je důvodný.
Podle §174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích, v platném znění, má-li účastník
nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh
soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází
k průtahům v řízení.
Podle odstavce 8 cit. ustanovení dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení
lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení
pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu, dochází
v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány
průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán
jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát.
Nejvyšší správní soud již opakovaně konstatoval, že průtahy v řízení neznamenají pouze
excesivní stav, kdy dochází k nečinnosti soudu, ale lze je konstatovat i tehdy, dochází-li
v soudním procesu postupem soudu k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé
příslušnému soudu. V řízení podle ust. §174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích Nejvyšší
správní soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty. Tzn. pokud zjistí neodůvodněné průtahy
v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný krajský (městský) soud poté, kdy obdrží podání
ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup
existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou,
usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že v dané věci potřebné procesní úkony soudu byly
učiněny v přiměřených časových lhůtách, avšak od 22. 2. 2012 do doby, kdy navrhovatel podal
návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, byl soud (kromě sdělení navrhovateli ze
dne 5. 12. 2012, že senát v současné době vyřizuje žaloby z roku 2009 a počátku roku 2010,
a proto nelze uvést předpokládaný termín projednání žaloby) nečinný; ostatně i ve vyjádření
k nyní projednávanému návrhu na určení lhůty k projednání věci předsedkyně rozhodujícího
senátu uvedla, že věc je již po procesní stránce nachystána k vyřízení, avšak předmětná žaloba
není prozatím v pořadí k projednání.
Pro posouzení, zda v dané věci dochází v řízení k průtahům, je rozhodující, že žaloba byla
podána v říjnu roku 2011 a lhůta, v níž není rozhodnuto (a s ohledem na argumentaci městského
soudu o stavu vyřizování žalob z roku 2009 a 2010 v nejbližší době ani nemá být rozhodnuto),
je více jak 19 měsíců. Taková lhůta není lhůtou v dané věci přiměřenou, a to bez ohledu
na skutečnost, že žalovaná nesouhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.
Nejvyšší správní soud na tomto místě konstatuje, že vyjádření, které městský soud
předestřel, totiž že senát vyřizuje věci podle pořadí nápadu a že v současné době jsou
Pokračování Aprk 34/2013 - 65
dokončovány spisy napadlé v době, která předcházela dni podání předmětné žaloby, neobstojí.
K tomuto tvrzení městského soudu Nejvyšší správní soud uvádí, že citované důvody žádným
způsobem nezpochybňuje, avšak přesto nemohou vést k vysvětlení délky vedeného předmětného
řízení. Odkazy na pořadí vyřizovaných věcí totiž nepředstavují důvody, které by mohly být
interpretovány jinak než jako organizační problémy, které však v tomto směru nemohou jít k tíži
navrhovatele. V této souvislosti lze odkázat na konstantní judikaturu Ústavního soudu,
který opakovaně ve svých rozhodnutích uvádí, že „průtahy v řízení nelze ospravedlnit obecně známou
přetížeností soudů; je totiž věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené
v Listině a Úmluvě byly respektovány a případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži občanů,
kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době“ (viz např. nález
sp. zn. IV. ÚS 55/94, nález sp. zn. I. ÚS 663/01, nález sp. zn. III. ÚS 685/06, nález
sp. zn. IV. ÚS 391/ 07 a další).
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud s ohledem na dosavadní postup
soudu dospěl k závěru o oprávněnosti podaného návrhu, a proto určil lhůtu pro vydání
rozhodnutí; touto lhůtou je městský soud vázán.
Návrh navrhovatele byl uznán jako oprávněný, takže ve smyslu poslední věty
ust. §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích hradí náklady řízení o něm stát. Vzhledem
k tomu, že vznik takovýchto nákladů z obsahu spisu nevyplývá a navrhovatel ani žádné náklady,
které by mu v tomto řízení vznikly, neuplatnil, soud rozhodl tak, že se navrhovateli náhrada
nákladů řízení nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné
(ust. §174a odst. 9, věta druhá, zákona o soudech a soudcích).
V Brně dne 20. června 2013
JUDr. Radan Malík
předseda senátu