ECLI:CZ:NSS:2013:APRK.72.2013:41
sp. zn. Aprk 72/2013 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana
Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci navrhovatele:
„ALPEX“ Przedsiębiorstwo Budownictwa Górniczego, Sp. z o. o, se sídlem ul. Opolska -
Pawillon 723, Jastrzębie – Zdrój, Polská republika, zast. JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským,
advokátem se sídlem Sádky 1605/2, Prostějov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství,
se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě
ze dne 26. 5. 2011, č. j. 778/11-1200-800219 a 779/11-1200-800219, vedené u Krajského soudu
v Ostravě pod sp. zn. 22 Af 123/2011, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního
úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
takto:
I. Krajský soud v Ostravě je povinen ve věci vedené u něj
pod sp. zn. 22 Af 123/2011 rozhodnout nejpozději ve lhůtě do 28. 2. 2014.
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 25. 11. 2013, postoupeným Nejvyššímu správnímu soudu Krajským
soudem v Ostravě (dále jen „krajský soud“) dne 6. 12. 2013, se žalobce (dále jen „navrhovatel“)
domáhal určení lhůty k provedení procesního úkonu podle §174a zákona č. 6/2002 Sb.,
o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů
(zákon o soudech a soudcích), a to vydání rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu
v Ostravě pod sp. zn. 22 Af 123/2011. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne 25. 7. 2011 podal
k poštovní přepravě žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, kterou se domáhal přezkumu
v záhlaví uvedených rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě. Od obdržení vyjádření
žalovaného ze dne 29. 8. 2011 nedošlo v řízení k žádnému procesnímu úkonu a dochází
k průtahům v tomto řízení. Navrhovatel přitom zjistil z úřední desky soudu, že v poslední době
došlo u krajského soudu k vydaní meritorních rozhodnutí ve věcech podaných až po jeho žalobě,
příkladmo poukázal na věci vedené pod sp. zn. 22 Af 131/2011 a sp. zn. 22 Af 184/2011.
K návrhu se vyjádřila předsedkyně senátu, který je příslušný ve věci rozhodnout, tak,
že věc byla přidělena k vyřízení senátu 22 Af, který je na uvedeném soudě jediným senátem
vyřizujícím agendu Af. Tři zde zařazení soudci jsou však současně také členy senátů 22 A, 78 Ad
a 79 A. Soudkyně – zpravodajka v této věci je zároveň předsedkyní výše uvedených senátů,
nevyřizuje tedy pouze jí přidělené věci, ale organizuje a řídí zároveň práci všech těchto senátů,
ve kterých je zapsáno celkem 479 nevyřízených věcí, přičemž dosud jsou ještě vyřizovány věci
napadlé v roce 2011. V senátě 22 Af není vyřízeno 26 věcí časově předcházejících věc
navrhovatele, pokud jde o navrhovatelem zmiňované věci, soud v nich shledal závažný důvod
pro postup podle §56 odst. 1 s. ř. s. Navrhovatel je cizozemskou právnickou osobou, žalobní
námitky se týkají komunitárního práva, nejde tak o běžnou záležitost a tato vyžaduje podrobnou,
časově náročnou přípravu.
Z předloženého spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že předmětná žaloba
byla doručena krajskému soudu dne 26. 7. 2011. Dne 3. 8. 2011 soud zaslal stejnopis žaloby
k vyjádření žalovanému a současně ho vyzval k předložení správního spisu, což žalovaný učinil
dne 30. 8. 2011. Dne 5. 9. 2011 soud zaslal vyjádření žalovaného navrhovateli s výzvou, zda
souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez jednání. Dne 3. 11. 2011 obdržel soud doplnění
žaloby, které zaslal žalovanému dne 28. 11. 2013.
Nejvyšší správní soud posoudil postoupený návrh navrhovatele a dospěl k závěru,
že je důvodný.
Podle §174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích, v platném znění, má-li účastník
nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh
soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází
k průtahům v řízení.
Podle odstavce 8 cit. ustanovení dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení
lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení
pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu, dochází
v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány
průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán
jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát.
Nejvyšší správní soud již opakovaně konstatoval, že průtahy v řízení neznamenají pouze
excesivní stav, kdy dochází k nečinnosti soudu, ale lze je konstatovat i tehdy, dochází-li
v soudním procesu postupem soudu k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé
příslušnému soudu. V řízení podle ust. §174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích Nejvyšší
správní soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty. Tzn. pokud zjistí neodůvodněné průtahy
v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný krajský soud poté, kdy obdrží podání ve věci,
v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup
existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou,
usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že v dané věci potřebné procesní úkony soudu byly
učiněny bezprostředně po zahájení řízení v přiměřených časových lhůtách, avšak od 5. 9. 2011
do doby, kdy navrhovatel podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, byl soud
[kromě zaslání doplnění žaloby žalovanému po více než 2 (!) letech od jeho obdržení] zcela
nečinný; ostatně i ve vyjádření k nyní projednávanému návrhu na určení lhůty k projednání věci
předsedkyně senátu uvedla, že v senátě není vyřízeno 26 věcí časově předcházejících danou věc.
Pro posouzení, zda v dané věci dochází v řízení k průtahům, je rozhodující, že žaloba byla
podána v červenci roku 2011 a lhůta, v níž není rozhodnuto (a s ohledem na argumentaci
krajského soudu o stavu vyřizování žalob v nejbližší době ani nemá být rozhodnuto),
je více jak 28 měsíců. Taková lhůta není lhůtou v dané věci přiměřenou, a to i s ohledem
na skutečnost, že ani jeden z účastníků nepožaduje, aby ve věci bylo nařízeno jednání.
Nejvyšší správní soud na tomto místě konstatuje, že vyjádření, které krajský soud
předestřel, totiž že navrhovatelem je cizozemská právnická osoba, žalobní námitky se týkají
Pokračování Aprk 72/2013 - 42
komunitárního práva, přičemž nejde o běžnou záležitost a tato vyžaduje podrobnou, časově
náročnou přípravu, a že v současné době vyřizuje věci napadlé v době, která předcházela dni
podání předmětné žaloby, neobstojí. K tomuto tvrzení krajského soudu Nejvyšší správní soud
uvádí, že citované důvody žádným způsobem nezpochybňuje, avšak přesto nemohou vést
k vysvětlení celkové délky vedeného předmětného řízení, ani doby, po kterou soud neučinil žádný
úkon. Odkazy na pořadí vyřizovaných věcí totiž nepředstavují důvody, které by mohly být
interpretovány jinak než jako organizační problémy, které však v tomto směru nemohou jít k tíži
navrhovatele. V této souvislosti lze odkázat na konstantní judikaturu Ústavního soudu,
který opakovaně ve svých rozhodnutích uvádí, že „průtahy v řízení nelze ospravedlnit obecně známou
přetížeností soudů; je totiž věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené
v Listině a Úmluvě byly respektovány a případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži občanů,
kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době“ (viz např. nález
sp. zn. IV. ÚS 55/94, nález sp. zn. I. ÚS 663/01, nález sp. zn. III. ÚS 685/06, nález
sp. zn. IV. ÚS 391/ 07 a další).
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud s ohledem na dosavadní postup
soudu dospěl k závěru o oprávněnosti podaného návrhu, a proto určil lhůtu pro vydání
rozhodnutí, při jejímž určení zhodnotil soudem výše uvedené zvláštnosti dané věci, na které
poukázala předsedkyně senátu ve svém vyjádření; touto lhůtou je krajský soud vázán.
Návrh navrhovatele byl uznán jako oprávněný, takže ve smyslu poslední věty
ust. §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích hradí náklady řízení o něm stát. Vzhledem
k tomu, že vznik takovýchto nákladů z obsahu spisu nevyplývá a navrhovatel ani žádné náklady,
které by mu v tomto řízení vznikly, neuplatnil, soud rozhodl tak, že se navrhovateli náhrada
nákladů řízení nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné
(ust. §174a odst. 9, věta druhá, zákona o soudech a soudcích).
V Brně dne 17. prosince 2013
JUDr. Radan Malík
předseda senátu