ECLI:CZ:NSS:2013:NAO.52.2013:11
sp. zn. Nao 52/2013 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci navrhovatele: P. Č.,
o podání ze dne 16. 9. 2013 vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích
pod sp. zn. 10 Na 90/2013, o námitce podjatosti soudkyň správního senátu Krajského soudu
v Českých Budějovicích JUDr. Marie Krybusové, JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové,
takto:
Soudkyně správního senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Marie
Krybusová, JUDr. Věra Balejová a Mgr. Helena Nutilová, nejsou v y l o u č e n y
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích
pod sp. zn. 10 Na 90/2013.
Odůvodnění:
[1] Krajskému soudu v Českých Budějovicích bylo dne 18. 9. 2013 doručeno podání
navrhovatele, které je u tohoto soudu vedeno pod sp. zn. 10 Na 90/2013. V rámci tohoto podání
vznesl navrhovatel námitku podjatosti všech soudců Krajského soudu v Českých Budějovicích
a domáhal se přikázání věci jinému krajskému soudu.
[2] Námitku podjatosti soudců zdůvodnil navrhovatel tím, že u Krajského soudu v Českých
Budějovicích po léta dochází k machinacím s nápadem – všechny žaloby jsou předávány
„asistentu soudce“ a zapisovány do rejstříku Na, včetně těch, které Nejvyšší správní soud
vyhodnotí jako projednatelné (např. 10 Na 5/13). Dále navrhovatel uvedl, že nejde
o rozhodovací činnost soudu, nýbrž o odnímání soudce, a to ať už přímo Mgr. Pošvářovou
(JUDr. Ing. Strnadem) či nepřímo jinou osobou onoho krajského soudu. 98 % žalob je posléze
odmítáno „asistentem soudce“, nejde-li o ty, k nimž soud není místně příslušný. Podle
navrhovatele jde o svévolnou manipulaci u krajského soudu, „není uvěřitelné, aby navrhovatel
byl takový pablb, že by nebyl způsobilý či schopný podat návrh na zahájení řízení se všemi náležitostmi“. O tom,
že jde o machinaci, svědčí i to, že žádný jiný krajský soud si nedovolí zapsat všechny žaloby
do rejstříku k tomu neurčenému, ba 40 % či 98 % návrhů odmítat pro údajné vady. Navrhovatel
dále uvedl, že krajský soud v Českých Budějovicích zachází ještě dál – nejenže laicky řečeno hází
žaloby do koše, ale i navrhovateli svévolně od července roku 2013 odmítá stvrdit přijetí podání
v elektronické podobě razítkem na předloženém podání v listinné podobě (viz Spr 959/13).
[3] Soudkyně správního senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích se k námitce
podjatosti vznesené navrhovatelem vyjádřily tak, že se necítí podjaté, neboť nemají žádný osobní
vztah k podavateli ani k věci, která je předmětem jeho podání.
[4] Věc byla předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti
podle §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů
(dále též „s. ř. s.“), případně k rozhodnutí ohledně delegace vhodné.
[5] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost
soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis
důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy).
[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému
a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu
lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně
závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě
a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003,
čj. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz).
[8] Co se týče nyní posuzované námitky podjatosti, Nejvyšší správní soud se zaměřil na její
hodnocení ve vztahu k soudcům správního úseku krajského soudu, kteří mají ve věci vedené
pod sp. zn. 10 Na 90/2013 rozhodnout. V souladu s judikaturou zdejšího soudu totiž nemá
význam rozhodovat o námitce podjatosti směřující proti soudcům, kteří se nemají účastnit
rozhodování ve věci (k tomu srov. např. usnesení zdejšího soudu ze dne 14. 6. 2012,
č. j. Nao 44/2012 – 19). Námitka podjatosti tak byla hodnocena ve vztahu k soudkyním
JUDr. Marii Krybusové, JUDr. Věře Balejové a Mgr. Heleně Nutilové.
[9] Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska.
Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní
naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní
pochybnosti v tomto ohledu.
[10] Ve vztahu k subjektivnímu důvodu pro vyloučení zmíněných soudkyň, který byl nastíněn
výše, nebyl dán důvod přisvědčit námitce podjatosti. Všechny jmenované soudkyně totiž ve svém
vyjádření výslovně popřely, že by měly k navrhovateli jakýkoli subjektivní vztah.
Ani sám navrhovatel v daném ohledu nepoukazoval na to, že by zde takový subjektivní vztah
existoval.
[11] Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., věta třetí, podle níž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které
spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Jak Nejvyšší
správní soud poznamenal v usnesení ze dne 22. 7. 2009, čj. Nao 48/2009 - 162, dostupném
na www.nssoud.cz, „[d]řívější rozhodování soudců, které se autoritativně vyslovilo k právům a povinnostem
žalobkyně, nezpůsobuje jejich podjatost, jakkoli mohlo být pro žalobkyni nepříznivé. Právě v rozhodovací činnosti
soudce se projevuje jeho nezávislost, a nesouhlas žalobkyně s právními závěry, které soudce dříve vyslovil,
je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží
opravné prostředky (jsou-li přípustné), event. ústavní stížnost, nikoli námitka podjatosti“.
[12] Navrhovatel odůvodnil námitku podjatosti de facto pouze výhradami k procesnímu
postupu soudu. Ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. však výslovně uvádí, že důvodem k vyloučení
soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Pro závěr o podjatosti soudců není dostačující obecné
a subjektivní přesvědčení navrhovatele. Na základě obsahu vznesené námitky nelze žalobci
přisvědčit, že by vůči němu byly uplatňovány jakékoli nestandardní postupy, případně
že by docházelo k machinacím s nápadem krajského soudu, které by nasvědčovalo porušení
povinnosti nestranného a nezaujatého soudního řízení. Soudci jsou na základě čl. 82 odst. 1
Ústavy České republiky při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo
ohrožovat.
[13] Jako výhradu týkající se procesního postupu soudu je třeba hodnotit také navrhovatelovy
výtky směřující k tomu, že některé procesní úkony provádějí asistenti soudců. K tomu Nejvyšší
správní soud nad rámec uvádí, že postavení asistentů soudců krajského soudu je upraveno v §36a
zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých
dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). Ustanovení §4 a 5 uvedeného zákona stanovuje,
že „[a]sistent soudce vykonává jednotlivé úkony soudního řízení z pověření soudce, pokud tak stanoví zvláštní
zákon nebo rozvrh práce. Asistent soudce je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu
stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí
ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků.“ Na základě toho je nutno konstatovat,
že je zcela v souladu se zákonem, pokud asistent soudce krajského soudu vykonává některé
procesní úkony, kterými ho příslušný soudce pověří.
[14] Vzhledem k tomu, že uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu ustanovení §8 odst. 1
s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudců, rozhodl Nejvyšší správní soud, že soudkyně správního
senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Marie Krybusová, JUDr. Věra Balejová
a Mgr. Helena Nutilová, nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování této věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. října 2013
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu