ECLI:CZ:NSS:2013:NAO.59.2013:38
sp. zn. Nao 59/2013 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: Ing. J. H.,
proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o
žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 14. 8. 2012, č. j.
9038/12-1400-506218, v řízení o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Hradci Králové,
vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod
sp. zn. 31 Af 42/2013,
takto:
Soudci správního úseku Krajského soudu v Hradci Králové nejsou v y l o u č e n i
z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové
pod sp. zn. 31 Af 42/2013.
Odůvodnění:
I.
Obsah námitky podjatosti a navazujících podání
[1] Rozhodnutím Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 14. 8. 2012, č. j. 9038/12-
1400-506218, bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu
v Semilech ze dne 6. 4. 2012, č. j. 9689/12/258930605125, kterým byl žalobce vyzván k zaplacení
správního poplatku v částce 300 Kč podle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku (příloha zákona č.
634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), a sice za žádost žalobce o
navrácení lhůty v předešlý stav, podanou v návaznosti na stanovení termínu zahájení daňové
kontroly daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období let 2009 a 2010.
[2] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil žalobou ze dne 23. 10. 2012,
ve které navrhl, aby soud vyslovil nicotnost napadeného rozhodnutí nebo napadené rozhodnutí
zrušil.
[3] Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 6. 11. 2012,
č. j. 59 Af 24/2012 – 6, věc postoupil Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu místně
příslušnému. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 15. 5. 2013, č. j. 5 As 157/2012 – 51,
zastavil řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení krajského soudu ze dne 6. 11. 2012
o postoupení věci Krajskému soudu v Hradci Králové.
[4] Podáním ze dne 23. 8. 2013 navrhovatel ve smyslu §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vznesl námitku podjatosti
všech soudců Krajského soudu v Hradci Králové v aktuálním obsazení a navrhl jejich neprodlené
vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, jakož i přikázání věci jinému soudu téhož stupně
z důvodu nemožnosti věc projednat pro vyloučení všech soudců. V opačném případě
podle žalobce reálně hrozí, že těmito soudci bude pokračováno v pokořování nezávislého,
nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování soudů.
[5] Ve vyjádření ze dne 30. 9. 2013 soudci oddělení správního soudnictví Krajského soudu
v Hradci Králové JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana Kábrtová, Mgr. Marie Kocourková,
Mgr. Helena Konečná, JUDr. Pavel Kumprecht, JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Marcela Sedmíková
a JUDr. Ivona Šubrtová uvedli, že každý z uvedených soudců s účinky pro každého
z nich prohlašuje, že v dané věci se necítí být podjatým a není mu ani známa žádná skutečnost,
ze které by mohl vyplynout důvod případných pochybností o jeho nepodjatosti.
[6] Po posouzení uplatněné námitky podjatosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že návrh na vyloučení soudců Krajského soudu v Hradci Králové z projednávání a rozhodnutí
věci není důvodný.
[7] Podle §8 odst. 1 věta první a třetí s. ř. s. „soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[8] Poměr soudce k věci je ve smyslu citovaného ustanovení třeba chápat jako přímý zájem
soudce na daném řízení, zejména na jeho výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce,
který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti
o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle
vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům,
popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Rozhodnutí
o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému
zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod (vyhlášena pod č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších ústavních předpisů)].
Soudce lze proto vyloučit z projednávání a rozhodnutí věci, která mu byla zákonným postupem
přidělena, jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci reálně brání v nezávislém,
nestranném a spravedlivém rozhodování (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16, všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu dostupná z: ).
[9] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě řízení o žalobě žalobce
proti napadenému rozhodnutí žalovaného není dán důvod pochybovat o nepodjatosti žádného
ze soudců správního úseku Krajského soudu v Hradci Králové, a to se zřetelem k jeho poměru
k věci, jakož ani k jeho poměru k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům.
[10] Žalobce ani neuvádí žádné konkrétní důvody, pro které by měli být tito soudci vyloučeni,
přičemž jako důvod pro vyloučení zejména nelze hodnotit žalobcem ve zcela obecné rovině
namítané pokračování v pokořování nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého
rozhodování soudů. Rovněž ze spisového materiálnu vztahujícího se k dané věci žádné
skutečnosti svědčící pro vyloučení kteréhokoli ze soudců správního úseku Krajského soudu
v Hradci Králové nevyplývají. Stejně tak ani žádný z těchto soudců se necítí být podjatým
a žádnému z nich není známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout důvod případných
pochybností o jeho nepodjatosti.
[11] Nejvyšší správní soud v této souvislosti poukazuje na ustanovení §8 odst. 1 věta třetí
s. ř. s., podle něhož důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají
v jeho rozhodování v jiných věcech. Důvodem pro vyloučení soudce tedy nemůže být případné
dřívější rozhodování soudce v jiné věci, zejména v jiném řízení, kterého byl žalobce účastníkem.
Žalobce nicméně ve své zcela obecné námitce ani v tomto směru nic netvrdí.
[12] Na základě výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že v projednávané věci nebyly naplněny podmínky §8 odst. 1 s. ř. s., a podle §8 odst. 5 s. ř. s.
rozhodl po vyjádření dotčených soudců tak, že soudci správního úseku Krajského soudu
v Hradci Králové nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu
v Hradci Králové pod sp. zn. 31 Af 42/2013.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. října 2013
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu